Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1990

RNDr. Jozef Mikloško, DrSc.

PODPŘEDSEDA VLÁDY ČSFR

Vážená paní poslankyně,

k Vaší interpelaci ve věci navrácení majetku církvi sděluji následující:

Zákon č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého, který nabyl účinnosti dne 19. 7. 1990 řeší návrat majetku řádům a kongregacím zcela zvláštním způsobem. Tento zákon nepostihuje zdaleka veškerý majetek řádů a kongregací a řeší pouze návrat vlastnictví u objektů, které řády a kongregace potřebovaly nezbytně pro zahájení své činnosti.

Hned při jednání s řády a kongregacemi bylo dohodnuto, že jde o první etapu návratu zabaveného majetku respektive, že toto není konečné řešení majetkové rehabilitace církví a náboženských sdružení.

Bylo dohodnuto, že budou znovu speciálním zákonem vráceny další objekty řádům a kongregacím především s ohledem na situaci ve Slovenské republice, neboť zákon č. 298/1990 Sb. řešil otázku neúplně. Je připravena novela zákona č. 298/1990 Sb., kterou se má navrátit vlastnické právo k dalším objektům. Tento návrh novely zákona prošel připomínkovým řízením a byl schválen ve vládě České republiky a vládě Slovenské republiky. Nyní bude projednán ve vládě České a Slovenské Federativní Republiky. Bude-li vládou projednán a schválen, bude předložen Federálnímu shromáždění jako vládní návrh novely zákona č. 298/1990 Sb.

V mezidobí Federální shromáždění přijalo zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, který částečně postihuje i rehabilitaci církevního majetku, především tím myslím diecézní majetek, který byl zabavován způsobem citovaným v § 1 tohoto zákona.

Tento majetek si mohou církve a náboženské společnosti žádat samy podle citovaného zákona /zákon č. 403/1990 Sb./.

Vládní návrh zákona o mimosoudní rehabilitaci dává právo žádat navrácení majetku fyzickým osobám, nikoliv osobám právnickým.

K tomu vedly vládu mimo jiné následující důvody:

1/ drtivá většina oprávněných právnických osob neprokáže nástupnictví původní poškozené právnické osoby nebo právní kontinuitu její existence v době totality;

2/ rehabilitací právnických osob by se zkomplikoval proces privatizace podle zákona o převodech některých věcí ve vlastnictví státu do vlastnictví fyzických nebo právnických osob /zákon č. 427/1990 Sb./;

3/ návrh zákona o mimosoudní rehabilitaci počítá s finanční náhradou tam, kde není možné obnovit vlastnictví k věci. To je však nesmírná ekonomická zátěž ve vztahu k fyzickým osobám, natož k osobám právnickým.

Církve a náboženské společnosti jsou právnickými osobami svého druhu. U nich odpadá námitka sub 1/ a bylo by možné odbourat pouze pro ně námitku sub 2/, jestliže nebudou mít nárok na náhradu tam, kde nelze majetek vydat, ale s ohledem na další právnické osoby, které byly poškozeny, vláda nemohla zahrnout pouze církve a náboženské společnosti jako oprávněné osoby do návrhu zákona.

Je nám známa koncepce většiny církví, vybudovat si ekonomickou nezávislost na státu a to je i záměr vlády, i když oběma stranám je jasné, že toto nelze provést ihned.

Církve dnes žádají návrat svých majetků, což hodláme řešit v nejbližší době. Prvním úkolem byla moje výzva, aby církve a náboženské společnosti pořídily seznam žádaného majetku a vláda zajistí, aby tento majetek byl vyňat z privatizace. Následující kroky by mělo představovat konkrétní projednání žádaných objektů v působnosti republikových vlád a příprava samostatného zákona, který alespoň částečně napraví křivdy napáchané na církvích a náboženských společnostech. Přitom je však nutné vážit nejenom zájmy církví a náboženských společností, ale i zájmy celospolečenské, zejména pokud se týká užívacích vztahů.

S pozdravem

Vážená paní

MUDr. Eva Nováková

poslankyně Sněmovny lidu FS