FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1990
VI. volební období
361
Odpověď
ministra vnitra ČSFR Ing. Jána Langoše na interpelaci podanou poslancem Sněmovny národů Ladislavem Lisem na 7. společné schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů dne 24.10. 1990
MINISTR VNITRA
ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY
ing. Ján Langoš
|
V Praze dne listopadu 1990 |
|
Čj. SP-54641-90 |
Vážený pane poslanče,
k Vaší interpelaci vznesené dne 24. října 1990 na společné schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění podávám následující vysvětlení za obor působnosti federálního ministerstva vnitra:
Návrh negativních ovlivnění finančních náležitostí souvisejících se skončením služebního poměru vychází zejména ze záměru postihnout ty příslušníky, kteří nesou přímou odpovědnost za deformace v 50. letech a v období tzv. normalizace. Protože platné právní předpisy nedovolují revidovat výši důchodu se zpětnou platností a převážná většina příslušníků působících v 50. letech již ve služebním poměru není, nemohla by ani případná novelizace zákona č. 100/1970 Sb. ovlivnit výši jejich finančního zabezpečení.
Obecné uplatnění navrhovaného opatření v nové právní úpravě služebního poměru by negativně ovlivnilo náležitosti jednak těch příslušníků, kteří byli pro práci ve SNB prověření, neboť nejsou morálně zkompromitováni a byli shledáni prověrkovými komisemi i jinak bezúhonnými, ale zejména by se velmi citelně dotklo nově přijatých příslušníků, kteří se od počátku svého služebního poměru budou plně podílet na výstavbě demokratické společnosti a budování základů právního státu.
Požadavek na přehodnocení nároku finančních náležitostí při skončení služebního poměru je v podstatě totožný se záměry iniciativní skupiny poslanců, které byly vyjádřeny v zákoně FS č. 169 z 9. května 1990. Podle tohoto zákona již dnem 9. 5. 1990 nenáleží zmiňované finanční náležitosti příslušníkům, jejichž služební poměr skončil z jejich zavinění, tedy z důvodů uvedených v § 100 odst. 1 písm. d), e), f) a g) a navíc ani příslušníkům, jimž služební poměr skončí do 31. 12. 1990 z důvodu reorganizace. I do budoucna budou stejným způsobem řešeni všichni příslušníci, jejichž služební poměr skončil z vlastního zavinění.
Ustanovení zákona č. 169/1990 Sb. mělo negativní dopad i na příslušníky, jejichž služební poměr skončil v době od 1. ledna 1971 do 10. května 1990 a byli trvale nebo přechodně zařazeni ve složce státní bezpečnosti. Těmto od 1. září 1990 nenáleží příspěvek za službu. Pro upřesnění ještě pane poslanče uvádím, že maximální hranice příspěvku za službu je 1.900, -Kčs při splnění všech obligatorně stanovených zákonných podmínek. Platové vyrovnání se přiznává pouze po dobu dvou let při splnění podmínky 10 let trvání služebního poměru.
Sociální zabezpečení příslušníků SNB a vojáků z povolání vojsk MV bylo od vzniku SNB až do roku 1964 řešeno odlišně od sociálního zabezpečení ostatních pracovníků v civilní sféře. Přizpůsobení k civilnímu sektoru bylo provedeno zákonem o sociálním zabezpečení č. 101/1964 Sb. s účinností od 1. 1. 1965.
Konkrétní zařazení jednotlivých funkcí ve SNB a vojskách MV k 1. 1. 1965 do I. nebo II. důchodové kategorie bylo provedeno ministrem vnitra v tabulkách složení a počtů, v souladu se zákonem č. 101/1964 Sb. Do první kategorie byly zařazeny funkce, jejichž výkon je životu nebezpečný, rizikový, klade vysoké nároky na fyzickou a duševní činnost a tím má nepříznivý vliv na zdravotní stav příslušníků. Dále všechny funkce zpravodajského a kontrarozvědného charakteru a výkonná služba VB, zvlášť odpovědná funkce velitelského, štábního a technického charakteru v útvarech vojsk MV a PS.
Přes snahu o objektivní provedení kategorizací funkcí došlo postupem času u některých z nich k přehodnocení, především v oblasti školství, zdravotnictví, ekonomiky apod. ve prospěch I. důchodové kategorie. S ohledem na nárůsty početních stavů v jednotlivých letech se prováděly další přesuny uvnitř důchodových kategorií, neboť převážná část z nárůstu míst bilance pracovních sil byla přidělována do přímého výkonu bezpečnostní služby, to je do I. kategorie.
Vzhledem k těmto skutečnostem došlo od roku 1965 ke změně poměru počtu příslušníků SNB, PS a vojáků z povolání vojsk MV zařazených v I. a II. důchodové kategorii ze 76,1 % ku 23,9 % na 82,5 % ku 17,5 %. V žádném případě však nejsou v I. důchodové kategorii zařazeny funkce administrativního charakteru.
Oprávněnost stanovení I. důchodových kategorií lze dokumentovat i tímto údajem. Průměrný dosazený věk příslušníků SNB zařazených v I. důchodové kategorii v roce 1988 byl 67 roků (invalidní 60 let) s dobou pobírání důchodu 12 let. U osob zařazených ve II. důchodové kategorii 76 let s dobou pobírání důchodu 14 let.
V souvislosti s přijetím nového zákona o Policii a o služebním poměru se předpokládá "zcivilnění" federálního ministerstva vnitra, což bude mít podstatný dopad na stanovení kategorií pro účely důchodového zabezpečení u všech funkcí.
S pozdravem
Vážený pan
Ladislav LIS
poslanec Sněmovny národů FS
a předseda VBB SN
Praha