Přehled rezerv
státního rozpočtu federace
|
|
v tis. Kčs |
|
Rozpočtová rezerva vlády ČSFR |
500 000 |
|
Účelová rezerva na nepředvídaný ekonomický vývoj v národním hospodářství |
3 400 000 |
|
Rezervy celkem |
3 900 000 |
Důvodová zpráva
k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 1991
K § 1
Návrh zákona o státním rozpočtu federace na rok 1991 se opírá o ustanovení čl. 11 odst. 1 ústavního zákona č. .../1990 Sb., kterým se mění ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, a o ustanovení § 52 odst. 1 písm. b/ zákona č. 194/1988 Sb., o působnosti federálních ústředních orgánů státní správy a je v souladu s ustanovením § 3 odst. 1 zákona č. .../1990 Sb., o rozpočtových pravidlech federace.
Návrh zákona je vypracován v ekonomických podmínkách roku 1991. Předkládaný rozpočtový zákon určuje číselné objemy státního rozpočtu federace. Tyto objemy vycházejí z nového pojetí vztahů mezi státním rozpočtem federace a státními rozpočty republik. Odstraňuje se tím dosavadní nadřazenost státního rozpočtu federace, která odpovídala poměrům centrálního direktivního řízení ekonomiky a projevovala se především značnými přerozdělovacími vztahy mezi státním rozpočtem federace a státními rozpočty republik. Nová koncepce vychází ze samostatného finančního hospodaření státních rozpočtů federace a republik.
Návrh státního rozpočtu federace je sestaven jako přebytkový. Přebytkovost státního rozpočtu je výrazem restriktivního působení státního rozpočtu na upevnění vnitřní a vnější rovnováhy naší ekonomiky a na vytváření výrazně protiinflačních podmínek s cílem zabezpečit urychlený přechod čs. hospodářství na tržní mechanismus v souladu se schválenými principy obsaženými ve scénáři ekonomické reformy.
V celkových výdajích státního rozpočtu jsou zahrnuty i dispoziční fondy, které jsou součástí kapitoly Kancelář prezidenta ČSFR, Kancelář Federálního shromáždění ČSFR a Úřadu předsednictva vlády ČSFR, jejichž vytváření není upraveno žádnými zákonnými předpisy. Tyto fondy se tradují již od období vzniku Československé republiky. Jejich použití nepodléhá kontrole a jejich roční vyúčtování je součástí příslušné kapitoly.
K § 2
Toto ustanovení se navrhuje v souladu s § 4 odst. 2 zákona č. .../1990 Sb., o rozpočtových pravidlech federace, který stanoví, že podíly na celostátním výnosu daně z obratu a odvodů ze zisku a zemědělské daně ze zisku mohou být zpřesněny ročním rozpočtovým zákonem.
K § 4
K naplnění makroekonomického rámce ekonomické reformy se navrhuje sjednocení sazby odvodu ze zisku s účinností od 1. ledna 1991 u státních peněžních ústavů a pojišťoven na obecnou výši tohoto odvodu.
V oblasti mezd v zájmu tlumení inflační spirály bude regulační zdanění mezd realizováno prostřednictvím odvodu uplatňovaného za jednotlivá čtvrtletí roku, což stanoví nařízení vlády.
K § 5
K naplnění makroekonomického rámce ekonomické reformy se navrhuje sjednocení sazby daně ze zisku s účinností od 1. ledna 1991 u bank a pojišťoven založených jako družstevní podniky a u bank a pojišťoven založených jako akciové společnosti, které jsou podnikem se zahraniční majetkovou účastí, ve stejné výši jako pro státní peněžní ústavy a pojišťovny podléhající odvodům do státního rozpočtu.
V návaznosti na změnu rozpočtového určení výnosu důchodové daně u podniků se zahraniční majetkovou účastí se navrhuje přenesení pravomoci k povolování úlev z federálního ministerstva financí na ministerstvo financí České republiky a na ministerstvo financí Slovenské republiky.
K § 6
Upřesňuje se název zemědělských družstev v souladu se zákonem č. 162/1990 Sb. Nadále budou poplatníky daně z objemu mezd a odměn a daně ze zisku jen společné podniky s převážně zemědělskou výrobou.
K uplatnění makroekonomického rámce ekonomické reformy se navrhuje sjednocení daně ze zisku s účinností od 1. ledna 1991 u bank založených jako společný podnik ve stejné výši jako pro státní peněžní ústavy podléhající odvodům do státního rozpočtu.
K § 7, 8 a 9
Finanční hospodaření organizací uváděných v § 7, 8 a 9 návrhu zákona bylo dosud upraveno nařízením vlády Československé socialistické republiky č. 208/1989 Sb., o finančním hospodaření státních podniků a některých dalších socialistických organizací, a to:
- u bank a spořitelen zakládaných jako státní peněžní ústavy na základě zmocnění pro vládu podle § 29 zákona č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách;
- u státní organizace Československé státní dráhy na základě zmocnění pro vládu podle § 20 zákona č. 68/1989 Sb., o organizaci Československé státní dráhy;
- u pojišťoven podle usnesení vlády Československé socialistické republiky č. 34/1990 na základě § 31 odst. 3 písm. b/ zákona č. 67/1989 Sb., o národohospodářském plánování do doby než bude vláda zmocněna k právní úpravě hospodaření pojišťoven zákonem Federálního shromáždění.
Nařízení vlády č. 208/1989 Sb. se zrušuje k 1. lednu 1991. Hlavním důvodem nové právní úpravy finančního hospodaření státních podniků a některých dalších organizací je zrušení fondového finančního hospodaření, které neodpovídá tržnímu hospodářství. Jde o zrušení majetkových fondů a dále všech dalších fondů, které jsou dosud vytvářeny plně nebo částečně z jiných zdrojů než ze zisku po splnění odvodových /daňových/ povinností /včetně fondu rozvoje/.
Provedení úpravy finančního hospodaření u organizací peněžnictví a Československé státní dráhy přesahuje zmocnění vlády k provedení této úpravy, neboť v příslušných zákonech jsou uvedeny fondy, které tyto organizace vytvářejí; k provedení finanční úpravy hospodaření pojišťoven není vláda oprávněna vůbec. Proto se u nich navrhuje zabezpečit úpravu finančního hospodaření tímto zákonem.
K § 10
Toto ustanovení se navrhuje proto, že od roku 1991 bude třeba uplatnit nový systém financování výdajů na civilní obranu a na hospodářské mobilizační přípravy v souladu se změnami kompetence federálního ministerstva obrany a federálního ministerstva hospodářství. Dosud bylo financování těchto výdajů upraveno výnosy federálního ministerstva financí.
K § 11
Nařízení vlády ČSSR č. 112/1987 Sb., o dodatkovém odvodu za ztráty způsobené nejakostní výrobou je nástroj administrativní a jako takový je v rozporu s novými metodami řízení ekonomiky. Potřeba zrušit tento nástroj vyplývá i z transformace většiny nynějších státních podniků, na které se tento nástroj především vztahuje, na jiné organizačně právní formy podnikání. V souladu s novými principy řízení hospodářství bude nejakostní výroba postihována nepřímo vytvořeným ekonomickým prostředím, přičemž v příslušných právních předpisech zůstává zachován institut odpovědnosti výrobce za vady dodaného zboží nebo poskytnutých služeb.
V Praze dne prosince 1990
Předseda vlády ČSFR:
Čalfa v. r.
Ministr financí ČSFR:
