Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1990 - VI. v. o.

366

Návrh Rady obrany státu - předložený místopředsedou vlády ČSFR a ministrem zahraničních věcí ČSFR a ministrem obrany ČSFR

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky vyhlašuje vojenskou doktrínu ČSFR.

I.

Vojenská doktrína ČSFR vychází z těchto základních principů:

- ze suverenity ČSFR při řešení všech otázek přípravy státu k obraně v souladu s právem na sebeobranu v duchu Charty Organizace spojených národů,

- z jednoty obsahové části vojenské doktríny a praktických opatření s cíli zahraniční a vnitřní politiky státu, respektující zvláštnosti geografické polohy ČSFR a jejího státoprávního uspořádání,

- z úměrnosti ozbrojených sil potřebám rozumné obranné dostatečnosti v kontextu vytvářejícího se evropského bezpečnostního systému,

- z všeobčanské obrany demokratického charakteru státu, jeho jednoty a územní integrity jako výrazu vůle národů a národností ČSFR,

- z vyváženosti ekonomického potenciálu a sociálního klimatu s budováním ozbrojených sil a prováděním hospodářsko-mobilizačních příprav k obraně státu.

Rozhodujícím a nejspolehlivějším činitelem zachování suverenity státu je dosažení takového stupně důvěry, spolupráce a vzájemně výhodných vztahů mezi národy a státy, který by natrvalo vyloučil řešení jakýchkoli sporů ozbrojenou silou.

ČSFR je proto rozhodnuta podílet se na všech jednáních směřujících k posílení mezinárodní důvěry, stability a bezpečnosti v Evropě. Je připravena v souladu s dosaženými výsledky v rámci procesu odzbrojení zásadně přebudovat své ozbrojené síly, a to v nejkratším čase tak, aby zabezpečovaly obranu státu a nepředstavovaly potenciální hrozbu agrese. Souhlasí s prováděním objektivní mezinárodní kontroly dodržování přijatých dohod při nenarušení bezpečnosti a suverenity států a činí si také nárok na účast v ní.

ČSFR bude nadále usilovat o snížení počtu ozbrojených sil v Evropě, a to na úroveň, která by zajišťovala stejnou bezpečnost všem státům. Bude rovněž usilovat o to, aby kritéria rozumné obranné dostatečnosti byla dohodnuta pro celou Evropu v rámci helsinského procesu rozvíjení a posilování evropské bezpečnosti a spolupráce.

ČSFR chápe obranu nezávislosti svého demokratického státu jako nejvyšší právo a povinnost, a to jak státu, tak i občanů. Za žádných okolností nezahájí ozbrojenou činnost proti kterémukoli státu, nestane-li se sama objektem ozbrojeného útoku. Nezříká se práva účastnit se zajištění kolektivní bezpečnosti více zemí, dojde-li k jejich vojenskému ohrožení. Nečiní si nároky na větší záruky bezpečnosti, než poskytuje jiným státům. Vůči žádnému státu nemá a nebude uplatňovat územní nároky.

ČSFR nevlastní a ani nevyrábí jaderné či jiné zbraně hromadného ničení a nikdy nebude usilovat o jejich vlastnictví. Nepřipustí rozmístění těchto zbraní na svém výsostném území. Se vší rozhodností se staví za požadavek úplné likvidace těchto zbraní v celosvětovém měřítku. Jejich použití v ozbrojeném konfliktu považuje za zločin proti lidskosti.

ČSFR je připravena poskytnout své ozbrojené síly v rámci mírových sil OSN.

ČSFR nepřipouští propagandu války a ozbrojeného násilí, terorismu, šovinismu, nacionalismu, rasové nenávisti, fašismu, třídní a náboženské nesnášenlivosti, narušující stabilitu mezinárodních a vnitřních vztahů.

ČSFR dodržuje a bude i nadále plnit přijaté závazky vyplývající z Charty OSN, Závěrečného aktu KBSE v Helsinkách, Závěrečného dokumentu vídenské následné schůzky, dokumentu stockholmské konference o opatřeních k posílení důvěry a bezpečnosti a o odzbrojení v Evropě, vídenské Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě a pařížské schůzky nejvyšších představitelů států KBSE, jakož i ostatních smluv a dohod. Vojenská doktrína ČSFR tyto závazky respektuje.

II.

ČSFR si plně uvědomuje rizika přechodného období k účinnějšímu a spolehlivějšímu systému bezpečnosti v Evropě. Tato rizika vyplývají z rozdílné úrovně demokracie, ekonomického, sociálního a národnostního rozvoje a z různých přístupů k řešení těchto nerovností. Ani po úplném odstranění důsledků blokového uspořádání bezpečnostních struktur v Evropě nebudou tato rizika zcela vyloučena. V souladu s celoevropským úsilím bude ČSFR přijímat a realizovat taková opatření, aby byla připravena těmto rizikům účinně čelit i s použitím suverénní vojenské síly.

ČSFR bere v úvahu i možnosti ohrožení z prostorů jiných než je prostor evropský, popřípadě též možnost vzniku nových typů ohrožení.

Důkazem vůle ČSFR přispět ke zvyšování důvěry mezi evropskými státy konkrétními činy je rozhodnutí uskutečnit zásadní přestavbu svých ozbrojených sil. Cílem této přestavby je vybudovat armádu výlučně obranného charakteru.

Vojenská doktrína ČSFR je doktrínou rozumné obranné dostatečnosti státu. Určuje zásady přípravy a rozpracovává použití ozbrojených sil, využití národního hospodářství a účast obyvatelstva na obraně státu.

Rozhodnutí o použití ozbrojených sil v souladu se zájmy ČSFR a mezinárodními smlouvami přísluší Federálnímu shromáždění ČSFR.

Rozhodující ozbrojenou silou a jedním z nositelů suverenity státu a výrazným integrujícím činitelem jeho federativního uspořádání je Československá armáda.

Hlavním úkolem Československé armády je na základě zjištění příprav k vojenskému napadení ČSFR odvrátit ohrožení suverenity ČSFR včasným přijetím nezbytných obranných opatření. V případě napadení odrazit pozemní i vzdušný útok agresora z kteréhokoliv směru a na kteroukoliv část území ČSFR. Síly, které pronikly na území republiky ničit aktivní činností pravidelných nebo mobilizačně rozvinutých sil k obnovení územní celistvosti a suverenity státu. Přitom vojenskopoliticky využít podpory vyplývající z evropského systému kolektivní bezpečnosti.

Při plnění tohoto úkolu se Československá armáda opírá o pomoc a solidaritu všeho obyvatelstva. Podílí se na něm ozbrojené složky ministerstev vnitra a veřejné ozbrojené sbory, zejména ochranou a obranou důležitých objektů na území státu.

Československá armáda se skládá z pozemního vojska, vojenského letectva, vojska integrované protivzdušné obrany a z předpokládaných vojsk územní obrany, jejichž charakter a obranný smysl stanoví soubor zákonů o obraně státu. Je vertikálně členěna a centrálně řízena, vybavena všemi druhy vojsk s komplexním týlem pro vedení obrany. Podle potřeby se mobilizačně rozvinuje k rozšíření mírového stavu.

Jedním ze základních úkolů výstavby ozbrojených sil je prohlubování demokratického charakteru služby v nich. V přípravě a výchově vojáků se na principu přímé a nedílné odpovědnosti velitele upevňuje kázeň a rozvíjí osobní odpovědnost, a to v duchu nadstranickosti, vojenských předpisů a obecných zákonných norem.

Civilní obrana jako součást obrany státu zahrnuje komplex organizačních, odborných, materiálních a technických opatření směřujících k ochraně obyvatelstva a materiálních hodnot společnosti proti následkům přírodních, průmyslových a ekologických katastrof v míru a proti následkům napadení území prostředky nepřítele za války. Přípravy k civilní obraně jsou centrálně řízeny.

Pro komplexní obranu státu, jeho funkci ve válce a pro zabezpečení ozbrojených sil se využívá systém hospodářské mobilizace, vytvářejí se federální hmotné rezervy a provádí se operační příprava státního území. Tento systém a přijímaná opatření odpovídají soudobým podmínkám vedení obrany, organizaci a dislokaci ozbrojených sil, podmínkám tržního mechanismu a mezinárodněpolitické situaci.

III.

Zásady vojenské doktríny jsou kodifikovány a rozpracovány legislativními akty Federálního shromáždění ČSFR, České národní rady a Slovenské národní rady.

Realizaci vojenské doktríny zabezpečují výkonné orgány státní moci pod kontrolou zastupitelských orgánů, které posuzují, popřípadě schvalují zásadní dokumenty branné politiky státu.

Závažné otázky branné politiky státu a způsob jejich realizace se vyhlašují v programových prohlášeních federální vlády.

Vojenskotechnická opatření doktríny jsou rozpracována v dokumentech výstavby ozbrojených sil a přípravy civilní obrany, v plánech hospodářské mobilizace státu, v operačních plánech a dalších dokumentech, které se průběžně aktualizují v souladu s vývojem vojenskopolitické a ekonomické situace.

Kontrolu realizace vojenské doktríny ČSFR v ozbrojených silách zabezpečuje Federální shromáždění ČSFR.

Příloha

Realizace přestavby ozbrojených sil vychází z nutnosti uskutečnit v nejbližším období zejména tato opatření:

Dopracovat soubor legislativních norem zabezpečujících koncepční rozvoj branné politiky státu, zejména připravit návrh zákona o obraně ČSFR, novelizace branného zákona a zákona o civilní službě. Vypracovat a předložit koncepci výstavby ČSA.

V souladu s budováním evropské bezpečnosti snížit ve vojenské oblasti podstatně početní stav ozbrojených sil na takovou úroveň, která by zabezpečovala přiměřenou obrannou sílu státu. V první etapě (do konce roku 1992) lze předpokládat snížení počtů ČSA nejméně o jednu čtvrtinu vzhledem ke stavu v roce 1990. V další etapě, realizované nejpozději ve druhé polovině devadesátých let, pokračovat v souladu s vývojem mezinárodněpolitické situace ve snižování počtů osob a výzbroje ČSA až o dvě třetiny (proti stavu v roce 1990). Přitom přecházet na poloprofesionální a v dalším období na profesionální charakter armády. Tím vytvářet podmínky pro další výrazné zkracování délky vojenské základní služby.

Přebudovat současnou organizační strukturu ozbrojených sil tak, aby odpovídala požadavkům efektivní obrany. Podstatným rysem těchto změn je snížení počtu tanků, úderného letectva a zrušení útočných uskupení, vybudování racionální a účinné integrované protivzdušné obrany státu. Organizovat účinnou obranu a ochranu obyvatelstva na celém území státu jak ve válce, tak v míru a to i proti přírodním a ekologickým katastrofám a průmyslovým haváriím.

Provést zásadní změny v dislokaci vojsk. Nové rozmístění ČSA uskutečnit tak, aby bylo možno zaujmout obrannou sestavu na všech úsecích při převažujícím rovnoměrném rozmístění sil v obou republikách. Současně s omezením letectva a dalšími změnami v něm rozmístit jej na letištních uzlech, které by současně odpovídaly požadovaným životním a ekologickým hlediskům. Rozhodující dislokační změny uskutečnit ve vazbě na odsun sovětských vojsk z našeho území do konce roku 1992.

Nově koncipovat systém a způsoby mobilizačního rozvinutí ozbrojených sil v několika sledech při respektování potřeb zvyšování obranného potenciálu státu.

Doplňování ozbrojených sil organizovat při převažujícím uplatnění územního principu.

Vytvořit moderní, technicky vybavený a účinný systém řízení obrany státu a velení ozbrojeným silám s plnou kontinuitou velení v míru i ve válce. V řízení ozbrojených sil ČSFR uplatnit výlučně suverénní rozhodování státních činitelů ČSFR. Z federálního ministerstva obrany vytvořit vojenskopolitický řídící orgán. Velení ČSA bude zabezpečovat generální štáb ČSA. Podstatně zjednodušit hierarchickou členitost úrovní polního velení a nově koncipovat řízení teritoriálních ozbrojených sil na principu územního (republikového a zemského) řízení.

Speciálním druhem ochrany a zajištění celkové bezpečnosti ČSFR, odolnosti a účinnosti ozbrojených sil ČSFR je zpravodajská služba. Její novou koncepci a řízení v rámci ČSFR upravit legislativně.

Zabezpečit efektivní výcvik vojsk a štábů, odpovídající postupnému zkracování vojenské základní služby a přechodu na profesionalizaci ČSA. Minimalizovat rámcování útvarů, zefektivnit výcvik záloh, zredukovat počet vojenských výcvikových prostorů.

Současnou technickou úroveň výzbroje ozbrojených sil ČSFR pokládat v zásadě za dostatečnou ve vztahu k cílům jejího předpokládaného použití pro vedení obrany. Další přezbrojování orientovat na zvyšování efektivnosti obranných zbraňových systémů, zejména protitankových a protiletadlových prostředků a techniky zabezpečující velení vojskům.

Ozbrojené síly všestranně připravit podle zásad jejich nového operačního použití.

Vypracovat nový systém hospodářské mobilizace a tvorby, správy a užití federálních hmotných rezerv ČSFR pro obranu státu odpovídající podmínkám tržního hospodářství a kompetencím státní správy a moci.

Úměrně těmto potřebám uskutečnit nezbytná opatření přípravy válčiště, zejména zabezpečit potřeby pružného řízení státu a velení ozbrojeným silám, široký manévr druhými sledy a odpovídající rozmístění základních zásob, techniky a týlových zařízení.

Novým potřebám přizpůsobit soustavu vojenského školství. Racionálními formami připravovat především nové velitele a nové skupiny specialistů při přechodu na profesionalizaci armády. Stanovit vyšší zdravotní a fyzická kritéria pro výkon služby v armádě. Snižovat věkovou hranici pro možnost odchodu do důchodu.

Ve výstavbě armády, v režimu jejího života, důsledně uplatňovat ekologická hlediska. Minimalizovat nepříznivé dopady všude tam, kde je nelze vzhledem ke specifickému charakteru výcviku vyloučit.

Prohlubování demokratického a humánního charakteru služby v ozbrojených silách ČSFR pokládat za principiální úkol jejich výstavby. Při přípravě a výchově vojáků uplatňovat zásadu přímé a nedílné odpovědnosti velitele, který svoje povinnosti plní v duchu vojenských předpisů.