FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY
VI. volební období
380
Návrh
skupiny poslanců FS ČSFR M. Borguľy, J. Gebase, J. Oleje, J. Sedláka, P. Serenčéše, M. Šidíka, V. Tolara, J. Vodehnala a dalších na projednání
zákona
o půdě, majetku a podnikání v zemědělství a potravinářství
NÁVRH
Zákon
o půdě, majetku a podnikání v zemědělství a potravinářství
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Část prvá
Základní ustanovení
§ 1
Účel a rozsah zákona
/1/ Účelem zákona je
a/ stanovit podmínky pro navrácení vlastnických práv v zemědělství a lesním a vodním hospodářství (dále jen "zemědělství"),
b/ upravit práva a povinnosti vlastníků půdy, budov a jiného zemědělského majetku, který slouží k zemědělské činnosti,
c/ stanovit podmínky, za nichž se vlastnictví státu k půdě, budovám a jinému zemědělskému majetku převádí na fyzické a právnické osoby,
d/ upravit nájemné vztahy k půdě, budovám a jinému zemědělskému majetku,
e/ upravit právní vztahy k půdě, pokud nejsou upraveny jinými právními předpisy,
f/ upravit podmínky a způsob dalšího hospodaření zemědělských podniků,
g/ upravit vztahy k majetku potravinářských podniků a podniků služeb,
h/ upravit podmínky rozvoje soukromého podnikání v zemědělství a potravinářství.
/2/ Tento zákon se nevztahuje na změny vlastnických poměrů, k nimž došlo podle zákonů o pozemkových reformách, včetně zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě).
§ 2
Právo užívat půdu
/1/ Zemědělské pozemky lze vrátit jen k zemědělskému využití.
/2/ Právo užívat půdu má její vlastník a jiné fyzické nebo právnické osoby na základě smlouvy s vlastníkem nebo s příslušným Národním pozemkovým fondem (§ 3).
Národní pozemkové fondy
§ 3
/1/ Úkoly spojené s prováděním tohoto zákona plní Národní pozemkový fond, který zákonem zřizuje příslušná národní rada.
/2/ Národní pozemkový fond je samostatnou právnickou osobou.
/3/ Národní pozemkový fond
a/ spravuje půdu, která je ve vlastnictví příslušné republiky, a půdu, k níž není doloženo vlastnictví fyzické nebo jiné právnické osoby,
b/ zabezpečuje prodej a pronájem půdy,
c/ zabezpečuje koupi půdy od jiných vlastníků,
d/ chrání půdu, kterou má ve správě, před spekulacemi a před převody na cizí státní příslušníky,
e/ vykonává dozor nad prováděním hospodářskotechnických úprav, plněním ekologických programů a dodržováním právních předpisů o vyjímání půdy pro jiné než zemědělské, lesnické, vodohospodářské a další účely,
f/ je držitelem akcií podle § 26 tohoto zákona,
g/ plní další úkoly podle zákona příslušné národní rady.
/4/ Příjmy z převodů majetku a vlastního hospodaření plynou do Národního pozemkového fondu.
/5/ Hospodaření s pozemkovým fondem podléhá kontrole příslušné národní rady.
§ 4
/1/ Národní pozemkový fond spravuje správní rada, jejíhož předsedu a další členy jmenuje a odvolává předsednictvo příslušné národní rady.
/2/ Složení správní rady Národního pozemkového fondu, její působnost a zásady činnosti stanoví zákonem příslušná národní rada.
Část druhá
Vrácení vlastnických práv
§ 5
Vrácení zemědělského majetku
/1/ Obnovuje se vlastnictví obcí k půdě a jinému zemědělskému majetku, který tvořil jejich kmenové jmění.
/2/ Vrací se vlastnictví fyzickým a právnickým osobám k půdě a jinému zemědělskému majetku, která přešel do vlastnictví státu
a/ výrokem o propadnutí majetku, propadnutí věci nebo zabrání věci v trestním soudním řízení nebo v trestním správním řízení, jestliže byl výrok zrušen,
b/ darováním učiněným v tísni a za nevýhodných podmínek.
/3/ Obnovují se vlastnické a užívací vztahy k půdě a ostatnímu zemědělskému majetku, který soukromí rolníci sdružili ke společnému družstevnímu nebo jinému kolektivnímu hospodaření.
/4/ Základem pro vrácení a obnovení vlastnických práv k nemovitostem jsou zápisy v pozemkových knihách a v evidenci nemovitostí.
§ 6
Oprávněné osoby
Vlastnické právo se vrací a obnovuje ve prospěch původního vlastníka, a není-li naživu, ve prospěch osob blízkých, vymezených občanským zákoníkem, kteří jsou ke dni účinnosti tohoto zákona občany České republiky nebo Slovenské republiky (dále jen "původní vlastník") a trvale bydlí na území České a Slovenské Federativní Republiky.
§ 7
Převod vlastnického práva
/1/ Vlastnické právo převádí na původního vlastníka na jeho žádost Národní pozemkový fond.
/2/ Vlastnictví se převádí bezplatně. Původní vlastník je však povinen zaplatit státu nedoplatek přídělové ceny, za kterou původně nemovitost nabyl, a to ve lhůtě stanovené pozemkovým úřadem.
/3/ Jestliže pozemky původního vlastníka přešly do vlastnictví obce, vzniká mu právo na jejich vydání vůči obci.
§ 8
Nepřevoditelné pozemky
/1/ Bezplatný převod pozemků podle § 7 tohoto zákona nelze uskutečnit, jestliže
a/ stát nebo obec (dále jen "stát") není už jejich vlastníkem,
b/ k pozemku bylo zřízeno právo osobního užívání,
c/ pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu zastavěn,
d/ na pozemku byla k 1. lednu 1990 zřízena zahrádkářský nebo chatová osada,
e/ na pozemku bylo vybudované vodohospodářské zařízení sloužící více uživatelům.
/2/ Není-li možný převod pozemků podle předchozího odstavce, převedou se bezplatně do vlastnictví původního vlastníka z vlastnictví státu jiné pozemky ve výměře a kvalitě přiměřené původním pozemkům a pokud možno v téže obci, v níž se nachází převážná část původních pozemků.
§ 9
Převod zemědělské jednotky
/1/ Pozemkový úřad převede na žádost původního vlastníka do jeho vlastnictví původní pozemky, obytné a hospodářské budovy, které patřily k původní zemědělské jednotce žadatele, pokud jsou dosud ve vlastnictví státu a v nichž nedošlo v důsledku zásadní přestavby ke změně původně stavebně technického charakteru stavby.
/2/ V rozsahu, v jakém nebudou uspokojeny nároky původního vlastníka podle předchozího odstavce, mu přísluší peněžní náhrada ve výši stanovené cenovými předpisy platnými v době převzetí nemovitosti státem pro nemovitosti v osobním vlastnictví s připočtením 1 % z výše náhrady za každý rok od převzetí věci do dne účinnosti tohoto zákona.
/3/ Ustanovení předchozích odstavců se použije též při vracení nemovitostí do vlastnictví obcí (§ 5 odst. 1).
/4/ Náklady spojené s převodem půdy z vlastnictví státu a z užívání jinými uživateli jdou k tíži Národního pozemkového fondu.
§ 10
Náhrada za nemovitý a movitý majetek
/1/ Původní vlastník, který sdružil zemědělský majetek ke kolektivnímu hospodaření, může požádat zemědělské družstvo nebo státní statek o vrácení půdy, kterou mají v užívání. Uživatel vrátí celou výměru půdy původní bonity, pokud se původní vlastník s uživatelem nedohodnou jinak.
/2/ Vydání sdružených hospodářských budov nebo peněžní náhrada se provádí podle zákona příslušné národní rady.
/3/ Náhrada movitého majetku, pokud nebyl zaplacen, se provede uvedením v předešlý stav nebo v penězích podle dohody mezi původním vlastníkem a uživatelem.
§ 11
Zánik práva hospodaření
/1/ Převodem pozemku do vlastnictví původního vlastníka, který není členem družstva nebo pracovníkem státního statku nebo jiné státní organizace obhospodařující půdu, zaniká družstvu nebo státní organizaci právo hospodaření s tímto pozemkem.
/2/ Právo hospodaření s pozemkem, na který se vztahuje ustanovení předchozího odstavce, zaniká též zánikem družstva likvidací.
/3/ Je-li některý ze spoluvlastníků sdruženého pozemku členem zemědělského družstva, právo hospodaření tohoto družstva s pozemkem nezaniká.
§ 12
Nájemní vztah
/1/ Nedošlo-li mezi uživatelem a původním vlastníkem k jiné dohodě, vznikne mezi nimi nájemní vztah. Výpovědní lhůta z tohoto nájmu činí jeden rok, pokud nebude dohodnuto jinak; lze jej vypovědět k 31. prosinci běžného roku.
/2/ Nájemné je splatné jednou ročně do 31. prosince běžného roku.
/3/ Nájemce je oprávněn užívat pozemek v souladu s jeho určením podle právních předpisů o evidenci nemovitostí. S užívanou nemovitostí je povinen nakládat s péčí řádného hospodáře a po skončení nájmu ji vrátit ve stavu odpovídajícím obvyklému opotřebení.
/4/ Smlouvu o nájmu lze vypovědět okamžitě, jestliže nájemce užívá pozemek v rozporu s tím, co bylo ujednáno.
§ 13
Vydání pozemků členu družstva
Je-li původní vlastník členem družstva nebo pracovníkem státního podniku obhospodařujícího půdu a rozhodne-li se samostatně hospodařit, je uživatel povinen mu na jeho písemnou žádost vydat sdružené pozemky do čtrnácti dnů po skončení sklizně.
§ 14
Překupní a přednostní právo
/1/ Převádí-li Národní pozemkový fond nebo původní vlastník půdu do vlastnictví nebo dává-li ji na základě smlouvy do užívání, mají překupní právo nebo přednostní právo pronájmu v tomto pořadí
a/ dosavadní uživatel,
b/ samostatně hospodařící rolník,
c/ zájemce o zemědělskou výrobu s předností osob trvale bydlících v místě prodeje nebo pronájmu půdy.
/2/ Prodej a pronájem zemědělské a lesní půdy a vodních ploch cizincům a cizím právnickým osobám jsou nepřípustné.
§ 15
Pozemkové úpravy
V souladu s uspořádáním vlastnických vztahů podle tohoto zákona se provádějí pozemkové úpravy.
§ 16
Pozemkové úřady
/1/ K provádění pozemkových úprav se zřizují pozemkové úřady.
/2/ Organizaci a působnost pozemkových úřadů upravuje zákonem příslušná národní rada.
§ 17
Směrné ceny půdy
/1/ Vláda České a Slovenské Federativní Republiky se zmocňuje vyhlásit směrné ceny půdy pro účely výkupu půdy Národním pozemkovým fondem nebo v důležitém veřejném zájmu a pro stanovení základu pozemkové daně, jakož i stanovit horní hranici nájemného (pachtovného).
/2/ Původní vlastník nese břemeno daně z pozemku od doby, kdy na něho přešlo právo podle tohoto zákona.
§ 18
Lesní půda
/1/ Ustanovení tohoto zákona o obnovení vlastnických práv k zemědělské půdě se vztahuje též na lesní pozemky.
/2/ Na užívání lesních pozemků jiným vlastníkem než státem se vztahuje ochrana lesního půdního fondu podle zákona o lesích.
/3/ Vytěžená dřevní hmota je majetkem vlastníka lesní půdy.
Část třetí
Zemědělská družstva
Vznik družstva
§ 19
/1/ Členové družstva mají právo se rozhodnout o způsobu dalšího hospodaření. Rozhoduje o tom členská schůze na základě přihlášek jednotlivých členů.
/2/ O vzniku nového družstva nebo jeho změně v jinou podnikatelskou formu rozhodnou členové na společné schůzi usnesením.
§ 20
/1/ Družstvo je dobrovolným sdružením fyzických, popř. též právnických osob (dále jen "členové"), kteří společně provozují zemědělskou nebo potravinářskou výrobu nebo další hospodářskou či jinou činnost k podpoře svých zájmů.
/2/ Družstvo je právnickou osobou a neodpovídá za závazky jiných právních subjektů.
/3/ Záležitosti družstva řídí členové prostřednictvím členské schůze a volených orgánů družstva v souladu s obecně závaznými právními předpisy, stanovami družstva a jinými vnitrodružstevními předpisy.
/4/ Družstvo provozuje svou činnost samostatně a na vlastní účet a bere na sebe přiměřené hospodářské riziko. Hmotnou odpovědnost družstva a členů za riziko podnikání upravují stanovy družstva.
Práva a povinnosti členů družstva
§ 21
/1/ Člen družstva musí být majitelem členského vkladu, jehož minimální výši určí členská schůze ve stanovách družstva.
/2/ Člen družstva, který nesplňuje podmínku pěti let práce v družstvu, má právo zúčastnit se členské schůze s hlasem poradním.
/3/ Při hlasování má každý člen jeden hlas. Je-li členem právnická osoba, mohou stanovy připustit, že jí náleží více než jeden hlas, nejvýše však 25 % všech členských hlasů. Stanovy mohou rovněž určit, že počet hlasů se řídí též výší členských podílů; takové hlasy však nesmějí převýšit počet hlasů určených podle předcházející věty. Jménem členů může hlasovat jejich zmocněnec na základě písemné plné moci. Jeden zmocněnec smí zastupovat jen členy, jejichž hlasy netvoří více než 20 % všech hlasů.
/4/ Členské vklady a podíly zakládající právo členů podílet se buď na zisku, nebo jejich zúročení či kombinaci obou způsobů podle rozhodnutí členské schůze a stanov družstva.
/5/ Vytvoření majetkového vztahu členů se uskutečňuje podle zásady členských vkladů a podílů. Členský podíl vyjadřuje podíl majetku člena na jmění družstva, popř. jeho části podle rozhodnutí členské schůze. Členské podíly tvoří rozdíl mezi stanovenou výší jmění a hodnotou členských vkladů.
§ 22
/1/ Při stanovení členských podílů se přihlíží k pracovní účasti členů, kteří pracují v družstvu alespoň pět let, k množství vnesené půdy nebo jiného majetku do družstva.
/2/ Členský podíl se eviduje jednotlivě podle členů, je splatitelný a dědičný; lze ho prodat pouze jinému členu družstva.
/3/ Jestliže výše členského podílu převyšuje stanovenou minimální výši členského vkladu, lze jeho hodnotou uhradit tento vklad.
/4/ Jestliže člen zemědělského družstva pracuje v jiném zemědělském podniku, než je ten, do něhož sdružil své pozemky a jiný majetek, je současný uživatel povinen převést jeho podíl do podniku, v němž pracuje.
§ 23
/1/ Členský podíl a vklad se postupně splácejí členu družstva - důchodci od doby skončení jeho pravidelné pracovní činnosti nebo jeho dědicům. Jinému členu družstva, který ukončí členství v družstvu, se vyplatí členský podíl a vklad podle rozhodnutí členské schůze.
/2/ Pokud v období splátek členského podílu a vkladu dojde k likvidaci družstva, ručí nepracující člen stejnou měrou jako aktivní člen družstva (§ 21 odst. 4).
/3/ Při rozdělení družstva se s každým členem provede vyrovnání jeho vkladu a členského podílu. Vystoupí-li menší část členské základny s cílem založit družstvo, vyčlení se půda, která je ve vlastnictví vystupujících členů, a majetek družstva v tržní hodnotě podle členských vkladů a podílů vystupujících členů. Vyrovnání schvaluje členská schůze. Dohodnou-li se na tom obě strany, je možné provést finanční vypořádání, zpravidla formou obligací.
/4/ Členské vklady a podíly s přihlédnutím k nerozdělenému jmění jsou základem pro rozdělení majetku družstva na dvě nebo více družstev. Jsou také základem pro ručení pracujících členů jednotlivých pracovišť - družstevních farem, hospodářících s plnou ekonomickou samostatností. Jsou základem založení nového družstva či soukromého hospodářství.
Část čtvrtá
Přeměna státních statků
§ 24
/1/ Státní statky se mohou přeměnit v jiné podnikatelské formy (zemědělská družstva, akciové společnosti apod.).
/2/ Šlechtitelské a plemenářské podniky lze převést na akciové společnosti s podílem účasti státu v rozsahu minimálně 51 % účastnických akcií.
§ 25
/1/ Pokud se zaměstnanci státního statku rozhodnou převést statek na družstevní formu hospodaření, platí pro ně pravidla pro přeměnu zemědělských družstev (§ 19 až 21).
/2/ Při převodu státních podniků na akciové společnosti se ustaví zakládací komise, jejímž úkolem je stanovit výši jmění akciové společnosti na základě zahajovací bilance a stanovit nominální hodnotu akcií. V první fázi je Národní pozemkový fond stoprocentním držitelem akcií a prodává akcie na jméno v příslušné hodnotě.
/3/ Pokud původní vlastník prokáže vlastnický nárok, obdrží akcie na jméno v protihodnotě svého vlastnického práva. Ve druhém pořadí se akcie na jméno prodají zaměstnancům za zvýhodněných podmínek, pokud pracují ve státním podniku déle než jeden rok. Pokud prodej akcií původním vlastníkům a zaměstnancům nedosáhne 51 % většiny, zbytek akcií do této výše si ponechá Národní pozemkový fond. Akcie na jméno nad tuto hranici se prodávají dalším zájemcům za nominální hodnotu.
/4/ Akcie na jméno nesmějí být dále prodávány mimo zpětný prodej buď akciové společnosti, nebo Národnímu pozemkovému fondu. Zaměstnanecké akcie prodané za zvýhodněných podmínek se zpětně prodávají v hodnotě odpovídající nákupu. Ostatní akcie se prodávají za tržní cenu.
§ 26
Přeměna státních podniků je možná i v jiné podnikatelské formy podle příslušných právních předpisů.
Část pátá
Přeměna potravinářských podniků a podniků služeb
§ 27
Potravinářské podniky a podniky služeb lze přeměnit v akciové společnosti a jiné formy podnikání s účastí zaměstnanců, dodavatelských zemědělských podniků, odběratelů a obcí podle zákona o převodu majetku státu na jiné osoby pro účely podnikání.
§ 28
Družstevní podniky, které vznikly před rokem 1948 (hospodářská družstva, družstevní mlékárny, jatky apod.), lze přeměnit v akciové společnosti nebo družstva s odpovídající akciovou nebo podílnickou účastí zaměstnanců, dodavatelských podniků, odběratelů a obcí.
Část šestá
Podniky agrárně potravinářského komplexu
§ 29
Rozhodování o velikosti podniku, o jeho vnitřní struktuře, organizaci a řízení, o vnitropodnikovém ekonomickém režimu, o složení technickohospodářských pracovníků a struktuře podnikatelských činností je výlučnou záležitostí podniků.
§ 30
Vedení podniků může svěřit běžné řízení odbornému vedoucímu (manažerovi), který může být, jde-li o družstvo, též jeho zaměstnancem.
Část sedmá
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
§ 31
Sdružování
Podniky agropotravinářského komplexu (dále jen "podniky APK") se mohou sdružovat mezi sebou i s jinými československými a cizími právnickými osobami nebo občany, a to na základě dobrovolnosti a společného zájmu, a mohou bez omezení využívat všech forem sdružování přípustných platnými zákony.
§ 32
Zájmové organizace a sdružení
Podniky APK mohou samy nebo s jinými podniky vytvářet na základě dobrovolnosti zájmové organizace a sdružení (agrární komory a unie, rolnické družstevní svazy, svazy pěstitelů, svazy chovatelů apod.).
§ 33
Statuty podniků APK
Ustanovení stanov družstva a statutů dalších podniků APK, která jsou v rozporu s tímto zákonem, jsou od účinnosti tohoto zákona neplatná. Podniky APK přijmou nové stanovy nebo statuty nejpozději do 31. prosince 1992.
§ 34
Společné podniky a kooperační sdružení
Společné podniky a kooperační sdružení zřízené podle dříve platných právních předpisů jsou společnými podniky a sdruženími podle zvláštních zákonů a musí být s nimi uvedeny do souladu do šesti měsíců od účinnosti tohoto zákona.
§ 35
Smlouva mezi družstvem a jeho členem nebo jiným občanem
Družstvo může se svými členy nebo jinými občany uzavřít smlouvu o společné výrobě nebo jiné hospodářské činnosti, kterou je oprávněno provozovat.
§ 36
Svépomocné družstvo zemědělců
/1/ Občané, kteří provozují zemědělskou činnost, mohou založit v zájmu svého hospodaření svépomocné družstvo zemědělců.
/2/ Pro toto družstvo neplatí ustanovení tohoto zákona upravující sdružování pozemků a právo družstevního užívání. Jiná ustanovení tohoto zákona se použijí přiměřeně.
/3/ Společenství jednotlivě hospodařících rolníků založená podle dřívějších předpisů se mohou bez likvidace přeměnit ve svépomocná družstva zemědělců.
§ 37
Výpověď nájemního vztahu
Samostatně hospodařící rolníci mohou v roce 1991 vypovědět nájemní vztah podle § 11 tohoto zákona v šestiměsíční lhůtě k 31. říjnu 1991.
§ 38
Zrušovací ustanovení
Zrušují se všechny dřívější zákonné předpisy, které jsou v rozporu s tímto zákonem.
§ 39
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem ..........
Důvodová zpráva
Návrh vychází z uznání platnosti všech tří etap pozemkových reforem, jež zahrnovaly konfiskaci půdy Němců, zrádců a kolaborantů, dále revizi první pozemkové reformy /zákon č. 142/1947 Sb./ a novou pozemkovou reformu /zákon č. 46/1948 Sb./. Zpochybnění výsledků reforem, byť v dílčích případech, je spojeno s vytvořením sotva řešitelné situace nejen co do fyzického navrácení půdy, nýbrž i finančního vypořádání. Ze struktury přídělců vyplývá, že 80 % zemědělské půdy přešlo do vlastnictví soukromých osob a bylo řádně proplaceno. V následných čtyřiceti letech se i několikrát vlastnictví změnilo, došlo k vynětí půdy k nezemědělským účelům atd.
Předloha tedy počítá na rozdíl od jiných předloh se zachováním platnosti zákona o revizi první i nové pozemkové reformy. Např. revize první pozemkové reformy byla odhlasována parlamentem v roce 1947, kde měla KSČ jen 36 % zastoupení. Při zrušení tohoto zákona by se mělo vrátit původním vlastníkům 1 027 529 hektarů půdy, z toho 960 tisíc hektarů zemědělské a 227 tisíc hektarů orné půdy i 285 hradů a zámků.
Předložený návrh respektuje scénář ekonomické reformy, kde se uvádí "obnovení výkonu práv pozemkového vlastnictví vyžaduje zrušit a upravit veškeré zákonné normy, které znemožňují, aby se vlastníci půdy ujali svých vlastnických práv, a provést soudní rehabilitaci těch občanů, kteří byli protiprávně svých vlastnických práv k půdě a jinému hospodářskému majetku zbaveni. Přitom se vychází z výsledků pozemkových reforem". Návrh zákona přihlíží ke specifikám reprodukčního procesu v zemědělství, zejména ke zvláštnostem půdního fondu jako nerozmnožitelného přírodního zdroje, potřebě jeho optimálního využívání ke všem účelům (hospodářským, ekologickým a dalším). Současné řeší cesty přechodu současných podniků agropotravinářského komplexu na formy vlastnictví přibližující se potřebám jejich přizpůsobení zásadám tržní ekonomiky.
Pro zahájení ekonomické reformy k 1. 1. 1991 je nezbytné v první řadě urychleně obnovit vlastnické vztahy k půdě tak, aby vlastníci mohli v plném rozsahu realizovat své vlastnické právo a aby se současné umožnila privatizace státní půdy v souladu se specifickými podmínkami využívání zemědělské a lesní půdy. S ohledem na tyto okolnosti upravuje zákon nejen vlastnické a užívací vztahy k půdě, ale také k hospodářským budovám, které k půdě patří a jsou společně s ní využívány k zemědělské, lesní výrobě a vodnímu hospodářství.
Zákon obnovuje právo vlastníků nakládat s ní v souladu se základními právy, vyplývajícími z občanského zákoníku.
Návrh zákona si klade rovněž za cíl vyřešení vztahů k půdě a ostatnímu majetku s původními vlastníky, jimž byly bez náhrady odňaty v důsledku různých zásahů státu v letech 1948 až 1989. Těmto vlastníkům budou původní pozemky včetně budov převedeny urychleně do vlastnictví. Návrh zákona je doplněn o úpravu peněžních náhrad za pozemky, budovy a náhrad za živý a mrtvý inventář a zásady vzhledem k návrhům některých dalších zákonů např. zákona o mimosoudní rehabilitaci a zákona o převodu státního majetku do soukromého vlastnictví, ve kterých není restituce půdy a dalšího zemědělského majetku obsažena. Důvodem jsou výrazná specifika vztahů k půdě.
Vedle pozemků ve vlastnictví občanů nebo právnických osob je nutno upravit správu pozemků, které po skončení restituce zůstanou ve vlastnictví státu. Půdu ve vlastnictví státu budou spravovat Národní pozemkové fondy, odpovědné České národní radě a Slovenské národní radě. Posláním pozemkových fondů je privatizace movitého i nemovitého majetku, tj. jeho převedení do vlastnictví fyzických nebo právnických osob nebo jeho pronájmu v souladu se zákonem o převodu státního majetku do soukromého vlastnictví. Náklady na provoz pozemkových fondů budou hrazeny ze státního rozpočtu. Příjmy a výdaje z transakcí s půdou a jiným zemědělským majetkem budou řešena jako u transformačního zákona.
Stanovením předkupního práva a přednostního pronájmu pozemků atd. návrh zákona usiluje zamezit spekulacím s půdou a nepřipustit další výrazné snižování výměry, zejména zemědělského půdního fondu v přepočtu na obyvatele, má-li být zajištěna racionální a zdravá výživa lidu.
Návrh vychází z principu transformace současných zemědělských družstev na skutečně vlastnická družstva s plnou rozhodovací pravomocí ve všech vnitrodružstevních otázkách, které nejsou výlučně stanoveny zákony.
Zákon vychází z toho, že členské podíly družstevníků by měly být závislé na množství vnesené půdy a jiného zemědělského majetku na straně jedné a pracovní účasti členů družstev na straně druhé. Vychází se z principu, že stávající jmění družstva je výsledkem působení práce, kapitálu a půdy.
Návrh zákona zavádí v souladu s připravovaným zákonem a praxí prvních zemědělských družstev nový institut - členský vklad, který je jednou z podmínek členství v družstvu a představuje spodní hranici ručení člena družstva za jeho závazky.
Ze stejné výše členského vkladu každého člena družstva logicky vyplývá zásada: jeden člen - jeden vklad - jeden hlas. Výjimku mohou tvořit právnické osoby, které jsou členy družstva. Počet jejich hlasů je však omezen na maximum 25 %.
Kritérium, které platí pro utváření členských podílů v zemědělských družstvech, obdobně platí i pro státní podniky APK, pokud se budou transformovat na družstevní vlastnické formy.
Pokud se pracovníci státních statků rozhodnou transformovat podnik na akciové společnosti, mohou se prodávat akcie na jméno za zvýhodněných podmínek zaměstnancům podniku, kteří v něm pracují déle než jeden rok. Je to dáno mj. i tím, že státní statky převážně hospodaří v méně příznivých přírodních podmínkách při nedostatku pracovních sil, v pohraničních oblastech, kde hrozí nebezpečí porušení rovnováhy krajinotvorných prvků apod. Cílem je dosáhnout posílení spoluvlastnických vztahů a zainteresovanosti na rozvoji podniku. Toto zvýhodnění neplatí pro vypořádání vlastnických práv s původními vlastníky a prodeji akcií třetím osobám.
Státní statky se mohou transformovat na zemědělská družstva, akciové společnosti apod. vzhledem k velmi diferencovaným podmínkám v podílu státní, družstevní i soukromé půdy a k podmínkám existence objektů s celopodnikovou působností apod. Zákon předpokládá ponechat v kompetenci pracovníků podniků řešení jeho organizačního uspořádání či tvorbu více podniků družstevního a jiného charakteru na území dosavadního statku.
Řešení by mělo umožňovat nápravu neracionálního slučování statků v minulosti a vytvářet předpoklady pro efektivní hospodaření v družstevní, akciové a jiné formě.
Kritériem pro vymezení podniků by měla být racionální územní návaznost dodavatelů i odběratelů. Akciová účast a jiné formy podnikání by zabezpečovaly vztah aktivní spolupráce a spoluodpovědnosti za finální výrobu.
U nově vybudovaných kapacit potravinářského průmyslu a služeb zákon předpokládá řešit jejich postavení formou akciových společností a jiných forem podnikání za účasti zaměstnanců, zemědělských podniků, měst a obcí.
Řešení by odstranilo monopolní postavení těchto podniků vůči družstevním a soukromým zemědělským podnikům a prohloubilo by vliv územních orgánů samosprávy na jejich činnost včetně spoluodpovědnosti.
Velikost podniku není sama o sobě kritériem efektivnosti. Rozhodující je vnitropodnikové uspořádání, struktura odvětví a činností a vymezení ekonomických vztahů mezi jednotkami podniku a jednotlivými pracovníky. Je věcí podniku, jak vyřeší své vnitřní struktury, bez šablon a umělých, shora nařízených velikostí. Bude nutné napravit chyby vzniklé neorganickým a nefunkčním slučováním podniků, ale vždy s věcným a ekonomicky podloženým zdůvodněním a bez snah o atomizaci za každou cenu.
Jestliže se západoevropské země dávají za cíl dosáhnout do roku 2000 výrazně vyšší velikosti zemědělských podniků - např. Francie 2 000 ha z. p., SRN 1 500 ha z. p. - neměli bychom atomizovat naši zemědělskou výrobu, ale uvnitř ji transformovat s cílem dosáhnout postupně srovnatelné úrovně produktivity práce a efektivnosti výroby.
Dnešní předimenzovanost řídících struktur vyžaduje racionální dělbu činností mezi podnikem, jeho vnitropodnikovými jednotkami a sférou služeb pro zemědělství. Jestliže podíl technickohospodářských pracovníků se pohybuje od 8 % do cca 30 % z celkového počtu pracovníků podniku, nelze z toho vyvodit vzhledem ke struktuře výrobních činností a služeb žádné doporučování procenta řídících pracovníků. Kritériem by měl být objem zisku, resp. výkonů připadajících na jednoho pracovníka ve sféře řízení.
Vnitropodnikové jednotky a jednotlivci se budou podle povahy činnosti transformovat na relativné samostatné podnikatele a podnikatelské kolektivy různými formami - prodejem výrobních prostředků (nákladní automobily aj.), ekonomickým pronájmem (objekty živočišné výroby, dílny, skleníky aj.). Současné však budou potřebovat podnikové služby - vnitřní a zahraniční obchod, zpracování dat, odborné služby atd. To si vyžádá racionální transformaci celých řídících struktur.
Zemědělství se nikdy v minulosti nezabývalo jen vlastní zemědělskou výrobou, ale zahrnovalo některé činnosti z předvýrobní fáze i z fáze zpracování svých výrobků a jejich odbytu. K těmto činnostem se bude muset vracet z důvodů nejen zaměstnanosti svých pracovníků, ale i racionalizace výroby finálních produktů. Analogické tendence se prosazují v zemědělství USA, SRN, Francie a dalších zemí. To předpokládá i návrat činností, objektů a zařízení bývalých družstevních mlékáren, hospodářských družstev apod. a vytváření širší hierarchické a diversifikované struktury družstevního i soukromého podnikání v zemědělství.