Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1990

VI. v. o.

ministra zahraničních věcí České a Slovenské Federativní Republiky Jiřího Dienstbiera na interpelaci podanou poslankyní Sněmovny lidu O. Andelovou (tisk 264)

MINISTR ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ

V Praze dne 28. listopadu 1990

č. j. 121. 904/90-SM/PT

Vážená paní poslankyně,

v rámci projednávání interpelací v souladu s usnesením 7. společné schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů přijatým dne 24. m. m. a v odpověď na Vámi zaslanou písemnou interpelaci ze dne 5. t. m. Vám podávám v zákonné lhůtě toto vyjádření:

Dne 20. května t. r. se uskutečnilo ve Vídni a následně v Bratislavě zasedání ministrů zahraničních věcí členských zemí iniciativy "4", která po přijetí ČSFR za člena se stala subregionálním seskupením států - Itálie, ČSFR, Maďarska, Jugoslávie a Rakouska - t. zv. Pentagonálou. Význam a účelnost účasti ČSFR byla zdůrazněna ve schváleném programovém prohlášení vlády ČSFR.

Na květnovém zasedání bylo m. j. přijato doporučení vytvořit ad hoc skupinu expertů k otázkám týkajícím se národnostních menšin za účelem vypracování společného návrhu k této problematice pro Kodaňskou konferenci o lidské dimenzi Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE) a pro Radu Evropy. Ustavení skupiny bylo účelné z hlediska projednávání rozdílných pohledů na záležitosti národnostních menšin.  

Zasedán pracovní skupiny expertů pěti států se konalo 28. května t. r. ve Vídni a přijalo - což zdůrazňuji - návrh pracovního dokumentu k problematice národnostních menšin. Na zasedání expertů byl zastoupen též Úřad vlády Slovenské republiky. Návrh byl poté 5. 6. t. r. předložen při jednání kodaňské konference. Týkal se jak práv národnostních menšin jako celků, tak práv osob náležejících k národnostním menši nám a stal se jedním z podkladů pro jednání neformální pracovní skupiny konference pověřené vypracováním příslušné pasáže Dokumentu Kodaňské konference o lidské dimenzi KBSE.

Výsledná, přijatá ustanovení Kodaňské konference o lidské dimenzi KBSE, která se týkají národnostních menšin, jsou obsažena v části IV Dokumentu konference. Poznamenávám že tato ustanovení důsledně vycházejí z individuální povahy práv osob náležejících k národnostním menšinám. Pojetí menšinových práv, jakožto práv kolektivních se setkává s odmítavým postojem řady účastnických zemí KBSE, především USA, Francie a Kanady.

Vzhledem k uvedeným skutečnostem nevidím důvodu pro to aby se Federální shromáždění jakkoliv zabývalo naprosto nezávazným pracovním návrhem skupiny expertů Pentagonály, tím spíše, že jeho úloha skončila se závěrem Kodaňské konference - Závaznou pro ČSFR se stala část IV Dokumentu, která byla již dříve poslancům FS doručena a jejíž jeden výtisk Vám v příloze zasílám. V delegaci ČSFR, která tento Dokument přijala, byli zástupci vlády SR, Slovenské národní rady, církví a občanských iniciativ ze Slovenska.

Pokud jde o můj projev na Kodaňské konferenci, zněla Vámi kritizovaná část (v překladu z oficiálního znění v anglickém jazyce) přesně takto: "Máme v úmyslu přistoupit také k Evropské úmluvě o lidských právech a následně se podřídit mechanismům fungujícím podle této Úmluvy. Československo je připraveno postoupit v oblasti lidských práv část své suverenity nadnárodnímu orgánu a přijmout jeho rozhodnutí".

Jak je dostatečně známo, připravuje se ČSFR na vstup do Rady Evropy, který je podmíněn podpisem Evropské úmluvy o lidských právech. Zatímco jiné mechanismy, které působí podle úmluv OSN o lidských právech, nejsou pro smluvní strany závazné, přijetím Evropské úmluvy o lidských právech se státy zavazují podřídit se rozhodnutím orgánů Rady Evropy, v nichž je konstatováno, že dotčený stát porušil své závazky plynoucí z úmluvy vůči jednotlivci nebo jinému státu. Jde o rozhodnutí Výboru ministrů Rady Evropy a Evropského soudu pro lidská práva (článek 22, odst. 4 a článek 53 Evropské úmluvy o lidských právech). Před ratifikací Evropské úmluvy o lidských právech bude proto potřebné provést takovou změnu v právních předpisech ČSFR, aby rozhodnutí vnitrostátních orgánů - budou-li napadena rozhodnutími orgánů Rady Evropy - byla náležitě napravena.

Příslušné změny může provést, stejně jako vyslovit souhlas s vládním návrhem na vyslovení souhlasu s ratifikací Evropské úmluvy o lidských právech, toliko Federální shromáždění po předchozím souhlasu České a Slovenské národní rady. K těmto dokumentům budete tedy mít příležitost zaujmout své stanovisko.

Přijetí do Rady Evropy náleží mezi priority zahraniční politiky ČSFR, bylo zařazeno do programového prohlášení vlády a v jeho rámci schváleno zásadně v souladu s článkem 42, odst. 3 ústavního zákona č. 143/68 Sb. Proto nemůže být pochyb o oprávněnosti ministra zahraničních věcí konat potřebné kroky ke splnění tohoto úkolu ve vztahu k zahraničí jménem federace. Jak vyplynulo z rozpravy, plnění úkolu se aktivně zúčastňují poslanci FS a národních rad a vlády ČR a SR a o našem postupu je velmi podrobně informována čs. veřejnost. Váš protest proti údajnému provádění kabinetní zahraniční politiky proto odmítám jako zcela nepodložený.

S úctou