FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1991
VI. v. o.
462
Odpověď
ministra hospodářství ČSFR Ing. Vladimíra Dlouhého, CSc. na interpelaci podanou poslanci Federálního shromáždění (J. Zánem, M. Kormanem, J. Minkou, P. Kanisem, M. Kováčem) (tisk 423)
MINISTR HOSPODÁŘSTVÍ ČSFR
Ing. Vladimír Dlouhý, CSc.
Č. j. 50 843/91
V Praze dne 31. ledna 1991
Vážený pane,
interpelací ze dne 7. ledna 1991 jste se na mne obrátil s problematikou podniků vyrábějících vojenskou techniku a charakterizoval obtížné problémy jejich přechodu na civilní programy, označovaného jako konverze speciální výroby.
V této souvislosti považujete pro nejbližší dobu za zvlášť důležitá opatření, vyplývající z usnesení předsednictva vlády ČSFR č. 66/1990 o koncepci čs. zbrojní výroby. Zároveň mne žádáte o stanovisko k plnění jeho bodů II.1.b/, II.1.d/, II.2., II.3., II.4.b/ a II.4.c/.
Jsem s Vámi v naprosté shodě v hodnocení významu tohoto usnesení. V době jeho přijetí jím federální vláda na základě nové branné politiky a vojenské doktríny čs. státu zformulovala základní představu o zbrojní výrobě v ČSFR. Koncepce určuje, jaký její rozsah a strukturu je nezbytné zachovat z hlediska potřeb obranyschopnosti státu a vývozu, určeného k získání zdrojů pro kompenzační dovozy pro Čs. armádu, které by tak nezatěžovaly platební bilanci státu.
Zároveň toto usnesení v návaznosti na již dříve přijatá politická rozhodnutí vymezilo rozsah kapacit, určených k přechodu na civilní výrobu nebo /v případě jednoúčelovosti/ k likvidaci. Ohraničilo též časový rozsah této konverzní vlny, nezbytný k dosazení souladu s přechodným obdobím ekonomické reformy tak, aby se celý proces neprodlužoval v zájmu racionality a zamezení dalších ekonomických ztrát. K pomoci podnikům vyčlenila vláda ze státního rozpočtu federace pro rok 1990 1,2 mld Kčs na řešení důsledků konverze zbrojní výroby.
Je však nezbytné uvést, že záměry usnesení č. 66/1990 byly koncipovány za předpokladu, že rozpočtové výdaje Čs. armády, jako současného hlavního odběratele zbrojní produkce, budou sníženy oproti roku 1990 o dalších 10 % a dosáhnou tak v roce 1991 28 mld Kčs. Z nich se předpokládalo na nákup zbrojní produkce z tuzemska asi 3,3 mld Kčs. Tento předpoklad, prokázaný jako jakési existenční minimum života armády i zachování úměrného rozsahu výroby, byl promítnut do návrhu "Koncepce ekonomického zabezpečení obrany a bezpečnosti v letech 1991 - 1992", schváleného 2. schůzí Rady obrany státu dne 12. listopadu 1990 i do návrhu státního rozpočtu, schváleného usnesením vlády ČSFR č. 848/1990.
Situace se však zásadně změnila poté, co ve schváleném rozpočtu FMO byly výdaje dále kráceny o 1,5 mld Kčs. O okolnostech tohoto dalšího krácení jste jistě informován z příslušného jednání Federálního shromáždění. FMO dnes v důsledku tohoto opatření a růstu cen základních životních potřeb vojsk ruší prakticky všechny objednávky zbrojní produkce z čs. průmyslu. Tím se Vámi uváděná tíživá situace v radě podniků ještě dále prohlubuje. Obdobné krácení se promítá do dovozu vojenské techniky ze SSSR. Ten v zájmu zachování vyrovnané bilance z této výměny ve "speciální oblasti" recipročně krátí odběr čs. produkce, což je dalším zhoršujícím vlivem.
Ze skutečnosti, že v průběhu let 1988-1990 poklesly výdaje na obranu v ČSFR o 15,3 mld Kčs a že převážná část se promítla do krácení vojenských nákupů z průmyslu vyplývá, že v ČSFR probíhá konverze typu prudkého zlomu. Ta je v mezinárodním měřítku, na základě předchozích zkušeností, považována za nejméně příznivý typ, doprovázený nevyhnutelně značnými ekonomickými a sociálními problémy.
K odvrácení toho, aby se uvedený vývoj nepříznivě projevil v likvidaci kapacit, nezbytných pro obranyschopnost státu, ale i ve vážných sociálně ekonomických jevech, připravuji v současné době spolu s ministrem obrany urychleně návrh nezbytných řešení pro příslušné orgány. Předpokládám, že tato řešení budou posuzována v souvislosti s dodatečným jednáním o rozpočtu FMO, které má proběhnout do 15. 2. t. r. i v příslušných orgánech Federálního shromáždění.
Pokud jde o plnění uvedených konkrétních bodů usnesení předsednictva vlády ČSFR č. 66/1990 uvádím tento přehled:
- k bodu II.1.b/:
Již 26. září 1990 uskutečnilo FMH jednání se zástupci bývalého MSE ČR a MH SR, ze kterého vyplynulo, že způsob zabezpečení pohonných jednotek pro výcvikový letoun L-39 MS v čs. průmyslu může být dořešen pouze vzájemnou dohodou mezi výrobcem motoru DV-2 s. p. Považské strojárne Považská Bystrica a výrobcem letounu L-39 MS a. s. Aero Praha.
Přislíbené projednání celé záležitosti oba podniky z nejasných důvodů opětovně odkládaly. Proto dne 7. 11. 1990 požádal můj náměstek ing. L. Novotný dopisy náměstky ministrů strojírenství a elektrotechniky ČR a hospodářství SR o pomoc v získání společného stanoviska zmíněných podniků.
Na následném jednání u náměstka ministra hospodářství SR doc. Ing. Štefana Petráše, CSc. dne 13. prosince 1990, se zástupci uvedených podniků bylo dohodnuto, že do 22. prosince 1990 oba podniky společně doplní řešení do "Koncepce rozvoje leteckého průmyslu v ČSFR" tak, aby mohlo být předloženo vládám ČR, SR i ČSFR. Zde mělo být uvedeno společné stanovisko obou podniků o využití motoru DV-2 jako pohonné jednotky letounu L-39 MS. Dohodnuté opatření bylo splněno jen formálně, přiložením podnikatelského záměru Povážskych strojárni k původní koncepci zpracované bývalým MSE ČR a Aero Praha a. s. Oba záměry, položené takto vedle sebe, na otázku použití motoru DV-2 ve finální produkci a. s. Aero Praha neodpovídají.
Představitelé obou podniků dále slovně ujišťují, že mají zájem o efektivní spolupráci; tato ujištění však dosud nenalezla výraz v jasné dohodě obou podniků o využití motoru DV-2 v Aero Praha a. s.
Stav zjevně souvisí s nevyjasněností odbytové koncepce letounů L-39 MS, ale stává se rizikovým. Jeho jednoznačné a včasné dořešení závisí na přístupech ústředních odvětvových orgánů ČR a SR a zejména na postoji obou zainteresovaných podniků.
- k bodu II.1.d/:
Otázka vytvoření státní holdingové společnosti pro výrobu velkorážové munice má obdobný rozporný vývoj. Byla poprvé projednána s představiteli rozhodujících výrobních podniků dne 4. 10. 1990. Z jednání vyplynul jejich jednoznačný zájem. Při dalším jednání, které proběhlo dne 26. 10. 1990 byl m. j. přednesen návrh zahrnout do připravované společnosti veškeré ostatní výrobce munice a tím řešit problematiku společné výrobní základny komplexně. V tom nebylo dosaženo shody z důvodu odmítavého stanoviska některých podniků dislokovaných na území SR.
Další postup vázne na vyřešení nezbytných legislativních otázek souvisejících m. j. s přípravou transformačního zákona. Složitě se jeví též některé ekonomické otázky, jako je jmění podniků, tvorba holdingu s podniky, jejichž zakladateli jsou obě republiková ministerstva aj. Rozhodující skutečností je rovněž situace na začátku t. r., u níž v důsledku uvedených úsporných opatření FMO zůstávají tyto podniky prakticky bez zakázek. Proběhlá jednání ukazují na malou reálnost tohoto záměru. Poslední pokus v tomto směru chce FMH za spolupráce příslušných republikových ministerstev a výrobních podniků provést v únoru t. r.
- k bodu II.2.
Tato pomoc by měla být především zájmem organizací zahraničního obchodu, především organizace OMNIPOL. Ta se však dosud orientuje na klasické formy prodeje finální produkce a otázkami služby ve prospěch výrobních kooperací se zvláště nezabývá. Pokud jde o FMH, aktivně napomáhá k sjednání kooperací v leteckém průmyslu, radiolokační výrobě, výrobě ručních zbraní a některých dalších oborech. Konkrétní výsledky této činnosti lze očekávat již v průběhu tohoto roku.
- k bodu II.3.
Úkol byl splněn. Soustředění finančních prostředků do kapitoly rozpočtu FMO bylo provedeno v návrhu rozpočtu na rok 1991 a schváleno takto:
a/ výdaje a náklady na řešení technického rozvoje ve výši 250 mil. Kčs,
b/ náklady na uchování výrobních schopností pro případ branné pohotovosti státu ve výši 130 mil. Kčs.
Plnění dalších bodů usnesení (II.4.b/ a II.4.c/) je uloženo ministrovi obrany ČSFR. Doporučuji Vám proto požádat jej o příslušné vyjádření. Přesto uvádím k oběma bodům informace, dostupné FMH.
- k bodu II.4.b/
Rozsah uchování výrobních schopností pro dobu branné pohotovosti státu byl podle sdělení FMO projednán se všemi zainteresovanými podniky. Podniky předložily požadavky, několikanásobně převyšující částku vyčleněnou do rozpočtové kapitoly FMO t. j. 130 mil. Kčs. Do ní jsou zahrnovány prostředky (např. příprava nástrojů, dokumentace, uskladnění strojů), které v minulosti nebyly vyžadovány. V řadě případů jsou tyto požadavky nadsazeny a neberou ani v úvahu, že při zahájení zbrojní výroby byly mnohé stroje a zařízení pořízeny z prostředků státního rozpočtu, určeného na HMP a ne z prostředků podniku. Z tohoto důvodu požádalo FMO všechny podniky provést znovu příslušné technicko-ekonomické rozbory.
- k bodu II.4.c/
Podle informací FMO byla otázka dodávek protitankového raketového kompletu Konkurs a dělostřeleckého systému Prám-P projednána koncem října t. r. s výrobními organizacemi. Zápisy z těchto jednání stanovily jednoznačně, kdy a v jakých počtech budou tyto komplety a systémy pro FMO požadovány, a to nejen pro roky 1991 a 1992, ale výhledově až do roku 2000 podle potřeb Čs. armády.
Vzhledem k uvedenému dodatečnému snížení rozpočtu FMO Čs. armáda uvazuje o úplném zrušení těchto odběrů techniky z čs. průmyslu nejen pro rok 1991, ale i pro další léta vzhledem k nedostatku prostředků na jejich nákup.
S pozdravem
Vážený pan
Ing. Rudolf Battěk
předseda Sněmovny lidu FS
PRAHA
Vážený pan
Ing. Ján Zán, CSc.
poslanec Sněmovny lidu FS
Vážený pan
Ing. Miroslav Korman
poslanec Sněmovny lidu FS
Vážený pan
Ing. Julius Minka
poslanec Sněmovny lidu FS