FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1991
VI. v. o.
466
Vládní návrh
Zákon
ze dne .......... 1991,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění zákona č. 59/1969 Sb., zákona č. 100/1970 Sb., zákona č. 65/1978 Sb. a zákona č. 74/1990 Sb. se mění a doplňuje takto:
1. § 1 zní:
"Zákon upravuje některé právní poměry občanů České a Slovenské Federativní Republiky, konajících službu v ozbrojených silách České a Slovenské Federativní Republiky od počátku výkonu jejich vojenské činné služby.".
2. V § 2 odstavci 2 se slova "voják československé armády", "pro ochranu svobody" a "pro ochranu vlasti" nahrazují slovy "voják ozbrojených sil", "pro obranu svobody" a "pro obranu vlasti".
3. § 4 písm. a/, b/ a c/ zní:
"a/ mužstva: vojín a svobodník,
b/ poddůstojníků: desátník, četař, rotný,
c/ praporčíků: rotmistr, nadrotmistr, podpraporčík, praporčík, nadpraporčík,".
4. § 5 odst. 2 zní:
"/2/ Do vyšších hodností mohou být jmenováni nebo povýšeni jen vojáci s potřebnými duševními schopnostmi a tělesnou zdatností, kteří splňují odborné požadavky stanovené obecně závaznými právními předpisy vydanými federálním ministerstvem obrany a federálním ministerstvem vnitra.".
5. § 6 odst. 1 zní:
"/1/ Vyšší hodnost
a/ bude odňata vojákovi za zvlášť závažné porušení povinností a jednání směřující proti ústavnímu zřízení České a Slovenské Federativní Republiky a jejím ozbrojeným silám,
b/ může být odňata vojákovi, který se dopustil závažného jednání, jež je v rozporu s ustanovením vojenské přísahy, morálními a odbornými požadavky kladenými na příslušníka ozbrojených sil.".
6. V § 16 slova "zákona o přečinech nebo podle jiných předpisů." se vypouštějí.
7. Dosavadní text paragrafu 16 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní:
"/2/ Kázeňským přestupkem je také jednání označené za přestupek ve zvláštních zákonech 1/.".
Odkaz 1/ k § 16 odst. 2 zní:
"1/ Např. zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, zákon SNR č. 372/1990 Sb., o přestupcích, zákon č. 162/1989 Sb., devizový zákon ve znění pozdějších předpisů.".
8. § 17 zní:
"§ 17
Kázeňské tresty
/1/ Kázeňskými tresty jsou: důtka, přísná důtka, nepovolení vycházek, zostřené nepovolení vycházek, vězení, snížení hodnosti o jeden stupeň, u poddůstojníků a svobodníků též odnětí hodnosti, odnětí zástupného až do výše 50 % na dobu až tří měsíců a u vojáků z povolání a v další službě snížení hrubého služného o 10 % na dobu až tří měsíců.
/2/ Nejvyšší výměra kázeňského trestu vězení je 14 dnů.
/3/ Za kázeňské přestupky uvedené v § 16 odst. 2 se ukládají tresty a ochranná opatření podle zvláštních zákonů 1/.".
9. § 18 se doplňuje odstavci 4 a 5, které zní:
"/4/ Ukládat tresty a ochranná opatření za kázeňské přestupky uvedené v § 16 odst. 2 mohou jen velitelé útvarů a velitelé vyšší na místě orgánů uvedených ve zvláštních zákonech l/.
/5/ Rozhodnutí o uložení kázeňského trestu musí mít písemnou formu a musí být potrestanému vyhlášeno.".
10. § 19 se vypouští.
11. § 20 zní:
"§ 20
Odvolání
/1/ Potrestaný se může odvolat do dvou dnů proti uloženému kázeňskému trestu. Velitel, který kázeňský trest uložil, je zároveň povinen potrestaného o právu na odvolání poučit.
/2/ Odvolání má odkladný účinek. Lhůta pro odvolání počíná dnem, který následuje po dni, kdy byl potrestanému kázeňský trest vyhlášen.
/3/ Potrestaný může podat odvolání s odůvodněním nejbližšímu nadřízenému toho, kdo trest uložil. Nadřízený může uložený trest zrušit, zmírnit nebo ponechat v platnosti. Proti rozhodnutí nadřízeného o odvolání se nelze odvolat.".
12. V § 21 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
"/3/ Pravomocné rozhodnutí o uložení trestu a ochranného opatření podle zvláštních zákonů je vykonatelné podle správního řádu 2/ i u osob, které přestaly podléhat vojenské kázeňské pravomoci.".
Odkaz 2/ k § 21 odst. 3/ zní:
"2/ zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení /správní řád/. 13. Za § 21 se vkládá nový § 21a, který zní:
"§ 21a
Amnestii ve věcech přestupků osob podléhajících vojenské kázeňské pravomoci uděluje prezident České a Slovenské Federativní Republiky.".
14. § 22 zní:
"§ 22
/1/ Na projednávání kázeňských přestupků uvedených v § 16 odstavci 2 se použijí ustanovení zvláštních zákonů 1/ s odchylkami stanovenými tímto zákonem.
/2/ Peněžité tresty a náhrady nákladů řízení uložené podle tohoto zákona jsou příjmem státního rozpočtu České a Slovenské Federativní Republiky.
/3/ Podrobnější úpravu vojenského kázeňského práva stanoví kázeňský řád, který vydá prezident České a Slovenské Federativní Republiky.".
15. § 25 zní:
"§ 25
Služební poměr vojáka z povolání se uzavírá na dobu nejméně 10 let; vzniká dnem, který byl sjednán dohodou mezi občanem a příslušným orgánem ozbrojených sil. Služební poměr vojáka z povolání zaniká propuštěním z tohoto služebního poměru, odnětím nebo ztrátou vojenské hodnosti, propuštěním z vojska nebo úmrtím.".
16. § 26 odstavce 1 a 2 zní:
"/1/ Ze služebního poměru vojáka z povolání se propustí vojáci,
a/ kteří byli uznáni vojenskou lékařskou komisí neschopnými k vojenské činné službě ze zdravotních důvodů,
b/ u nichž vojenská lékařská komise stanovila sníženou schopnost k vojenské činné službě ze zdravotních důvodů a pro něž není v ozbrojených silách jiné vhodné zařazení,
c/ pro něž není pří snížení počtů ozbrojených sil nebo při jejich reorganizaci jiné služební zařazení,
d/ kteří byli pravomocně odsouzeni soudem za úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody,
e/ kteří mají na základě usnesení vlády České a Slovenské Federativní Republiky přejít k civilním orgánům nebo organizacím na funkce neplánované pro vojáky z povolání,
f/ na vlastní žádost po splnění převzatého závazku.
/2/ Ze služebního poměru vojáka z povolání lze propustit vojáky,
a/ kteří ve vojenské činné službě dosáhli věkové hranice stanovené v branném zákoně,
b/ kteří splňují podmínky nároku na starobní důchod,
c/ na vlastní žádost z důvodů hodných zvláštního zřetele před splněním závazku,
d/ kteří byli pravomocně odsouzeni soudem pro trestný čin, nejde-li o případ uvedený v odstavci 1 písm. d/,
e/ pro služební nezpůsobilost.".
17. V § 26 odstavci 4 se slova "e/ nebo f/" nahrazují písmenem "d/".
18. V § 26 odstavci 5 se slova "e/ a f/" nahrazují písmenem "d/".
19. V § 27 odstavci 2 se písmeno "d/" nahrazuje písmenem "c/".
20. § 29 zní:
"§ 29
/1/ Vojákům z povolání není dovoleno uzavřít vedlejší pracovní poměr ani vykonávat podnikatelskou činnost. Jiné výdělečné práce mohou vojáci z povolání konat za předpokladu, ze tato činnost nebude narušovat výkon jejich služebních povinností.
/2/ Vojáci z povolání mohou studovat na školách mimo ozbrojené síly, jestliže toto studium není na překážku plnění jejich služebních povinností.".
21. § 31 odst. 3 zní:
"/3/ Vojákům z povolání propuštěným ze služebního poměru podle § 26 odst. 1 písm. a/, b/ a c/ a odst. 2 písm. a/, kteří nemají nárok na příspěvek za službu nebo na důchod ze sociálního zabezpečení, se poskytuje po dobu dvou let od propuštění platové vyrovnání, jestliže jejich služební poměr trval alespoň 10 let. Platové vyrovnání do výše posledního čistého příjmu se poskytuje od nástupu občanského zaměstnání nebo ode dne vzetí do evidence uchazečů o zaměstnání u příslušného úřadu práce a nebo od počátku přípravy na občanské povolání.".
22. § 31 odst. 5 zní:
"/5/ Vojákům z povolání propuštěným ze služebního poměru podle § 26 odst. 1 písm. a/, b/, c/ a f/ anebo odst. 2 písm. a/, kteří nemají nárok na příspěvek za službu, platové vyrovnání nebo důchod ze sociálního zabezpečení, se poskytuje po dobu jednoho roku ode dne propuštění hodnostní plat odpovídající hodností dosažené ke dni propuštění."
23. § 31 odstavec 7 se vypouští.
24. Za § 31 se vkládá nový § 31a, který zní:
"§ 31a
Ustanovení § 23, § 26 odst. 1 písm. a/ až d/ a f/, odst. 2, odst. 4 až 6, § 27, § 28 odst. 1, odst. 2, § 28a, § 29, § 30, § 31 se vztahuje též na vojáky, kteří jsou po dobu vojenské činné služby hmotně zabezpečeni jako vojáci z povolání.".
25. V § 32 odstavci 3 se číslovka "7" nahrazuje číslovkou "6".
26. V § 33 odstavci 1 se slova "§ 26 odst. 1 nebo odst. 2 písm. a/ až e/" nahrazují slovy "§ 26 odst. 1 písm. a/ až c/, e/ a f/ a odst. 2" a slova "§ 26 odst. 2 písm. f/" se nahrazují slovy "§ 26 odst. 1 písm. d/".
27. Díl IX zní:
"DÍL IX
Použití zbraně
§ 34
/1/ Voják v činné službě /dále jen "voják"/ je oprávněn při výkonu pořádkové, strážní, eskortní a dozorčí služby se střelnou zbraní jí použít jen v těchto případech:
a/ aby v případě nutné obrany odvrátil útok vedený proti jeho osobě nebo mu bezprostředně hrozící anebo útok na život jiné osoby,
b/ aby odvrátil nebezpečný útok, který ohrožuje střežený objekt nebo stanoviště, po marné výzvě, aby bylo upuštěno od útoku,
c/ aby zamezil útěku osoby ozbrojené nebo důvodně podezřelé ze spáchání závažného trestného činu, kterou nelze jiný způsobem zadržet,
d/ je-li třeba zneškodnit zvíře ohrožující život nebo zdraví osob.
/2/ Voják je povinen, jestliže je to s ohledem na okolnosti případu možné, před použitím střelné zbraně vyzvat k upuštění od útoku zvoláním "Stůj", "Stůj nebo střelím" a podle okolností užít i výstražného výstřelu. Při použití střelné zbraně je povinen dbát nutné opatrnosti, zejména neohrožovat život jiných osob a co nejvíce šetřit život osoby, proti níž zákrok směruje.
/3/ Voják je povinen, pokud to ohrožení dovoluje, před použitím střelné zbraně užít domluvy, napomenutí nebo použít hmatů a chvatů sebeobrany, služebního psa a úderu střelnou zbraní.
/4/ Voják je povinen použít toho z prostředků uvedených v odstavcích 1/, 2/, 3/, který umožňuje splnění povinností a přitom co nejméně poškozuje osobu, proti níž zakročuje. Zároveň dbá, aby tohoto prostředku bylo použito jen způsobem přiměřeným a aby případná škoda nebyla ve zřejmém nepoměru k významu chráněného zájmu.
/5/ Při zákroku nesmí být použito střelné zbraně, úderu střelnou zbraní a služebního psa proti těhotné ženě, osobě vysokého věku, osobě se zjevnou tělesnou vadou nebo nemocí a dítěti s výjimkou případu, kdy to povaha útoku vedeného těmito osobami proti chráněnému zájmu nebo mimořádnost vzniklé situace nezbytně vyžaduje.
/6/ Použití střelné zbraně, služebního psa, hmatů a chvatů sebeobrany a úderu střelnou zbraní je voják povinen hlásit nadřízenému a o těchto zákrocích se sepíše u útvaru záznam.".
Za § 34 se vkládá nový § 34a, který zní:
"§ 34a
Náhrada škody
/1/ Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc vojáku v činné službě při výkonu pořádkové, strážní, eskortní a dozorčí služby na žádost vojáka nebo s jeho vědomím /dále jen "poškozený"/. Stát se této odpovědnosti může zbavit jen tehdy, způsobil-li si poškozený škodu úmyslně.
/2/ Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo ke smrti postupuje se podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků. Vláda České a Slovenské Federativní Republiky může stanovit obecně závazným právním předpisem, ve kterých případech a v jakém rozsahu:
a/ náleží poškozenému vedle nároků podle pracovněprávních předpisů jednorázové mimořádné odškodnění
b/ se zvyšuje jednorázové odškodnění náležející podle pracovněprávních předpisů pozůstalým po poškozeném a kdy lze takové odškodnění přiznat osobám, které byly na poškozeném odkázány výživou.
/3/ Stát hradí i škodu, kterou poškozený způsobil v souvislosti s pomocí poskytnutou podle odstavce 1.
/4/ Poškozenému se hradí též škoda na věcech, která mu vznikla v souvislosti s poskytnutím pomoci podle odstavce 1. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se škoda v penězích. Poškozenému může být přiznána též úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou nebo zničenou.
/5/ Stát odpovídá i za škody způsobené vojáky v činné službě v souvislosti s plněním jejich úkolů stanovených zákonem.
/6/ Náhradu škody poskytuje za vojáky v činné službě v zastoupení státu federální ministerstvo obrany.".
Čl. II
U vojáků z povolání, kteří byli přijati do služebního poměru před dnem účinnosti tohoto zákona a byli zavázáni ke službě do věkových hranic stanovených v branném zákoně, se povazuje závazek ke službě za splněný, pokud setrvali ve služebním poměru po dobu deseti let od ukončení studia vojenské střední školy nebo vysoké školy, popřípadě od přijetí do služebního poměru, nebyl-li voják z povolání na vojenské škole připravován.
Čl. III
Ve všech ustanoveních zákona se názvy "Československá socialistická republika", "ministr národní obrany" a "federální ministerstvo národní obrany" nahrazují názvy "Česká a Slovenská Federativní Republika", "ministr obrany" a "federální ministerstvo obrany".
Čl. IV
Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonu vyhlásilo úplné znění zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem ......................... 1991.
Důvodová zpráva
Všeobecná část
Návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků ve zněni pozdějších předpisů se omezuje jen na nezbytné změny potřebné zejména pro demokratizaci a humanizaci vojenské služby. Současně se znění zákona uvádí do souladu s novými obecně závaznými právními předpisy.
Jedná se o dočasné legislativní opatření na dobu, než bude v souvislosti s přijetím nové Ústavy České a Slovenské Federativní Republiky a novou vojenskou doktrinou rozhodnuto o struktuře ozbrojených sil a jejich doplňování. Předpokládá se připravit novou komplexní právní úpravu zákonem o Československé armádě.
Základní změny se týkají především:
- stanovení desetiletého závazku pro službu vojáka z povolání místo dosavadní obligatorní povinnosti služby do věkových hranic podle dosažené hodnosti; služba do věkových hranic zůstává zachována jako fakultativní možnost v případě zájmu vojáků,
- vojenského kázeňského práva, ve kterém se mění kázeňské tresty /kupř. snižuje se nejvyšší výměra kázeňského trestu vězení z 21 dnů na 14/, humanizuje se řízení /kupř. rozšiřují se možnosti odvolání potrestaného/ a upravuje se projednávání přestupků spáchaných osobami podléhajícími vojenské kázeňské pravomoci, které jinak přísluší civilním orgánům. Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích a zákon SNR č. 372/1990 Sb., o přestupcích oproti předchozí právní úpravě podstatným způsobem změnily řízení, skutkové podstaty přestupků i druhy trestů. Osoby podléhající vojenské kázeňské pravomoci mají z těchto zákonů exempci. V zájmu zachování ústavní zásady rovnosti občanů před zákonem je nutné transformovat zejména nové druhy trestů, nové skutkové podstaty přestupků i základní zásady řízení do vojenského kázeňského práva,
- použití zbraně vojáky v činné službě při výkonu pořádkové, strážní, eskortní a dozorčí služby, které zákonem upraveno dosud není; použití zbraně je upraveno pouze v základních řádech ozbrojených sil schválených prezidentem republiky.
Kromě uváděných základních změn navrhují se některé dílčí změny v hodnostech, ve zdůraznění odborného profilu a tělesné zdatnosti vojáků a některé další úpravy směřující k demokratizaci a humanizaci vojenské služby /kupř. možnost studia na školách mimo ozbrojené síly/.
S předpokladem snižování počtů Československé armády a její reorganizace navrhuje se rozšíření nároků na platové vyrovnání a hodnostní plat po skončení služebního poměru též na důvody propuštění související s těmito opatřeními. Pokud jde o vojáky z povolání mladšího věku, kteří by měli být takto propuštěni, předpokládá se, že jejich počet nepřesáhne 100 osob ročně. Maximální náklady se odhadují na částku 2 mil. Kčs ročně, budou pokryty z rozpočtu federálního ministerstva obrany.
Zvláštní část
K § 1:
Proklamativní charakter původního znění úvodního ustanovení tohoto zákona se nahrazuje ustanovením, ve kterém je uveden věcný obsah právních vztahů, které zákon upravuje.
K § 2 odst. 2:
Dosud platný text vojenské přísahy se vztahuje pouze na vojáky Čs. armády. Vzhledem k platnosti zákona i pro vojska ministerstva vnitra je nutno nahradit slova "československé armády" slovy "ozbrojených sil" a v souvislosti se zněním branného zákona slovo "ochrana" slovem "obrana"
K § 4:
Upravuje se rozdělení vojáků do jednotlivých hodnostních /stavovských/ skupin s cílem zvýraznit nižší velitelské funkce. Mužstvo budou tvořit vojíni a svobodníci jako specialisté různých odborností na rozdíl od poddůstojnického /velitelského/ sboru, který budou tvořit desátník, četař a nově rotný. Úprava navazuje na tradice Čs. armády.
K § 5 odst. 2:
Uvedené znění odstavce 2 dáno do souladu se současnými změnami v právních normách a se zněním vojenské přísahy.
K § 6 odst. 1:
Upřesňují se podmínky odejmutí vojenské hodnosti.
K § 16:
Nově je definován kázeňský přestupek vzhledem k obecné úpravě přestupkového práva.
K § 17:
Nově se zavádí peněžité tresty za kázeňské přestupky a redukují se dosavadní tresty odnětí svobody pouze na vězení, vypouští se tresty vězení po službě a domácí vězení. Délka trestu vězení se snižuje z 21 na 14 dnů. Odst. 3 umožňuje ukládat za jednání, označené za přestupek ve zvláštních zákonech sankce a ochranná opatření podle těchto zákonů.
K § 18:
Upravuje příslušnost velitele útvaru a velitelů vyšších k ukládání trestů podle zvláštních zákonů a sleduje zachování potřebné úrovně a kvality řízení.
K § 19:
Podmíněný odklad výkonu trestu se vypouští pro nadbytečnost s ohledem na škálu kázeňských trestů, kterou má velitel k dispozici a na skutečnost, že se tento institut v praxi neosvědčil.
K § 20:
Odvolání je možné podat proti všem kázeňským trestům. Zároveň se ukládá velitelům povinnost poučit potrestaného o právu na odvolání.
K § 21 odst. 3:
Umožňuje se vykonat uložené tresty a ochranná opatření i u osob, na něž se vojenská pravomoc již nevztahuje, a tím zamezit neodůvodněn=mu úniku těchto osob před výkonem uložených trestů po propuštění z vojenské činné služby.
K § 21a:
Upravuje se výslovným způsobem otázka amnestie ve věcech kázeňských přestupků v ozbrojených silách, což dosud nebylo nikde stanoveno.
K § 22:
Přebírá se zvláštní úprava obsažená v přestupkových zákonech pro osoby podléhající vojenské kázeňské pravomoci. Protože jde o působnost federace, stanoví se, že peněžité tresty a náklady řízení se odvedou do státního rozpočtu ČSFR.
K § 25:
Nově se upravuje délka služebního poměru vojáka z povolání nejméně na 10 let oproti dosavadní povinnosti služby do věkových hranic podle dosažené hodnosti.
K § 26:
Při předpokladu nastávajícího snížení počtů a reorganizace ozbrojených sil se rozšiřuje důvod propuštění v § 26 odst. 1 písm. c/ též na případy reorganizace. Dále se v zájmu posílení jednoznačnosti práva mění některé dosud fakultativní důvody propuštění na obligatorní.
S ohledem na nutnost zpevnění morálního profilu vojáků se nově stanoví, že odsouzení soudem pro úmyslný trestný čin je obligatorním důvodem propuštění, přičemž odsouzená soudem za ostatní trestné činy je důvodem fakultativním.
Současně se upravují ostatní odvolávající se ustanovení v tomto zákoně.
K § 29:
Vojákům z povolání se umožňuje studovat na civilních školách, pokud to není na překážku plnění služebních povinností. Výslovný zákaz podnikatelské činnosti vojákům z povolání není v rozporu s ústavní listinou základních práv a svobod.
K § 31:
Rozšiřuje se okruh důvodů propuštění, které umožňují po skončení služebního poměru poskytovat platové vyrovnání nebo hodnostní plat, především o případy propuštění z důvodů snížení počtů ozbrojených sil nebo jejich reorganizace. Cílem je ulehčit adaptaci věkově mladších vojáků na změněné podmínky života po propuštění.
K § 31a:
Upřesňuje se, která ustanovení upravující průběh služby vojáků z povolání se vztahují také na vojáky v další službě.
K § 34 a 34a:
Použití střelné zbraně v ozbrojených silách je dosud upraveno v základních řádech, které nejsou obecně závazným právním předpisem a nepůsobí proto vůči třetím osobám. Proto je nutno použití zbraně upravit zákonnou formou. Spolu s použitím střelné zbraně se upravuje i náhrada škody, která může vzniknout při výkonu pořádkové, strážní, eskortní a dozorčí služby.
K Čl. II:
Jde o přechodné ustanovení, kterým se upravuje postavení vojáků z povolání, kteří v době účinnosti tohoto zákona jsou ve služebním poměru a budou chtít využít nové úpravy § 25.
V Praze dne 24. ledna 1991
Předseda vlády ČSFR: Čalfa v. r.
Ministr obrany ČSFR: Dobrovský v. r.