FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1991
VI. v. o.
469
Vládní návrh
Zákon
ze dne .......... 1991
o změnách v nemocenském zabezpečení
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
(1) Tento zákon upravuje zvýšení nejvyšších částek, z nichž se stanoví nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství a podpora při ošetřování člena rodiny, zvýšení hranice výdělku určujících jeho část, k níž se nepřihlíží při stanovení vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství a zvýšení podpory při narození dítěte.
(2) Dávkami uvedenými v odstavci 1 se rozumějí dávky podle předpisů o nemocenském zabezpečení [Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.].
§ 2
(1) Nejvyšší částky, z nichž se stanoví nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství a podpora při ošetřování člena rodiny, se zvyšují na
a) 180 Kčs při pětidenním pracovním týdnu, jde-li o zaměstnance a členy zemědělských družstev,
b) 150 Kčs, jde-li o osoby zabezpečené podle předpisů o nemocenské péči v ozbrojených silách,
c) 129 Kčs, jde-li o osoby samostatně výdělečně činné.
(2) V ostatních případech, ve kterých jsou výše nebo nejnižší a nejvyšší výměry dávek uvedených v odstavci 1 stanoveny pevnými částkami, zvyšují se tyto částky o 20 %. Částky zvýšení se zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru.
§ 3
Hranice výdělku určující jeho část, k níž se nepřihlíží při stanovení vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství, se zvyšuje o 20 %.
§ 4
Podpora při narození dítěte činí 3000 Kčs.
§ 5
(1) Nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, podpora při ošetřování člena rodiny a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, náležející ke dni účinnosti tohoto zákona, se upraví bez žádosti podle § 1 až 3 od 1. března 1991.
(2) Podpora při narození dítěte ve výši podle § 4 náleží na každé dítě narozené po 28. únoru 1991.
§ 6
Zrušují se:
1. nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 74/1982 Sb., o některých úpravách v nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení pracujících v hornictví, ve znění nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 117/1988 Sb., o zařazování zaměstnání do I. a II. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení,
2. nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 98/1971 Sb., o zvýšení podpory při narození dítěte.
§ 7
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. března 1991.
Důvodová zpráva
Účelem navrhovaného zákona je řešit v oblasti nemocenského zabezpečení současné dopady mzdového nárůstu zejména vlivem cenové liberalizace u ekonomicky činného obyvatelstva a dalších občanů, kteří po přechodnou dobu, kdy nepracují v době nemoci, těhotenství a mateřství, při ošetřování člena rodiny a při dalších státem uznaných sociálních událostech jsou odkázáni na opakující se dávky nemocenského pojištění nahrazující příjem z výdělečné činnosti. Výše těchto dávek je odvozována z výše mezd (jiných pracovních příjmů). Je však zároveň limitována nejvyšší částkou čisté denní mzdy (odměny), z níž se dávka stanoví. U občanů s vyššími příjmy tak dochází ke značnému krácení výše dávky. S růstem průměrných mezd se postupně u stále širšího počtu občanů omezuje výše nemocenských dávek uvedenými maximálními částkami. V současné době činí při pětidenním pracovním týdnu maximální výše čisté denní mzdy, z níž se odvozuje výše uvedených nemocenských dávek a která připadá na pracovní den, 150 Kčs; u pracujících v hornictví ve stanovených zaměstnáních činí tato částka 180 Kčs denně. K poslední úpravě maximální denní částky 150 Kčs došlo s účinností od 1. ledna 1985. Vzhledem k tomu, že se v nastávajícím období očekává podstatně rychlejší růst mezd než v minulém období, docházelo by postupně k i dalšímu rozšiřování okruhu občanů, u nichž by již výše nemocenských dávek neodpovídala výši mzdy a docházelo by tedy ke snížení reálné hodnoty těchto dávek. Výše dávek po dobu pobírání dávek zůstává stejná a nemění se v závislosti na mzdovém nárůstu.
Navrhované zvýšení maximální hranice čisté denní mzdy v § 2 odst. 1 písm. a) návrhu na 180 Kčs sleduje především zachování základního principu poskytování nemocenských dávek nahrazujících ušlou mzdu (odměnu, příjem) v takové výši, která odpovídá skutečně dosahovanému výdělku, a to u převážné většiny pracujících. Zvýšení této hranice na 180 Kčs bude zároveň znamenat opětovné sjednocení této limitující částky pro všechny pracující. Navržená hranice odpovídá téměř 1,5 násobku průměrné denní mzdy v národním hospodářství podle úrovně odpovídající přelomu let 1990 a 1991 a bude znamenat, že mzda v této výši bude plně zhodnocena ve výši dávky u více než 80 % pracujících.
V důsledku navrhované úpravy bude nejvyšší nemocenské (při průměrném počtu pracovních dní v kalendářním měsíci) činit 3.522 Kčs. To znamená, že tohoto nejvyššího nemocenského mohou dosáhnout pracovníci s hrubým měsíčním příjmem (při základní sazbě daně ze mzdy) 4.700 Kčs; příjem nad tuto hranici se při výpočtu nemocenského již nebude zohledňovat.
Vzhledem k odchylné úpravě nemocenské péče v ozbrojených silách, podle níž nemocenské dávky náleží za kalendářní dny (nikoliv za pracovní dny, tak jak je tomu u pracovníků v pracovním poměru), se v § 2 odst. 1 písm. b) návrhu navrhuje ve stejném poměru jako u ostatních pracovníků zvýšit maximální hranici čistého služebního příjmu ze 125 Kčs na 150 Kčs. Obdobným způsobem ze stejných důvodů podnikatelům a dalším samostatně výdělečně činným občanům, kteří jsou účastni nemocenského zabezpečení, se navrhuje v § 2 odst. 1 písm. c) zvýšit nejvyšší hranici průměrného vyměřovacího základu ze 107 Kčs na 129 Kčs.
U dalších občanů, pro něž platí odchylná právní úprava nemocenského pojištění, t. j. u studentů, žáků středních škol a učilišť, občanů se změněnou pracovní schopností a uchazečů o zaměstnání, se zvýšení limitujících částek dávek nemocenského pojištění navrhuje v § 2 odst. 2 návrhu vyjádřit z důvodu jednoduchosti a praktičnosti při rozhodování o přiznání těchto dávek obecně 20-ti procentní sazbou zvýšení.
Stejný způsob zvýšení se navrhuje v § 3 u části výdělku, k níž se nepřihlíží při stanovení výše vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství náležejícího z nemocenského pojištění ženám při převedení na jinou práci v době těhotenství a mateřství. Podle platné úpravy výše této části výdělku v průměru na týden představuje částku 750 Kčs. V důsledku navrhovaného zvýšení bude maximální hranice této části výdělku činit 900 Kčs.
Zvýšení nejvyšších částek čisté denní mzdy se navrhuje jak pro stanovení výše nemocenského, tak i pro ostatní opakující se nemocenské dávky (peněžitou pomoc v mateřství, podporu při ošetřování člena rodiny, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství). Výše dávek přitom bude nadále stanovena příslušnou procentní sazbou, t. j. 70 % a 90 % z čisté denní mzdy.
Realizací navrhovaného opatření dojde ke zkvalitnění nemocenských dávek u více než 20 % pracujících, t. j. u pracujících, jejichž čistá denní mzda přesahuje 3.300 Kčs měsíčně.
Vzhledem k předpokládanému růstu životních nákladů dochází ke snižování míry krytí i jednorázových dávek nemocenského pojištění, jakými jsou podpora při narození a pohřebné. V současné době se jeví jako nejnaléhavější opatření částečně pokrýt rodině zvýšené potřeby nákladů při narození dítěte. Navrhuje se proto zvýšit podporu při narození dítěte z 2000 Kčs na 3000 Kčs. Výše podpory 2000 Kčs byla stanovena v roce 1971 a představovala v tomto roce zhruba 80 % nákladů na základní výbavičku pro dítě. V roce 1987 byla již jen 50 % těchto nákladů a její podíl neustále klesá.
V roce 1990 opět vzrostly náklady na potřeby pro novorozence a děti do jednoho roku věku zejména v souvislosti s postupným odstraňováním dotací a sjednocením daně z obratu do 4 pásem. Ve 4. čtvrtletí 1990, které charakterizuje poslední cenovou úroveň, v níž se odrážejí všechny cenové změny realizované postupně v průběhu roku 1990, byla celková cenová hladina o 18,4 % vyšší než ve stejném období r. 1989, z toho u průmyslového zboží o 16,7 % a u služeb o 12,7 %. Ve zvýšené cenové hladině průmyslového zboží se odrážely centrální cenové úpravy, smluvní ceny a obměna sortimentu, která vedla spolu s devalvací čs. koruny k vzestupnému cenovému trendu. Index životních nákladů rodin s dětmi vzrostl ve 4. čtvrtletí 1990 oproti stejnému období r. 1989 v průměru o 19,4 bodu. Nejvíce ovlivnilo cenovou hladinu zvýšení maloobchodních cen potravin v červenci 1990, které se týkalo značného počtu výrobků. Odstranění záporné daně z obratu se výrazně dotklo ceny mléka a mléčných výrobků, tedy základní výživy nejmenších dětí. Výrazně stoupla i cena Sunaru.
Zmírnit dopady podstatného zvýšení cen potřeb pro novorozence a kojence na mladé rodiny v době zvýšených výdajů v souvislosti s narozením dítěte, kdy současně klesá příjem rodiny v důsledku péče matky o nejmenší dítě, se navrhuje jednorázově zvýšením podpory při narození dítěte o 1000 Kčs na každé dítě.
Zvýšení hranice pro výpočet dávek nemocenského zabezpečení (ze 150 na 180 Kčs čisté denní mzdy) si v roce 1991 vyžádá náklady 0,3 mld Kčs, z toho 0,2 mld Kčs v České republice a 0,1 mld Kčs ve Slovenské republice. Celkové roční náklady činí 360 mil. Kčs, z toho 240 mil. Kčs v České republice a 120 mil. Kčs ve Slovenské republice. Náklady budou hrazeny z rozpočtů republik.
Zvýšení podpory při narození dítěte o 1000 Kčs představuje roční náklad 200 mil. Kčs. S ohledem na předpokládaný počet narozených dětí v roce 1991 200.000 budou činit náklady v roce 1991 ode dne účinnosti zákona 150 milionů Kčs, z toho v České republice 90 mil. Kčs a ve Slovenské republice 60 mil. Kčs. Náklady ve výši 150 mil. Kčs na zvýšení podpory při narození dítěte budou hrazeny z rozpočtové rezervy státního rozpočtu České a Slovenské Federativní Republiky.
V Praze dne 31. ledna 1991
Předseda vlády:
Čalfa v. r.
Ministr práce a sociálních věcí:
Miller v. r.