Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1991

POSLANEC FEDERÁLNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ

ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY

Jozef Wagner

vládě České a Slovenské Federativní Republiky podaná poslancem Sněmovny lidu Federálního shromáždění J. Wagnerem dne 12. 2. 1991

Vážený pane předsedo vlády,

již ve svém prvním vystoupení v parlamentě 11. července 1990 jsem projevil jisté obavy o správnosti připravovaných postupů změn československé ekonomiky při přechodu na tržní hospodářství.

Cituji:

"Lituji, že časová tíseň neumožnila dovést mnohé obecné do konkrétní podoby a některé jednotlivosti naopak do širších souvislostí. Tlak času je fenomén ovlivňující podstatně úsilí všech. Čas není jen měřítkem toho, co vykonám, ale zejména důsledků těchto činů ... V těchto dvou kritických letech půjde nejspíš o vytvoření předpokladů k příštímu zlepšování lidského údělu, současně však alespoň o to, aby nadbytečná příkoří osud člověka příliš nezatěžovala. Za vlády jedné strany jsme byli svědky mnoha mesiášských výjevů, které končily žalostně, až skončily v propadlišti. Jiného druhu mesiášství, které lze nazvat chválou mistrů své profese, či nyní sebechválou, se ozvalo v diskusích o radikální ekonomické reformě".

Při projednávání scénáře ekonomické reformy se zejména projevil nesmírný tlak času. Dívám-li se zpět na předmětný týden či dva v začátku loňského září nacházím zde, žel i své viny.

Pod tlakem mimořádně razantně prosazované jedné varianty reformy jsme nedopřáli sluchu ani jiným návrhům, ani předloženým oponentním zprávám, které nebylo možno v tom krátkém období ani pořádně přečíst. Vždy v minulosti jsme odsuzovali východiska, která znala jen jednu variantu. Každé tvrzení, které odmítá diskusi o jiném řešení, o možnosti existence mnoha variant a subvariant je netolerantní a ve svých důsledcích proto zvláště riskantní. Snažil jsem se tehdy alespoň mírně upozornit a projevil jsem takto své obavy:

"Nevysvětlené pochybnosti jsou zdrojem nedůvěry, hospodářské subjekty vyslovují svou nespokojenost s podmínkami, které zatím nemají vytvořeny. Noví podnikatele si stěžují na nedostatečné legislativní předpoklady. Existující podniky akcentují obavy z přechodného stavu, v němž rozpad odběratelsko-dodavatelských vztahů vyplývajících z dosavadních mechanismů plánu není ničím nahrazen. Jako předpokládaný pravděpodobný důsledek vidí snížení zisku. Snížení zisku, se všemi důsledky dovedeno až do příjmové části státního rozpočtu ... Důslednou a úplnou informaci očekáváme i proto, abychom známou skutečnost, že náš život již desetiletí financují naše děti a vnuci, měli kvantifikovanou. Z výše dluhů vůči budoucnosti lze potom odvodit při znalosti možné výše vkladů do hospodářství i míru našich nadějí."

S poukazem na potvrzení oprávněnosti tehdejších obav si dovoluji využít svého ústavního práva poslance FS a předložit Vaším prostřednictvím interpelaci federální vlády se žádostí, aby odpovědi vztahující se k pořadu jednání FS doručila vláda sněmovně před zahájením tohoto pořadu.

Pane předsedo, při jednání o návrzích vládních návrhů zákonů jsem ve sněmovně i ve výborech položil jisté otázky členům nebo zástupcům Vaší vlády. Byl jsem ohromen kvalitou odpovědí. Pan ministr financí odpověděl, že příprava jednoho zákona byla velmi obtížná, neboť vláda neměla obsazeno místo příslušného ministra a vlastně někdo musel suplovat. Jiná odpověď tvrdila, že kompetenční spory mají vinu na opožděném projednání protimonopolního zákona a tím na jeho absenci při zahájení cenové liberalizace. Pan ministr prohlásil tuto záměnu reformních kroků za nepodstatnou, neb dle jeho názoru by ani účinnost tohoto zákona nezabránila nevhodnému monopolnímu chování koncernů. To je věc názoru. Ti, kteří jsou dotčeni na svém životním standardu budou mít jistě též jiný názor.

Když byla položena otázka absence příslušných liberalizačních předpisů o zahraničně obchodních vztazích, dostalo se nám odpovědi, že pan ministr financí není ani kompetentním resortním ministrem zahraničního obchodu ani odpovědným místopředsedou vlády. Tyto otázky dokazují, že jednotlivá ministerstva postupují nekoordinovaně anebo má věc jiný rozměr, který ovšem zavinil nevhodnou záměnu reformních kroků jak byla jednak v souvislosti s vládním programem a jednak se scénářem reformy schválena. Záměna reformních kroků může být příčinou zpomalení tempa reformy, prodloužením agonie neschopného, ale hlavně obdobím deprese s nesmírnými důsledky na zhoršení lidského údělu.

Pane předsedo vlády, byl bych Vám a vládě velmi vděčen za uklidňující odpovědi, kterými bych si potvrdil, že správa věcí veřejných je ještě pořád v dobrých rukou.

Prosím, aby odpověď obsahovala odpovědi na otázky, které vám předkládám a jimž přikládám věcný význam i v souvislosti s legislativním programem parlamentu.

Pane předsedo, sám jsem v již citovaném vystoupení upozornil na potřebu zmírnit křivdy a zlepšit obětem zvůle jejich lidský úděl. Současně jsem upozornil na rozporné obavy veřejnosti o osud znárodňovacích aktů. Považuji dnes proto za svoji povinnost požádat vládu, aby před projednáním zákona o mimosoudních rehabilitacích sdělila kvantifikace důsledků navrhovaných restitučních kroků. Je třeba vědět, co bude platit tato generace a co případně ještě mnohé další a je třeba vědět jakého procenta obyvatel se týká dobrodiní zákona a jakého procenta jeho břemeno!

Pane předsedo, prosím o vyjádření k otázce, zda měnová, finanční a úvěrová politika nepostrádají vzájemnou souvislost s průmyslovou a strukturální politikou. Dále zda existuje představa o míře destabilizace zemědělství a tím potravinového trhu. V této souvislosti se musím ptát, zda byly dostatečně vzaty v úvahu biologické reprodukční schopnosti s ohledem na čas potřebný k obnově odvětví živočišné výroby. Sama vystupuje do popředí otázka, zda jsou brány v úvahu mimo jiné zvláště strategické otázky výroby potravin a ekologické problémy potřeby řádného hospodaření na půdě pro kvalitu životního prostředí. Destabilizace podnikové sféry vede nejen k likvidaci trhu, nejen k omezení dnešní schopnosti exportovat, ale zejména k ohrožení této příští schopnosti, neboť podniky nemají prostředky na modernizaci a reprodukci užitných hodnot svých výrobních prostředků. Vnímám to vše jako špatný vstup do Evropy a světa.

Pane předsedo, je známo, že inflační proces je výrazně větší než očekávala vláda, místo 30 až 50 a více procent. Přitom SBČS a FMF provádí tomu neodpovídající restrikci úvěrů omezováním úvěrových rámců a zdrojů komerčních bank. To znamená, že i když rostou hospodářská čísla a potřeba peněz dochází k takovému jejich omezování, že výrobní podniky i obchod nemohou nakupovat i platit.

Tak se uměle vyvolává krize z nedostatku poptávky (podniků i obyvatelstva) a omezuje pohyb v rámci ekonomiky, bez ohledu na reálné potřeby. Prosím o vysvětlení proč se tak děje a jak chce vláda dále postupovat, aby nevedla celou výrobní sféru ke krachu? Podniky nemají prostředky ani na výrobu, ani na vývoz a už vůbec ne na rozvoj.

Je Vám prosím známo, že při umělém nedostatku peněž si podniky vypůjčují ze zahraničí a tím se vlastně zavazují k příštímu prodeji své majetkové podstaty za nerovnoprávných podmínek.

V souvislosti s výše uvedeným jsem nucen položit otázku: Jaké jsou pozitivní a negativní důsledky tří po sobě jdoucích devalvací československé měny a to zejména s ohledem na růst inflace, na rovnováhu státních rozpočtů, na stabilitu hospodářských organizací a v neposlední řadě na situaci obyvatelstva? Jaká opatření k případně nepříznivým důsledkům byla dosud přijata a jaká se připravují v nejbližší době?

Domnívám se, že by bylo pro parlament užitečné znát přesně jaké závazky vláda převzala vůči zahraničním subjektům a zejména vůči MMF. Prosím o plný text příslušných dokumentů.

Veřejnost vyslovuje řadu obav o další vývoj. Při stavu našich podniků je obava, že exportní schopnost místo, aby stoupala, bude klesat a v důsledku vnitřní směnitelnosti se vyčerpávají úvěry, které jsou letos k dispozici na spotřební účely. Zvýší se zahraniční zadluženost nad mez přijatelnou pro schopnost splácet a československá situace bude podobná situaci zemí s mnohem horší výchozí základnou pro reformu. Prosím o stanovisko k těmto černým předpovědím, včetně názoru vlády na postup v delším časovém horizontu.

V různých federálních institucích působí zahraniční poradci. Prosím o sdělení, kde působí, kdo je k této práci vybral, jsou-li spojeni se zahraničními subjekty průmyslovými či vládními a jaké výdaje jsou s jejich působením spojeny. Vhodný by byl i adresář, aby tím byla dána reálná možnost přímého kontaktu poslanců s poradci výkonné moci. V mnoha případech totiž informace z první ruky prokázala, že zahraniční názory jsou mnohdy tendenčně interpretovány.

Pane předsedo, před časem jsem požádal ve sněmovně o informování obyvatelstva o úrovni spotřebního koše a o pravidelné informace o těchto veličinách. Přítomný místopředseda vlády pan Valeš přislíbil věc vyřešit do 14 dnů. Možná, že je vyřešena, avšak informace o tom chybí. Považuji za nutné, aby byl zveřejněn federální spotřební koš k 30. 11. 1990 a vždy nejméně po 30 dnech další. To je nejlepší kontrola všech tvrzení o výši inflace.

Všemi svými starostmi, se kterými se obracím na vládu ČSFR, projevuji vážnou obavu o to, že příkoří, která musíme překonat nebudou nadbytečná. Jak může každý posoudit, moje obavy nejsou zaměřeny na důsledky sociální, ale zejména na příčiny hospodářské. Jako občan sociálně demokraticky orientovaný si velmi uvědomuji, že důstojný lidský úděl může být jen a jen následkem fungující tržní ekonomiky. Proto se ptám, zda by nebylo vhodné vrátit se při řešení jednotlivých konkrétních kroků i k těm textům, které jsme prozatím odložili do archivu. Samozřejmě jsme jinde, než při rozhodování o podobě reformy. To by však nemělo bránit schopnosti racionálně posoudit úspěchy i neúspěchy a míru rizik tak, aby nová východiska byla co nejvíce blízká realitě a umožnila sjednotit vůli občanů k překonání nejen dědictví totality, ale i našich vlastních chyb.

V souvislosti s dalšími i legislativními reformními kroky kladu otázku, zda a s jakým výsledkem se vláda zabývala možnostmi:

- navrácení majetku obcím,

- obnovením fondů pojišťoven důchodových a nemocenských,

- navrácením družstvům toho majetku, který byl administrativním rozhodnutím převeden do vlastnictví státu.

Měl jsem za to, že vláda posuzuje i nejbližší legislativní program parlamentu s viditelnou tendencí prospět nápravě křivd, nikoliv však za cenu nadbytečného zatížení budoucnosti. V tomto smyslu se cítím zavázán svou vládu podporovat.

Děkuji Vám pane předsedo vlády a Vaším prostřednictvím vládě ČSFR za porozumění starostem poslance, vyslovujícího obavy sdílené mnoha našimi voliči a občany.

S projevy úcty

Vážený pan

Marian Čalfa

předseda vlády ČSFR