Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1991

VI. volební období

poslanců Federálního shromáždění Rostislava Senjuka, Kláry Samkové, Michala Prokopa, Igora Němce a Zdeňka Kesslera

na vydání

ze dne .......... 1991,

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:

Čl. I

1. V § 4 se v první větě za slovy "s výjimkou cizích států" vypouští slova "organizace zabezpečující podmínky pro činnost diplomatických a konzulárních misí,".

2. V § 10 odst. 3 se mění a zní takto:

(3) Jde-li o stavbu, která byla zhodnocena tak, že její cena, určená ke dni uzavření dohody a stanovena postupem uvedeným v § 19a převyšuje náhradu podle § 14 odst. 1, je na vůli oprávněné osoby, zda se rozhodne pro tuto náhradu, nebo zda vyzve organizaci k vydání nemovitosti a uhradí příslušnému ministerstvu pro správu národního majetku a jeho privatizaci rozdíl mezi takto stanovenou cenou a náhradou podle § 14 odst. 1.

3. § 12 se mění a zní takto:

(1) Dnem převzetí nemovitosti oprávněná osoba vstupuje do závazků a práv pronajimatele, který uzavřel dohodu o odevzdání a převzetí bytu nebo smlouvu o nájmu nebytového prostoru převzaté nemovitosti.

(2) Dosavadním uživatelům bytů a nebytových prostor ve vydávaných nemovitostech, které slouží pro

a) činnost diplomatických a konzulárních misí

b) poskytování zdravotnických a sociálních služeb

c) potřeby školství

d) provoz kulturních zařízení

e) pracovní rehabilitace a zaměstnání zdravotně postižených osob vzniká nárok vůči oprávněné osobě, které byla nemovitost vydána, na uzavření dohody o užívání bytů a nájmu nebytových prostor, které se řídí ustanovením občanského zákoníku, zákona o nájmu a podnájmu nebytových prostor a předpisy souvisejícími. Oprávněná osoba může dohodu vypovědět nejdříve po uplynutí 10 let ode dne účinnosti tohoto zákona. Tento závazek oprávněné osoby přechází na všechny další vlastníky v uvedené době.

(3) Nedohodne-li se o výši nájemného a podmínkách jeho placení oprávněná osoba s uživatelem bytu nebo nebytových prostot uvedených v odst. 2, rozhodne o výši nájemného příslušný orgán státní správy podle obecně platných cenových předpisů.

(4) Uživatel bytu nebo nebytových prostor, který v souladu se stavebními předpisy provedl vlastním nákladem úpravy, jimiž se byt nebo nebytové prostory zhodnotily, má nárok na náhradu zhodnocení, stanovené podle platných cenových předpisů, od oprávněné osoby, skončí-li mu právo jejich užívání.

4. V § 14 odst. 1 se slova "s použitím vyhlášky ministerstva financí č. 73/1964 Sb., o cenách staveb v osobním vlastnictví a o náhradách při vyvlastnění nemovitosti" vypouští a nahrazují slovy "postupem uvedeným v § 19 a".

5. V § 15 odst. 2 se za slovy "vlastnické právo cizích států" vypouští slova "československého státu, pokud právo hospodaření vykonává organizace, zabezpečující podmínky pro činnost diplomatických a konzulárních misí".

6. Za § 19 se vkládá § 19a:

(1) Pro oceňování všech staveb pro účely tohoto zákona se použije část 1., hlava 1. vyhlášky č. 73/1964 Sb. (dále jen "vyhláška").

(2) Náhrada za pozemek, který se podle § 10 odst. 4 nevrací, se stanoví pětinásobkem sazeb uvedených v § 15 odst. 1 písm. a) vyhlášky, bez ohledu na jeho výměru.

(3) Peněžní částku, kterou je oprávněná osoba povinna uhradit podle § 10 odst. 3 stanoví příslušné ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci současně se stanovením lhůty pro její zaplacení, a to i v případech, kdy byla nemovitost podle tohoto zákona již vydána.

(4) Způsob ocenění za použití vyhlášky stanoví v jednotlivých případech příslušné ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci.

Čl. II

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1991

Dnem 1. dubna t. r. nabývá účinnosti zákon o mimosoudních rehabilitacích, který v Hlavě první části druhé dovršuje majetkovou restituci, kterou zahájil zákon 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd. Po zkušenostech z realizace zákona 403/1990 Sb., které byly zapracovány do zákona o mimosoudních rehabilitacích, je snahou navrhovatel pokud možno sjednotit některé restituční principy tak, aby byly v obou zákonech stejné. Týká se to především zúžení okruhu výjimek z restituce (v případě objektů sloužících zahraničním zastupitelstvím a konzulátům - viz novela č. 458/1990 ze dne 30. října 1990), dále naopak zavedení nuceného nájmu na dobu 10 let pro instituce veřejného zájmu, které jsou umístěny v objektech, na něž se restituce vztahuje. Navrhovatelé tak výrazně sledují ochranu veřejného zájmu v oblastech školství, zdravotnictví, sociálních služeb i diplomatických a konzulárních styků ČSFR. Chráněny jsou i instituce, sloužící kultuře a zaměstnávání a rehabilitaci osob zdravotně postižených. Přitom je plně zachován základní princip restituce - totiž obnovení vlastnických práv. Jde pouze o omezení práv užívacích na určitou dobu.

Druhým okruhem změn je pak systém oceňování nemovitostí a pozemků, u nichž je nutno použít peněžní náhrady. Zavedení nového § 19a, který stanoví novy způsob oceňování znamená podstatně spravedlivější systém, než jakým bylo původní oceňování dle vyhlášky č. 73/1964 Sb.

Zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd stanoví, že výše peněžních náhrad bude vypočtena s použitím vyhlášky č. 73/1964 Sb., o cenách staveb v osobním vlastnictví a o náhradách při vyvlastnění nemovitostí (dále jen vyhláška). Tato vyhláška však ještě rozlišuje osobní a soukromé vlastnictví, přičemž soukromé vlastnictví výrazně diskriminuje. Takový postup je politicky a sociálně nepřijatelný a navíc by byl v rozporu s ústavou, která již považuje všechny druhy vlastnictví za rovnocenné (viz článek 7 ústavního zákona č. 100/1990 Sb.). K odstranění této diskriminace je třeba novelou zákona vyloučit použití ustanovení o oceňování staveb v soukromém vlastnictví a upravit ocenění pozemků.

Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR zpracovalo orientační propočty výše náhrady za demolovaný nerodinný bytový dům, která činí při striktním použití vyhlášky cca Kčs 500,-. Při použití sazeb za osobní vlastnictví činí tato náhrada cca Kčs 300.000,-.

Pro výpočet částky zhodnocení staveb je třeba zachovat stejný režim oceňování nemovitostí jako u výpočtu peněžitých náhrad.

Podle § 15 odst. 1 písm. a) vyhlášky přísluší za pozemek do výměry 800 m² náhrada Kčs 0,80 až 2,- za 1 m² podle počtu obyvatel v příslušné obci, nad tuto výměru přísluší Kčs 0,40 za 1 m².

Navrhované zvýšení sazeb vychází z úpravy provedené ministerstvem financí ČSR č. j. 315/20 500/1967.

Zákon v žádném ze svých ustanovení nespecifikuje, který orgán státní správy rozhodne o výši částky zhodnocení, kterou je oprávněná osoba povinna odvést příslušnému ministerstvu pro správu národního majetku a jeho privatizaci v případě, kdy oprávněná osoba požádá o vydání zhodnocené stavby. Rovněž tak není stanovena lhůta pro odvod této částky. Jelikož je možné, že již byly registrovány dohody o vydání zhodnocené nemovitosti s vyčíslením výše zhodnocení, je nutno v rámci zachování stejného právního režimu i pro oprávněné osoby, kterým nebyly takovéto nemovitosti vydány, postihnout novelou i tyto případy.

Vyhláška v časti první, hlavě první neuvádí některé typy staveb, které jsou předmětem restituce - např. provozovny, bytové domy s provozovnou, domy a místnosti slouží k přechodnému ubytování apod., které je nutno ocenit podle staveb charakterově nejbližších. Dále je nutné vyřešit i další související problémy - např. maximální snížení ceny stavby o opotřebení, započítávání ploch při kombinaci provozních a obytných částí v jedné stavbě apod. Proto je třeba zmocnit příslušný orgán republiky ke stanovení způsobu ocenění staveb podle vyhlášky.

Použití vyhlášky č. 73/1964 Sb. se zachovává vzhledem k tomu, že peněžní náhrady budou vypláceny výhradně v hotovosti.