FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY
VI. VOLEBNÍ OBDOBÍ
494
INTERPELACE
ministra vlády ČSFR Ing. Josefa Vavrouška, CSc. předsedy Federálního výboru pro životní prostředí
poslankyní Sněmovny lidu MUDr. Mahulenou Čejkovou
Vážený pane ministře!
Využívám tímto svého ústavního práva interpelovat vládu ČSFR a jejího člena a v souladu s příslušnými ustanoveními ústavního zákona č. 143/68 Sb. a čsl. federaci a v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o jednacím řádu Federálního shromáždění Vás tímto interpeluji ve věci kritického stavu životního prostředí nejen ve městě Děčíně a jeho okolí, ale v celé severočeské pánevní oblasti.
Ve čtvrtek dne 21. února 1991 se v Děčíně konala manifestace za zlepšení životního prostředí, která byla vyvolána několikadenním kritickým zhoršením rozptylových podmínek v celé pánevní oblasti. Záběry z této demonstrace uvedlo televizní zpravodajství, město bylo dopoledne uzavřeno pro dopravu.
Předchozí režim se nijak nesnažil zlepšit životní prostředí v severních Čechách. Jestliže se tzv. pánevní okresy přece jen nějakým způsobem zvýhodňovaly, stálo děčínsko na okraji tohoto zájmu. Bylo stále prohlašováno za "zelené plíce Severočeského kraje" i když již řadu let bylo jasné, že svým životním prostředím se řadí mezi oblasti nejvíce postižené, zejména pokud jde o kvalitu ovzduší. Alarmující údaje o zhoršování zdravotního stavu dospělých obyvatel i dětí nebral také nikdo na vědomí.
17. listopad 1989 přinesl mým spoluobčanům naději, že i ekologické problémy začnou být spravedlivě řešeny. V letošní zimě však naše město dále sužuje inverze a naměřené hodnoty koncentrace SO2 patří k nejvyšším v republice. V nejistotě, která panuje, ztrácejí lidé trpělivost a obracejí svoje rozhořčení proti nám, poslancům. V takovéto situaci je těžké vysvětlit, že není pravda, že se "nic neděje" a že vyřešit složité ekologické problémy se nepodaří vyřešit během krátké doby.
Zpochybňování zákona o mimosoudních rehabilitacích v dopisech mých voličů mne vedlo k tomu, že jsem si dovolila vystoupit na půdě Federálního shromáždění i když si uvědomuji, že řešení těchto závažných otázek je v kompetenci orgánů České republiky.
Naléhavě Vás, pane ministře prosím, abyste autoritou Vaší a Vašeho úřadu podepřel řešení katastrofální situace v severních Čechách a tedy i na děčínsku. Náprava křivd po léta páchaných na obyvatelích našeho kraje by neměla být dále odkládána. O opatřeních, která na základě této mé interpelace učiníte, mne laskavě informujte.
Děkuji za pochopení i pomoc.
V Praze, dne 22. února 1991.
My žáci ZŠ Na stráni v Děčíně 6 jsme se po ekologické manifestaci 21. února rozhodli, že již nebudeme dál mlčet.
Chceme žít jako ostatní děti v republice. Nechceme již poslouchat krásné lži. - Nechceme své protesty vyjadřovat tím, že nepůjdeme do školy. Poraďte nám ale jiné východisko. Bez pomoci vlády a parlamentu to nezvládneme. Jistě jste alespoň trošku informováni o situaci Děčína, proto nechceme zabíhat do podrobného popisu.
Jsme nešťastni ze stavu našeho města. Katastrofální stav ovzduší šokuje. Děčín býval rekreační oblastí. Ani si netroufáme nabízet rekreaci u nás vládním činitelům. Federální shromáždění rozhodlo o nápravách křivd. I nám bylo ukřivděno a křivdí se nám dál. Snad nás ani nevozte na školy v přírodě. Sluníčko a modré nebe jenom zvyšuje naši lítost. Pomozte nám žít!
Tento dopis posíláme všem základním školám v Děčíně a vybízíme naše kamarády k podpoře. Současně ho posíláme mnohým veřejným činitelům.
Za žáky ZŠ Na stráni:
Kolářová, Záhorová, Adam, Kořínek, Jícha, Klíma, Vopička, Matoušek, Suchánek