FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1991

VI. v. o.

513

Odpověď

ministra financí ČSFR Ing. Václava Klause, CSc. na interpelaci podanou poslancem Sněmovny národů V. Tomisem (tisk 457)

 

Ministr financí ČSFR

 

V Praze dne 1. března 1991

 

Č. j. III/2 - 696/4408/91

Vážený pane poslanče,

k Vaší interpelaci ze dne 31. ledna 1991 Vám sděluji následující informaci.

V tisku se sice objevuje značné množství zpráv o jednání na nejrůznějších úrovních a s nejrůznějšími partnery o poskytnutí finanční pomoci Československu, ale jsou to však většinou právě jen jednání. Skutečně dohodnutá byla zatím pouze finanční pomoc od Mezinárodního měnového fondu, jejíž čerpání již započalo. Příprava a projednání této úvěrové pomoci proběhly v mimořádně krátké době necelých 4 měsíců od vstupu Československa do Mezinárodního měnového fondu. Vzhledem k úloze, jakou tato instituce hraje v mezinárodních hospodářských vztazích, má tato skutečnost klíčový význam pro naše vztahy s dalšími finančními institucemi i soukromými investory.

Celkový objem úvěrových prostředků pro ČSFR schválený Mezinárodním měnovým fondem tvoří:

a) pohotovostní úvěr (stand-by arrangement) v hodnotě 619,5 zvláštních práv čerpání (SDR), tj. cca 881,3 mil. USD, což představuje 105% čs. členské kvóty, která činí 590 mil. SDR. Je určen na podporu realizace čs. ekonomické reformy,

b) úvěr v rámci tzv. Compensatory and Contingency Financing Facility (CCFF) ve výši 483,8 mil. SDR, tj. cca 688 mil. USD, který představuje prostředky na kompenzační financování zvýšených nákladů na dovoz ropy v důsledku zvýšení jejich cen a ke krytí výpadků ve vývozech. Dosahuje v čs. případě své maximální povolené výše, tj. 82% členské kvóty.

c) vedle těchto prostředků byl Československu schválen přístup k tzv. rizikovému úvěru (Contingency Element) navazujícímu na pohotovostní úvěr, který bude sloužit ke krytí případného dalšího náhlého růstu cen ropy a plynu nad předpokládanou úroveň. Jde o zvláštní potenciální dodatkový zdroj financování, jehož maximální výše může dosáhnout 147,5 mil. SDR, tj. cca 210 mil. USD. V případě, že by naopak došlo k prudkému zhroucení cen ropy, finanční pomoc by se příslušně snížila.

Celkově tedy může ČSFR úhrnně čerpat úvěrové prostředky od Mezinárodního měnového fondu ve výši 1 103,3 mil. SDR, tj. cca 1570 mil. USD, v případě další exploze cen ropy celkem 1 250,8 mil. SDR, tj. cca 1780 mil. USD.

Úvěry od Mezinárodního měnového fondu se splácejí s 3,5 letým odkladem. Úroková sazba se v zásadě řídí úrokovou mírou převládající na finančních trzích (nyní zhruba v rozmezí 7 - 8 %). Placení úroků začíná již v roce 1991.

Úvěrová pomoc v této výši je pro nás velkým úspěchem, neboť ČSFR získává tak vůbec největší finanční pomoc - v relaci k objemu členské kvóty - jakou MMF členské zemi pro běžný rok poskytl a i co do absolutní výše je zdaleka nejvyšší částkou, která byla dosud poskytnuta některé zemi Střední a Východní Evropy.

Významná je rovněž skutečnost, že větší část těchto prostředků byla k dispozici již počátkem tohoto roku (762,2 mil. USD), což mělo klíčový význam pro zavedení vnitřní směnitelnosti a liberalizace zahraničního obchodu od 1. ledna 1991.

Podmínkou pro poskytnutí finanční pomoci ČSFR od Mezinárodního měnového fondu bylo zpracování ekonomického programu na dobu čerpání půjček a jeho schválení orgány Mezinárodního měnového fondu. Program, který je obsažen v memorandu o hospodářské politice, jež tvoří integrální součást oficiální žádosti ČSFR o úvěrovou pomoc (Letter of Intent) vychází ze scénáře čs. ekonomické reformy a stanovuje dílčí postupné cíle (performance criteria), jejichž plnění má klíčový význam pro dosahování všech vzájemně spojených záměrů ekonomické reformy. Na plnění těchto cílů je vázáno uvolňování úvěrových prostředků. Tyto závazné cíle jsou stanoveny ve 4 oblastech.

- čisté zadlužení veřejného sektoru

Toto kritérium stanovuje závazné limity pro úvěrování státních rozpočtů v průběhu roku ze strany bankovního systému s cílem zabránit inflačnímu vývoji.

- čistá domácí aktiva bankovního systému

Toto kritérium stanovuje limity pro úvěrovou emisi v souladu s plánovaným vývojem inflace, předpokládaným poklesem výroby a záměry platební bilance.

- kumulativní změny čistých devizových rezerv

Cílem tohoto kritéria je nepřipustit v průběhu roku pokles devizových rezerv pod přiměřenou úroveň.

- limit vývoje vnější zadluženosti

Toto kritérium stanovuje omezení pro přijímání zahraničních půjček, které nebudou mít povahu úvěrů na posílení čs. devizových rezerv.

V závazné formě byla tato kritéria stanovena na první dvě čtvrtletí roku 1991, pro zbytek roku mají zatím indikativní charakter a budou upřesněna podle výsledků revizí plnění programu, které bude mise Mezinárodního měnového fondu v ČSFR provádět v květnu a srpnu 1991.

Vedle těchto kvantitativních ukazatelů, podle nichž bude Mezinárodní měnový fond posuzovat vývoj čs. ekonomiky, obsahuje memorandum závazný příslib čs. vlády, že ve stanovených termínech budou přijata konkrétní opatření v jednotlivých oblastech hospodářské politiky. Tato opatření jsou de facto konkretizací schváleného scénáře ekonomické reformy.

K nejvýznamnějším patří:

a) cenová liberalizace Memorandum obsahuje specifikaci zákona o cenách a navazujících předpisů. Deklaruje záměr vlády odstranit stávající cenové deformace cestou odbourání subvencí a jejich široké liberalizace a zároveň zdůvodňuje povahu a cíle cenové regulace vybraného okruhu položek v přechodném období.

b) liberalizace zahraničního obchodu Memorandum deklaruje záměr vytvořit náročné ekonomické prostředí pro čs. hospodářské subjekty (substituce neexistující domácí konkurence) širokou liberalizací dovozu a vývozu. S cílem utlumení nadměrného tlaku na devizové rezervy státu se přitom v počátečním období počítá s aplikací 20% přirážky na dovozy spotřebního zboží. V zájmu ochrany vnitřního trhu se připouští dočasná regulace vývozu vybraného okruhu položek ve formě licenčního řízení.

c) vnitřní konvertibilita Kčs Je chápána jako nezbytná podmínka liberalizace vývozu a dovozu. Memorandum proto obsahuje záměr vlády umožnit všem čs. podnikatelským subjektům rovný přístup k volně směnitelným měnám pro účely plateb realizovaných v rámci běžného účtu platební bilance státu. V této souvislosti se zavádí jednotný kurs čs. měny (zrušení turistického kursu) vůči volně směnitelným měnám. Výchozí úroveň kursu byla stanovena s ohledem na stávající a předpokládanou úroveň devizových rezerv, očekávaný vývoj platební bilance a možnosti financování jejího schodku z vnějších zdrojů. Memorandum považuje přitom stabilní devizový kurs během období následujícího po liberalizaci cen za základní opěrný bod pro domácí ceny a pro zvyšování důvěry v čs. finanční politiku.

d) důchodová politika Text memoranda obsahuje záměr vlády realizovat důchodovou politiku zaměřenou na takovou regulaci růstu mezd, která umožní blokovat mzdově nákladový impuls pro vznik inflační spirály. To vyžaduje, aby tempo růstu mezd v průměru zaostávalo za tempem růstu maloobchodních cen. Memorandum proto předpokládá, že valorizace mezd a starobních důchodů bude prováděna vždy až na základě cenového vývoje za uplynulé čtvrtletí, a to v rozsahu, který byl v ČSFR interně dohodnut v rámci tripartitních jednání. Tento makroekonomický rámec není na překážku provádění odůvodněné mzdové diferenciace.

V dalších částech obsahuje memorandum podrobnější specifikaci záměrů a nástrojů restriktivní mzdové a rozpočtové politiky a informaci o postupu přípravy programu privatizace.

Mezinárodní měnový fond pokládá výše uvedené podmínky za závazné a předpokládá jejich plnění ve stanovených termínech. V případě jejich jakýchkoliv změn vyžaduje předběžnou konsultaci dříve než budou přijata příslušná zákonná či politická rozhodnutí. Tento postup je proto nutné dodržovat, nechceme-li ohrozit důvěryhodnost našeho státu a v mezinárodních finančních kruzích a úspěch ekonomické reformy.

Vedle půjčky od Mezinárodního měnového fondu se dokončují jednání o poskytnutí půjčky od Světové banky (500 mil. USD) a pomoc je přislíbena i od členů Skupiny 24 zemí. V případě Světové banky se jedná o dlouhodobé půjčky s dobou splatnosti až 15 let. Dalším zdrojem devizových příjmů by měla být emise a prodej obligací na finančních trzích.

S pozdravem

Vážený pan

JUDr. Václav Tomis

poslanec Federálního shromáždění ČSFR


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP