Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1991

VI. v. o.

Ing. Josef Vavroušek, CSc.

ministr - předseda

Vážená paní poslankyně,

k Vaší interpelaci ze dne 22. února 1991 ve věci kritického stavu životního prostředí v severočeské pánevní oblasti sděluji následující.

I když řešení kritické situace v severočeské pánevní oblasti je především v kompetenci orgánů České republiky, závažnost a hloubka těchto problémů vyžaduje součinnost i orgánů federálních, zejména při využití jejich kompetencí v mezinárodní spolupráci.

Objem prostředků, s nimiž disponuje Federální výbor pro životní prostředí je mizivý v porovnání s naléhavými potřebami této oblasti. Přesto nejméně třetina projektů navrhovaného státního programu péče o životní prostředí, jež budou zcela nebo zčásti dotovány z rozpočtu FVŽP, bezprostředně přispívá k řešení ekologických problémů pánevních okresů (odsiřování velkých zdrojů, likvidace toxických odpadů, zlepšování kvality vody v Labi, péče o krušnohorské lesy, monitorovací systémy apod.).

Pro většinu z těchto projektů se nám podařilo získat finanční podporu v rámci mezinárodní pomoci zemí Evropských společenství - do programu PHARE I byl tak zařazen projekt odsíření elektrárny Prunéřov II a monitorování kvality vody v Labi, v připravovaném programu PHARE II se počítá s rekonstrukcí odsiřovací jednotky v elektrárně Tušimice II, s redukcí emisí oxidů dusíku z velkých zdrojů v podkrušnohorské oblasti, s projektem revitalizace zdejší krajiny po těžbě uhlí, řešení otázek vlivu znečištěného prostředí na zdraví obyvatel a s vytvořením systému celkového ozdravění pánevní oblasti.

Analogicky v programu pomoci skandinávských zemí zemím střední Evropy (NEFCO) je zahrnuto odsíření elektrárny Počerady.

Výsledkem mé cesty do Japonska je mimo jiné nabídka mimořádně výhodného úvěru na realizaci celého našeho odsiřovacího programu (ve výši 4 % s odkladu splátek na 8 let).

V současné době se ucházíme o podporu Evropských společenství při přípravě regionálního programu pro ozdravění tzv. "Špinavého trojúhelníku" (územ ČSFR, Německa a Polska pod Krušnými a Jizerskými horami).

Klíčem k řešení kvality prostředí v Podkrušnohoří i v dalších postižených oblastech Československa je řešení energetické náročnosti naší ekonomiky. Federální výbor pro životní prostředí prosazuje natolik podstatné zvýšení cen energie (včetně elektrické), aby zásadně změnilo způsob hospodaření s energií. V souladu s dokumenty Scénáře ekonomické reformy pracujeme na uceleném systému ekonomických nástrojů, jež by v podmínkách tržní ekonomiky jednoznačně stimulovaly pro ekologické chování fyzických i právních osob a naopak tvrdě sankcionovaly veškeré formy dalšího znečišťování prostředí. Např. poplatky za znečišťování ovzduší by měly jednoznačně zvýhodňovat záchyt škodlivin přímo u zdroje nebo zavádění čistších technologií. Danové úlevy by měly občany postupně vést k náhradě topných systémů za ekologický čistší, stejně jako zvýhodňovat produkci ekologicky čisté energie z obnovitelných přírodních zdrojů.

Zcela nově koncipovaný zákon o životním prostředí, jenž je v těchto dnech připravován k předložení federální vládě, zvýrazňuje odpovědnost všech původců znečišťování a poškozování životního prostředí, zdůrazňuje prevenci narušení životního prostředí před následnými nápravnými opatřeními, vytváří prostor pro progresivní sankcionování nadále trvajícího znečišťování prostředí, včetně zastavení a likvidace takových zdrojů znečištění a rozpracovává a prohlubuje práva občanů na zdravé životní prostředí.

Již byly předloženy návrhy zákonů o ovzduší a o odpadech, jejichž uplatnění jednoznačně musí vést k postupnému snižování znečištění ovzduší a k řešení problémů odpadů. Je třeba jen litovat, že i do všelidsky závažné sféry životního prostředí zasáhly kompetenční spory, které přípravu základních právních norem narušily a pozdržely. Věřím. že poslanci Federálního shromáždění důkladně a bezodkladně posoudí návrhy těchto a dalších navazujících právních norem, bez nichž jakékoliv, i nejlépe míněné záměry na zlepšení životního prostředí v těch nejpostiženějších oblastech zůstávají jen platonickými proklamacemi. Neméně významné v tomto směru je ovšem i urychlené projednání a přijetí zákona o majetku obcí, jenž může dát obecním zastupitelstvům do ruky základní ekonomický nástroj k řešení místních problémů i k vyvíjení tlaků na znečišťovatele.

Protesty občanů, žijících v severočeských pánevních oblastech, jsou naprosto oprávněné. Je věcí členů vlád, stejně jako poslanců zastupitelských sborů, využít svých možností a pravomocí k rychlému a zásadnímu řešení kritické situace, která je dědictvím totalitního režimu.

Nejsem jist, že při všech sporech o charakter naší společnosti a naší ekonomiky byla vždy plně respektována ekologická dimenze současných problémů. Odpovědnost za nápravu starých škod, ale i za vyloučení nových ekologických katastrof, je mimořádně tíživá. Sílící tlak občanů na naše vlády i zastupitelské orgány je naprosto opodstatněny a proto věřím, že stupni závažnosti tohoto problému bude odpovídat i váha, jakou jeho řešení budeme všichni přikládat.