Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1991

VI. v. o.

PŘEDSEDA VLÁDY

ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY

V Praze dne 28. března 1991

Vážený pane poslanče,

Vaše interpelace upozorňuje na problém, který stejně tak jako Vy i já považuji za neuzavřený. Nahrazení určité části dosavadních pracovníků ústředních orgánů státní správy novými a současně takovými, kteří by splňovali všechny požadavky objektivně kladené na pracovníka ústředního orgánu státní správy v demokratické společnosti, není a nemůže být jednorázovou záležitostí. Nelze také, i když to Vaše interpelace jakoby naznačovala, použít jako klíčové rozlišovací hledisko členství v KSČ. Federální shromáždění by jako první muselo poukázat na nezákonnost takového postupu. V tom smyslu také ani já nejsem oprávněn zjišťovat bývalou a nynější politickou příslušnost aparátu jednotlivých federálních orgánů.

Pokud se týká konkrétně dopisu Koordinačního výboru OF a VPN ústředních orgánů z 11. 4. 1990, který byl zaslán kromě mne i prezidentovi republiky, předsedovi FS a předsedům vlád obou republik, jakož i návrhu usnesení federální vlády "Stanovení zásad pro zaměstnávání pracovníků státní správy a postupu jejich zabezpečování", byl na jeho základě zpracován Úřadem vlády ČSFR návrh "Zásad personální práce v ústředních orgánech". Tento návrh byl projednán na společném jednání vedoucích pracovníků ústředních orgánů /KPR, FS, ČNR, SNR, Úřadů vlád ČR, SR a ČSFR/ dne 14. 9. 1990 v Kolodějích. Tento návrh byl akceptován všemi účastníky jako solidní výchozí materiál pro rozvíjení vlastní personální práce na ústředních orgánech. Na druhé straně však bylo odmítnuto akceptovat jej jako společný materiál pro jednání vlád s tím, že by opět mohl být vykládán jako centralistický kádrově - prověrkový přístup.

Pro komplexnost pohledu na celou problematiku podotýkám, že jsem obdržel dopis Federálního výboru odborového svazu pracovníků státních orgánů a organizací ze dne 25. 9. 1990, který protestuje proti "prověřování" státní správy a proti propouštění pracovníků v rozporu se zákoníkem práce a mezinárodními dokumenty, zabývajícími se diskriminací v zaměstnání a lidskými právy.

Pokud jde o Úřad vlády ČSFR a jeho vedoucí pracovníky, byly v jejich složení provedeny podstatné změny v souladu s potřebou zajistit v aparátu úřadu vysoce profesionální přístup k zabezpečování práce vlády v nových společenskopolitických podmínkách. Naposledy podrobně s těmito změnami seznámil vedoucí Úřadu vlády ČSFR Dr. Ivan Průša veřejnost na tiskové konferenci dne 28. 2. 1991.

Jen v loňském roce a do konce února letošního roku odešlo z našeho úřadu 200 pracovníků a nově byli přijati 142 pracovníci, což je jistě obměna rozsáhlá vzhledem k tomu, že úřad má nyní 345 pracovníků.

Co se týče federálních ústředních orgánů - mohu Vás ujistit, že jsem se všemi ministry vícekráte jednal o otázkách personálního složení aparátu jejich ministerstev. Všichni jsou si vědomi nutnosti personálních změn a také je provádějí, ale současně každý z nich řešil a řeší nápor pracovních úkolů, projednával kompetenční změny a přizpůsoboval organizaci úřadu novým podmínkám. V takto vymezeném prostoru tedy ministři provádějí žádoucí personální změny. Je do určité míry otázkou názoru, zda je tempo těchto změn dostatečně rychlé. Ale mohu Vám s jistotou potvrdit, že problém náhrady vedoucích pracovníků jinými, je právě ve federálních orgánech složitější o to, že kvalifikovaní odborníci nemají o práci v těchto orgánech příliš velký zájem. Otevřeně řečeno považují dnes takové zaměstnání za existenčně nejisté.

Zásadní řešení situace vidím v urychleném obnovení právního stavu i v oblasti státní služby, tj. v přípravě zákona upravujícího postavení státního zaměstnance. Jeho výzkumně teoretická příprava probíhala již od května loňského roku. Výchozí podklady jsou zpracovány na solidní úrovni a nyní je federální ministerstvo práce a sociálních věcí dopracuje do zásad návrhu zákona, který by mohl být předložen Federálnímu shromáždění ještě v letošním roce. Tento zákon by měl také být základem vytvoření nového systému výběru osob pro státní službu, který je obvyklý ve vyspělých demokratických státech. V současné době získáváme i zahraniční zkušenosti z oblasti řízení státní správy a výběru a vzdělávání jejích pracovníků.

Je samozřejmé, že i v období než vstoupí zákonná úprava v platnost, bude dál proces potřebných personálních změn pokračovat.

S pozdravem