Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1991

VI. v. o.

570

Ve dnech 21. ledna 1991 - 23. ledna 1991 byl poslanci Federálního shromáždění SL proveden poslanecký průzkum návštěvou řady hraničních přechodů na státní hranici se Spolkovou republikou Německo, a to i na úseku bývalé NDR. Prostřednictvím pracovníků Ústřední celní správy a Federálního ministerstva vnitra jsme se zajímali o situaci na hraničních přechodech s Polskou republikou, Maďarskou republikou a SSSR. Zvláštní pozornost jsme věnovali při návštěvě hraničních přechodů v Hatích u Znojma a Mikulově situaci na státní hranici s Rakouskou republikou. Poslanci FS - SL E. Kříž a J. Konečný za účasti náměstka generálního ředitele Ústřední celní správy pana Dr. Kaličiaka a ředitele odboru ÚCS pana Dr. Kostlivého, dále ředitele Celního ředitelství pro Českou republiku pana Dr. Kábeleho navštívili také hraniční přechody ve Hřensku, Jiříkově, Cínovci, Božím Daru, Pomezí nad Ohří, Folmavu a Rozvadov.

Domníváme se, že zpráva, kterou předkládáme, je natolik závažná, ať již z hlediska hospodářského, tak z hlediska politického, že nestačí pouhá forma interpelace, ale je zapotřebí podrobnější rozbor celé situace kolem hraničních přechodů a ekonomické ochrany na tzv. "zelené hranici".

Na základě našich vlastních poznatků a po konzultacích, ať již bezprostředně s celníky v provozu na hraničních přechodech, na Ústřední celní správě s generálním ředitelem Dr. Hronovským, tak i s ministrem zahraničního obchodu panem ing. Bakšayem a ministrem vnitra ČSFR ing. Langošem, předkládáme tuto zprávu FS ČSFR a současně ji dáváme na vědomí federální vládě a vládám ČR a SR.

Poznamenáváme, že specifické otázky byly projednány i s představiteli Úřadu pro pasovou službu a cizineckou agendu ředitelem p. Freundem a jeho spolupracovníky.

V našem rozboru jsou údaje obecného i specifického charakteru. Při všech konzultacích jsme vycházeli z vlastních poznatků, které jsme se snažili formulovat do určitých návrhů řešení, které jsme konzultovali s výše uvedenými funkcionáři. Došli jsme k následujícím poznatkům a závěrům, které předkládáme v celkové zprávě, kterou přednesu já a dále předkládáme návrhy na řešení, které přednese kolega poslanec pan Kříž.

Poslanecký průzkum byl zaměřen do těchto oblastí:

a) postavení příslušníků celní správy a příslušníků pasové kontroly na státní hranici a hraničních přechodech,

b) rozsahu pracovní náplně obou složek na hraničních přechodech

c) technické a výstrojní zabezpečení obou složek na státní hranici

d) vztahy mezi příslušníky celní správy a příslušníky pasové kontroly na hraničních přechodech

e) problematika zajištění tzv. "zelené hranice"

f) rozsah a kontrola vývozu a dovozu zboží přes hraniční přechody

g) legislativní opatření realizovaná na státních hranicích.

Od prvních okamžiků, kdy jsme se začali zabývat problematikou hraničních přechodů z pracovního hlediska, zjistili jsme, že zejména příslušníci celní správy pracují v nelehkých podmínkách a musí tak překonávat řadu potíží, ať už ze strany chování cestujících, tak nezdravé prostředí způsobené enormně vysokým počtem projíždějících dopravních prostředků (tedy - exhalacemi apod.). Setkali jsme se s mnohdy až extrémními situacemi, které se stávají zjevnými až v okamžiku, kdy se seznámíte s realitou. Chtěl bych zde ještě uvést, že v podobném prostředí se pohybují i příslušníci pasové kontroly.

Přesto jsme dospěli k názoru, že extrémním podmínkám jsou více vystaveni příslušníci celní správy tím, jak neustále pracují tak říkajíc v terénu.

Na hraničních přechodech se zcela v konkrétní podobě můžeme přesvědčit o změnách v naší společnosti od listopadu 1989. Dovolte mi, abych uvedl několik faktů:

- odstranění ženijních zátarasů, drátů na státních hranicích vyvolalo zcela přirozený tlak místních orgánů na otevření nových hraničních přechodů na státní hranici se Spolkovou republikou Německo a Rakouskou republikou (jen na státní hranici s Rakouskou republikou existuje nyní 14 hraničních silničních přechodů - přitom poslední nový hraniční přechod byl otevřen dne 23. 3. 1991 ve Slavonicích-Fratres a existuje požadavek na otevření dalších 17 hraničních přechodů zpravidla místního charakteru). Zde bych chtěl dodat, že to není otázka pouhé vůle, ale také otázka finančních nákladů.

- značně vzrostl počet cestujících a motorových dopravních prostředků přestupujících státní hranice, tj. v roce 1990 přestoupilo státní hranice do ČSFR více než 143 milionů osob (tj. o 172% více než v roce 1989, bylo celkem odbaveno 31,7 milionů MDP z toho 29 milionů osobních automobilů)

Každý, kdo je účastníkem silničního provozu, nebo se touto problematikou zabývá, ví o obrovském množství kamiónů, které jezdí po našich dálnicích i silnicích. Tento stav je zapříčiněn několika faktory, o kterých se zmíníme, a také zde předložíme návrhy na způsob řešení. Každému (nebo lépe řečeno většině) je podivné, proč dochází k takové velké cirkulaci na našich silnicích. Jaký je stav vozovek, a co lze z tohoto stavu vyvodit. Od přetížení kamiónů, až po směřování jízdy. Víte, k jakým dopravním zácpám dochází na hraničních přechodech. Na některých přechodech je stav doslova katastrofální. Jistě jste zaznamenali zprávu z tisku o protestní akci na přechodu Pomezí nad Ohří dne 2. 4. 1991. Neméně katastrofální je stav na přechodech do Polska, zejména na přechodech Český Těšín, Karviná, které se staly hlavními přechody na trase sever - jih. Není divu, že řada přednostů okresních úřadů, starostů měst žádá o přijetí, ať už u jednotlivých vlád, nebo dokonce zde na půdě FS je třeba zorganizovat jejich přijetí. Není to otázka pouze přechodů, ale také přístupových cest.

I zde naznačíme s kolegou Křížem možnosti, jak problém řešit. A nejen to. Je to otázka pohybu kamiónů po území ČSFR, parkování, otázka přestupků atd. Tady, jenom v tomto bodě nám uniká obrovské množství devizových prostředků. Je třeba si uvědomit, jak k tomuto problému přistupují v zahraničí.

- na vzrůst počtu cestujících měla bezesporu vliv řada přijatých mezinárodních smluv o bezvízovém styku.

- na pozitivním vývoji situace na státních hranicích měla vliv i legislativní opatření směřující ke zrušení trestní odpovědnosti za nelegální přechod státních hranic, který je nyní posuzován jako přestupek.

- s rozvojem cestovního styku se sousedními státy se podstatně zvýšila i výměna zboží mezi státy s nutným projevem zvýšení příjmů státu z vybraného cla z tzv. obchodního zboží, které realizovaly orgány celní správy, a to za rok 1990 ve výši 6,4 miliardy Kčs, z toho v hotovosti např. celnice v Českých Budějovicích v částce 17,1 milionů Kčs, Plzeň - 19,1 milionů Kčs, ale i ve vnitrozemí celnice Praha ve výši 65 milionů Kčs. Jen clo vybrané z dovezených osobních aut v roce 1990 činilo 237,2 milionů Kčs. Vzhledem k příjmům se domníváme, (i když víme, že celní správa je rozpočtovou organizací), že by bylo dobře při sestavování rozpočtu uvolnit pro celní správu prostředky až do výše 30% z odvodu. Pomohlo by to zlepšit podmínky v pohraničních oblastech, ať už jde o komunikační sítě, nebo infrastrukturu, tedy služeb, atd.

V rámci objektivity je nutno dodat, že také Správa pasů a víz, dnes tvořící se Úřad pro pasovou službu a cizineckou agendu, také přináší prostředky do státní pokladny.

Společenský význam výkonu celní služby značně vzrostl i v oblastech odhalených trestných činů při dovozu narkotických látek, viz příklad z celnice Hatě z ledna 1991, kdy byl odhalen příslušníkem celní správy dovoz 10,24 kg mimořádně čistého heroinu v hodnotě 10 mil. západoněmeckých marek a navíc s odhalením již organizovaného dovozu drog do ČSFR.

Tady opět se zmíníme, že také Úřad pro pasovou službu se zabývá problematikou přepravy drog a obě složky mezi sebou soupeří.

Po těchto zjištěních však náš průzkum ukázal na jisté nesrovnalosti:

a) při snížení významu kontroly cestovních dokladů - vybírání poplatků za víza apod. příslušníky pasové kontroly jsou početní stavy této složky nepoměrně vyšší než početní stavy celní správy na všech hraničních přechodech, kde jsme byli,

b) nesrovnatelné je i technické a výstrojní vybavení obou složek - jednoznačně zvýhodňující orgány pasové kontroly, i když obě složky pracují ve stejných přírodních podmínkách,

c) nejvíce zarážející je však mzdové a sociální ohodnocení práce obou složek při výkonu práce. Výhody příslušníků pasové kontroly jsou až překvapivé. Mezi základními uvádíme, že příslušník pasové kontroly odchází do důchodu v 55-ti letech a příslušníci celní správy až v 60-ti letech. Orgán pasové kontroly v případě onemocnění bere jeden měsíc 100% mzdy, je jim propláceno jízdné do práce, valorizace platů ve výši 600,- Kčs - což žádnému z příslušníků celní správy současná právní úprava nedovoluje. V rámci objektivity je třeba říci, že obě složky jsou zařazeny pod různá ministerstva. Pasy a víza pod ministerstvo vnitra, celní správa pod min. zahr. obchodu.

Považuji za správné upozornit na tuto sociální nespravedlnost a vyzvat příslušné resorty vlády ČSFR k provedení nápravy. Za velmi naléhavé považuji také zlepšení funkčních parametrů výstroje příslušníků celní správy. Pracují často v horských podmínkách, v prostředí, kde inhalují obrovská množství výfukových plynů zpravidla v 8-12 hodinách provozu, neboť na řadu hraničních přechodů neexistuje takové autobusové spojení, které by umožňovalo úpravu služeb. Rovněž i rozsah 42,5 hodinové týdenní služby by zasloužil patřičnou pozornost v porovnání s kratšími upravenými týdenními pracovními dobami v jiných resortech.

Lze konstatovat, že určitý pocit sociální křivdy z minulosti a evidentní nesrovnalosti v početních stavech, mzdách a sociální zajištění má skrytý vliv na vztahy obou složek, i když se bezprostředně neprojeví běžnému cestujícímu při přestupu státní hranice.

Mezi nejdůležitější úkoly, které je třeba v oblasti hranic okamžitě, skutečně okamžitě řešit, je tzv. zelená hranice. To, co rozumíme pojmem zelená hranice, tedy pašování, značně ohrožuje naše hospodářství a je třeba co nejdůsledněji a okamžitě zasáhnout proti pašerákům a šmelinářům všeho druhu. Tito lidé nestydatým způsobem okrádají naše občany. Levně nakoupené zboží v cizině zde prodávají za nehorázné ceny. Takto dopravované zboží tvoří 20% objemu zahraničního obchodu ČSFR. Je pochopitelné, že toto zboží není proclené ani zdaněné. Z tohoto místa je třeba také vyslovit ostrou kritiku na účet České obchodní inspekce. Její benevolence, nebo snad nezájem napomáhá k těmto špinavým obchodům. Mohli bychom politickou hantýrkou říci, že nedokonalá činnost ČOI je jakousi "pátou kolonou šmeliny". Stává se mi občas (a myslím, že i vám, kolegyně a kolegové), že mi spoluobčané říkají, že nemají jinou možnost než nakupovat u šmelinářů. Náš obchod stále ještě není schopen zajišťovat dostatečně trh a potřeby občanů včetně vhodných cenových relací. Domníváme se, že je načase skončit s taktikou, která svého času měla úspěch, ale dnes už naše spoluobčany unavuje a znechucuje. Je to taktika ústupu ke slibům, kdy se tváříme tak, jakoby to hlavní teprve mělo nastat. Jenže to hlavní, už mělo být teď. Víme velice dobře, že za některé podstatné chyby neseme odpovědnost i my, protože svým politikařením (resp. politikařením mnohých), jsme se dostali do stavu, kdy velká část společnosti k nám nemá dostatečnou důvěru.

Dne 5. prosince 1990 byla Federálním shromážděním ČSFR projednána a schválena novela celního zákona, která nabyla účinnosti dne 1. února 1991. V současné době jsou na Ústřední celní správě přijata opatření k organizačnímu zajištění výstavby celní stráže, tj. Stanic Celní stráže I. a II. kategorie na tzv. "zelené hranice" a hraničních přechodech. Současně FMZO projednalo a předkládá vládě ČSFR mezinárodní úmluvu o sladění kontrol na hraničních přechodech, která významným způsobem upraví mnohé vztahy na SH. Je prováděn v I. čtvrtletí i nábor prvních 1 200 nových příslušníků celní stráže a v měsíci březnu byla na Moravě otevřena první škola pro výcvik a přípravu příslušníků celní stráže, kteří v dubnu již nastoupí k výkonu služby na státních hranicích.

Je nutné pozitivně hodnotit úsilí Federálního ministerstva zahraničního obchodu a Ústřední celní správy legálními prostředky zajistit ekonomickou ochranu ČSFR. Na druhé straně spíše formou expertů jsou zřizovány útvary pohraniční policie nebo pohraniční policie bez zákonem vymezené struktury a kompetencí.

Zde je třeba dodat, že na řešení problému ochrany státních hranic existuje několik projektů. V každém případě musíme konstatovat, že ochrana hranice se dělá postaru, neodpovídá mezinárodnímu trendu.

FMZO má své představy, Úřad pro pasovou službu a cizineckou agendu také. Jde o to patřičně rozdělit kompetence a mít jenom nezbytně nutný počet příslušníků na přechodech.

Některé formy mezinárodní spolupráce není zapotřebí dublovat. Např. od září začne pracovat komputerová síť, na kterou je uvolněno 3,7 milionů EKV (4 mil. $) Protinarkotické oddělení ÚCS bude napojeno na speciální komisi ve Vídni, odtud na Interpol.

Podobnou síť chce uskutečnit i Úřad pro pasovou službu, která by navíc měla mít evidenci teroristů. Domníváme se, že to lze vše zvládnout jednou komputerovou sítí.

Úřad pro pasovou službu má své představy o činnosti hlavně v těchto oblastech: cizinecká agenda, kontrola hraničních přechodů, policejní ochrana letecké dopravy.

Úřad také operuje tím, že ČSFR je nárazníkovým státem. De facto jde pouze o pásmo v délce 78 km na hranici se SSSR.

To vše, o čem hovořím, znásobuje nutnost řešení otázek spojených se zajištěním tzv. "zelené hranice". To všem ztěžuje efektivnost našeho hospodářství a ochranu soukromého podnikání a zvyšuje oprávněnou nedůvěru spoluobčanů.

Na nás poslancích Federálního shromáždění ČSFR je odpovědnost za důsledné řešení řady otázek. Z nichž si dovoluji uvést jen některé:

- účinná opatření k podstatnému snížení počtu příslušníků pasové kontroly na některých hraničních přechodech

- posoudit, zda kontrolou cestovních dokladů na státních hranicích u občanů ze států, kde došlo ke zrušení vízové povinnosti, by neměli tuto kontrolu provádět přímo a jednoduše orgány celní správy (bylo by to efektivní a pro státní rozpočet federace výhodné - viz Rakouská republika)

Pracovníci Úřadu pro pasovou službu nám však říkali, že brzo dojde v Rakousku v tomto směru ke změně.

- zvážit, zda je nutná existence pohraniční policie jako samostatného útvaru (ozbrojeného) Federálního ministerstva vnitra nebo tuto otázku řešit v konkrétních okresech pohraničních obcí policií místní (přechod státní hranice bez dokladů je pouhým přestupkem!)

- radikální opatření v ohodnocení společenského významu práce celníků v sociální oblasti se zdůrazněním jejich významné činnosti i ve vnitrozemí při kontrole zboží novými subjekty zahraničně obchodní činnosti a kontrole narkotik a ochraně společnosti (viz krádeže vozidel bandami z Polské republiky apod.).

Co nás také zajímalo a na co jsme se také ptali, je otázka, která zneklidňovala a rozčilovala řadu občanů. Totiž výkup a vývoz potravin od nás, hlavně do Spolkové republiky Německo a Rakouska. Je zajímavé, že při otázce, jak je to s vývozem potravin, jsme nikdy nedostali totožnou odpověď, všude je to snad jinak, většinou nám říkali, že k velkému vývozu potravin od nás nedochází, pokud jde o jednotlivé turisty. Aspoň na hranicích mezi ČSFR a Spolkovou republikou Německo. S výjimkou Folmavy. Jiná situace byla na hranicích s Rakouskem, kde byl zaznamenán větší vývoz. Daleko závažnější byly nájezdy na naše pohostinství.

Jak jsme se informovali, v tomto bodě došlo v poslední době ke zlepšení. Není však jisté, zda v sezóně se tento problém znovu neobjeví. I zde však je třeba říci, že v tržním mechanismu se bude hledět spíše na zisk, než na to, odkud pochází. Ale i zde jsou varianty, které mohou problém řešit.

Vývoz potravin má ale ještě jednu podobu, a sice tu, že naši občané se snaží potraviny vyvážet. A když, tak opravdu ve velkém množství. Jako jeden z mnoha příkladů uvádím Pomezí, kde jeden Němec ve spolupráci s našimi občany vyvážel 2,5 q svíčkové nebo náš občan vyvážel 1,5 q svíčkové a 4 q sýra. Pochopitelně, že to bylo zabaveno, ale ne na všechny pokusy se přijde. I zde je třeba zlepšit funkci ČOI.

Na Cínovci jsme získali následující informace. Pokud šlo o vývoz potravin, tak byli celníci požádáni teplickými občany, aby mohli být při kontrole toho, co se vyváží. Celé jedno odpoledne strávili u celních kontrol. Byli překvapeni, když zjistili, že to je malé množství. Respektive minimum potravin Příslušníci celní správy nás upozornili na fakt, jak to vypadalo před třemi lety, kdy si lidé od nás naopak přiváželi tehdy potraviny z bývalé NDR k nám. Tak na přechodu Cínovec za jediný den zaznamenali pokus o dovoz 1 500 kg masa, 1 500 kg uzenin, 1 000 kg rýže apod. Je třeba si uvědomit i tento stav (problémy s uskladněním potravin).

Mimo potravin také dochází k velkému nákupu nářadí a obuvi u nás. Na Folmavě zjistili pokusy o vývoz barevných kovů, např. tam došlo k pokusu o vývoz 3,5 tuny mědi. Takových případů je více (a příklad nedávno v Rozvadově) - jedná se o desítky tun. I zde se projevuje špatné technické vybavení celníků - chybí například rentgen.

Dochází často úspěšně k vývozu kradených uměleckých předmětů. Zelená hranice také slouží k pašování těchto předmětů. Mělo by do budoucna dojít k dohodě o vrácení tam, kde se zjistí, odkud předmět pochází. Takováto dohoda by se měla objevovat i v nově připravovaných smlouvách se zahraničím.

V závěru krátce k chování cestujících. Celníci si často stěžují na to, jakým hrubým urážlivým způsobem se někteří občané k nim chovají, kdežto tentýž občan na druhé straně hranice je najednou mírný beránek. Myslím si, že do budoucna by měl být postih i vůči těmto občanům. Celník je bezbranný, někdy bývá i fyzicky napaden, o urážkách nemluvě.

A ještě než dokončím svoji součást zprávy, chtěl bych dodat, že v souvislosti se zvýšeným hospodářským, turistickým ruchem nabývá naše pohraničí, a zde nemyslím jenom jednotlivé regiony, nového významu.

Zvýšený ruch by měl napomoci k rozvoji pohraničí, kde jsou neustále těžké podmínky a jeho tvář je velice nehezká. Mnohdy až odpudivá. Je třeba všem těm občanům, kteří žijí a pracují v těchto mnohdy tvrdých podmínkách dát lepší možnosti a nové příležitosti. Zaslouží si to oni i pohraničí.

Také k této problematice bych se rád s některými svými kolegy v co nejbližší době vyjádřil.

Prvním okruhem je problematika kamiónové přepravy na našem a přes naše území. Především je potřeba říci, že již nelze nadále trpět přetěžování našich silnic i hraničních přechodů kamióny, čekajícími často celý den na celní odbavení a dohánějícími zameškanou dobu často riskantní a bezohlednou jízdou. O neúnosnosti situace na přechodech svědčí i poslední protestní akce, které se uskutečnily. Poslední z nich před několika dny v Pomezí. Kamióny se také nemalou měrou svým přetížením podílejí na ničení naší silniční sítě, jejíž oprava stojí nemalé částky.

Proto vidíme řešení ve zvýšení poplatků za kamiónovou přepravu přes naše území, v přikazování cestovní trasy a hraničních přechodů pro kamióny, ve zvýšení poplatků za porušení zákonů, předpisů a nařízení a ve využívání přístupových komunikací k přechodům. Dále je zapotřebí vytvořit podmínky pro vybavení přechodů váhami na vážení zatížení na nápravu a v zavedení důsledné kontroly technického stavu vozidel na hranicích.

Z dlouhodobého hlediska je potřeba začít urychleně budovat silnice dálničního typu na nejzatíženějších úsecích a velice rychle začít s modernizací, rekonstrukcí a rozšířením železničních hraničních přechodů. Železniční přeprava by měla výhledově zejména při dálkové přepravě zboží tuto přepravu zlevnit a zjednodušit. Kromě jiného to jistě přispěje ke zlepšení životního prostředí.

Určité rezervy jsou také ve využití řízení přepravy zboží, zejména u plavby labsko-oderské.

Velikým problémem je i vyřešení bezpečnostní ochrany a obrany hranic v souvislosti s ochranou celní. Nesmíme zapomínat ani na otázku utečeneckou v souvislosti s našimi východními hranicemi. Patří sem i ochrana zájmů republiky na letištích s mezinárodním provozem.

Měli jsme možnost seznámit se s koncepcemi FMZO, pod které spadá Celní správa, i s návrhem koncepce FMV, pod které spadá Úřad pro pasovou službu a cizineckou agendu. Spolu s představiteli uvedených složek jsme dospěli k závěru, že se uvedená problematika dá v nejbližší době vyřešit jednáním mezi zainteresovanými stranami tak, aby i v této oblasti byly jasné kompetence a zavládl i zde pořádek.

V žádném případě nedoporučujeme, aby celou agendu zajišťovala jedna složka (např. celní správa) ani aby došlo k tomu, že by hraniční přechody, "zelenou hranici" a letiště zajišťovala současně např. obecní policie, republiková policie, armádní složka FMV (obdoba PS), Úřad pro pasovou službu a cizineckou agendu, celní správa popř. i další složky. V prvém případě je to praxe, od které se tam, kde je zavedena, ustupuje. Ve druhém jsou zcela nabíledni kompetenční spory, které by neznaly hranic. Hraje zde úlohu i efektivita a samozřejmě i to, že se do budoucna počítá především směrem na jih a západ s dalším uvolněním pohybu osob a zboží.

Samostatnou kapitolou je i materiálně-technické vybavení pracovišť na přechodech, především v případě celní správy. Je naprosto nutné urychleně zavést informační počítačovou síť, která by značně ztížila pašerákům, dalším zločincům nejrůznějšího ražení až po teroristy jejich činnost. O nebezpečí ze strany pašování drog a individuálního či mezinárodního terorismu snad více hovořit netřeba.

Kromě počítačové sítě je třeba vyřešit i otázku kvalitního autoparku, vybavení telefaxy, kvalitního telefonního spojení (i směrem ke kolegům na druhé straně hranic), výstroje a výzbroje, kde je třeba sledovat především účelnost a praktičnost. Pro toho, kdo by se chtěl zabývat finanční otázkou, uvádíme, že např. 4 tisíce pracovníků celní správy přinášejí do státní pokladny sledovatelných 10 mld Kčs ročně. Což je kromě funkce ochrany trhu, kterou nelze zřejmě přesněji vyčíslit, značný přínos. V případě bezpečnostní ochrany můžeme samozřejmě ještě obtížněji užívat přímého hodnotového hlediska. Ovšem např. za rok 1990 bylo vydáno na 197 tisíc víz o průměrné hodnotě 60 DM, což představuje sumu 12 mil. DM. Celkový příjem pasové služby činil téměř 500 mil. Kčs, což také není zanedbatelná částka.

Dle našeho soudu by se měly vyřešit i disproporce ve mzdové a sociální sféře. Jsou zde jisté rozdíly celkové mezi současnou Celní správou a pasovou službou (dle našeho soudu v neprospěch celní správy), ale měl by zde vzhledem k náročnosti, odpovědnosti i přínosnosti činností pracovníků uvedených služeb dojít i k určitému absolutnímu navýšení mezd s možností většího rozrůznění.

V oblasti sociální se jedná především o potíže pracovníků Celní správy například s dopravou na pracoviště a s potížemi se stravováním.

Velmi závažná je situace v oblasti pracovně hygienické. Bylo již řečeno, v jakém prostředí se pracovníci na přechodech pohybují. K tomu přistupují i často nevhodné pracovní prostory (např. v Jiříkově), přílišná délka služby a některé další problémy, které však netřeba zde dále rozebírat. Zejména délka pracovní směny, která se pro zdraví člověka stává na některých přechodech rizikovou, by se podle situace měla velice rychle řešit. Nikoliv však prostým nařízením "se shora", ale na základě důkladné analýzy potřeb toho kterého hraničního přechodu i s případným posílením stavu na některých z nich.

O tom, že se i mezi pracovníky Celní správy a především pasové kontroly pohybovali a pracovali lidé, kteří se velice aktivně podíleli na spolupráci s represívními složkami bývalého režimu, především StB, nelze pochybovat. I zde je třeba velice rychle zajistit, aby tyto zkompromitované osoby odešly z tak exponované státní služby, jakou uvedené sbory jsou. Dosavadní nedůsledná očista může vést ke zvýšení nedůvěry, která leckde panuje. Je vážným mementem, že především nedůvěra celníků vůči pracovníkům pasové kontroly, vyvěrající často z nadřazeného přístupu v minulosti se strany druhé složky k prvé, je dnes na přechodech více než patrná. V těchto službách nemají zkompromitované osoby naprosto co dělat!

Již jsem se zmínil o optimalizaci počtu pracovníků na přechodech. Zde je třeba postupovat uváženě, ovšem i tak se očekávat místy až zásadní změny. Výsledné řešení však vidíme až na základě ukončení již zmíněných kompetenčních jednání mezi zájmovými stranami.

Vzhledem k předpokládanému dalšímu vývoji asociačních snah naší republiky s některými sousedními zeměmi, je třeba stále více přizpůsobovat právní řád v oblasti bezpečnostní a celní ochrany naší země mezinárodním právním normám. Někde to bude postup oboustranného přizpůsobování, někde se však budeme muset přizpůsobovat zejména my, jako je to v případě našeho předpokládaného přidružení k Evropskému společenství či pozdějšího úplného členství.

Předložili jsme vám zprávu o našem zkoumání současné situace bezpečnostní a celní ochrany hranic republiky. Nejedná se však o závěrečné zhodnocení, protože nás ještě čekají další jednání a kontroly, především na hraničních přechodech do Polska a Maďarska.

Doufáme, že zde předložená zpráva i se závěry, které jsme učinili na základě dosud známých faktů, bude vámi přijata. Dovolujeme si vám předložit návrh usnesení, který by měl být pro vládu ČSFR aktuálním a důrazným podnětem pro řešení celé rozsáhle nastíněné problematiky.

Po ukončení poslaneckého průzkumu si dovolíme seznámit vás se závěrečnou zprávou kde snad již budeme moci zodpovědně prohlásit, že zde nastíněné problémy jsou buď vyřešeny nebo se intenzívně řeší.

Federální shromáždění ČSFR na základě zprávy přednesené poslanci Jindřichem Konečným a Erichem Křížem následně:

vzalo na vědomí přednesenou zprávu o poslaneckém průzkumu některých hraničních přechodů do SRN a Rakouské republiky, který poslanci Konečný a Kříž uskutečnili ve dnech 21. - 23. 1. 1991

obrací se na vládu ČSFR s následujícími návrhy řešení některých nejsložitějších problémů ve smyslu poslanecké zprávy.

1. Vyřešit kamionovou přepravu a problémy s tím související

2. Vyřešit kompetence celní správy a nově vzniklého Úřadu pro pasovou službu a cizineckou agendu

3. Vyřešit špatné materiálně technické vybavení kontrolních orgánů na hraničních přechodech

4. Vyřešit mzdové a sociální rozdíly mezi pracovníky na hraničních přechodech

5. Vyřešit problémy pracovně hygienické

6. Zajistit, aby z celní správy a z Úřadu pro pasovou službu a cizineckou agendu odešli ti, kteří se zkompromitovali spoluprací s represivními složkami minulého režimu

7. Zajistit optimální počty pracovníků na přechodech

8. Zajistit v co nejbližší době společné přijetí přednostů okresních úřadů a starostů měst z pohraniční oblasti, kteří o to požádali

9. Maximálně přizpůsobit právní řád v oblasti ochrany hranic, hraničních přechodů a celní správy mezinárodnímu právu