FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1991
VI. v. o.
711
Odpověď
místopředsedy vlády ČSFR RNDr. Jozefa Mikloška, DrSc. na interpelaci podanou poslancem SN M. Zemanem (tisk 619)
RNDr. JOZEF MIKLOŠKO, DrSc.
PODPREDSEDA VLÁDY ČSFR
|
|
V Praze dne 10. června 1991 |
Vážený pane poslanče,
dne 7. května t. r. jsem obdržel Vaši interpelaci ve věci uplatňování zásad objektivity a názorové plurality v činnosti státních sdělovacích prostředků (tisk 619).
Chtěl bych zdůraznit, že vláda ČSFR si je vědoma, že stav ve sdělovacích prostředcích není ideální, že uplynul přece jen příliš krátký čas na to, aby se i v jejich činnosti zásady demokracie dostatečně vžily a zachovávaly. Celou situaci chápeme proto jako přechodné období, a to jednak do dopracování příslušné legislativy, ale především do doby, než se v praxi vytvoří nové modely chování a vztahů mezi státním aparátem, sdělovacími prostředky a veřejností.
Dle mého názoru je funkcí rozhlasu a televize v demokratické společnosti nejen zprostředkování informací, svobodné výměny názorů, kultury a zábavy, ale i určitá kontrola výkonu státní moci a správy. Aby mohly plnit tuto svou službu veřejnosti v nejširším slova smyslu, je nutno změnit jednak postavení a charakter sdělovacích prostředků státních ve veřejnoprávní, jednak vytvořit konkurenční prostředí, a to vznikem soukromého sektoru vysílání. Obojí se má stát příslušnými zákony, zejména zákonem o rozhlasovém a televizním vysílání, kteréhož návrh dostanete v nejbližší době do rukou. Tyto zákony stanoví taková pravidla pro jejich činnost, jako je nestrannost zpravodajství a pluralita vyjadřovaných názorů, a určí i demokratické mechanismy kontroly jejich dodržování.
Jsme si vědomi faktu, že objektivita je poněkud abstraktní a relativní kategorií a těžko ji lze zaručit rozhodnutím ať již vlády, či jiného státního orgánu. Nad vyvážeností informací, které se prostřednictvím veřejnoprávních rozhlasů a televizí budou dostávat veřejnosti, mají proto bdít programové rady, složené ze zástupců nejrůznějších společenských skupin a aktivit. Současně usilujeme i o vytvoření podmínek pro fungování privátních rozhlasových a televizních stanic jako alternativních zdrojů informací. Konkrétním výrazem této politiky je i šíření signálu Svobodné Evropy, BBC a zanedlouho i RFI na území ČSFR, které vláda umožnila svým rozhodnutím, jakož i udělení prvních licencí pro lokální rozhlasové nestátní vysílání. (9 pro Prahu a 9 pro tato města v ČR: Liberec, Most, Chomutov, Plzeň, České Budějovice, Pardubice, Brno (2), Ostrava).
Jak vyplývá z výše uvedeného, veřejnoprávní rozhlasy a televize nemají být médii vládními, vládou řízenými a kontrolovanými a rozhodně nebudou povinna hájit vládní politiku. Měla by však vládě jako nejvyššímu výkonnému orgánu, zodpovědnému za realizaci státní politiky poskytnout určitý prostor pro vysvětlování některých jejích aspektů veřejnosti, samozřejmě s obdobnou paralelní možností i pro opoziční názory.
Ve zcela zdravé společnosti by interview s vládními činiteli i dalšími politiky mělo být především věcí žurnalistického zájmu. Že tomu tak zcela není ani ve vyspělých západních demokraciích, nasvědčuje i dikce příslušných mediálních předpisů pro veřejnoprávní rozhlasy a televize jednotlivých zemí SRN či Velké Británie, dle nichž má vláda, resp. předseda kabinetu, tzv. právo na mikrofon; u kontroverzních témat má pak v případě BBC zajištěn nárok na vysílací čas k vyjádření i opozice.
Konečně, pokud jde o postavení, práva, odpovědnost a kompetence šéfredaktorů, vedoucích i tvůrčích pracovníků médií, měly by být - ohledně vnitřních otázek - upraveny statuty. Vnějšími vztahy se pak bude zabývat připravovaný zákon o hromadných sdělovacích prostředcích, který má zdůrazněním zodpovědnosti novináře za seriózní zpracování informací řešit i postihy při hrubém porušení novinářské etiky. Tento zákon, pokrývající svým záběrem nejen audiovizuální, ale i tisková média, by měl tedy zahrnout i ochranu osobnosti ve vztahu ke sdělovacím.prostředkům.
Vážený pane poslanče, ve shodě se svým programových prohlášením si vláda uvědomuje, že svobodné a nezávislé síření informací je jednou z nezbytných podmínek rozvoje a fungování moderního demokratického státu. Proto hodlá všestranně podporovat svobodu slova, a to i ve sdělovacích prostředcích. V souladu s tím se při formulování nové legislativy na tomto poli opírá především o článek 10 Evropské konvence o lidských právech.
S pozdravem
Vážený pan
Miloš Zeman
poslanec SN FS ČSFR
Praha