Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1991

VI. volební období

730

výborů ústavně právních

na usnesení Sněmovny lidu a Sněmovny národů

(tisk 678)

Výbory ústavně právní Sněmovny lidu a Sněmovny národů ve smyslu § 39 odst. 4 zákona č. 56/1991 Sb., o jednacím řádu Federálního shromáždění, po projednání uvedeného návrhu zákona na společné schůzi výborů ve dnech 25. a 26. června 1991, při kterém byly shrnuty výsledky projednávání ve výborech branných a bezpečnostních a stanoviska České národní rady a Slovenské národní rady,

Sněmovně lidu a Sněmovně národů, aby předložený návrh zákona schválily s těmito změnami a doplňky:

1. § 3 písm. c) zní:

"c) přezkoumávat zákonnost rozhodnutí orgánů veřejné správy, nestanoví-li zákon jinak.".

2. V § 3 se doplňuje nové ustanovení písm. d), které zní:

"d) přezkoumávat zákonnost rozhodnutí jiných orgánů, pokud tak zákon stanoví.".

3. § 5 odst. 1 zní:

"(1) Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí a jsou vázáni jedině zákonem. Jsou povinni vykládat právní předpisy podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, jsou povinni rozhodovat nestranně, spravedlivě a bez průtahů a pouze na základě skutečností zjištěných v souladu se zákonem.".

4. V § 5 odst. 2 se vypouštějí slova "a před snižováním vážnosti jejich funkce".

5. V § 7 se vkládá nový odstavec 2 tohoto znění:

"(2) Nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci.".

Dosavadní odstavec 2 se pak označí jako odstavec 3.

6. § 11 zní:

"§ 11

Předseda a místopředseda okresního soudu vykonávají v souladu s rozvrhem práce soudnictví náležející okresnímu soudu jako předsedové senátů nebo jako samosoudci. Předseda okresního soudu na základě pravomocných rozhodnutí soudu dává podněty ke sjednocování rozhodování příslušným soudům vyššího stupně.".

7. V § 12 odst. 1 se vypouštějí slova "potřebného počtu".

8. V § 12 odst. 3 písm. a) se za slovo "soudců" vkládá čárka a tato slova: "z nichž jeden je předsedou.".

9. § 12 odst. 3 písm. b) zní:

"b) z předsedy a dvou soudců v ostatních případech.".

10. V § 14 druhá věta zní: "Předseda krajského soudu na základě pravomocných rozhodnutí soudů dává podněty ke sjednocování rozhodování nejvyššímu soudu republiky.".

11. V § 16 písm. b) se slova "k jednotnému" nahrazují slovy "ke sjednocování".

12. V § 17 odst. 1. ve třetí větě se vypouštějí slova "do jednoho kolegia".

13. § 17 odst. 2 zní:

"(2) Předsedové kolegií organizují a řídí činnost kolegií. Na základě pravomocných rozhodnutí senátů navrhují kolegiím zaujetí stanovisek ke sjednocování výkladu zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů.".

14. V § 18 odst. 2 písm. b) se slova "k jednotnému" nahrazují slovy "ke sjednocování".

15. V § 18 odst. 3 poslední věta zní: "Na zasedání pléna je možno přizvat i další osoby.".

16. V § 19 odst. 1 druhá věta zní: "Předseda nejvyššího soudu republiky na základě pravomocných rozhodnutí soudů republiky navrhuje kolegiím nebo plénu, aby zaujaly stanoviska ke sjednocování výkladu zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů.".

17. V § 22 odst. 1 druhá věta zní: "Předseda vojenského obvodového soudu mimo to, při respektování soudcovské nezávislosti dbá, aby nedocházelo k průtahům v řízení, dbá o důstojnost řízení, jiné činnosti soudců a o dodržování zásad soudcovské etiky a na základě pravomocných rozhodnutí soudu dává podněty ke sjednocování rozhodování příslušným soudům vyšších stupňů.".

18. V § 23 odst. 3 písm. a) se za slovo "soudců" vkládá čárka a tato slova: "z nichž jeden je předsedou,".

19. § 23 odst. 3 písm. b) zní:

"b) z předsedy a dvou soudců v ostatních případech,".

20. V § 23 odst. 4 poslední věta zní: "Zákony o řízení před soudy stanoví, kdy vyšší vojenské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně.".

21. V § 24 odst. 1 druhá věta zní: "Předseda vyššího vojenského soudu mimo to při respektování soudcovské nezávislosti dbá u svého soudu i u vojenských obvodových soudů, aby nedocházelo k průtahům v řízení, dbá o důstojnost řízení jiné činnosti soudců a o dodržování zásad soudcovské etiky a na základě pravomocných rozhodnutí soudů dává podněty ke sjednocování rozhodování Nejvyššímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky.".

22. V § 25 odst. 1 písm. e) se vypouštějí slova "a včasnosti rozhodování".

23. V § 25 odst. 1 písm. f) se slova "k zajištění jednotného" nahrazují slovy "ke sjednocování".

24. V § 25 odst. 2 se předložka "ve" nahrazuje předložkou "na".

25. V § 28 odst. 1 v uvozovací větě se slova "vojenských soudů" nahrazují slovy "vojenskými soudy".

26. V § 28 odst. 1 písm. c) se slova "k jednotnému" nahrazují slovy "ke sjednocování".

27. § 30 odst. 2 zní:

"(2) Předsedové kolegií organizují a řídí činnost kolegií. Na základě pravomocných rozhodnutí senátů Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky, nejvyšších soudů republik a vojenských soudů navrhují kolegiím zaujetí stanovisek ke sjednocování výkladu zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů s federální působností.".

28. V § 31 odst. 2 třetí věta zní: "Na zasedání pléna je možno přizvat i další osoby.".

29. V § 31 odst. 3 písm. b) se slova "k jednotnému" nahrazují slovy "ke sjednocování".

30. § 32 odst. 1 zní:

"(1) Předseda Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky vykonává v souladu s rozvrhem práce soudnictví náležející Nejvyššímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky jako předseda senátu nebo soudce. Při respektování soudcovské nezávislosti dbá o důstojnost řízení, jiné činnosti soudců Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky a o dodržování zásad soudcovské etiky. Na základě pravomocných rozhodnutí senátů Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky, nejvyšších soudů republik a vojenských soudů navrhuje kolegiím nebo plénu zaujetí stanovisek ke sjednocování výkladu zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů s federální působností.".

31. V § 33 odst. 1 se slovo "Praha" nahrazuje slovem "Brno".

32. V § 34 odst. 1 se vypouštějí slova "má trvalé bydliště na území České a Slovenské Federativní Republiky,".

33. V § 34 odst. 3 prvé větě se slovo "činnou" zařazuje až za slovo "vojenskou".

34. § 38 odst. 3 zní:

"(3) Soudce nejvyššího soudu republiky jmenuje předsednictvo příslušné národní rady na návrh předsedy nejvyššího soudu republiky. Ostatní soudce soudů republik jmenuje ministr spravedlnosti příslušné republiky.".

35. § 39 odst. 2 zní:

"(2) Předsedu a místopředsedu nejvyššího soudu republiky jmenuje předsednictvo příslušné národní rady na návrh vlády republiky ze soudců jmenovaných pro soudy příslušné republiky.".

36. V § 40 odst. 6 se vypouští poslední věta.

37. V § 46 se vypouští odstavec 3.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.

38. V § 46 odst. 4 se vypouštějí slova "a to na návrh orgánu, který podává návrh na jejich jmenování. popřípadě zvolení".

39. § 47 zní:

"§ 47

Zánik funkce soudce a zánik funkce přísedícího vojenského soudu ze zákona

Soudce pozbývá své funkce dnem právní moci rozsudku, kterým byl odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo kterým byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena. Totéž platí pro přísedícího vojenského soudu.".

40. V § 51 odst. 2 v prvé větě se za slovo "vyrovnání" vkládá slovo "rozdílu".

41. V § 52 odstavec 3 tvoří jen prvá věta a za slovo "soudce" se v ní vkládají slova "a přísedícího". Druhá věta odstavce 3 se označuje jako odstavec 4 a doplňuje se touto větou: "Toto ustanovení se nevztahuje na přísedícího.".

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

42. § 54 odst. 2 zní:

"(2) Soudci nejsou oprávněni ke stávce ani k jinému znemožňování činnosti soudnictví.".

43. V § 55 se doplňuje odstavec 3, který zní:

"(3) Souhlas podle odstavce 1 u přísedícího vojenského soudu dává předseda soudu, u kterého je přísedící činný.".

44. § 58 zní:

"§ 58

Zákony národních rad upraví působnost profesních zájmových organizací soudců soudů republik v otázkách upravených tímto zákonem.".

45. V § 59 odst. 1 se vypouštějí slova "zejména tehdy, je-li třeba dokončit projednání věci započaté za jejich účasti.".

46. § 67 zní:

"§ 67

(1) Ve lhůtě do 31. 12. 1992 je možno odvolat soudce (§ 44) také proto, že v době od 25. 2. 1948 do 31. 12. 1989 svým rozhodováním porušil povinnosti, které měl jako nezávislý soudce plnit nebo neoprávněně zasahoval do nezávislého a nestranného rozhodování soudů.

(2) Soudce lze též odvolat z důvodů uvedených ve zvláštním zákoně, který stanoví podmínky, postup a způsob odvolání soudce.".

47. V § 68 odst. 1 se slova "lze podat návrh na odvolání soudce (§ 44 odst. 2)" nahrazují slovy "je možno odvolat soudce (§ 44)".

48. V § 69 odst. 1 v prvé větě se vypouští slovo "dočasně".

49. V § 69 odst. 2 se odkaz na "(§ 38 odst. 1)" nahrazuje odkazem na "(§ 37 odst. 1)".

50. § 71 zní:

"§ 71

Jmenování soudců po přechodnou dobu

Splňuje-li podmínky uvedené v § 34 odst. 1. může být v době pěti let ode dne účinnosti tohoto zákona jmenován soudcem též občan, který má úplné vysokoškolské právnické vzdělání, nejméně šestiletou právní praxi a který složil úspěšně odbornou justiční zkoušku.".

51. V § 73 bodě 6. se slovo "jíž" nahrazuje slovem "kterou" a slovo "po" se nahrazuje slovem "k".

52. § 74 zní:

"§ 74

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1991 s výjimkou ustanovení § 64 až 66, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1992.".

V Praze dne 28. června 1991