Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1991

VI. v. o.

805

ministra obrany ČSFR L. Dobrovského na interpelaci podanou poslancem Sněmovny národů A. Haškem na 16. společné schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů

České a Slovenské Federativní Republiky

Vážený pane poslanče,

odpovídám na Vaši interpelaci podanou na 16. společné schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů dne 12. července 1991.

Současné redislokační změny v Čs. armádě vycházejí z Koncepce výstavby ČSA do roku 1993 schválené 2. schůzí Rady obrany státu a z vojenské doktríny ČSFR přijaté Federálním shromážděním ČSFR.

Součástí těchto základních dokumentů pro výstavbu ČSA je i provedení zásadních změn v dislokaci vojsk. Je uloženo uskutečnit nové rozmístění ČSA tak, aby bylo možno zaujmout obranu na všech úsecích při převažujícím rovnoměrném rozmístění sil v obou republikách.

Současně s omezením letectva a dalšími změnami v něm rozmístit jej na letištních uzlech, které by současně odpovídaly požadovaným životním a ekologickým hlediskům.

Rozhodující dislokační změny uskutečnit ve vazbě na odsun sovětských vojsk z našeho území do konce roku 1992.

Tyto údaje potvrzují, že ministerstvo obrany má koncepci dislokace ČSA, jejíž hlavní zásady jsou obsaženy v uvedených dokumentech.

Redislokace v ČSA jsou pro zabezpečení obrany ČSFR nezbytné, neboť dřívější složení, předurčení a rozmístění vojsk ČSA vycházelo z koncepce zabezpečení obrany ČSFR na blokovém základě v rámci Varšavské smlouvy. Proto byla převážná část vojsk ČSA dislokována na teritoriu České republiky, zejména v její západní části. Teritorium Slovenské republiky bylo vzhledem ke svým sousedům, rovněž členům Varšavské smlouvy, považováno za poměrně bezpečné a méně zranitelné.

Proto bylo na území ČR rozmístěno 80 - 85 % součástí ČSA a na území SR 15 - 20 %. Tomuto rozdělení odpovídalo i rozložení hlavních druhů bojové techniky.

Z uvedených skutečností a plnění úkolu dosáhnout rovnoměrného rozložení sil a techniky ČSA po celém teritoriu ČSFR vyplývá poměrně velký rozsah redislokací útvarů a zařízení ČSA, zejména ze západní části ČR a zvýšení počtu útvarů a techniky na území SR.

Organizační a dislokační změny v ČSA plánované na rok 1991 jsou prováděny v průběhu celého roku a budou ukončeny k 30. 11. 1991.

Jejich realizace probíhá v souladu se zpracovaným harmonogramem a je ke stanoveným termínům plněna. Jejich dosavadní průběh ukazuje, že probíhají bez závažnějších problémů v místech, kde není nutno vyčleňovat dodatečně finanční prostředky na rekonstrukce, opravy a modernizace ubytovacího fondu a materiálně technické zabezpečení. Problémy s tímto spojené se však vyskytují zejména na teritoriu SR v posádkách převzatých po Sovětské armádě a v posádkách,kde dochází ke zvyšování mírové naplněnosti vojsk v souvislosti s rovnoměrným rozmístěním ČSA na území celé ČSFR.

Ke zvýšení finančních nákladů došlo zejména v posádce RUŽOMBEROK, ROŽŇAVA, LEŠŤ, KOMÁRNO a ŠTÚROVO. Určité problémy s nárůstem finančních nákladů jsou v posádkách SLIAČ, RIMAVSKÁ SOBOTA a JELŠAVA.

K řešení problémů jsou přijímána potřebná opatření. Vzniklé obtíže jsou postupně odstraňovány. Přechod ČSA na novou organizační strukturu a s tím spojené redislokace budou splněny v plánovaných termínech.

ČSA bude rovnoměrně dislokována tak, že na území SR bude cca 1/3 útvarů a zařízení. Bojová hodnota útvarů ČSA bude na celém území ČSFR vyrovnána a tím zabezpečeno použití ČSA v souladu s vojenskou doktrínou.

V roce 1992 budou podle zpracovaných plánů organizačních změn v ČSA a přijatých opatření k jejich urychlení v podstatě ukončeny redislokace vyplývající z úkolů výstavby ČSA na léta 1991 - 1993.

Úkol obsažený ve vojenské doktríně ČSFR a v rozhodnutí ROS, rozhodující dislokační změny uskutečnit do konce roku 1992, bude splněn. Závažné a prvořadé je ovšem to, že proces redislokace nijak neoslabuje možnost v kterýkoliv okamžik čelit případnému ohrožení kteréhokoliv místa na teritoriu ČSFR dostatečnými silami přesunovanými či mobilizovanými i na jiných místech, než kde by došlo k ohrožení. Tento princip obrany kterékoliv součásti území státu všemi potřebnými silami celé ČSA zůstane zachován i po dokončení redislokací. Redislokace pouze usnadní plnění operačních plánů. Toto plnění však není na stupni redislokace závislé.

Vaše poznatky o některých negativních dopadech zákona o civilní službě v oblasti doplňování Čs. armády povolanci, zejména však využívání tohoto zákona v průběhu výkonu vojenské základní služby, potvrzuji. Počet branců žádajících o civilní službu se sice do značné míry stabilizoval, nicméně možnost přerušit výkon vojenské základní služby žádostí o civilní službu vážně komplikuje výcvik vojsk, vede někdy k oslabení kázně a snižuje počty výcvikových jednotek.

Novelizaci zákona o civilní službě skutečně ČSA nutně potřebuje.

V průběhu letošního roku připravila komise místopředsedy vlády ČSFR, pana RNDr. Jozefa Mikloška, DrSc. návrh nového zákona o civilní službě v paragrafovaném znění. Na jeho zpracování se podílely i kompetentní orgány federálního ministerstva obrany.

Tento návrh prošel meziresortním připomínkovým řízením, ve kterém byl zaslán příslušným ústředním orgánům státní správy federace a republik. Jejich připomínky byly většinou do návrhu zákona zapracovány.

Návrh zákona po zapracování připomínek bude dne 31. 7. 1991 předložen komisi Legislativní rady vlády ČSFR.

Protože nejsem gestorem zpracování tohoto zákona, nemohu upřesnit další časový průběh prací na této zákonné normě.

S pozdravem

Vážený pan

Alfréd Haško

poslanec Sněmovny národů