FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1991
VI. v. o.
818
Odpověď
předsedy vlády ČSFR JUDr. Mariána Čalfy na interpelaci podanou poslanci FS (tisk 778)
Příloha
Odpověď na interpelaci poslanců Federálního shromáždění
1. Využít různé formy a možnosti bankovního systému k překlenutí současné tíživé situace zemědělských podniků
V podmínkách přechodu k tržní ekonomice v celém národním hospodářství se zásadně změnilo postavení bank v bankovním systému především v tom, že stát přestal být garantem záruk na poskytované úvěry a přestal stanovovat v podstatě jednotné podmínky pro úročení vkladů a poskytování úvěrů.
Úročení vkladů, poskytování úvěrů a stanovení podmínek jejich návratnosti je nyní výlučně komerční záležitostí obchodních bank. Pro podnikatelskou sféru je usměrňována, a jednotně stanovena pouze horní hranice úrokových sazeb u nově poskytovaných úvěrů jako určitá forma ochrany této sféry pro období, než začne plně fungovat peněžní trh.
V dalším období v oblasti úvěrové politiky a úrokové míry bude mít rozhodující vliv především poptávka po nových úvěrech, narůstající konkurence obchodních bank vč. zapojení zahraničních bank a samozřejmě bonita klienta, resp. výše jeho záruk.
Zemědělství má některá specifika, zejména v delším reprodukčním cyklu zemědělské výroby a vysoké potřebě tzv. sezonních zásob, což vyvolává jeho vyšší úvěrovou potřebu. V úvěrování sezonních zásob (zejména obilí) byl již pro letošní sklizen dohodnut s obchodními bankami způsob nákupu prostřednictvím směnek. Agrobanka a. s. zahájila tuto formu nákupu t. j. úvěrování od 15. července t. r. s nižší úrokovou sazbou cca 13,5 %. Tuto zvýhodněnou formu úvěrování vyhlásily i Komerční banky pro nákupy obilí a olejnin (lhůta splatnosti do 9 měsíců), chmele, brambor a cukrovky (do 6 měsíců splatnosti) s úrokovou sazbou 14-15 %.
S opatřeními zvýhodňujícími úvěrování podnikatelských subjektů v zemědělství se uvažuje i v návrhu Zásad vládní politiky v zemědělství a potravinářském průmyslu. Počítá se již od roku 1992 s širším využíváním subvencí k úhradě části úroků z poskytovaných úvěrů, odkladu nebo částečné úhradě splátek úvěrů a garancí na nové úvěry. Jedná se především o podporu programů:
- finalizace zemědělské výroby výstavbou, rekonstrukcí a modernizací objektů,
- budování soukromých hospodářství na půdě,
- integrace s vybranými potravinářskými obory a službami, apod.
2. Přehodnotit v zemědělství odvody daně z mezd a odměn z 50 % na 25 %
K tomu je nutné uvést, že:
- od roku 1989 byla jednotně v celém národním hospodářství uplatněna daň z objemu mezd a odměn ve výši 50 %, přičemž její výše byla při cenové přestavbě zakalkulována do nákupních a velkoobchodních cen;
- zavedená daň v jednotné výši vytvářela srovnatelné důchodové podmínky pro všechna odvětví národního hospodářství.
Liberalizace cen svými dopady v odbytu a ve stagnaci cen zemědělských výrobků však znamenala podstatné zhoršení důchodové situace v zemědělství v porovnání s předchozími podmínkami.
Vzniklý stav by se neměl řešit výjimkou z platné daňové soustavy, ale odstraněním příčin, které změnu důchodové situace způsobily (částečným řešením problémů odbytu a cen zemědělských výrobků je uplatnění intervenčních nákupů přebytků vybraných zemědělských výrobků v dalším období t. r.). Výjimka z jednotné daňové soustavy u jednoho odvětví by vytvářela precedens pro ostatní odvětví národního hospodářství, u kterých se obdobná tržní nerovnováha projevuje a dále se bude prohlubovat, což by ve svém důsledku vedlo k předčasnému rozpadu daňové soustavy. Mimo to podstatná část příjmů daně z mezd a odměn je využívána ke krytí výdajů v sociální oblasti (nemocenské dávky, důchodové zabezpečení apod.).
Současná daň z objemu mezd a odměn v platné daňové soustavě nevyhovuje podmínkám tržní ekonomiky a ve světě se neuplatňuje. Poplatný předchozím netržním podmínkám je i systém některých dalších daní. Proto se intenzivně připravuje nová daňová soustava, ve které se již např. s daní z mezd a odměn nepočítá. Zavedení této soustavy je stanoveno od roku 1993.
3. Vhodnou účastí státu urychleně řešit odbytovou krizi zemědělských produktů
Krizová situace v odbytu zemědělských a potravinářských výrobků byla předmětem jednání zástupců vlád ČSFR, ČR a SR 29. 6. v Židlochovicích a dalších navazujících jednání. Zástupci všech tří vlád se shodli na prosazování jednotné politiky v zemědělství v celé ČSFR, na vytvoření federálního Fondu tržní regulace a na vypracování dalšího postupu při regulaci trhu, zejména se zaměřením na řešení přebytků zemědělských a potravinářských výrobků ve 2. pololetí r. 1991. Výsledkem těchto prací byly návrhy na řešení přebytků obilovin ze sklizně r. 1991, přebytků výrobků chovu skotu a systému regulace trhu zemědělských a potravinářských výrobků, předložené federálním ministerstvem hospodářství na jednání vlády ČSFR. Tyto návrhy vláda ČSFR schválila svými usneseními č. 453, 472 a 473 z července t. r.
Tato rozhodnutí vlády ČSFR zakotvená ve výše uvedených usneseních vycházejí z předpokladu, že má-li byt jednorázově vyřešen přetlak nabídky tuzemských výrobců, je třeba řešit přebytky vývozem na zahraniční trhy, případně dočasným uskladněním, na rozdíl od prvého pololetí, kdy se regulace trhu soustředila především na podporu zvýšení tuzemské poptávky dotováním vnitřního trhu a pouze částečně na dotování vývozu. Proto bylo rozhodnuto orientovat činnost Fondu tržní regulace zásadně na intervenční nákupy zemědělských a potravinářských přebytků za garantované nákupní ceny a organizacím zajišťujícím vyvoz těchto přebytků poskytovat vývozní dotace. Na tyto vývozní dotace (tj. ztráty z vývozu) a další náklady související s nákupem, skladováním a vývozem přebytků se uvolňuje z federálního rozpočtu částka 3,4 mld Kčs. Z této částky se cca 1 mld. Kčs použije na dotování ztráty z vývozu přebytků potravinářských obilovin (pšenice a žita) a další finanční prostředky se použijí na vývozní dotace mlékárenských výrobků (másla a sušeného mléka). Do doby ustavení Federálního fondu tržní regulace bude činnost související s intervenčním nákupem přebytků obilí, másla a sušeného mléka zajišťovat Správa federálních hmotných rezerv.
Řešení přebytků jatečného skotu bude prováděno z finančních prostředků pro regulaci trhu v ČR a v SR. Realizace bude zabezpečována smlouvami zajištujícími vývoz jatečných býků a jalovic nakoupených od výrobce za garantovanou nákupní cenu 28,- Kčs/kg ž. hm. Cenové vyrovnání se stanovilo u jatečných býků a jalovic za nákup v živém 13,- Kčs z 1 kg a u jatečných krav, pokud byly nakoupené za 18,- Kčs/kg ž. hm. ve výši 10,- Kčs/kg ž. hm.
Celkově se předpokládá, že potřeba finančních prostředků na řešení přebytků zemědělských a potravinářských výrobků ve 2. pololetí t. r. dosáhne částky cca 6 mld. Kčs a část nerealizovaných vývozů se přesune do dalšího roku.
4. Přijmout účinná opatření v celní a ochranářské politice státu vůči dovozcům potravin
Řešení disproporcí mezi nabídkou a poptávkou na vnitřním trhu na základě návrhů republikových ministerstev zemědělství předpokládá stanovení dovozních kvót některých zemědělských položek pro rok 1991 formou vyhlášky ministra zahraničního obchodu ČSFR (ve spolupráci s ministerstvem hospodářství ČSFR). Dovozní licence budou vydávány po projednání v dovozně-vývozních komisích při ministerstvu zemědělství ČR, ministerstvu zemědělství a výživy SR za účasti zástupců ministerstev obchodu a cestovního ruchu ČR a SR. Dovozní kvóty byly stanoveny u skotu, masa a másla. Je připraven návrh u cukru, řepky, melasy, škrobu a margarinu.
Novelizuje se celní sazebník, který by měl odstranit relativně nízké celní zatížení zemědělských a potravinářských výrobků. Jeho změna je vítána na naše členství ve Všeobecné dohodě o clech a obchodu (GATT). Jednání v rámci GATT jsou však složitá a zdlouhavá. Připravují se i další opatření na ochranu trhu zemědělských a potravinářských výrobků.
Je zřejmé, že se postupně vytváří systém ochrany vnitřního trhu. V žádném případě však nepůjde o ochranu totální, aby se nevyloučil tlak na snižování nákladů u prvovýrobců i zpracovatelů.
5. Zabezpečit objektivní kontrolu cen vstupů do zemědělství a věcně a časově regulovat jejich cenu
Výměry federálního ministerstva financí a ministerstev financí ČR a SR č. 01/91 až 10/91 jsou regulovány hlavní druhy vstupů do zemědělství. Tak např. jsou stanoveny maximální ceny pro uhlí, energii, povrchovou i pitnou vodu. Věcné usměrňování cen (do cen výrobků lze promítnout pouze ekonomicky oprávněné náklady pořízení, zpracování a oběhu zboží a přiměřeny zisk) je vyhlášeno pro hnojiva, chemické přípravky pro rostlinnou výrobu, vybrané výrobky ze železa a další. Zvýšení cen traktorů a zemědělských strojů o více než 20 % musí výrobce ohlásit (časové usměrňování cen) federálnímu ministerstvu financí, které může Ąčinnost zvýšení cen oddálit. Kontrolou dodržování uvedených výměrů včetně předepisování případných postihů jsou pověřeny kontrolní útvary ministerstev financí.
6. Umožnit rolníkům vyjádřit se k připravovanému vládnímu zemědělskému programu
Na jednání zemědělské reprezentace v Židlochovicích dne 29. 6. 1991 bylo dohodnuto, že ministr hospodářství ČSFR předloží federální vládě k projednání koncepci agrárního programu ČSFR v termínu do 31. 8. t. r. (usnesení vlády ČSFR č. 459 ze dne 18. 7. 1991).
Na jednání k problematice agrární politiky na ministerstvu hospodářství ČSFR dne 17. 7. 1991, které bylo pokračováním jednání v Židlochovicích, byli přítomni zástupci ministerstev, zemědělských svazů, agrárních komor a sdružení, konkrétně i zástupci Sdružení soukromých zemědělců Čech, Moravy a Slezska.
V rámci připomínkového řízení k uvedenému programu byly návrhy federálního a republikových agrárních programů rozeslány na 26 orgánů, organizací, svazů, komor a sdružení. Rolníci měli tedy možnost se k programu vyjádřit.