Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1991

VI. v. o.

místopředsedy vlády ČSFR a ministra zahraničních věcí ČSFR Jiřího Dienstbiera na interpelaci, kterou podali poslanci Federálního shromáždění (tisk 775)

Vážení páni poslanci,

odvolávaje se na vaši společnou interpelaci ze dne 11. 7. 1991 (tisk 775), vám sděluji, že do mé působnosti nepatří poskytování výkladů zákonů přijatých Federálním shromážděním, Slovenskou národní radou, resp. Českou národní radou, ani posuzování vzájemných vztahů různých čs. právních předpisů (v tomto případě zák. č. 229/91 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku a nařízení Sboru pověřenců č. 26/48 Sb. SNR, kterým se upravuje vyjmutí zemědělského majetku osob maďarské národnosti z konfiskace).

Podle mého názoru otázky č. 1 až 5 vaší interpelace jsou otázkami, jež se týkají respektování ústavní zásady rovnosti občanů před zákonem. Tato zásada vyplývá hlavně z čl. 1 a 3 odst. 1 ústavního zákona č. 23/91 Sb., kterým se uvádí Listina základních práv a svobod. Totožní zásada je vyjádřena v čl. 7 a čl. 2 odst. 1 Všeobecné deklarace lidských práv, v některých mnohostranných mezinárodních smlouvách, kterými je ČSFR vázána, a v několika dokumentech helsinského procesu.

Pokud se, vážení páni poslanci, domníváte, že přijetím citovaného zákona došlo k porušení Listiny základních práv a svobod, dávám na uvážení, aby příslušné orgány Federálního shromáždění posoudily tento právní předpis z hlediska § 6 odst. 1 ústavního zákona č. 23/91 Sb.

Vážený pan

László M. Molnár

poslanec Sněmovny lidu FS ČSFR

V případě pochybností o souladu citovaného zákona s mezinárodními smlouvami o lidských právech a svobodách, kterými je ČSFR vázaná, přichází v úvahu předložení příslušného návrhu Ústavnímu soudu ČSFR, který má podle § 2 písm. b) ústavního zákona č. 91/91 Sb. o ústavním soudu ČSFR pravomoc ve věci rozhodnout.

Bez toho, že bych se pokusil zasahovat do pravomoci výše uvedených orgánů, vám v souvislosti s vašimi otázkami č. 1 až 5 sděluji, že podle mého názoru citovaný zákon neporušuje ve vztahu k čs. státním občanům, kteří mají trvalý pobyt v ČSFR a mají maďarskou národnost, ústavní zásadu rovnosti občanů před zákonem, ani zásadu nediskriminace vyplývající z mezinárodního práva, protože i tito čs. státní občané jsou v citovaném zákoně považováni za oprávněné osoby ve stejném rozsahu jako další oprávněné osoby, které mají jinou národnost.

Je přirozené, že citovaný zákon přiznává jen určité nároky a to jen u určitých osob (např. tím, že jen určité osoby jsou považované za oprávněné, jen určité nároky se uspokojují, a to jen v určité výši a určitým způsobem a pod.). Není v mé pravomoci posoudit, zda tato zákonná omezení byla stanovena správně, nepovazuji je však za porušení zásady nediskriminace.

O přípravě návrhů zákonů uvedených v otázkách č. 6 a 8 vaší interpelace nemám informace. O stavu této záležitosti vás informuje ve své odpovědi ministr hospodářství ČSFR p. V. Dlouhý.

V souvislosti s otázkami č. 9 a 10 se domnívám, že příslušné čs. orgány mohou požadovat jen to, co příslušný zákon ukládá fyzickým nebo právním osobám splnit, jinak tento postup odporuje čl. 2 odst. 2 a čl. 3 Listiny základních práv a svobod. V takovýchto případech se budou moci dotčené osoby domáhat nápravy podáním ústavní stížnosti podle čl. 6 ústavního zákona č. 91/91 Sb., o Ústavním soudu ČSFR.

Předpokládám, že vydáním zvláštních zákonů, které v souladu s § 7 citovaného zákona má přijmout Česká národní rada a Slovenská národní rada, dojde ke zmírnění majetkových křivd. Ve vašich otázkách č. 11 - 15, jež se dotýkají zvláště složité problematiky, připravuje FMZV příslušný rozbor, o jehož obsahu budete informováni ihned po jeho vyhotovení.

S úctou

Dále zasláno:

Na vědomí:

Vážený pan

Milan Šútovec

místopředseda FS ČSFR

a předseda Sněmovny národů FS ČSFR