Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1991

VI. v. o.

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:

§ 1

(1) Soustavu daní v České a Slovenské Federativní Republice tvoří

1. Daně ze zboží a služeb:

A. daň z přidané hodnoty včetně daně při dovozu,

B. daně spotřební, a to

a) daň z uhlovodíkových paliv a maziv,

b) daň z lihu a destilátů,

c) daň z piva,

d) daň z vína,

e) daň z tabáku a tabákových výrobků.

2. Daně z příjmů:

a) daň z příjmů fyzických osob,

b) daň z příjmů právnických osob.

3. Daň z nemovitostí.

4. Daň silniční.

5. Daň dědická a darovací.

6. Daň z převodu nemovitostí.

7. Daně k ochraně životního prostředí.

(2) Jiné daně než ty, které jsou uvedeny v odstavci 1, nelze stanovit.

§ 2

Zákon Federálního shromáždění upravuje daně uvedené v § 1 odst. 1 bod 1. U daní uvedených v § 1 odst. 1 bod 2 upravuje zákon Federálního shromáždění okruh poplatníků, předmět a základ daně a výchozí daňovou sazbu včetně rozsahu možných odchylek v konstrukci těchto daní v obou republikách.

§ 3

(1) Poplatníci se sídlem či bydlištěm v cizině mají v České a Slovenské Federativní Republice jednotné daňové povinnosti. Úprava způsobu vyloučení dvojího vnitrostátního a mezinárodního zdanění je jednotná.

(2) Nemovitosti podléhají zdanění v té republice, ve které leží. Silniční daň se uplatňuje podle sídla či bydliště poplatníka v tuzemsku; u cizozemských motorových vozidel v mezinárodním provozu se uplatňuje podle místa československého hraničního přechodu při jejich vjezdu, popřípadě výjezdu z České a Slovenské Federativní Republiky.

(3) Je-li silniční daň zaplacena v jedné republice, má se za to, že je zaplacena i v druhé republice.

§ 4

(1) Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok; odchylky může stanovit příslušný zákon.

(2) Daň nelze vyměřit ani vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník nebo plátce povinen podat přiznání nebo hlášení, popřípadě dlužník srazit daň nebo zálohu na tuto daň.

(3) Je-li v této lhůtě proveden úkon k vyměření nebo vymáhání daně, běží lhůta pro vyměření nebo vymáhání znovu od konce kalendářního roku, ve kterém byl poplatník nebo plátce, popřípadě dlužník o tomto úkonu zpraven; vyměřit a vymáhat daň lze však nejpozději do deseti let počítaných od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník nebo plátce povinen podat přiznání nebo hlášení, popřípadě dlužník srazit daň nebo zálohu na tuto daň.

(4) Jsou-li ve státě, ve kterém má poplatník sídlo nebo bydliště, stanoveny k vyměření nebo vymáhání daně lhůty delší než jsou lhůty uvedené v odstavcích 2 a 3, platí pro něho lhůty stanovené v tomto státě.

§ 5

(1) Jestliže z okolností, za kterých poplatník uzavřel smlouvu je zřejmé, že jejím účelem je zkrácení daně, považuje se pro daňové účely za platnou smlouva zastřená, s níž je spojena daňová povinnost.

(2) Orgán vykonávající správu daní v jedné republice provede na dožádání obdobného orgánu druhé republiky výkon jeho rozhodnutí podle zvláštních předpisů.

§ 6

(1) Ustanovení § 5 nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

(2) Ustanovení § 1 až 4 nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1993.

I. VŠEOBECNÁ ČÁST

1. ledna 1991 nabyl účinnosti ústavní zákon č. 556/1990 Sb., kterým se mění ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů. Tímto zákonem se změnila mimo jiné i ustanovení čl. 12, který upravuje ukládání daní a zákonodárné kompetence. Toto ustanovení předpokládá vydání zákona Federálního shromáždění o daňové soustavě. Zákonem se sleduje, při výrazném posílení zákonodárné kompetence České národní rady a Slovenské národní rady, aby soustava byla jednotná v celé České a Slovenské Federativní Republice co do druhů daní a celkové konstrukce soustavy daní a jejich vazeb.

Zákon je zásadní povahy z hlediska realizace reformy daňové soustavy, jejímž cílem je postupné snižování daňové kvóty na úroveň obvyklou ve státech s tržní ekonomikou (daňová kvóta je podílem daňových příjmů, včetně pojistného a sociálního zabezpečení, které budou příjmem samostatných fondů, na hrubém domácím produktu). Strategickým cílem ve vztahu k současnému stavu je snížit postupně objem rozpočtů o 10 i více bodů. Tento strategický cíl se týká souhrnu všech daní a poplatků, nikoliv tedy jen daní a poplatků upravovaných Federálním shromážděním, ale i daní a poplatků upravených zákony národních rad. Z toho vyplývá závazný úkol, aby i při rozdělení daňové kompetence byl tento cíl naplněn.

Dosahování rozpočtově politických cílů včetně posílení příjmové základny měst a obcí umožňuje kombinaci daní důchodového typu, daní majetkových a daní nepřímých. Podstatnou podmínkou realizace daňové reformy je účinná a pružná daňová správa.

Navrhovaná soustava daní se od dosavadní liší v těchto směrech:

V oblasti nepřímých daní bude zdanění zboží a služeb upraveno obdobně jako ve státech Evropských společenství podle systému uvažovaného v rámci harmonizace soustav. Dosavadní jednorázová daň z obratu se nahrazuje daní z přidané hodnoty a spotřebními daněmi u vybraných skupin zboží. Cla budou i nadále upravena samostatně.

Daň z příjmů fyzických osob nahradí dosavadní daně placené obyvatelstvem z příjmů, a to daň ze mzdy, daň z příjmů z literární a umělecké činnosti a daň z příjmů obyvatelstva.

Dosavadní odvody ze zisku, důchodovou daň a zemědělskou daň ze zisku nahradí daň z příjmů právnických osob. Vztah státních organizací ke státním rozpočtům bude event. řešen vydáním nového zákona o státním podniku.

Odvod z objemu mezd, daň z objemu mezd a daň z objemu mezd a odměn nebudou uplatňovány a budou nahrazeny příspěvky (pojistným) placenými zaměstnavateli do fondů veřejně prospěšného charakteru (fond sociální, zdravotní a zaměstnanosti). Do uvedených fondů budou přispívat i jednotlivci. Výše těchto příspěvků bude zohledněna při stanovení celkového daňového zatížení.

Rovněž se předpokládá zrušení příspěvku na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení placeného zemědělskými družstvy v souvislosti s uplatněním daně z příjmů.

Nově se zavádí daň z nemovitostí a daň silniční, které budou upraveny zákony národních rad. Daň z nemovitostí daňově zatíží veškeré pozemky budovy a stavby. Poplatníky silniční daně budou zejména dopravci podnikající v oblasti dopravy osob a nákladů.

Dosavadní notářské poplatky z dědictví, z darování a z převodu nemovitostí budou nahrazeny daní dědickou, darovací a z jiného nabytí nemovitostí.

Součástí daňové soustavy se navrhují i daně vybírané k ochraně životního prostředí. Tyto daně budou upraveny zákony národních rad, a to na základě návrhů vypracovaných orgány ochrany životního prostředí, přičemž bude dbáno na dodržení strategického cíle, tj. celkového snížení daňové kvóty.

Úprava správy daní přísluší zákonům národních rad. Zákony národních rad již byla upravena organizace a struktura orgánů vykonávajících správu daní a budou vydány zákony o řízení ve věcech daní a poplatků.

Navrhovaná soustava daní bude realizována jednotlivými zákony s předpokládanou účinností od 1. 1. 1993.

V tomto ustanovení je uvedena soustava daní, kterou lze v České a Slovenské Federativní Republice uplatnit bez ohledu na to, zda úprava přísluší Federálnímu shromáždění či České národní radě a Slovenské národní radě. Výčet daní vychází z toho, aby daňová soustava byla principiálně komparativní se soustavami daní uplatňovanými ve státech Evropských společenství. Daň z přidané hodnoty je moderní formou obratové daně, vedle které budou vybírány spotřební daně. Dani z příjmu právnických osob nebudou podléhat některé podniky s veřejně prospěšnou činností v případě, že jejich vztah k rozpočtům bude upraven jinými právními předpisy. Z hlediska zabezpečení a ochrany práv občanů stanoví odstavec 2, že nelze jiné daně, než které jsou uvedeny v odstavci 1 stanovit.

V ustanovení § 2 se navazuje na ustanovení čl. 12 odst. 2 ústavního zákona o čs. federaci tak, aby při praktické realizaci nedocházelo ke sporům.

V odstavci 1 se zakotvuje, že jednotně bude v zákonech národních rad upraveno zdanění zahraničních subjektů. Povinnosti v zákonech národních rad budou konstruovány tak, aby vylučovaly dvojí zdanění a byla použita stejná metoda při jeho vylučování. Týká se to jak dvojího zdanění mezinárodního (tj. zdanění příjmu a majetku v cizině), tak i zdanění vnitrostátního, což přichází v úvahu např. při zdanění příjmů, kde bude daň vybírána srážkou u pramene v jedné republice a ve druhé republice bude podle bydliště podáváno přiznání. V odstavcích 2 a 3 se řeší příslušnost k vybrání daně z nemovitostí a daně silniční, které jsou v plném rozsahu upraveny zákony národních rad.

V odstavci 1 je vymezeno jednotně zdaňovací období, protože jeho případná nejednotnost by mohla být problémem jak z hlediska rozpočtového, tak i z hlediska spolupráce orgánů vykonávajících správu daní v obou republikách. Odstavce 2 a 3 obsahují ustanovení o lhůtách pro zánik práva daň vyměřit nebo vymáhat. Jednotnost těchto ustanovení v obou republikách je nezbytná. Odstavec 4 stanoví možnost odchylného postupu v případě, kdy vůči čs. poplatníkům zdaňovaným v zahraničí by byly podle právního řádu druhého státu uplatňovány delší lhůty pro zánik práva, zatímco vůči poplatníkům se sídlem či bydlištěm v tomto státě zdaňovaným v ČSFR by platila kratší lhůta a tudíž by nebyly podmínky srovnatelné.

Odstavec 1 obsahuje ustanovení o platnosti právních úkonů pro daňové účely, jehož cílem je bránit daňovým únikům. Poplatník může uzavřít smlouvu, která bude splňovat všechny atributy dané právním řádem, a tím zakládat právní vztah a věcné plnění. V případě však, že má za následek krácení daně, bude pro daňové účely považována za neplatnou a pro daňové účely platí stav, který měl být touto smlouvou zastřen. Ustanovením odstavce 2 je zabezpečována vykonatelnost rozhodnutí orgánů vykonávajících správu daní jedné republiky, vydaných podle zákona této republiky na území druhé republiky, což navazuje i na to, že podle ústavního zákona o čs. federaci bude daňové řízení upraveno zákony národních rad.

Zákon nabude účinnosti dnem 1. 1. 1993 s výjimkou § 5 tohoto zákona, který nabude účinnosti dnem vyhlášení zákona tak, aby bylo možno účinněji čelit možným daňovým únikům.

V Praze dne 9. září 1991

Předseda vlády ČSFR

Čalfa v. r.

Ministr financí ČSFR

Klaus v. r.

Podíl daní v % úhrnných daňových příjmů včetně příspěvků sociálního zabezpečení ve státech OECD

(podle statistiky OECD 1990)