Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky
VI. volební období
858
NÁVRH
poslanců Federálního shromáždění ČSFR
Jana Sokola, Soňi Tarhoviské, Rut Šormové, Ivana Mynáře, Jiřího Musílka, Karla Ježka, Josefa Doksanského, Mahuleny Čejkové, Dany Branné, Bohumila Janči, Stanislava Chýlka, Dany Němcové, Ivana Ryndy, Štefana Gürtlera, Jiřího Soukupa, Ladislava Vrchovského, Pavla Jégla, Jiřího Dientsbiera, Jana Šolce, Zdeňka Brůžka, Tomáše Hradílka, Bohumila Hlavičky, Petra Uhla, Miloše Zemana, Vlastislav Valtra, Václava Humpála, Vladimíra Mikana, Ladislava Lise, Petra Brodského, Vlastimila Ševčíka, Jana Vilda, Jiřího Součka, Zdeňka Jičínského, Petra Kučery
na vydání
Ústavního zákona,
kterým se mění ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci v znění pozdějších ústavních zákonů.
1. Čl. 42 odst. 1 věta druhá se mění takto:
Usnesení je přijato, hlasuje-li pro něj většina přítomných poslanců zvolených v České republice a většina přítomných poslanců zvolených ve Slovenské republice, nevyžaduje-li tento ústavní zákon většinu kvalifikovanou /čl. 41/.
2. Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Důvodová zpráva
Současná právní úprava hlasování při zákazu majorizace obsahuje výraznou nerovnost mezi oběma sněmovnami. Zatímco ve Sněmovně lidu stačí k přijetí návrhu pouze většina přítomných, vyžaduje se ve Sněmovně národů většina všech poslanců v obou jejích částech. Oproti minulosti, kdy poslanci mechanicky zdvihali ruce pro cokoliv, způsobuje tato úprava v dnešním parlamentu značné potíže. V demokratických státech, kde parlament pracuje celoročně, je běžné, že na zasedáních chybí část poslanců. Za této situace může malá část poslanců způsobit nepřijetí zákona, zdrží-li se hlasování, přestože pro něj hlasuje 90 % poslanců.
Nově navrhované znění Čl. 42 odst. 1 zrovnoprávňuje "méněcennou" Sněmovnu lidu s "nadřazenou" Sněmovnou národů, odstraňuje i další výše zmíněné nedostatky. Ve Sněmovně národů zachovává oddělené hlasování poslanců zvolených v České republice a poslanců zvolených ve Slovenské republice, znemožňuje tedy přehlasování jedněch druhými.
Dodatek k tisku 858
Vážení přátelé,
asi před dvěma měsíci rozeslal poslanecký klub OH všem poslaneckým klubům několik poznámek k úvaze o zlepšení chodu a fungování FS ČSFR, jako podklad k diskusi, se žádostí o připomínky.
Později jsme podali návrh na změnu zákona č. 143/68 Sb., která se týká pravidel pro hlasování ve Sněmovně národů. Jde, stručně řečeno, o to, aby se tato sněmovna usnášela i u zákonů, pro něž platí zákaz majorizace, prostou většinou hlasů přítomných poslanců, ovšem v České a Slovenské části zvlášť. Obsahem návrhu tedy není, jak bylo mylně v některých novinách uvedeno, zrušení ani omezení zásady zákazu majorizace.
K podání tohoto návrhu nás vedly více než roční zkušenosti tohoto shromáždění, které bych rád shrnul do těchto tří bodů:
1. Dosavadní stav neúnosně preferuje odmítnutí jakéhokoli návrhu vůči jeho přijetí. Toho několikrát využili jak čeští, tak slovenští poslanci, poslanci pravicových i levicových směrů.
2. Protože je v těchto případech nepoměrně snazší jakýkoli návrh odmítnout, než přijmout, vede nerovnováha k trvalým procedurálním sporům o to, co je "základní text" a co je "pozměňovací návrh". V těchto sporech se často rozhoduje o výsledku ještě dřív, než došlo k hlasování.
3. Žádný předpis nestanoví, kdy je v těchto případech sněmovna schopna usnášení. Podle "Jednacího řádu" při přítomnosti 2 x 38 poslanců, což zřejmě nestačí. Je na předsedajícím a jeho odhadu situace, zda o návrhu dá či nedá hlasovat při 60 %, 70 % atd. účasti poslanců.
Celkem považujeme ustanovení o kvalifikované většině při hlasování se zákazem majorizace, ve Sněmovně národů za pozůstatek z dob, kdy účast v parlamentu i "disciplína" poslanců byla daleko vyšší, než dnes. Je také neobvyklé v jiných parlamentech, kde se kvalifikovaná většina vyžaduje buď jen u ústavních zákonů, nebo při opětovném projednání návrhu, odmítnutého druhou komorou. Hlavní námitkou proti přijetí navrhované úpravy bude patrně to, že snižuje možnosti menšin ovlivňovat výsledek hlasování. Ve skutečnosti dává současný stav i velmi malým skupinám možnost vetovat jakékoli rozhodnutí.
Námitku, že navrhovaná úprava postihuje slovenskou reprezentaci ve Sněmovně národů, považujeme za omyl. Práva národních částí zaručuje už samo složení Sněmovny národů a navíc zůstane i po navrhované úpravě zachován princip zákazu majorizace, to jest odděleného sčítání hlasů v České a Slovenské části Sněmovny národů. Už toto ustanovení je vlastně konfederativním prvkem v naší Ústavě a poskytuje tedy víc, než obvyklou ochranu specifických zájmů obou republik.
Obracíme se tedy na Vás, abyste o navrhované úpravě rozhodovali věcně a abyste ji podpořili. Posílíte tak ne snad pozici té či oné politické složky, ale funkceschopnost celého FS, o níž se dnes tak často i veřejně pochybuje.
Jan Sokol
předseda klubu OH