Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky

VI. v. o.

Příloha

Odpověď na interpelaci poslance SL FS pana M. Šidíka,

Přesto že tvorba koncepce agrární politiky je v kompetenci republik (resp. MZe ČR a MZVž SR) bylo na jednání zemědělské reprezentace v Židlochovicích dohodnuto, že do konce srpna t. r. ministr hospodářství ČSFR předloží federální vládě k projednání koncepci agrárního programu ČSFR. Tento postup výstižně odráží složitost současné problematiky čs. zemědělství a jeho transformaci do tržních podmínek, která vyžaduje koordinované, komplexní řešení na úrovni federace.

V současné době je na FMH intenzivně dokončováno paragrafové znění návrhu zákona o úpravě a vypořádání majetkových vztahů v družstvech (o transformaci družstev), který bude po projednání ve federální vládě předložen Federálnímu shromáždění tak, aby mohl být projednán na podzimní společné schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů.

V době od podání Vaší interpelace se zástupci vlády ČSFR, ČR a SR intenzivně zabývali krizovou situací v odbytu zemědělských a potravinářských výrobků na jednáních v Židlochovicích dne 29. 6. a 17. 7. v Praze. Zástupci všech tří vlád se shodli na prosazování jednotné zemědělské politiky v celé ČSFR, na vytvoření Federálního fondu tržní regulace. Současně se dohodli na urychleném vypracování dalšího postupu při regulaci trhu, zejména se zaměřením na řešení přebytků zemědělských a potravinářských výrobků ve II. pololetí 1991. Výsledkem těchto prací byly návrhy na řešení přebytku obilovin ze sklizně r. 1991, přebytků výrobků chovu skotu a systému regulace trhu zemědělských a potravinářských výrobků, předložené FMH na jednání vlády ČSFR. Tyto návrhy vláda schválila svými usneseními č. 453, 472 a 473 z července t. r.

Pokud jde o přebytky potravinářského obilí (ve výši 1,460 mil. tun) budou do doby zřízení Federálního fondu tržní regulace prováděny prostřednictvím Správy federálních hmotných rezerv intervenční nákupy těchto přebytků za cenu 3 000 Kčs/t u pšenice potravinářské a 2 900 Kčs/t u žita potravinářského a podle situace na zahraničních trzích bude toto obilí postupně vyváženo. Předpokládaná ztráta z vývozu, jakož i další náklady související s nákupem, skladováním a vývozem (cca 1 mld. Kčs) budou uhrazeny z výdajů federálního rozpočtu. Obdobně se počítá s nákupem přebytků mlékárenských výrobků Správou federálních hmotných rezerv (zejména másla a sušeného mléka) a s jejich postupným vývozem. Na ztrátu z vývozu a souvisejících nákladů se předpokládá uvolnit z federálního rozpočtu 2,4 mld. Kčs. Na vývoz ostatních mléčných výrobků budou poskytovány do zřízení Fondu tržní regulace v zemědělství ČSFR vývozní dotace z prostředků Státního fondu tržní regulace SR a Komise pro regulaci trhu při MZVž ČR. Smlouvy o intervenčních nákupech a poskytování vývozních dotací budou uzavírány s mlékárnami, které zabezpečí nákup mléka v 1. třídě jakosti za garantovanou nákupní cenu 5,40 Kčs/l.

Řešení přebytků jatečného skotu bude prováděno fondy tržní regulace republik rovněž formou vývozních dotací. Realizace bude zabezpečována smlouvami zajišťujícími vývoz jatečných býků a jalovic nakoupených od výrobce za garantovanou nákupní cenu 28 Kčs/kg ž. hm. Sazby vývozních dotací budou poskytovány na 1 kg vyváženého masa.

Uvedené zásady jsou rámcové. Rada Fondu tržní regulace ČSFR je zmocněna je upravovat podle vývoje situace na trhu zemědělských výrobků a potravin v rámci částky 3,4 mld. Kčs.

Do hledání vývozních možností bylo zapojeno Federální ministerstvo zahraničního obchodu, které již rozpracovává situační zprávu o předpokladech možného vývozu přebytků vybraných zemědělských produktů.

Pokud jde o Váš dotaz o použití fondu tržní regulace, který uvádíte v závěru své interpelace, uvádím následující:

Má-li být jednorázově vyřešen přetlak nabídky tuzemských výrobců, je nutné řešit přebytky vývozem na zahraniční trhy, případně jejich dočasným uskladněním na rozdíl od prvého pololetí, kdy se regulace trhu soustředila především na podporu zvýšení tuzemské poptávky dotováním vnitřního trhu a pouze částečně na dotování vývozu. Uplatnění navrhované regulace trhu vytváří předpoklady pro zajištění rovnováhy na trhu potravin a tím i pro určitou stabilizaci tržních cen. Vykoupením veškerých přebytků při nepoužití kvotací se vytvoří podmínky pro restrukturalizaci a přirozenou alokaci zemědělské a potravinářské výroby.

Přijatý systém regulace trhu však s pravděpodobností vytvoří tlak na zvýšení tržních spotřebitelských cen potravin, zejména mléka a mlékárenských výrobků s možností snížení poptávky.

Pane poslanče, k Vašemu požadavku, aby se na druhé pololetí t. r. snížila daň ze mezd a odměn u zemědělských organizací z dosavadních 50 % na 25 % uvedu následující:

- od roku 1989 byla jednotně v celém národním hospodářství uplatněna daň z objemu mezd a odměn ve výši 50 %, přičemž její výše byla při cenové přestavbě zakalkulována do nákupních a velkoobchodních cen;

- zavedená daň v jednotné výši vytvářela srovnatelné důchodové podmínky pro všechna odvětví národního hospodářství;

- liberalizace cen svými dopady v odbytu a v stagnaci cen zemědělských výrobků však znamenala podstatné zhoršení důchodové situace v organizacích zemědělské prvovýroby v dosavadním průběhu letošního roku;

- vzniklý stav by se neměl řešit výjimkou z dosud platné daňoví soustavy u jednoho od větví (zemědělství), ale odstraněním příčin, které jej způsobily (částečným řešením problémů odbytu a cen zemědělských výrobků je uplatnění intervenčních nákupů přebytků vybraných zemědělských výrobků v dalším období t. r.);

- umožnění výjimky z jednotné daňové soustavy u jednoho odvětví by vytvářelo precedens pro ostatní odvětví národního hospodářství, u kterých se obdobná tržní nerovnováha projevuje a dále se bude prohlubovat, což by ve svém důsledku vedlo k předčasnému rozpadu daňové soustavy;

- v souvislosti s předcházejícím připomínám, že podstatná část příjmů daně z mezd a odměn je využívána ke krytí výdajů v sociální oblasti (nemocenské dávky, důchodové zabezpečení apod.).

Dosud uplatňovaná daň z objemu mezd a odměn v platné daňové soustavě nevyhovuje podmínkám tržní ekonomiky a ve světě se neuplatňuje. Poplatný předchozím netržním podmínkám je i uplatňovaný systém některých dalších daní. Proto se intenzivně připravuje nová daňová soustava, ve které se již např. s daní z mezd a odměn nepočítá. Zavedení této soustavy od roku 1993 zásadně sblíží náš daňový systém se systémy daní ve vyspělých ekonomikách.