4. Zařízení určená pro výrobu nebo obohacování jaderného paliva, přepracování radioaktivního jaderného paliva nebo shromažďování, uskladňování a zpracování jaderného odpadu.
5. Zařízení pro primární výrobu litiny a oceli a výrobu neželezných kovů o kapacitě nad 30 tisíc tun ročně.
6. Zařízení pro získávání, zpracování a přepracování azbestu a výrobků z azbestu: pro roční produkci azbestocementových výrobků přesahující 20 000 tun; pro třecí materiály s roční produkcí přesahující 50 tun; pro jiné druhy použití azbestu přesahující 200 tun za rok.
7. Komplexní chemická zařízení, kde dvou nebo více spojených chemických nebo fyzikálních procesů je využíváno pro výrobu olefínů z ropných výrobků, kyseliny sírové, kyseliny dusičné, kyseliny fluorovodíkové, chloridů nebo fluoridů.
8. Silnice I. třídy, dálnice, celostátní dráhy a letiště s hlavní rozjezdovou a přistávací drahou o délce více než 2100 m.
9. Dálkové ropovody s potrubím o světlosti nad 500 mm a plynovody světlosti nad 300 mm.
10. Zařízení pro zneškodňování toxických a nebezpečných odpadů, podzemní úložiště a povrchové skládky toxických a nebezpečných odpadů.
11. Přehrady a vodní nádrže s výškou hráze více než 10 m nad základovou spárou nebo celkovým objemem nádržního prostoru nad 10 mil. m3.
12. Zařízení pro odběr podzemních vod v případě, kdy roční objem odebrané vody se rovná nebo přesahuje 10 mil. m3.
13. Výroba celulózy a papíru v množství 200 tun za den nebo více při sušení na vzduchu.
14. Vnitrozemské vodní cesty a přístavy pro vnitrozemskou plavbu, umožňující plavbu lodí s výtlakem vyšším než 1350 tun.
15. Dobývání, úprava a zušlechťování in situ rud, magnezitu a všech druhů uhlí o kapacitě nad 100 tis. tun za rok.
16. Velkosklady pro ukládání ropy (nad 200 000 m3), výrobků z ropy (nad 50 000 m3) a chemikálií (nad 2 000 t).
17. Změny ve využití území spojené s velkoplošným kácením lesů nad 5 ha.
Příloha č. 4
Obsah dokumentace o hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí podléhajících mezinárodnímu projednání
Informace, které mají být zahrnuty do dokumentace o hodnocení vlivu na životní prostředí, musí obsahovat minimálně:
a) popis plánované činnosti a její cíle;
b) v případě nutnosti popis rozumných alternativ (např. geografického nebo technologického charakteru) plánované činnosti včetně varianty odstoupení od této činnosti;
c) popis těch prvků životního prostředí, které pravděpodobně budou podstatně dotčeny plánovanou činností nebo jejími alternativními variantami;
d) popis možných druhů vlivu plánované činnosti a jejích alternativních variant na životní prostředí a hodnocení jejich velikosti;
e) popis opatření pro minimalizaci rozměrů škodlivého působení na životní prostředí;
f) uvedení konkrétních metod prognózování a výchozích tezí, na nichž jsou založeny, a také odpovídajících použitých údajů o životním prostředí;
g) vytyčení nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které byly zjištěny při přípravě požadovaných informací;
h) v případě nutnosti krátký obsah programu monitorování a řízení a všech plánů postprojektové analýzy;
i) resumé netechnického charakteru v případě nutnosti s použitím vizuálních prostředků prezentace materiálu (mapy, grafy atd.).
Plánované druhy činností, které mohou mít značně škodlivý vliv, přesahující státní hranice, se posuzují na základě jednoho nebo několika níže uvedených kritérií:
a) Rozměry: Plánované druhy činnosti, jejichž rozměry jsou pro daný typ činnosti nadměrné;
b) Oblast: Plánované druhy činnosti, které se realizují ve zvláště citlivých nebo z ekologického hlediska důležitých oblastech nebo v jejich bezprostřední blízkosti (např. silně podmáčené půdy, definované Ramsarskou konvencí, národní parky, chráněné přírodní oblasti, oblasti zvláště vědecky zajímavé nebo archeologické, kulturní nebo historické památníky); dále plánované druhy činnosti v oblastech, v nichž charakteristiky plánované hospodářské činnosti mohou mít značný vliv na obyvatelstvo;
c) Důsledky: Plánované druhy činnosti, které mají zvláště složitý a potenciálně škodlivý vliv, včetně těch druhů vlivu, které mají závažné následky pro obyvatele a významné druhy flóry a fauna a organismu, ohrožují současné nebo možné využití dotčené oblasti a vyvolávají vznik zatížení, přesahujícího úroveň stability prostředí k současnému vlivu.
S tímto cílem jsou posuzovány plánované druhy činnosti, prováděné v bezprostřední blízkosti mezinárodních hranic, i druhy plánované činnosti, prováděné ve vzdálenějších oblastech, které mohou mít značný vliv, přesahující státní hranice, ve velké vzdálenosti od místa provádění hospodářské činnosti.
FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY
|
Sněmovna lidu |
VI. v. o. |
Sněmovna národů |
Pozměňovací návrh poslance SN FS ČSFR Antonína Blažka
k tisku 921
Zákon o životním prostředí
Nový text "Preambule":
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky,
u vědomí toho, že jedinečnost rozumu nezakládá člověku právo být pán m ani vlastníkem přírody, ale zavazuje jej k odpovědnosti za její zachování,
vycházejíc z poznání, že existence člověka jakožto neoddělitelné součásti přírody je na přírodě plně závislá,
připomínajíc, že je proto prvořadým zájmem lidstva i jeho povinností toto prostředí existence člověka a všech organismů ochraňovat tak, aby byly zachovány všechny jeho hodnoty a funkce,
vyjadřujíc své odhodlání přispět k ustavení nového vztahu člověka a přírody vyjádřeného závazkem jednat vůči přírodě tak, aby obnovením harmonie mezi člověkem a přírodou bylo zajištěno přežití lidstva,
uznávajíc proto nezbytnost dbát ze všech těchto důvodů všeho, co umožní přírodu a životní prostředí při rozumném rozvoji společnosti účinně chránit před důsledky, které vznikají nebo mohou vznikat při uspokojování základních potřeb člověka a nutnost vzniklé škody urychleně napravovat,
usneslo se na tomto zákoně:


