Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky

VI. v. o.

938

Odpověď

předsedy vlády ČSFR JUDr. Mariána Čalfy na interpelaci podanou poslancem Sněmovny lidu Jindřichem Konečným na 16. společné schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů

 

PŘEDSEDA VLÁDY

ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY

V Praze dne 9. srpna 1991

Č. j. 125/I/91

Vážený pane poslanče,

k Vaší interpelaci zaměřené na problematiku pohraničí Vám sděluji:

Předně považuji za nutné zdůraznit, že s přihlédnutím ke kompetenčnímu zákonu nepřísluší řešení obnovy a rozvoje regionů v rámci ČSFR federální vládě, nýbrž spadá do působnosti republik. Ústředními orgány státní správy pro tvorbu regionální politiky jsou ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR a ministerstvo hospodářství SR.

Proto dále uvedené skutečnosti vycházejí z informací, které ve svých stanoviscích vypracovala obě příslušná republiková ministerstva.

Vláda České republiky se přihlásila k řešení problému pohraničních oblastí ve svém programovém prohlášení. Na jeho základě zpracovalo ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR návrh "Postup pří obnově a rozvoji pohraničních oblastí v České republice v roce 1991", který schválila vláda České republiky usnesením č. 2/1991.

Vlivem omezených prostředků státního rozpočtu a nutností sou.běžné řešit další vyhraněné regionální problémy, především na Ostravsku, nebylo možné zahrnout do řešených oblastí celé pohraniční území České republiky, ale pouze území při západní hranici ČR. Dalším důvodem pro výběr tohoto území byla skutečnost, že vložené prostředky mohou tuto oblast učinit v relativně krátké době přitažlivou pro podnikatelskou činnost všeho druhu a tím podnítit tolik potřebný hospodářský a sociální rozvoj. Při řešení tohoto území lze rovněž efektivně využít nabízené spolupráce rakouských a německých orgánů a organizací a aktivizovat prostředky vložené do tohoto území v letech 1986 až 1990.

Rozptyl omezených prostředků v letošním roce na celé pohraniční území by nepřinesl potřebný efekt, ale ve svém důsledku by vedl ke zpomalení rozvoje západního pohraničí a tedy k málo účelnému využití vynaložených prostředků.

V současné době připravuje ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR v návaznosti na bod. II usnesení vlády ČR č. 2/1991 o postupu pří obnově a rozvoji pohraničních oblastí v roce 1991 návrh způsobu podpory rozvoje pohraničních oblastí České republiky po roce 1991, který bude v říjnu tohoto roku předložen k projednání Hospodářské radě vlády ČR a následné pak v listopadu tohoto roku vládě České republiky.

Uvedený dokument bude obsahovat:

- kontrolu plnění opatření k obnově a rozvoji pohraničních oblastí České republiky v roce 1991,

- dosavadní výsledky samostatných studií možností koordinace rozvoje pohraničních oblastí České republiky s Bavorskem a Horními a Dolními Rakousy,

- konkrétní způsoby podpory vybraných pohraničních oblastí České republiky ze strany centra,

- vymezení vybraných pohraničních oblastí České republiky na základě celkového objektivizovaného vymezení problémových oblastí České republiky.

Cílem materiálu bude pomocí navržených opatření, zejména účelových a systémových dotací ze státního rozpočtu a daňových úlev, iniciovat hospodářský rozvoj území, především rozšíření pracovních příležitostí, rozvoj podnikatelské sféry, posílení zaostalé občanské a technické infrastruktury a tím postupně zlepšovat životní a pracovní podmínky obyvatelstva.

V zásadních konkrétních opatřeních se předpokládá navrhovat daňové úlevy hospodářských subjektům, především soukromým podnikatelům obdobně jako při řešení obnovy a rozvoje Ostravsko-karvínské aglomerace. U dotačních nástrojů se uvažuje se samostatným řešením těch nadregionálních problémů, které mají zásadní význam pro rozvoj daného území např. dopravního systému včetně přístupových komunikací k hraničním přechodům, ochrany životního prostředí, zásobování energií a řešeni situace pojízdných prodejen atd.

Použití jednotlivých nástrojů bude výrazně územně diferencováno. K diferenciaci bude využito výsledků analýzy stavu sociální ekonomické úrovně okresů České republiky. Tato analýza je součástí v současné době zpracovaného materiálu "Základní problémy hospodářského a sociálního rozvoje jednotlivých územních celků a vymezení priorit hospodářského rozvoje", který bude předložen k projednání vládě České republiky ve druhé polovině letošního roku.

Jednotlivé části materiálu budou zpracovány ve spolupráci s příslušnými resorty, orgány státní správy a samosprávy řešeného území a dalšími organizacemi. Podklady pro studie řešící možnost rozvoje pohraničních oblastí České republiky s Bavorskem byly zpracovány s. p. Terplan Praha. Následně budou v příštím roce zpracovány koordinační studie rozvoje pohraničních oblastí České republiky sousedící se Saskem a Polskem.

Zásadním problémem, který se plně projevil již v přípravě usnesení vlády České republiky č. 2/1991 při konkrétním promítnutí nástrojů do území, je výše schválených prostředků. Při zachování stávajícího přístupu a objemu vložených prostředků státního rozpočtu by měla řada nástrojů pouze symbolický charakter.

K jednotlivým námětům obsaženým v interpelaci, tj. k otázkám spojeným s podporou tvorby pracovních míst, stabilizací obyvatelstva, zachování pojízdných prodejen a realizace občanské a technické vybavenosti bylo sděleno, že budou řešeny jako samostatné problémy. Současně se navrhuje směřovat pozornost k podpoře sídelní struktury v periferně exponovaných prostorech, bývalých hraničních pásmech a vojenských újezdech, nedoporučuje se však za vhodné soustředit pozornost pouze na navrhovaný prostor deseti až dvaceti kilometrů od hranice, neboť řešené území musí mít přirozenou vnitřní homogenitu.

K otázce řešení podpory území z centra jde o podpůrný program vlády České republiky, který je jednak zpracovávaný ve spolupráci s územními orgány a v žádném případě nevylučuje možnost rozvíjet toto území pomocí vlastních vytvořených prostředků či přidělených ze státního rozpočtu.

Na území České republiky se nepovažuje za vhodné zohlednit námět vyplácení příspěvků na otop, neboť obdobné klimatické podmínky se vyskytují i v řadě jiných vnitrozemských oblastí (na Českomoravské vrchovině, apod.).

Pokud jde o Slovenskou republiku, příslušné ministerstvo se vyjádřilo pouze ke zvýšení nákladů na otop k dopravní infrastruktuře a k uplatňování regionální politiky.

V prvním případě ministerstvo hospodářství SR neuvažuje s ohledem na částečnou kompenzaci nákladů za topení zakotvenou v usnesení vlády ČSFR č. 188/1991 se zvláštním řešením pohraničních regionů formou dodatkových dotací.

Ve věci dopravní infrastruktury byl již vypracován a vládou schválen materiál "Návrh na postup výstavby dálniční sítě v SR a řešení jejího finančního zabezpečení". Uvažuje se s výstavbou a do kategorie dálnic je zařazen úsek Český Těšín - Čadca - Žilina, kromě toho se navrhuje propojit trasu sever - jih dalšími úseky a to

1. Polsko - Trstená - Banská Bystrica - Zvolen - Šahy - Maďarsko

2. Polsko - Vyšný Komárnik - Prešov - Košice - Hraniční pri Hornádě - Maďarsko.

V oblasti regionální politiky bylo pak příslušným okresním úřadům v rámci jejich kompetence při zabezpečování úkolů souvisejících s ekonomickým a sociálním rozvojem doporučeno přednostně vypracovat rozvojové dokumenty pohraničních okresů, ve kterých budou zkoordinovány koncepce rozvoje jednotlivých oblastí života.

S pozdravem

Vážený pan

J. Konečný

poslanec Sněmovny lidu

Federální shromáždění

Praha

Na vědomí: ing. Rudolf Battěk, předseda Sněmovny lidu FS ČSFR


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP