Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky
VI. v. o.
955
Návrh
62 poslanců Federálního shromáždění na vydání zákona o majetkové restituci a rehabilitaci církví a náboženských společností
Poslanci FS:
|
1. Anderko Anton, ing., SN |
30. Mornár Peter, MUDr., SL |
|
2. Batta István, ing., SN |
31. Motyčka Ludvík, ing., SN |
|
3. Benda Václav, PhDr., SL |
32. Němcová Dana, prom. psych., SL |
|
4. Blažek Antonín, PhDr., SN |
33. Němec Igor, RNDr., SN |
|
5. Bratinka Pavel, ing., SN |
34. Nováková Eva, MUDr., SL |
|
6. Cuhra Jaroslav, ing., SN |
35. Parkanová Vlasta, JUDr., SN |
|
7. Černý Jiří, JUDr., SL |
36. Petrovič Alfonz, ing., SL |
|
8. Čičmanec Pavel, doc. RNDr. CSc., SL |
37. Polanský Ivan, SN |
|
9. Fričar Jan, ing., SN |
38. Prokop Michal, SN |
|
10. Hanák Stanislav, MUDr., SL |
39. Rajnič Alojz, ing., SL |
|
11. Hruška Milan, SN |
40. Roman Ladislav, JUDr., SN |
|
12. Hrušovský Pavol, JUDr., SL |
41. Sacher Richard, JUDr., SL |
|
13. Jambor Augustín, ing., CSc., SL |
42. Samková Klára, JUDr., SN |
|
14. Kakačka Jozef, SL |
43. Selner Jaroslav, ing., SN |
|
15. Kapitulíková Mária, SN |
44. Skalický Jiří, ing., SN |
|
16. Kaplanová Marie, SN |
45. Sláma Věroslav, SN |
|
17. Kapusta Marián, SL |
46. Stome Karol, JUDr., SN |
|
18. Klokner Jozef, ing., SN |
47. Szöcs Ferenc, RNDr., DrSc., SL |
|
19. Kobylka Jan, PhDr., SN |
48. Šedivý Filip, JUDr., SN |
|
20. Kroupa Daniel, SL |
49. Šimečková Irena, MUDr., SN |
|
21. Kudláček Libor, RNDr., SL |
50. Šimko Ivan, JUDr., ing., SL |
|
22. Kurťák Michal, ing., SN |
51. Šlápota Jaromír, SL |
|
23. Kvasnička Ladislav, MUDr., SN |
52. Tahy Miroslav, ing., SN |
|
24. Lux Josef, ing., SN |
53. Tomsa Josef, SL |
|
25. Macek Miroslav, MUDr., SN |
54. Tyl Miroslav, ing., SL |
|
26. Matochová Soňa, JUDr., SN |
55. Volek Imrich, ing., CSc., SN |
|
27. Michálek František, SL |
56. Vosček Ján, JUDr., SN |
|
28. Minka Július, ing., CSc., SL |
57. Vysloužil Zdeněk, SL |
|
29. Mlčák Jaroslav, MUDr., SN |
58. Zahrádka Pavel, ing., SL |
|
59. Zapletal Pavel, SN |
|
|
60. Kopřiva Tomáš, ing., SL |
|
|
61. Babálová Marta, SN |
|
|
62. Krištofík Štefan, ing., SN |
ZÁKON
o majetkové restituci a rehabilitaci církví a náboženských společností
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky ve snaze zmírnit následky některých majetkových křivd, které postihly církve a náboženské společnosti v období let 1948 až 1989, chtíc potvrdit svoji vůli, aby k podobným křivdám už nikdy nedošlo, se usneslo na tomto zákoně:
Část první
§ 1
1. a/ Tento zákon se vztahuje na zmírnění následků některých majetkových křivd, které vznikly na základě občanskoprávních, správních a jiných aktů vydaných v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 (dále jen "rozhodné období") v rozporu se zásadami demokratické společnosti, která respektuje práva občanů vyjádřená Chartou Organizace spojených národů, Všeobecnou deklarací lidských práv a návaznými mezinárodními pakty o občanských, politických, hospodářských, sociálních a kulturních právech;
b/ zákon se vztahuje na půdu, která tvoří zemědělský půdní fond anebo do něho patří v rozsahu určeném tímto zákonem, jakož i na půdu, která tvoří lesní půdní fond (dále jen "půda") a vodní plochy;
c/ obytné budovy, hospodářské budovy, rozestavěné stavby a jiné stavby, které patří k původní zemědělské usedlosti včetně zastavěných pozemků;
d/ hospodářské budovy a stavby sloužící zemědělské a lesní výrobě anebo s ní souvisícímu vodnímu hospodářství včetně zastavěných pozemků;
e/ budovy a pozemky v intravilánu.
2. Zákon upravuje práva a povinnosti vlastníků, původních vlastníků, uživatelů a pronajímatelů půdy, jakož i působnost státu při úpravě vlastnických a užívacích práv k pozemkům.
3. Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se právní vztahy k majetku uvedenému v odstavci 1 zvláštními předpisy.
4. Tento zákon se nepoužije na zmírnění křivd, které jsou upraveny zvláštními zákony.
5. Povinnost vydat věc se vztahuje i na další případy, které nejsou uvedeny v odstavci 1, jestliže stát převzal věc movitou nebo půdu bez právního důvodu.
Základní ustanovení
§ 2
1. Mimo vlastníka mají právo užívat půdu osoby pouze na základě smlouvy uzavřené s vlastníkem, nebo na základě smlouvy uzavřené s pozemkovým fondem.
Nájemními smlouvami, kterými církev nebo náboženská společnost (její právnická osoba) odevzdá půdu do užívání fyzickým osobám, je možno jednotlivě pronajmout pouze 150 ha zemědělské půdy anebo 250 ha veškeré půdy, a to nezávisle na tom, zda se jedná o jednu fyzickou osobu anebo společně o více fyzických osob.
2. Vlastník pozemků je vlastníkem porostů na něm vzešlých. Tím není dotčeno vlastnické právo zemědělských podniků k porostům pozemků podle předpisů o zemědělském podnikání.
3. U pozemků daných smluvně do užívání je vlastníkem jiných než trvalých porostů uživatel, pokud nedohodne s vlastníkem něco jiného.
§ 3
Půdu nemohou převzít do vlastnictví devizoví cizozemci.
Oprávněné osoby
§ 4
Oprávněnými osobami jsou církve nebo náboženské společnosti, jakož i právní subjekty, jejichž právní subjektivita je dána vnitřními církevními předpisy včetně nadací a Náboženské matice (dále jen "církve"), které mají své sídlo na území ČSFR a jejichž majetek, včetně půdy, budov a staveb přešel do vlastnictví státu nebo jiných právnických osob v rozhodném období způsobem uvedeným v tomto zákoně.
Povinné osoby
§ 5
1. Povinnými osobami jsou stát nebo právnické osoby, které ke dni začátku účinnosti tohoto zákona věc drží, s výjimkou
a/ podniků se zahraniční majetkovou účastí a obchodních společností, jejich společníky nebo účastníky jsou výhradně fyzické osoby. Tato výjimka však neplatí, jestliže se jedná o věci nabyté od právnických osob po 1. říjnu 1990;
b/ cizích států
2. Povinnými osobami jsou ty fyzické osoby, které získaly věc od státu, který získal oprávnění s ní nakládat za okolností uvedených v § 6 tohoto zákona, za předpokladu, kdy tyto osoby získaly věc buď v rozporů s tehdy platnými právními předpisy, nebo na základě protiprávního zvýhodnění osoby nabyvatele, dále i osoby blízké těmto osobám, včetně snach, zeťů, švagrů a švagrových, pokud na ně tyto osoby věc přenesly.
3. Povinná osoba je povinna s nemovitostmi a movitostmi do doby jejich vydání oprávněné osobě zacházet s péči řádného hospodáře. Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nesmí tyto věci, jejich součásti a příslušenství převést do vlastnictví jiné osoby. Takové právní úkony jsou neplatné. Právo na náhradu škody, kterou povinná osoba způsobí oprávněné osobě oprávněně porušením těchto povinností podle § 18, zůstává nedotčené.
4. Zmírnění některých dalších majetkových křivd vzniklých v důsledku platnosti nebo zvláštního použití některých právních předpisů nebo z jiných důvodů jen na území České republiky nebo Slovenské republiky upraví Česká národní rada nebo Slovenská národní rada zvláštním zákonem.
Vydání věci včetně nemovitosti
§ 6
1. Oprávněným osobám budou vydány věci a nemovitosti, které přešly na stát nebo na jinou právnickou osobu v důsledku občanskoprávních úkonů a správních aktů v rozhodném období a dále v důsledku:
a/ odejmutí bez náhrady podle zákona č. 81/1949 Sb. SNR o úpravě právních poměrů pastvinářského majetku bývalých urbariátníků, komposesorátů a podobných právních subjektů;
b/ odejmutí bez náhrady podle zákony č. 2/1948 Sb. SNR o úpravě poměrů a obhospodařování společně užívaných lesů, bývalých urbariátníků, komposesorátů a podobných právních subjektů;
c/ smluv o darování nemovitosti uzavřené dárcem v tísni;
d/ kupních smluv uzavřených v tísni za nápadně nevýhodných podmínek;
e/ odmítnutí dědictví v pozůstalostním řízení uskutečněném v tísni;
f/ vyvlastnění za náhradu, jestliže nemovitost existuje a nikdy nesloužila účelu, pro který byla vyvlastněna;
g/ vyvlastnění bez vyplacení náhrady;
h/ znárodnění provedeného v rozporu s tehdy platnými zákonnými předpisy nebo odnětím bez právního důvodu;
i/ politické perzekuce nebo postupu porušujícího všeobecně uznávaná lidská práva a svobody;
j/ odevzdání do vlastnictví družstva podle zvláštních předpisů;
k/ odnětí bez náhrady postupem podle zákona č. 142/1947 Sb. o revizi první pozemkové reformy, nebo podle zákona č. 46/1948 Sb. o nové pozemkové reformě.
2. Jestliže povinná osoba uzavřela přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona smlouvu o dodávce stavebních prací, o rekonstrukci nebo o modernizaci vydávané nemovitosti, případně jinou smlouvu, týkající se této nemovitosti, uzavře se dohoda o tom, zda a v jakém rozsahu přebírá oprávněná osoba práva a závazky vyplývající z této smlouvy.
3. Jestliže nemovitosti přešly do vlastnictví obce, má oprávněná osoba právo na vydání nemovitosti podle tohoto zákona vůči obci.
4. Vydá-li nemovitost jiná osoba než stát, vznikne této osobě nárok na vrácení kupní ceny, kterou zaplatila při koupi věci. Tento nárok musí být uplatněn u příslušného orgánu státní správy.
5. Pokud vázly na nemovitosti ke dni převzetí státem pohledávky peněžních ústavů zabezpečené na nemovitosti a vyrovnané podle zvláštních předpisů, uhradí oprávněná osoba částku, kterou stát takto vyrovnal.
§ 7
1. Pozemky, nebo jejich části nelze vydat v případě, že
a/ k pozemku bylo zřízeno právo osobního užívání, s výjimkou případů, kdy bylo toto právo zřízeno za okolností uvedených v § 8 zákona č. 229/1991 Sb.
b/ pozemek byl po přechodu nebo po převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěný. Pozemek však lze vydat, jestliže stavba nezabraňuje zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku;
c/ na pozemku byla zřízena zahrádkářská nebo chatová osada;
d/ na pozemku jsou tělovýchovná a sportovní zařízení.
2. V případech uvedených v odstavci 1 se oprávněné osobě vyplatí finanční náhrada podle § 11 tohoto zákona.
3. V případě, že podle zvláštních předpisů došlo po přechodu nebo po převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby k omezení užívání pozemku někým jiným, že pozemek nebo jeho část je určen na obranu státu nebo pro těžbu nerostů, nebo se podle zvláštních předpisů stal součástí lesního fondu v národním parku nebo se nachází na území státní přírodní rezervace, chráněného naleziště, chráněného parku, chráněné zahrady, chráněné studijní plochy, pásma hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně nebo chráněného přírodního výtvoru, nebo je významným krajinným prvkem, vyplatí se oprávněné osobě finanční náhrada podle § 11 tohoto zákona.
4. Obytnou budovu, hospodářskou budovu a jinou stavbu, patřící k původní zemědělské usedlosti nelze vydat v případě, že zásadní přestavbou stavba ztratila svůj původní stavební a technický charakter tak, že už nesouvisí s předmětem zemědělské výroby.
5. Nemovitost, která je vyhlášena za národní kulturní památku, lze vydat se závazky vyplývajícími ze zákona upravujícího správu a ochranu národních kulturních památek.
6. Oprávněná osoba může v nutném rozsahu nemovitost užívat i v případech uvedených v odstavci 5 tohoto paragrafu pro svoji potřebu. Je však přitom povinna přihlédnout k tomu, aby činnost dosavadních uživatelů nemovitostí nebyla narušena.
Pozemkové fondy
§ 8
Ustanovení o pozemkových fondech uvedená v zákonu č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku se použijí i pro účely tohoto zákona.
§ 9
1. Na návrh původního vlastníka může soud rozhodnout, že na něho přechází vlastnické právo k nemovitosti ve vlastnictví nebo v osobním užívání fyzické osoby, která ji získala od státu, který ji získal za okolností uvedených v § 5 odstavec 2. Toto ustanovení se použije i ve vztahu k blízkým osobám, na které fyzická osoba majetek převedla. Návrh je nutno uplatnit do 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak právo zaniká.
2. Fyzická osoba, jejíž vlastnické právo přešlo na původního vlastníka podle odstavce 1, má vůči státu nárok na vrácení kupní ceny a na úhradu nákladů účelně vynaložených na údržbu nemovitosti. Nárok se uplatní na příslušném orgánu státní správy. Stát má v takovémto případě vůči původnímu vlastníkovi nárok na náhradu nákladů účelně vynaložených na nemovitost, kterou uhradil fyzické osobě podle věty první.
§ 10
1. Povinná osoba vydá věc nebo nemovitost na písemnou výzvu oprávněné osobě, která prokáže svůj nárok na vydání věci a způsob jejího převzetí státem. V případě, že se jedná o movitou věc, je povinna oprávněná osoba rovněž prokázat, kde se tato věc nachází.
2. Povinná osoba uzavře s oprávněnou osobou do 60 dní od podání výzvy dohodu o vydání věci nebo nemovitosti. Tato dohoda podléhá, pokud jde o nemovitost, registraci státním notářstvím, které přitom postupuje obdobně jako při registraci smlouvy o převodě nemovitosti.
3. Jestliže povinná osoba nevyhoví výzvě podle odstavce 2, může oprávněná osoba uplatnit svoje nároky u soudu ve lhůtě 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. V případě, že věc už byla vydána, mohou osoby, jejichž včas uplatněné nároky podle tohoto zákona nebyly uspokojeny, uplatnit své nároky u soudu vůči osobám, kterým byla věc vydána, a to do 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Notářské poplatky z návrhu na registraci dohody podle tohoto paragrafu a správní poplatky související s vydáním nemovitosti se neplatí.
6. Oprávněná osoba domáhající se svého práva podle tohoto zákona proti povinné osobě je osvobozena od soudních poplatků.
7. Nutné náklady spojené s oceněním věci, identifikací parcel a vyměřením pozemků hradí stát.
Náhrady
§ 11
1. Věc se vydá oprávněné osobě v takovém stavu, ve kterém se nacházela v den doručení písemné výzvy na vydání věci povinné osobě.
2. Oprávněné osobě patří náhrada za obytné budovy, hospodářské budovy a jiné stavby, které podle tohoto zákona nelze vydat. Obdobně oprávněné osobě náleží náhrada za pozemek, který nebude podle tohoto zákona vydán a za který nebyl poskytnut jiný pozemek.
3. Jestliže je obytná budova, hospodářská budova nebo jiná stavby, která má být vydána, podstatně zhodnocena tak, že její cena určená ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona převyšuje cenu budovy v době jejího převzetí státem nebo jinou právnickou osobou, je na vůli oprávněné osoby, zda budovu přebere a uhradí povinné osobě cenový rozdíl, nebo požádá o náhradu.
4. Je-li vydávaná obytná budova, hospodářská budova nebo jiná stavba znehodnocena tak, že její cena určená ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona je podstatně nižší než cena původní budovy v době jejího převzetí státem nebo jinou právnickou osobou, je na vůli oprávněné osoby, zda budovu převezme a požádá o náhradu ve výšce rozdílu mezi cenou budovy v době převzetí státem nebo jinou právnickou osobou a cenou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, původní hodnoty budovy.
5. Podle odstavce 3 se postupuje i v případě, když se obytná budova, hospodářská budova nebo jiná stavba stala součástí jiné budovy nebo stavby.
6. Ceny se stanoví podle cenových předpisů platných ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
7. V případě, že oprávněná osoba získala nemovitost do vlastnictví přídělem od státu, poskytne se náhrada za nemovitosti uvedené v odstavci 2 jen do výše uhrazené přídělové ceny.
§ 12
1. Oprávněné osobě náleží právo na náhradu za trvalý porost, který byl na pozemku v době jeho převzetí státem nebo jinou právnickou osobou, jestliže v době vydání pozemku na něm není porovnatelný trvalý porost.
2. Jestliže na pozemku, který má být vydán podle tohoto zákona, je trvalý porost a v době převzetí pozemku státem nebo jinou právnickou osobou nebyl na pozemku porovnatelný trvalý porost, je na vůli oprávněné osoby, zda pozemek převezme a zaplatí finanční úhradu, nebo uplatní nárok podle § 11 tohoto zákona.
3. Ceny se stanoví podle cenových předpisů platných ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 13
1. Náhradu za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají a za které nebyl poskytnut jiný pozemek, poskytne stát. Výšku úhrady v hotovosti upraví vláda České republiky a Slovenské republiky svými nařízeními.
2. Ostatní náhrady podle § 11 a § 12 poskytne právnická osoba (právní nástupce, který věc drží nebo držel v době zániku nemovitosti nebo ji převedl na osobu, která nemovitost podle tohoto zákona nevydává).
3. Oprávněná osoba vyzve k vydání náhrady nejpozději ve lhůtě uvedené v § 9. Závisí-li právo na náhradu na rozhodnutí pozemkového úřadu nebo soudu, končí tato lhůta uplynutím 12 měsíců ode dne právoplatnosti rozhodnutí.
4. Náhrada se poskytuje oprávněné osobě do jednoho roku ode dne doručení výzvy. Náhrada spočívá ve věcích, které povinná osoba k poskytnutí náhrady vlastní, popřípadě v podílu na jmění této osoby, a to až do výše hodnoty původních nemovitostí a trvalých porostů, nedohodnou-li účastníci jinak.
5. Způsob náhrady musí být dohodnut nebo vyspořádaný do 18 měsíců od podání písemné výzvy oprávněnou osobou, pokud nebyl nárok uspokojen dříve. Se souhlasem oprávněné osoby je možné závazky vůči ní uspořádat i po tomto termínu.
6. Písemnou žádost o finanční náhradu je třeba podat na příslušném orgánu státní správy nejpozději ve lhůtě jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebo ve lhůtě jednoho roku ode dne nabytí právoplatnosti rozsudku, kterým byl zamítnut návrh na vydání věci.
7. Na žádost podle odstavce 6 poskytne příslušný orgán státní správy oprávněné osobě finanční náhradu nejpozději do 6 měsíců od doručení žádosti.
Lhůty na uplatnění nároku
§ 14
Právo na vydání nemovitosti může oprávněná osoba uplatnit ve lhůtě 18 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona. Stejná lhůta platí na uplatnění práva na vydání věci movité.
§ 15
Právo na náhradu škody, kterou povinná osoba způsobí oprávněné osobě porušením svých povinností, zůstává ustanovením § 16 nedotčena.
§ 16
1. Povinná osoba nemůže proti oprávněné osobě uplatňovat žádné finanční nebo jiné nároky související s vydávanými věcmi, než jsou uvedeny v tomto zákoně. Rovněž oprávněná osoba, které byla věc vydána, nemůže proti povinné osobě uplatňovat jiné nároky související s vydávanou věcí, než jsou uvedeny v tomto zákoně.
2. Pokud vázly na věci jejího vydání zástavní právo a věc se vydá, je povinná osoba povinna závazek vypořádat anebo jinak zabezpečit.
3. Jestliže stát vyplatil za převzatou věc kupní cenu nebo náhradu, je osoba, které byla věc vydána, povinna vyplacenou sumu vrátit příslušnému orgánu státní správy. Jestliže oprávněná osoba požádá o finanční náhradu za nevydanou věc, tato suma se od náhrady odečte.
§ 17
V případě, že nemovitost vydá jiná osoba než stát, vznikne této osobě nárok na vrácení kupní ceny, kterou zaplatila při koupi věci. Tento nárok musí být uplatněn na příslušném orgánu státní správy.
Zánik některých užívacích práv
§ 18
1. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zanikají tato práva majetku uvedeném v § 1 odstavci 1:
a/ právo užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby;
b/ právo užívání k zabezpečení lesní výroby a ostatních funkcí lesa;
c/ právo bezplatného užívání rybníků;
d/ právo trvalého užívání nemovitosti ve vlastnictví státu.
2. Nedošlo-li mezi dosavadním uživatelem a vlastníkem k jiné dohodě, vznikne dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo dnem, kdy byla nemovitost podle tohoto zákona vydána, mezi nimi nájemný vztah, který je možné vypovědět k 1. říjnu běžného roku výpovědí doručenou nejpozději do jednoho měsíce před tímto dnem. Výpovědní lhůta činí jeden rok, pokud nebude dohodnuto jinak. V případě, že je pozemek pro vlastníka nepřístupný, nemůže výpovědní lhůta skončit dříve, než budou ukončeny pozemkové úpravy. V případě, že mají být oprávněné osobě vydány rovněž budovy a stavby nebo poskytnuty náhrady podle tohoto zákona, nemůže výpovědní lhůta u výpovědi dané nájemcem skončit dříve, než tyto nároky vypořádá.
3. Je-li na pozemku zřízena zahrádková nebo chatová osada, skončí výpovědní lhůta dnem, kdy mělo skončit právo dočasného užívání pozemku. Nájemce má právo na prodloužení nájmu o dalších 10 let pokud se účastníci nedohodnou jinak. Nájemce má po dobu nájmu předkupní právo k pozemku. Výška nájemného a kupní cena se řídí bonitou půdy a kulturou pozemku v době vzniku práva užívání. Ustanovení § 21 vyhlášky ministerstva České socialistické republiky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků, ve znění pozdějších předpisů a § 21 vyhlášky ministerstva financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky č. 205/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků ve znění pozdějších předpisů umožňující zvýšení zjištěné ceny se v tomto případě nepoužijí.
4. Nájemce je oprávněn užívat pozemek v souladu s jeho určením podle předpisů o evidenci nemovitostí. S užívanou nemovitostí je povinen nakládat s pečlivostí řádného hospodáře a po skončení nájmu vrátit budovy a stavby ve stavu odpovídajícímu obvyklému opotřebení.
§ 19
1. Vlastník vstupuje do práv a závazků pronajímatele, plynoucích z dohody o odevzdání a převzetí bytu, z nájmu pozemku nebo ze smlouvy o nájmu nebytového prostoru v převzaté nemovitosti.
2. Dosavadní uživatelé bytů a nebytových prostor ve vydaných nemovitostech, které slouží pro
a/ činnosti diplomatických a konzulárních misí
b/ poskytování zdravotnických a sociálních služeb
c/ školství
d/ provoz kulturních a tělovýchovných zařízení
e/ pracovní rehabilitaci a zaměstnání zdravotně postižených osob,
mají nárok vůči vlastníkovi na uzavření dohody o užívání bytů a nájmu nebytových prostor. V těchto případech m§že vlastník dohodu vypovědět nejdříve po uplynutí 10 let ode dne nabytí účinnosti zákona, nedohodnou-li se účastníci jinak. Tento závazek oprávněné osoby přechází na všechny další vlastníky v uvedené době.
3. Nedohodne-li se o výši nájemného a o podmínkách jeho placení vlastník s uživatelem bytu, pozemku, nebo nebytových prostor uvedených v odstavci 2, rozhodne o výši nájemného příslušný orgán státní správy podle obecně platných cenových předpisů.
4. Uživatel bytu nebo nebytových prostor, který v souladu se stavebními předpisy provedl na vlastní náklady pro oprávněnou osobu účelné úpravy, kterými se byt nebo nebytové prostory zhodnotily, má nárok na náhradu zhodnocení, určenou podle platných cenových předpisů, skončí-li mu právo jejich užívání.
5. Jestliže byt nebo nebytový prostor je ke dni skončení užívacího práva znehodnocen více než to odpovídá běžnému opotřebení, je uživatel těchto prostorů povinen uhradit vlastníkovi budovy náhradu za toto znehodnocení.
6. Náhrady se stanoví podle cenových předpisů platných ke dni ukončení užívacího práva.
§ 20
Právo na náhradu podle ustanovení § 11 a § 13 má i vlastník obytné nebo hospodářské budovy, která byla odstraněna v době užívání organizací podle zvláštních předpisů. V případě, že tuto budovu odstranila jiná právnická osoba než stát, má vlastník právo na finanční náhradu vůči této právnické osobě, pokud se nedohodnou na jiném způsobu náhrady.
§ 21
1. V případě, že trvalé porosty vzešly na pozemcích v době jejich užívání zemědělskými nebo lesními organizacemi podle zvláštních předpisů, stávají se vlastnictvím vlastníka pozemku dnem skončení užívacího práva. Uživateli pozemku však náleží užitky z nich po dobu užívání.
2. V případě, že před převzetím do užívání zemědělskou nebo lesní organizací nebyly na pozemku vysázeny jiné srovnatelné porosty, má uživatel právo na náhradu hodnoty nově vysázených trvalých porostů v ceně platné ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Povinnost nahradit hodnotu trvalých porostů přechází na stát.
4. Nejsou-li na pozemku ke dni ukončení užívacího práva porovnatelné trvalé porosty, které na něm byly ve dne vzniku práva užívání, má vlastník právo vůči uživateli na finanční náhradu ve výšce rozdílu mezi cenami trvalých porostl platnými ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
Práva vlastníků a uživatelů
§ 22
Na návrh vlastníka obytné budovy patřící k zemědělské usedlosti uplatněný do tří let od nabytí účinnosti tohoto zákona zruší příslušný orgán právo užívání bytu nebo rozhodne o jeho vyklizení, jestliže jej vlastník potřebuje pro sebe k provozování zemědělské výroby.
§ 23
Pro postup podle tohoto zákona se za majetek uvedený v § 1 odstavci 1 považuje i majetek, který byl v době odnětí vlastnického práva k těmto účelům užíván.
Zvláštní ustanovení o pozemkových reformách
§ 24
Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se nepoužijí ustanovení zákona č. 215/1919 Sb. o zabrání velkého majetku pozemkového ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 142/1947 Sb. o revizi první pozemkové reformy, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 46/1948 Sb. o nové pozemkové reformě.
§ 25
Z majetku zemědělských družstev, státních statků a státních lesů budou přednostně uspokojeny nároky vyplývající ze zákonů upravujících zmírnění následků některých majetkových křivd a tohoto zákona. Zvláštní zákon upraví způsob stanovení členského podílu, základního členského vkladu nebo jiné majetkové účasti na majetku zemědělských a lesních podniků. Zemědělská družstva se nemohou se svými členy vypořádat do doby při jetí stanov přizpůsobených k tomuto zvláštnímu zákonu.
§ 26
Jménem oprávněných osob jednají pro účely tohoto zákona jejich ústředí. Jménem církve jednají představení vnitrocírkevních složek, které mají právní subjektivitu.
Zrušovací ustanovení
§ 27