Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY

VI. volební období

956

poslanců Federálního shromáždění ČSFR Jiřího Bureše, Ivana Ryndy, Miroslava Richtera,

Vladimíra Savčinského, Lubomíra Voleníka a Stanislava Žaluda

kterým se mění a doplňuje zákon č. 309/1991 Sb. o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší)

ze dne ........... 1991,

kterým se mění a doplňuje zákon č. 309/1991 Sb. o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší):

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:

Čl. I.

Zákon č. 309/1990 Sb. o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší) se mění a doplňuje takto:

V § 5 odst. 4 se slovo "dohodnuté" nahrazuje slovy "po projednání".

Čl. II.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Reálná aplikace ustanovení zákona č. 309/1991 Sb. o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami je podmíněna dle platní právní úpravy tím, že Federální výbor pro životní prostředí vyhlásí jako opatření ve Sbírce zákonů seznam znečišťujících látek, kategorizaci zdrojů a limity znečištění. Avšak příslušné ustanovení cit. zákona, t. j. ustanovení § 5 odst. 4 vyžaduje, aby Federální výbor pro životní prostředí vyhlásil předmětné opatření po dohodě s příslušnými ústředními orgány státní správy pro životní prostředí. Tato dohoda s příslušnými ústředními orgány státní správy republik pro životní prostředí je proto nezbytným předpokladem nejen pro vyhlášení opatření ve Sbírce zákonů, ale následně i pro faktickou možnost v plném rozsahu a dostatečně účinně aplikovat ustanovení zákona v praxi.

Problematičnost zmíněného ustanovení se projevila již bezprostředně poté, co zákon o ovzduší nabyl ke dni 1. 10. 1991 účinnosti. K tomuto datu ani k dnešnímu dni nebylo zákonem vyžadované dohody v nezbytném rozsahu dosaženo, čímž je fakticky podstatným způsobem omezena adekvátní a zákonodárcem předpokládaná účinnost zákona. Vzniklý spor se stal předmětem jednání společné schůze výborů pro životní prostředí SL a SN dne 16. 10. 1991, kteréžto schůze se účastnili mimo jiné také ministr-předseda Federálního výboru pro životní prostředí Ing. Josef Vavroušek i zástupci ústředních republikových orgánů státní správy pro životní prostředí.

Vzhledem k tomu, že praktická aplikace tohoto tak velmi potřebného zákona o ovzduší je za stávajícího právního stavu vážně ohrožena a závisí zcela na nejisté skutečnosti, t. j. na tom, zda bude dosaženo dohody, na základě níž je teprve možné vyhlásit výše zmíněné opatření ve Sbírce zákonů, je nezbytné přistoupit již nyní, bezprostředně po nabytí jeho účinnosti, k novelizaci zákona č. 309/1991 Sb. o ovzduší, která by tento nedostatek odstranila.

Navrhovaná právní úprava nahradí dosavadní rigidní institut dohody nově v zákoně zakotvenou povinností Federálního výboru pro životní prostředí ještě před vyhlášením ve Sbírce zákonů opatření pro jednat s příslušnými ústředními orgány státní správy pro životní prostředí. Volí tedy cestu, která na jedné straně plně zachovává možnost ingerence republikových orgánů při obsahové formulaci opatření a na druhé straně však vylučuje možnost vzniku patové situace, k níž došlo nyní a která fakticky podstatně omezuje rozsah účinnosti zákona o ovzduší.

Jelikož navrhovaná novela je minimálním zásahem do textu zákona č. 309/1991 Sb. o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami, nejeví se nezbytným projednávat návrh zásad novely.

V Praze, dne 17. října 1991.