FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY
VI. v. o.
970
Interpelace
předsedy vlády ČSFR JUDr. Mariána Čalfy podaná poslanci Federálního shromáždění M. Janstou a P. Dostálem
Předseda vlády ČSFR
JUDr. Marián Čalfa
Vážený pane předsedo vlády,
obracíme se na Vás s naléhavou interpelací ohledně právě parafované smlouvy se SRN.
Příprava nové čs. německé smlouvy probíhala na naší straně prakticky v naprosté tajnosti. O průběhu jednání byla informována jen hrstka odborníků a několik vybraných poslanců. My ostatní jsme získávali údaje z německých zdrojů. Německá veřejnost byla pravidelně informována. Kancléř Kohl osobně několikrát podrobně vysvětloval ustanovení smlouvy představitelům landsmanšaftu. Poslanci FS dostali text smlouvy až na naléhavou žádost těsně před jejím parafováním. Dodnes jsme nedostali texty vyměněných dopisu, které se mají vztahovat k právu odsunutých Němců vrátit se do Československa a mají se údajně vyjadřovat, že smlouva se netýká majetkoprávních otázek.
Tato smlouva, která nahrazuje vlastně mírovou smlouvu, má z ustanovení, které mírové smlouvy obvykle mají, pouze ustanovení o válečných hrobech. Nevyjadřuje se jednoznačně o vztahu ke změnám hranic, ke kterým došlo v souvislosti s přípravou války a neřeší komplex majetkoprávních otázek, které v souvislosti s válkou vznikly.
Na druhé straně naopak určité majetkoprávní otázky, které byly dosud považovány za uzavřené, jsou touto smlouvou otevřeny tím, že v preambuli se uvádí: "... oběti, které si vyžádaly vlády násilí, válka a vyhnání ..." a dále "... skoncovat jednou provždy s používáním síly, bezprávím a odplatou bezpráví novou nespravedlností ...". Je tím otevřen, podle mínění některých vědců z UK na mezinárodní právo, prostor pro uplatňování majetkových nároků odsunutých Němců. Celý problém odsunu, který měl být definitivně vyřešen smlouvou z r. 1973, se znovu otevírá. Dokonce staví na roveň odsun a nacistické běsnění u nás za okupace. Odsun Němců je označen za vyhnání, je tedy podle této smlouvy protiprávní a tudíž se obě strany ocitají v rovném postavení, tj. oba musí odčinit to, co způsobily.
Toto tvrzení je však v rozporu s Postupimskou dohodou, která nepoužívá pojem "vyhnání", ale odsun (anglicky "transfer") a vyhoštění (anglicky explusion - významově podle vědců jde o opatření proti osobám, které nemají zlegalizovaný pobyt na daném území. Tuto skutečnost, že nejsou v legálním postavení na daném území, vyslovila právě Postupimská deklarace, a to tím, že rozhodla o jejich transferu). Tento odsun se provedl na základě rozhodnutí čtyř vítězných velmocí, které stále nesou v Radě bezpečnosti OSN hlavní odpovědnost za zabezpečení míru v Evropě. Uvedením pojmu "vyhnání"jdeme vlastně proti jejich rozhodnutí a znevažujeme je. Je tím také otevřen důvod návratu Němců s tím, že mohou zpátky získat určitý majetek. Navrhujeme proto, aby pojem vyhnání byl nahrazen tímto způsobem: "... vláda násilí, válka a těžkého utrpení, které bylo způsobeno transferem obyvatelstva podle Postupimské dohody a v pevné vůli ..." a ustanovení "... skoncovat jednou provždy s používáním síly, bezprávím a odplatou bezpráví novou nespravedlností..." nahradit "... skoncovat jednou provždy s uchylováním se k síle v souladu s imperativními zákazy soudobého mezinárodního práva...".
Je známo, že odsun Němců z našeho území byl provázen zejména v počátečním období ukrutnostmi. Fakta o tom jsou dostatečně známa. Tážeme se Vás, pane předsedo, jestli tyto ukrutnosti byly řádně potrestány. Jde jistě o zločiny proti lidskosti a ty jsou nepromlčitelné. Je možno proto zahájit trestní stíhání s těmi, kteří při tzv. divokém odsunu se těchto zločinů dopouštěli.
Parafovaná smlouva také zpochybňuje právní statut čs. - německých hranic, protože německá strana je odmítla uznat jako státní hranice. Pokus zamaskovat tuto skutečnost tím, že do českého textu byla na poslední chvíli vložena, aniž by to v textu bylo schváleno vládou, formulace v "existujících státních hranicích" na situaci nic nezměnil. Navíc k pochybnostem v úmyslech německé strany přidal i pochybnosti v přístupu našich vyjednávačů. To, co udělali, nelze kvalifikovat jinak, než snahu oklamat nejvyšší ústavní orgány i veřejnost.
Za nutné považujeme i konkretizaci formulace v preambuli o nulitě mnichovské dohody. Ta, která je v parafovaném textu, umožňuje rozdílný výklad. Ve smlouvě chybí zásadní stanovisko německé strany k tzv. Vídeňské arbitráži z 2. listopadu 1938, kterou byly změněny hranice Československa s Maďarskem. Vídeňská arbitráž, stejně jako Mnichovská dohoda, byla výsledkem německé politiky. Ve smluvním dokumentu, který nahrazuje mírovou smlouvu Německa k tomuto aktu mělo zaujmout jednoznačné stanovisko.
Smlouva má vytvořit právní základ pro čs. - německé vztahy na několik desetiletí dopředu. Takovou roli nemůže mít dokument, který vyvolává na obou stranách řadu otázek a pochybností. Má nejasná místa a formulace, které je možno různě vykládat.
Považujeme proto za nezbytně nutné, aby před podpisem smlouvy měli poslanci možnosti se s ní a s vyměněnými dopisy důkladně seznámit, aby měli čas a možnost získat názory a stanoviska odborníků a veřejnosti. Žádáme Vás proto, aby jste smlouvu v této podobě nepodepisoval, přihlédl k našim návrhům, názorům a posudkům nezávislých odborníků. Uvítali bychom Vaše zásadní stanovisko k otázkám a problémům, které smlouva vyvolává, předložené na 18. společnou schůzi FS ČSFR, neboť toto nebylo možné před jejím parafováním.
Jsme přesvědčeni, že i realisté v SRN toto pochopí - ostatně, některá stanoviska publikovaná v německém tisku, tomu nasvědčují.
Poslanci
Dostál
Jansta