Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky

VI. v. o.

980

Odpověď

ministra financí ČSFR Ing. Václava Klause, CSc. na interpelaci podanou poslancem Sněmovny národů P. Serenčéšem (tisk 890)

 

Ministr financí ČSFR

 

V Praze dne 29. října 1991

 

Č. j. III/5-24129/91

Vážený pane poslanče,

odpovídám na Vaši interpelaci ze dne 30. 9. 1991 (tisk 890), ve které jste mne požádal, abych přispěl při vypořádání devalvačních ztrát, kterým byly vystaveny organizace zahraničního obchodu v důsledku rozsáhlých devalvací čs. měny, provedených v průběhu roku 1990, jako příprava na zavedení vnitřní směnitelnosti.

Provedené přepočty devizových aktiv a pasiv za jednotlivé devalvace v roce 1990 v úhrnu představují celkovou ztrátu z devalvace ve výši 30,4 mld Kčs, která je kompenzována devalvačními zisky organizací s převahou vývozu a výsledná ztráta z devalvace činí 16,2 mld Kčs. Takový rozsah překračuje možnosti tvorby důchodů u organizací zahraničního obchodu, a proto federální ministerstvo financí hledalo způsob, jak dopady z této ztráty u organizací zahraničního obchodu zmírnit.

Po projednání s bankovní sférou bylo přijato na poradě ministra financí ČSFR a následně na jednání Finanční rady rozhodnutí, že jako zdroj k částečnému zmírnění těchto vyčíslených ztrát se využije zvýšený kursový rozdíl aktivního salda ze zahraničního obchodu s SSSR k 31. 12. 1990. Tento zdroj odvede do státních finančních aktiv Československá obchodní banka a v rozsahu 10 mld Kčs budou zčásti vypořádány nekryté ztrátové výsledky z přepočtů devizových aktiv a pasiv u organizací zahraničního obchodu.

Je zabezpečeno, aby tyto prostředky nebyly využívány pro jiný účel nežli ke krytí těchto devalvačních ztrát. Ve spolupráci s Československou obchodní bankou budou jednotlivé částky uvolňovány ve prospěch účtů organizací zahraničního obchodu při současném snížení úvěrových limitů těchto organizací, aby se zabránilo jinému využití takto uvolňovaných prostředků. S ohledem na to, že uvolněný zdroj nekryje celý ztrátový rozdíl, byly tyto prostředky rozděleny poměrně podle objemu nekrytého ztrátového výsledku z přepočtu. Zásadním kriteriem pro uvolnění těchto prostředků byla okolnost, zda příslušná organizace zahraničního obchodu financuje své závazky do zahraničí úvěrem. Pokud organizace již ve svém hospodářském výsledku celkovou ztrátu z devalvačních úprav pokryla, nebyly dodatečné zdroje přidělovány a byly využity u těch organizací, které vykazovaly zvýšené překračování úvěrových limitů.

Celkovým výsledkem této operace je snížení rozsahu úvěrové angažovanosti organizací zahraničního obchodu, které vede ke snížení jejich úrokových nákladů. Nejvýznamnějším výsledkem je, že byly vytvořeny předpoklady pro úhrady čs. závazků do zahraničí, jež vyplývají z vysokého objemu dodavatelských úvěrů, které organizace zahraničního obchodu přijaly od zahraničních bank. Tento postup zabezpečuje vhodné podmínky i pro další financování zahraničního obchodu, a to jak ze zahraničních zdrojů, tak ze zdrojů Československé obchodní banky, které se touto cestou uvolňují. Vzniká prostor a projednání nových úvěrových smluv při zachování základních principů restriktivní bankovní politiky.

Přijatá opatření považuji za nezbytná s ohledem na předchozí způsob vyrovnáván devizové pozice čs. bankovní soustavy a organizací zahraničního obchodu, která po desetiletí vykazovala pasivní stav, a která ve svém důsledku především zapříčinila vysoký ztrátový výsledek provedených rozsáhlých devalvací v průběhu roku 1990.

Věřím, vážený pane poslanče, že přijmete s uspokojením tuto informaci o přístupu federálního ministerstva financí k řešení vzniklých problémů v oblasti zahraničního obchodu.

S pozdravem

Ing. V. Klaus, CSc., v. r.

Vážený pan

Peter Serenčéš

poslanec Sněmovny národů

Federální shromáždění

Praha


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP