Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky
VI. v. o.
1109
Interpelace
ministra - předsedy Federálního výboru pro životní prostředí Ing. Josefa Vavrouška, CSc. podaná poslancem Sněmovny lidu O. Humlem
Vážený pan
Josef VAVROUŠEK
ministr-předseda FVŽP
Vážený pane ministře,
využívám svého ústavního práva interpelovat členy vlády ČSFR a obracím se na Vás v následující záležitosti.
Ochrana přírody a vzácných druhů rostlin a živočichů zvlášť je ve světě zabezpečena řadou mezinárodních úmluv. Do změn v roce 1989 Československo žádnou z těchto úmluv nepodepsalo, což právem stavělo naši republiku do velmi nepříznivého světla v kruzích světové ochrany přírody. V uplynulých dvou letech přistoupilo Československo k Ramsarské dohodě o ochraně mokřadních území a ke Konvenci o světovém dědictví. Zdá se mi však, že pořadí, v jakém jsou smlouvy schvalovány, naprosto neodpovídá pořadí jejich důležitosti a vůbec celý proces návratu našeho státu do "civilizovaného světa" z hlediska ochrany přírody se mi zdá příliš pomalý. Jako vzor bych uvedl Bulharsko, kde prezident Želev podepsal většinu těchto úmluv najednou v letošním roce.
Moje interpelace se týká především Washingtonské konvence o mezinárodním obchodě s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin, známou pod zkratkou CITES. Tato konvence je povazována podle vypracované Světové strategie ochrany přírody /World Conservation Strategy/ za nejefektivnější a nejvýznamnější dokument v této oblasti. Jsem přesvědčen, že Washingtonská konvence měla být podepsána jako první!
K dnešnímu dni podepsalo Washingtonskou konvenci již 113 států celého světa. Kromě Československa chybí pod konvencí podpisy již jen Jugoslávie, Albánie, Rumunska, Mongolska, Vietnamu, arabských zemí a několika států v Africe a Latinské Americe. Už sám tento fakt nepřispívá k dobrému jménu československé ochrany přírody. Navíc většina vyspělých zemí přikládá Washingtonské konvenci velký význam z hlediska boje proti nelegálnímu obchodu se zvířaty, který nabývá celosvětově alarmujícího rozsahu. Nejde jen o tzv. zločiny proti dědictví lidstva, ale i o významnou hospodářskou zločinnost. Legální světový obchod se zvířaty a rostlinami dosáhl v roce 1989 hodnoty 5 miliard USD a odhaduje se, že nelegální obchod představuje nejméně stejně velkou částku. Vedle drancování ohrožených druhů rostlin a živočichů jde tedy i o značný únik daní a celních poplatků.
Celní a policejní orgány západoevropských států přikládají boji proti nelegálnímu obchodu s živými přírodninami velkou důležitost. Po otevření hranic východoevropských států se nejméně rizikovým koridorem pro pašování zvířat z rozvojových zemí do západní Evropy staly zejména Československo, Polsko a Maďarsko. Pašování přes oba posledně jmenované státy však postupně klesá, neboť tyto státy jako signatáři CITES začínají uplatňovať zpřísněné celní kontroly. Československo nabývá tedy pro pašeráky mimořádného významu, neboť z hlediska čs.práva je dovoz i vývoz zvířat po splnění veterinárních formalit v podstatě legální.
Díky trvajícímu ignorování Washingtonské konvence se z Československa stalo evropské centrum černého obchodu se vzácnými druhy dravých ptáků, nejvzácnějšími a nejohroženějšími druhy papoušků, nesčetným množstvím druhů plazů a dalších zvířat. Výjimkou není ani nelegální obchod s primáty, například s orangutany či gibony. Velká část zvířat, dovezených do ČSFR, se pašuje dále do západní Evropy, přičemž "obchodníci", kteří se touto činností zabývají, nejsou prakticky právně postižitelní.
Řada ostudných skutečností, vyplývajících z dosavadního laxního přístupu našeho státu k Washingtonské konvenci, těžce poškozuje pověst našich ochranářských organizací, zoologických a botanických zahrad i státu samotného.
Proto Vás, pane ministře, žádám, abyste mi vysvětlil důvody, proč vláda ČSFR dosud nepřistoupila k podpisu Washingtonské konvence a dále Vás žádám o sdělení, zda a kdy k tomuto kroku dojde.
S pozdravem
RNDr. Ondřej HUML
poslanec SL FS ČSFR