Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky

VI. v. o.

České a Slovenské Federativní Republiky

Čj.: 32897-84

V Praze 5. prosince 1991

Vážený pane poslanče,

prostudoval jsem Vaši interpelaci ze dne 6. listopadu 1991.

Usnesením 2. schůze Rady obrany státu (ROS) ze dne 12. 11. 1990 byla schválena "Koncepce výstavby Čs. armády a zabezpečení zájmů FMO v oblasti hospodářsko-mobilizačních příprav po roce 1990", jako závazný podklad pro uskutečňování základních personálních, organizačních a materiálních změn v systému obrany ČSFR.

Velení Čs. armády v současné době, v souladu s touto koncepcí, realizuje první etapu reorganizace Čs. armády (1991-1993). Základním obsahem této etapy je snížení počtu osob a výzbroje, rovnoměrnější rozmístění vojsk na celém území a zahájení profesionalizace.

Z rozhodnutí ROS na základě nové československé vojenské doktríny je výstavba Čs. armády na teritoriu SR realizována tak, aby vojska dislokovaná na jejím území byla schopna odvrátit ohrožení suverenity, odrazit pozemní i vzdušný útok agresora z kteréhokoliv směru a na kteroukoliv část území.

Vzhledem k tomu, že na teritoriu SR nebyly dislokovány bojové útvary, ale jen výcvikové a školní, muselo dojít k zásadní změně charakteru těchto útvarů. Tyto útvary byly reorganizovány na plnohodnotné bojové útvary shodné s útvary dislokovanými na teritoriu ČR.

Zabezpečení této přeměny bylo realizováno především podstatným zvýšením bojové hodnoty svazků a útvarů pozemního vojska a PVO a částečně i letectva. Použití letectva je však plánováno na celém území ČSFR bez ohledu na jeho mírovou dislokaci.

K hlavním opatřením, která jsou v tomto směru na území SR velením Čs. armády přijímána, patří:

- převedení dvou výcvikových svazků (13. td a 14. md) na bojové svazky stálé připravenosti

- vytvoření 1. divize PVO a 1. radiotechnické brigády (ZVOLEN)

- redislokace z ČR:

- dělostřelecké brigády (3. db-JELŠAVA)

- protitank. oddílu (31. pto-JELŠAVA)

- smíšeného pl. REB (3. smp REB-ŠTÚROVO)

- praporu oprav tech.(31. prot-NITRA)

- silničního spec. mostního praporu (3. silsmpr-KOMÁRNO)

- brigády tech. zabezpečení (NITRA)

- tří protiletadlových raket. pluků (13. plrp-NITRA), 14. a 171. plrp-ROŽŇAVA)

- samostatné stíhací letky (81. sslt-SLIAČ)

Kromě toho byla k zabezpečení Vojenského velitelství "VÝCHOD" vytvořena 3. spojovací brigáda a nově dislokovány speciální útvary vojenského zpravodajství. K zabezpečení vojsk jsou redislokovány a vytvářeny potřebné technické a týlové útvary.

Početní stavy vojsk na území SR se zvýší z 18,6 % na 38 % celé Čs. armády.

O výše přijímaných opatřeních byl informován předseda vlády SR v měsíci červnu tohoto roku.

Přebytečné objekty Čs. armády jsou předávány (odprodávány) civilní správě podle obecných zásad stanovených FMF.

V MILOVICÍCH nebyly dosud předány do působnosti ČR žádné objekty. Jejich předávání proběhne po ukončení činnosti a předání vojenského újezdu MLADÁ (v tom i MILOVICE) civilní správě, tj. po 31. 12. 1991. Podle usnesení vlády ČSFR č. 541/91 zpracuje návrh na zhodnocení a využití stávajících nemovitostí ve vojenském újezdu MLADÁ meziresortní komise vytvořená předsedou vlády ČR.

Pokud jde o JOSEFOV, zde odcházející Sovětská armáda předala ze svého majetku ministerstvu zdravotnictví ČR pouze polikliniku. Objekt nemocnice nebyl majetkoprávně dosud předán.

V případech, kdy dochází k úplatnému předání nemovitostí z majetku Čs. armády na instituce v působnosti ČR nebo SR, je s těmito finančními prostředky nakládáno v souladu s vyhláškou č. 150/1991 Sb. o finančním hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací v působnosti federace.

V posádce KOMÁRNO, byly Čs. armádou k 21. 12. 1990 převzaty po Sovětské armádě objekty Stará a Nová pevnost. Objekt ženistů na Váhu, střelnice MODRANY a posádkový muniční sklad IŽA.

Po provedení nezbytné rekonstrukce byly do objektů Nová pevnost postupně redislokovány jednotky Čs. armády:

- mechanizovaný prapor a průzkumná rota (BRATISLAVA) v dubnu 1991. Tato redislokace vyplývá z celkové koncepce rozmístění vojsk na teritoriu SR a jejím důvodem byl i přechod 8. mp na útvar stálé připravenosti (podstatné zvýšení počtu osob), k čemuž dosavadní ubytovací kapacity v posádce BRATISLAVA nepostačují

- silniční spec. mostní prapor (ZNOJMO) v květnu 1991

- speciální jednotka radiotechnického vojska a autobusový prapor (HLOHOVEC) od července 1991.

Tyto jednotky využívají cca 80 % ubytovací kapacity. Zbývající budovy jsou v rekonstrukci, na které je závislá redislokace silničního praporu a silničního skladu (PRACHATICE).

Střelnice MODRANY a prostory Objektu ženistů na VÁHU budou využívány dislokovanými jednotkami.

Muniční sklad IŽA byl pronajat humanitární společnosti v KOMÁRNĚ.

Stará pevnost je střežena Čs. armádou. Pro tento objekt nemá Čs. armáda využití a bude předán civilnímu sektoru za úplatu (zatím není zájemce).

Byty v KOMÁRNĚ postavené v rámci bytové výstavby a užívané Sovětskou armádou zůstaly v dispozičním právu bytového podniku KOMÁRNO. Čs. armáda v případě potřeby musí tyto byty od města vykoupit.

V lokalitě NOVÉ ZÁMKY byla předána kasárna DÓŽU a ČAPAJEVA a střelnice DVORY nad Žitavou bezplatně pro potřeby města. Tyto objekty neodpovídaly potřebám pro rozmístění útvarů a jejich rekonstrukce by vyžadovala neúměrné náklady. V rámci komplexní bytové výstavby bylo přednostně pro Sovětskou armádu postaveno 69 bytů. Z tohoto počtu, po projednání s místními orgány, bylo na základě hospodářské smlouvy Čs. armádou převzato 48 bytů do vlastnictví FMO. Zbývajících 21 bytů zůstalo v dispozičním právu města.

Čs. armáda vrací objekty podléhající zákonu o restituci a předává civilnímu sektoru ty, které dislokaci útvarů Čs. armády z operačního hlediska nevyhovují. Po předání objektů civilnímu sektoru již Čs. armáda o jejich využití nerozhoduje.

K této otázce podotýkám, že pojem "slovenské velení armády" je zavádějící. Čs. armáda je ozbrojenou složkou s celostátní působností a centrálně řízená v souladu s ústavou, branným zákonem a vojenskou doktrínou.

Ve městě ŠAHY vojenská správa v současné době neeviduje žádný vojenský objekt. Původní vojenské objekty byly odevzdány civilnímu sektoru před rokem 1960. Všechny bývalé vojenské objekty nejsou majetkem Čs. armády a ani již neodpovídají soudobým požadavkům. Náklady na jejich obnovu by vysoce překračovaly efektivnost jejich využití.

Na teritoriu SR byly k 30. 10. 1991 převedeny dva svazky (14. md a 13. td), jak již výše uvádím, z výcvikových na svazky stálé připravenosti. Tímto jejich zařazením byly na teritoriu SR vytvořeny síly k okamžitému vedení bojové činnosti. Jejich naplněnost (65-70 %) je nejvyšší ze svazků pozemního vojska Čs. armády. Nejvyšší naplněnost u těchto divizí mají vševojskové útvary a proto redislokaci mechanizovaného praporu z BRATISLAVY a TREBIŠOVA a tankového praporu z LEVIC nepovažuje velení Čs. armády za snížení bojové hodnoty útvarů v těchto posádkách.

Na území SR bude redislokována z ČR, nebo nově vytvářena, řada svazků a útvarů druhů vojsk (dělostřelectva, spojovacího vojska, REB), které zabezpečují možnost bojové činnosti, a dříve nebyly na tomto teritoriu dislokovány. Kromě toho budou vytvořeny svazky a útvary územní obrany, s jejichž rozvinutím se počítá při přechodu na brannou pohotovost státu.

Školy a výcvikové jednotky, pokud nejsou předurčeny k vytváření bojových útvarů (válečně), se nezapočítávají do celkových počtů Čs. armády dislokovaných na území SR. Poddůstojnické školy byly přehodnoceny a jsou vytvářeny rovněž v ČR. Každé vojenské velitelství bude připravovat poddůstojníky pro své útvary.

Některé speciální odbornosti budou i nadále připravovány centralizovaně, jak na území SR, tak i ČR pro celou Čs. armádu.

Ubytovací kapacity jsou na teritoriu SR plně využity a zvyšování počtu vojsk a nově dislokovaných útvarů by bylo možné pouze na úkor snížení dosavadního standardu vojsk nebo novou investiční výstavbou. Volné kapacity jsou pouze v prostoru LEŠŤ (uvolněné Sovětskou armádou), které však vyžadují pro další dislokační změny značné finanční náklady. Rekonstrukce těchto objektů se předpokládá zahájit v roce 1992.

Naplněnost vojsk na teritoriu SR je rovněž ovlivňována možností výcviku, kdy na základě požadavku občanských iniciativ jsou uvolňovány části vojenských výcvikových prostorů a např. VVP KAMENICE nad Cirochou byl zrušen.

V souladu s přijatou Vojenskou doktrínou ČSFR - zabezpečení obrany z kteréhokoliv směru - není možné vzhledem k počtům Čs. armády, jejím finančním možnostem na rekonstrukci a výstavbu nových objektů a rozsahu hranic ČSFR, rozmístit útvary ve větším počtu podél jižní hranice SR. Především však pro takové rozmístění neexistuje žádný ani politický ani vojensko strategický důvod.

Všechny svazky a útvary dislokované na území SR budou vyzbrojeny technikou, která je v Čs. armádě nejmodernější.

Ke studiu vojenských akademií a universit v zahraničí bylo od 1. 1. 1990 vysláno celkem 37 vojáků z povolání, z toho 13 slovenské národnosti (35,1 %). Z celkového počtu 37 je 10 z podřízenosti velitele VVO (27 %). Jedním z rozhodujících kritérií, kromě dobrého plnění funkčních povinností a doporučení velitelů, jsou jazykové předpoklady. Zejména tyto jsou přísně posuzovány představiteli armád NATO při velvyslanectvích jejich zemí v ČSFR.

Do kursu pro mezinárodní inspektory v KOMORNÍM HRÁDKU bylo v roce 1991 na základě výběrového řízení zařazeno 30 důstojníků z celkového počtu 40 přihlášených. Z tohoto počtu je 9 ze správy zahraničních vztahů GŠ Čs. armády, 2 ze stupně FMO, 6 ze ZVO, 2 z VVO, 9 z velitelství letectva a PVO a 1 z vojenských vysokých škol. Celkově je v kursu 15 důstojníků české národnosti a 15 slovenské. Rovněž i zde byly při výběru uchazečů velice přísně posuzovány především jazykové znalosti.

Na FMO byla posuzována opakovaná žádost ministra vnitra SR o delimitaci některých archivních fondů, mj. i fondu MNO BRATISLAVA z let 1939-1945, do Státního ústředního archivu SR. Na základě výsledků pracovního jednání, konaného dne 25. 4. 1990 v Historickém ústavu Čs. armády za účasti zástupců ŠÚA BRATISLAVA, došlo k dohodě o předání některých dílčích fondů, např. fondu Dr. MARKOVIČE, M. R. ŠTEFÁNIKA a pod. Delimitace archivního fondu MNO BRATISLAVA z let 1939-1945 byla znovu posouzena odbornými a právními orgány FMO i orgány archivní správy MV ČR, které ze zákona náleží odborný dohled nad všemi archivy na území ČR. V souladu se závěry posouzení bylo ministrovi vnitra SR písemně sděleno (čj. 7581-84 ze dne 2. ledna 1991), že v případě požadovaného fondu se jedná o integrální součást československého vojenství a tento fond je nedílnou součástí jednotného fondu archivu zvláštního významu - Vojenského historického archivu. Současně bylo zdůrazněno, že VHA je přístupný domácím i zahraničním badatelům a že v zájmu studia dějin československého vojenství i badatelské práce je zcelení a nikoliv tříštění fondů. Z uvedených důvodů nebylo žádosti vyhověno.

Archivní služba v Čs. armádě vychází ze zákona ČNR č. 97/1974 Sb. a zákona SNR č. 149/1975 Sb. Oba tyto zákony umožňují Čs. armádě, jako ústřední organizaci zvláštního významu, ukládat písemnosti vzniklé z její činnosti ve vlastních archivech (§ 24 a 25 zákona ČNR č. 97/1974 Sb. a § 26 a 27 zákona SNR č. 149/1975 Sb.).

Čs. armáda má dva správní archivy (Archiv Čs. armády Olomouc a Archiv vojenské evidence osob Trnava) a Vojenský historický archiv Praha, v němž se po ukončení ukládací lhůty ve vojenských správních archivech soustřeďují historicky významné dokumenty na časově neomezenou dobu. Jejich výběr provádí odborně kvalifikovaní pracovníci VHA Praha. Uložené archivní fondy jsou pravidelně ošetřovány a na požádání zpřístupňovány badatelům - historikům.

Vzhledem k federální působnosti Čs. armády jsou ve vojenských archivech ukládány archiválie podle druhů písemností (oblastí činnosti) a nikoli podle místa vzniku, ať v České či Slovenské republice.

Východní vojenský okruh nemá vlastní archiv a proto není možné, aby docházelo k převádění spisů důstojníků z tohoto neexistujícího archivu. Na velitelství VVO jsou uloženy osobní spisy vojáků z povolání, kteří zde vykonávají službu (jsou zařazeni v tabulkách počtů Velitelství VVO) a rovněž osobní spisy velitelů součástí a zařízení přímo podřízených veliteli VVO.

Při přemísťování vojáků z povolání platí zásada, že jejich osobní spisy jsou odesílány tomu velitelství (součásti a zařízení Čs. armády), kde budou pokračovat ve výkonu služby. Je-li voják z povolání propuštěn ze služebního poměru, jeho osobní spis se zasílá příslušné okresní vojenské správě, u níž bude veden v evidenci vojáků v záloze a odtud je ve stanoveném termínu jeho osobní spis odesílán do Archivu vojenské evidence osob Trnava. Není pravdou, že osobní spisy důstojníků se převedly z FMO do správy FMV, ale zůstávají trvale v působnosti FMO.

Také tvrzení, že v Archivu vojenské evidence osob Trnava je prováděna skartace materiálů ročníků 1911 - 1912 je nepravdivé a kontrolu těchto materiálů je možno provést na místě kdykoliv. Potřebné povolení je k tomu oprávněn vydat zástupce NGŠ Čs. armády a jemu nadřízení funkcionáři.

V Archivu vojenské evidence osob Trnava jsou uloženy evidenční doklady vojáků nejméně do 80-ti let fyzického věku osob, které prošly odvodním řízením. Po uplynutí stanovené doby jsou tyto doklady předkládány k výběru pracovníkům Vojenského historického archivu Praha, kteří posuzují jejich historickou hodnotu a vyjadřují se k jejich dalšímu uchování. Teprve poté se ostatní doklady, historicky bezcenné, skartují.

Tímto způsobem byly až dosud posouzeny a vytříděny evidenční doklady osob do ročníku narození 1910. Ročník 1911 je dosud v archivu k dispozici pro potřebu rehabilitačních komisí. Ročníky 1912 a mladší budou posuzovány obdobným způsobem.

Uvedený postup odpovídá běžné archivní praxi v ČSFR i ve světě a žádný z archivů v ČSFR není určen k uchování všech písemností, ale pouze těch, které mají historickou cenu a význam. Znovu podtrhuji skutečnost, že výběr archiválií provádí odpovědně vysoce kvalifikovaní pracovníci VHA - historici.

Není pravdou, že schopní slovenští důstojníci, kteří mají jiný a hlavně kritický názor na strukturu armády a její vnitřní poměry jsou ze svých míst odstraňováni, případně v den dovršení 55 roků života posíláni do důchodu. Vzhledem k rozsáhlé reorganizaci Čs. armády a snižování plánovaných míst pro vojáky z povolání jsem rozhodl především uvolňovat ty vojáky z povolání, kteří splnili podmínky nároku na starobní důchod a to bez ohledu na jejich národnost. Směrnicí náčelníka personální správy FMO je zpřesněn postup pro práci s těmito vojáky z povolání. Zásadou je přísné individuální posouzení perspektivy služby u těch vojáků, kteří splnili podmínky na starobní důchod, nebo dosáhli věkové hranice a rozhodujícím kritériem pro jejich další setrvání v Čs. armádě musí být jejich odborné a morální kvality, zdravotní stav a nezbytnost jejich dalšího setrvání ve funkci z hlediska potřeb armády.

Velitel VVO ve své personální práci přijal zásadu, že vojáci z povolání (mimo lékařů), kteří splňují podmínky nároku na starobní důchod, budou propouštěni ze služebního poměru podle § 26 odst. 2, písmeno b) Zákona č. 76/1959 Sb. Opatření není zaměřeno na zbavení se schopných důstojníků, ale má vytvořit prostor pro umístění mladých a perspektivních vojáků z povolání, kterým se v rámci reorganizace ruší funkce. V personálním aparátu v podřízenosti VVO není důstojník, který by splňoval podmínky nároku na starobní důchod, mimo plk. Otakara Rýpala, který byl do Čs. armády přijat v rámci rehabilitace k 1. 6. 1990 (ve služebním poměru setrvá do 30. 6. 1992). Jinak mohu těžko konkrétněji odpovědět na Vaši otázku pokud neuvedete konkrétní jména a funkce schopných slovenských důstojníků, kteří jsou odstraňováni pro své kritické názory.

Zařazuji důstojníky podle kvalifikace a dávám přednost těm, kteří mají lepší kvalifikační předpoklady než jiní. Byl bych rád, kdybych mohl říci o všech důstojnících, že jsou kvalifikovanými odborníky. Nicméně i národnost je dodatečně zjistitelná a procentuální vyjádření je takovéto:

- na generálním štábu Čs. armády je zařazeno 73,5 % vojáků z povolání české národnosti, 24,8 slovenské a 1,7 % jiných národností

- ve vojenských výzkumných ústavech a zařízeních Čs. armády je umístěno 69,1 % vojáků z povolání české národnosti, 29,2 slovenské a 1,7 jiných národností.

Ujišťuji Vás, pane poslanče, že bych byl spokojen i tehdy, kdyby odborným kritériím vyhovující důstojníci byli jen národnosti jedné, třeba slovenské. Netrpím, pane poslanče, žádnými národnostními předsudky.

Ke studiu na vojenských vysokých školách byli přijati všichni, kteří splňovali předpoklady pro přijetí. Mezi přijatými jsme nedělali žádný národnostní rozdíl.

Celkem bylo přijato ke studiu v roce 1990 ve všech formách na vojenských vysokých školách 1325 studentů, z toho 546 slovenské národnosti (41,2 %). V roce 1991 bylo přijato 1044 studentů, z toho 447 slovenské národnosti (42,9 %). Z tohoto počtu do VA Brno bylo v roce 1990 přijato 389 studentů, z toho 110 slovenské národnosti (28,2 %), v roce 1991 přijato 255 studentů, z toho 52 slovenské národnosti (20,4 %). Ke studiu VVŠ PV Vyškov bylo v roce 1990 přijato 353 studentů, z toho 139 slovenské národnosti (39,3 %), v roce 1991 přijato 277 studentů, z toho 112 slovenské národnosti (40,4 %).

V roce 1991 bylo na studium cizích jazyků ve VA Brno přijato celkem 132 vojáků z povolání, z toho 35 slovenské národnosti (27 %).

Na velitelství VVO je umístěno 7 důstojníků maďarské národnosti (2,4 %). Z nich ani jeden není ve funkci zástupce velitele VVO. 3 důstojníci jsou na funkcích náčelníků oddělení. Na štábech svazků není v rozhodujících funkcích žádný důstojník maďarské národnosti. V podřízenosti VVO na funkce velitelů pluků jsou ustanoveno 2 důstojníci, tj. 18,2 % z celkového počtu velitelů pluků, (plk. Ing. CSONTOS Štefan - velitel 14. dp, pplk. Ing. BALLA Ladislav - velitel 31. VZP CO). V rozhodujících funkcích na KVS není žádný důstojník maďarské národnosti, ve funkcích náčelníků OVS jsou 3, tj. 7,1 %, (pplk. Ing. VARGA Viktor - náčelník OVS SENICA, pplk. Ing. VOLKOVIČ Ladislav - náčelník OVS GALANTA, pplk. Ing. NEILINGER Gustáv - náčelník OVS DUNAJSKÁ STREDA).

V posádce KOMÁRNO z celkového počtu 56 vojáků z povolání je 8 maďarské národnosti (19,04 %). Ve velitelských funkcích pracuje 1 velitel roty (por. HLINKA Ján - odchází k 30. 11. 1991 do zálohy) a 2 velitelé čet (por. ZSOLP Marya a por. LORANT Szovolay).

V posádce ŠTÚROVO z celkového počtu 24 vojáků z povolání je 5 maďarské národnosti (20 %). Ve velitelských funkcích pracují 2 jako velitelé čet (npor. MOJZES Vojtech a ppor. HORVÁTH Peter).

V posádce RIMAVSKÁ SOBOTA z celkového počtu 28 vojáků z povolání jsou 2 maďarské národnosti (9,1 %) a žádný z nich není ve velitelské funkci.

V roce 1991 bylo do hodnosti plukovníka povýšeno celkem 347 důstojníků, z toho české národnosti 252 (72,6 %), slovenské národnosti 91 (26,2 %) a jiných národností 4 (1,2 %). Do hodností generála bylo jmenováno 7 plukovníků, z toho české národnosti 4 (59 %) a 3 slovenské národnosti (41 %). Do vyšších generálských hodností byli povýšeni 2 generálové, 1 slovenské a 1 české národnosti.

Požadavek absolvování vysoké školy pro povýšení do vyšších důstojnických hodností je pouze jedním z kritérií. Rozhodující při výkonu funkce je odbornost, kvalita plnění úkolů, výslednost práce vlastní i podřízených. Většina důstojníků, kteří absolvovali politické školy a mají další perspektivu služby v armádě, si rozšiřuje kvalifikaci podle nové odbornosti v přeškolovacích nebo nadstavbových kursech, případně odborným studiem na vojenských vysokých školách.

V podstatě všichni "bývalí vysocí vojenští politruci", zejména v hodnostech generálů, odešli v průběhu roku 1990 do zálohy. K 1. 12. 1991, kdy je dokončována z větší části reorganizace Čs. armády, není ve významných funkcích, které jsou v ustanovovací pravomoci prezidenta ČSFR, nebo ministra obrany ČSFR, nikdo z těchto funkcionářů.

K druhé části otázky, týkající se této problematiky, nemám co dodat, neboť předpoklady pro výkon funkcí v Čs. armádě stanovuje zákon č. 451/1991 Sb., který byl dne 4. 10. 1991 schválen Federálním shromážděním ČSFR. Z hlediska tohoto zákona jdou Vaše požadavky daleko za jeho rámec. Současně se pozastavuji nad Vámi užitým pojmem "česko-slovenské armády". Znám pouze Československou armádu, jak ji také pojmenovávají platné zákony ČSFR.

Pane poslanče, celkově Vaše otázky vyvolávají bohužel dojem, jako byste měl zájem na vytváření národnostní nevraživosti v Čs. armádě. Ve své funkci jsem se nikdy nesetkal s žádnou národnostní diskriminací vůči příslušníkům kteréhokoli národa, nicméně otázky jako jsou Vaše, nacionalistickou problematiku rozdmýchávají.

Považuji za nutné upozornit, že učiním vše, abych národnostní nesvár v Čs. armádě nepřipustil. Jakoukoliv snahu dělit Československou armádu jinak, než je stanoveno zákonem, striktně odmítám a budu jí čelit všemi dostupnými zákonnými prostředky, mezi něž patří i pranýřování takových pokusů.

S pozdravem

Vážený pan

Ing. Pavol HRIVÍK, CSc.

poslanec Sněmovny národů FS ČSFR