Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky

VI. v. o.

POSLANEC

FEDERÁLNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ

ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY

Stanislav DEVÁTÝ

/jen pro potřebu poslanců/

Vážený pane ministře,

ve smyslu § 54 zákona o jednacím řádu FS podávám interpelaci v následující věci:

Interpelací ze dne 7. 11. 1991 se na Vás obrátila skupina poslanců s dotazem, kdo ze seznamu lidí /který byl součástí interpelace/ pracuje doposud na FMZV a v případě, že ano, v jaké funkci a kde? Tento náš dotaz byl míněn vážně a byl hlavně vyvolán pochybnostmi o lidech, kteří ČSFR zastupují nejen doma, ale i v zahraničí.

Odpověděl jste nám dopisem ze dne 10. 12. 1991 a já osobně musím bohužel konstatovat, ze Vaše odpověď mě, mírně řečeno, neuspokojila. Dotazu, který jsme Vám položili, jste věnoval pouhé dvě věty, ze kterých jsem zjistil, že na FMZV doposud pracuje 23 pracovníků ze seznamu 56 jmen, který jsme Vám poskytli. Dopis jste zakončil větou, která mne rovněž vedla k sepsání této interpelace. Uvedl jste, že "... vedení FMZV... zajišťuje pro naplňování zahraničně politických cílů ČSFR pracovníky nejen s potřebnými profesionálními schopnostmi, ale i nezbytným morálním profilem." Jestliže totiž do pojmu profesionální schopnost a morální profil počítáte práci pro bývalou StB nebo KGB, či příslušnost ke KSČ, pak mi nezbývá než konstatovat, že mezi námi panuje na obsah zmíněných slov velká názorová různice. Nejsem totiž přesvědčen o tom, že zmíněné organizace byly spolky bodrých strýců, jejichž činy byly motivovány blahem lidstva. Naopak, fakta hovoří o tom, že tyto spolky v různé míře prakticky naplňovaly hrůznou komunistickou ideologii přesně v intencích pozdějšího Gottwaldova hesla - kdo nejde s námi, jde proti nám a tomu zakroutíme krkem. Že mnoha a mnoha lidem krkem zakrouceno bylo, je známo. Kolik lidí bylo existenčně znemožňováno, či znemožněno nebo jinak likvidováno a jakým způsobem se tato ideologie podepsala na devastaci všech oblastí života lidí je rovněž obecně známo a mimo jiné o tom svědčí mrtví, ale i živí lidé a v neposlední řadě velké množství neblahých následků, se kterými se musí nyní vyrovnávat lidé ve všech zemích postihnutých dlouholetou vládou totality komunistického typu.

Pane ministře,

připouštím, že slova, která jsem ve svém úvodu zvolil Vás nemusí zajímat, nebo s nimi nemusíte souhlasit, nicméně jsem je zvolil proto, abyste pochopil motivy a obavy, které mne vedly k sepsání této interpelace. Zkušenosti, a nejen mé, z dvouletého vývoje mne přesvědčují totiž o tom, že ne všichni lidé této země přejí změnám, které u nás probíhají.

Toto poznání, povinnost poslance ptát se a starost o bezpečnost země v této pohnuté době rozpadu komunistického bloku a pokusí některých zbytků příslušníků bývalých tajných služeb destabilizovat a narušovat vývoj k demokratickým systémům, mne opravňují k tomu, abych Vám sdělil následující zjištění a položil několik otázek:

1. Znovu Vám kladu otázku, kdo ze seznamu uvedeného v interpelaci č. 1016 ze dne 7. 11. 1991 pracuje na FMZV, v jaké funkci a kde?

2. Na další informace, které uvedu, prosím o odpovědi, zda odpovídají skutečnosti a zda je považujete za atributy profesionálních schopností a morálních kvalit důležitých pro lidi zastupujících ČSFR?

3. Rovněž prosím o odpověď, zda se v tomto smyslu hodláte řídit zákonem č. 451/1991 Sb.?

František Doležel /2. 10. 1945/ - do roku 1980 působil v Barmě. Zde pracoval jak pro čs. rozvědku, tak pro KGB. Po návratu v roce 1980 přeložen do sekretariátu ministra Chňoupka a stal se vedoucím politickozahraničního odboru /tento odbor připravoval rozhodující zahraničně politické dokumenty, např. tzv. Jakešova iniciativa, nebo se zde připravovaly akce a kampaně proti lidským právům, Chartě 77, disidentům apod. Na tento odbor byli přijímáni lidé podle přísných kritérií a jen ti nejspolehlivější/. Pan Doležel vedl čs. delegace na řadě konferencí o lidských právech a je veřejnosti znám /televize, tisk/. Z těchto důvodů byl údajně po listopadu, v rámci tzv. překrývající akce, přemístěn do zahraničí. Nyní působ jako velvyslanec v Jordánsku.

Jordák Radislav /2. 3. 1953/ - spolupráce s rozvědkou od roku 1982, která byla zaměřena proti představitelům disidentů v zahraničí. Údajně je nyní konzulem ve Velké Británii.

Blažek František /19. 7. 1953/ - spolupráce s rozvědkou a později KGB v Zambii a Zaire. V ČSFR působil údajně jako vyhledávač vhodných lidí pro spolupráci s čs. rozvědkou. Údajně doposud na FMZV.

Gorol Andrej /2. 11. 1941/ - spolupráce s kontrarozvědkou od roku 1978. V roce 1987 působil v Ankaře a měl mít styky s KGB. Údajně doposud pracuje na FMZV.

Gabriel Michal /8. 10. 1952/ - spolupráce s rozvědkou od roku 1982 a později v Zimbabwe s KGB. Údajně doposud na FMZV.

Pisk Zdeněk /10. 2. 1927/ - spolupráce s vojenskou kontrarozvědkou od roku 1953 a později rozvědkou. Koncem 60tých let spolupráce s čs. a sovětskou kontrarozvědkou v Moskvě. Působil rovněž v USA, kde si vysloužil titul persona non grata. Doposud působí na FMZV a podílí se na přípravách smluv jako např. smlouva s Německem.

Krajhanzl Luděk /12. 5. 1954/ - spolupráce s kontrarozvědkou od roku 1983 a později rozvědkou. Působil do roku 1988 v Kuwajtu, kde měl být využíván KGB. V ČSSR zaměřován na diplomatický sbor. Údajně doposud pracuje na FMZV.

Kalus Ivan /19. 4. 1952/ - do roku 1964 spolupráce s ZS GŠ MNO. Od roku 1964 spolupráce s rozvědkou. Působil v Alžíru a Tunisu /1985-77/, kde měl být řízen rezidenturou KGB. Údajně doposud na FMZV.

Pardubský Vilém /7. 3. 1931/ - spolupráce s kontrarozvědkou od roku 1975. Od roku 1983 spolupráce s rozvědkou. Jeho činnost měla být zaměřována proti cizím zastupitelským úřadům. V současné době pracuje stále na FMZV.

Kozubek Jan /21. 1. 1950/ - spolupráce s StB. Pracoval jako konzul v USA. Nyní přemístěn do Haagu jako konzul. Propagátor socialistického pojetí lidských práv.

Buchlovský S. - absolvent moskevské školy. Jako předseda SSM a místopředseda ČZV KSČ se měl podstatným podílem zasloužit o normalizaci FMZV. Po listopadu jmenován ředitelem odboru pro evropskou bezpečnost. Nyní vyslán na studia do Británie.

Vacek Evžen /věk asi 63 let/ - plukovník StB. Pracoval 36 let pro FMV a před listopadem ve funkci náměstka FMZV. Působil v Africe jako koordinační rezident pro činnost čs. rozvědky a byl hlavním styčným orgánem mezi StB a KGB v této oblasti. Rovněž byl hlavním reprezentantem prodeje zbraňových systémů třetímu světu. Účastnil se rovněž převratu v Afganistánu ve prospěch Babraka Karmala. Za svou činnost obdržel řadu vyznamenání. Ve funkci náměstka FMZV vedl dezinformační kampaně proti Chartě 77 ve smyslu prokazování, že socialistické pojetí lidských práv je vyšší formou těchto práv a že Charta je hrstkou samozvanců bez jakékoliv podpory v zemi. Po listopadu byl pověřen vedením čs. delegace na jednáních o odchodu sovětských okupačních vojsk. /V euforii nad odchodem vojsk se do pozadí dostala otázka majetku, která je dodnes nedořešena a více méně to Moskvě umožnilo klást si podmínky a vytvořit si v ČSFR dobrou materiální základnu pro svou činnost/. V současné době působí pan Vacek jako velvyslanec opět v Africe /Nigérie/.

Dr. Kříž - bývalý spolupracovník StB. Působil jako šéf konzulárního odboru ve Washingtonu. V roce 1987 mu nebyl udělen ze strany USA a Velké Británie souhlas pro činnost šéfa konzulárního odboru pro činnost neslučitelnou se statutem diplomata. V současné době pracuje v sekretariátu FMZV.

Závěrem poslední otázku. Ptám se Vás, zda dojde ke změně našeho zástupce v Radě Evropy a našeho velvyslance v Kanadě a v případě že ano, kdy?

Vážený pane ministře,

očekávám, že této interpelaci budete věnovat větší pozornost, než té, která Vám byla doručena pdo č. 1016. Vzhledem k tomu, že se interpelace týká i velvyslanců, posílám tuto interpelaci na vědomí i panu prezidentovi.

Vážený pan

Jiří DIENTSBIER

Federální ministerstvo zahraničních věcí

Loretánské nám. č. 5

125 10 Praha 1