(2) Výplatou oprávněnému se zprostí dlužník povinného své povinnosti vůči povinnému.
§ 315
(1) Nevyplatí-li dlužník povinného oprávněnému pohledávku bez odkladu po tom, kdy mu bylo doručeno vyrozumění, že nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci, nebo kdy se stala pohledávka splatnou, může se oprávněny domáhat vlastním jménem na dlužníkovi povinného u jeho obecného soudu vyplacení pohledávky. Nesmí však s dlužníkem povinného stran této pohledávky uzavřít na úkor povinného smír, ani prominout její zaplacení. Dlužník povinného si v takovém případě také nemůže započíst svou vlastní pohledávku, kterou má vůči oprávněnému.
(2) Neuplatní-li oprávněný včas u soudu, popřípadě u jiného orgánu pohledávku povinného vůči dlužníkovi povinného nebo neoznámí-li povinnému, že ji uplatňuje, odpovídá povinnému za škodu, která by mu tím popřípadě vznikla.
§ 316
(1) Byl-li výkon rozhodnutí nařízen pro několik pohledávek, uspokojí se jednotlivé pohledávky v tom pořadí, v jakém bylo nařízení výkonu rozhodnutí doručeno dlužníkovi povinného. Bylo-li mu téhož dne doručeno nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek, které by nemohly být z pohledávky povinného úplně uspokojeny, uspokojí dlužník povinného tyto pohledávky poměrně.
(2) Má-li být uspokojeno několik pohledávek, může dlužník povinného odevzdat sraženou částku soudu. Dlužník povinného je povinen odevzdat sraženou částku soudu, jestliže mu to na žádost některého z oprávněných nařídí předseda senátu. Soud odevzdanou částku rozvrhne mezi oprávněné a vyplatí jim částky na ně připadající.
(3) Odevzdáním sražené částky soudu zprošťuje se dlužník povinného své povinnosti vůči povinnému až do výše této částky.
Pohledávky nepodléhající výkonu rozhodnutí
§ 317
(1) Výkonu rozhodnutí nepodléhají pohledávky náhrady, kterou podle pojistné smlouvy vyplácí pojišťovna, má-li být náhrady použito k novému vybudování nebo k opravě budovy.
(2) Pohledávka podpory při narození dítěte a pohledávka pohřebného podle předpisů o nemocenském pojištění podléhají výkonu rozhodnutí, jen navrhuje-li se výkon rozhodnutí pro pohledávku za poskytnuté plnění, jehož úhradě uvedené dávky slouží.
(3) Výkonu rozhodnutí nepodléhají peněžité dávky sociální péče.
(4) Výkonu rozhodnutí odepsáním z účtu u peněžního ústavu nepodléhají prostředky na účtu, které výslovným prohlášením povinného jsou určeny pro výplatu mezd jeho zaměstnanců pro výplatní období nejbližší dni, kdy peněžnímu ústavu bylo doručeno nařízení výkonu rozhodnutí.
§ 318 - zrušen
§ 319
(1) Pohledávky autorské odměny podléhají výkonu rozhodnutí, je-li povinným autor, jen jednou pětinou; je-li však navrhován výkon rozhodnutí pro některou z přednostních pohledávek uvedených v § 279 odst. 2, může u nich soud nařídit výkon rozhodnutí až do dvou pětin se zřetelem k poměrům povinného. Pro pořadí úhrady přednostních pohledávek se užije přiměřeně ustanovení § 280 odst. 2 a 3.
(2) Pokud je autorovi vyplácena odměna prostřednictvím ochranné autorské organizace, doručí soud nařízení výkonu rozhodnutí též ochranné autorské organizaci, která pak má práva a povinnosti dlužníka povinného. Nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje jak na částky, které již byly ve prospěch autora u ochranné autorské organizace složeny, tak na částky, které u ní v běžném kalendářním roce budou složeny.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se použije obdobně, i pokud jde o pohledávky z práv příbuzných právu autorskému a o pohledávky fyzických osob z jejich podnikatelské činnosti.
Postižení jiných majetkových práv
§ 320
(1) Navrhuje-li oprávněný, aby rozhodnutí, kterým se mu přiznává peněžitá pohledávka, bylo vykonáno postižením jiného majetkového práva, které je převoditelné a není peněžitou pohledávkou, ani právem, které přísluší jen povinnému osobně, použije se na tento výkon rozhodnutí přiměřeně ustanovení § 313 až 316, 321, 327 a 330.
(2) Výkon rozhodnutí proti členovi družstva postižením členského podílu ve stavebním bytovém družstvu za trvání členství povinného není přípustný.
Hlava čtvrtá
PRODEJ MOVITÝCH VĚCÍ A NEMOVITOSTÍ
Věci nepodléhající výkonu rozhodnutí
§ 321
Výkonem rozhodnutí nemohou být postiženy věci, jejichž prodej je podle zvláštních předpisů zakázán, nebo které podle zvláštních předpisů výkonu rozhodnutí nepodléhají.
§ 322
(1) Z věcí, které jsou ve vlastnictví povinného, se nemůže týkat výkon rozhodnutí těch, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění svých pracovních úkolů, nebo ke svému podnikání, jakož i jiných věcí, jejichž prodej by byl v rozporu s morálními pravidly.
(2) Takto jsou z výkonu rozhodnutí vyloučeny zejména
a) běžné oděvní součásti, obvyklé vybavení domácnosti,
b) snubní prsten a jiné předměty podobné povahy,
c) zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě,
d) hotové peníze do částky 1000 Kčs.
Prodej movitých věcí
§ 323
(1) Výkon rozhodnutí může být nařízen podle návrhu oprávněného s výslovným určením věci, které mají být prodány, nebo bez tohoto určení.
(2) Je-li oprávněnému známo, že má povinný některou movitou věc umístěnou mimo svůj byt, uvede oprávněný podle možnosti již v návrhu na výkon rozhodnutí, kde taková věc je.
§ 324
V nařízení výkonu rozhodnutí zakáže soud povinnému, aby nakládal s věcmi, které vykonavatel sepíše.
§ 325
(1) Nařízení výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí doručí se povinnému až při provádění výkonu. Není-li při provádění výkonu povinný přítomen, doručí se mu nařízení výkonu rozhodnutí spolu s vyrozuměním o tom, že byl proveden soupis a které věci byly sepsány.
(2) Vyrozumění o tom, že byl proveden soupis a které věci byly sepsány, doručí se také oprávněnému a manželu povinného.
§ 325a
Vyžaduje-li to účel výkonu rozhodnutí, je ten, kdo provádí výkon, oprávněn učinit osobní prohlídku povinného a prohlídku bytu a jiných místností povinného, kde má povinný svůj majetek; za tím účelem je oprávněn zjednat si do bytu povinného nebo do jiné místnosti povinného přístup.
§ 326
(1) Předseda senátu učiní opatření, aby v bytě povinného, popřípadě na jiném místě, kde má povinný své věci umístěny, byly sepsány věci, které by mohly být prodány, a to v takovém rozsahu, aby výtěžek prodeje sepsaných věcí postačil k uspokojení pohledávky oprávněného spolu s náklady výkonu rozhodnutí. Sepsány budou především věci, které povinný může nejspíše postrádat a které se nejsnáze prodají; věci, které se rychle kazí, budou sepsány, jen není-li tu dostatek jiných věcí a lze-li zajistit jejich rychlý prodej. Povinny umožní tomu, kdo věci sepisuje, přístup na všechna místa, kde má své movité věci umístěny. Vykonavatel, který provádí soupis, přibere k úkonu vhodnou osobou, podle možnosti zástupce orgánu obce.
(2) Nepřevezme-li oprávněný věci podléhající zkáze za cenu, kterou určí v těchto případech vykonavatel, odevzdají se povinnému k volnému nakládání.
(3) Byl-li výkon rozhodnutí nařízen stran určitých movitých věcí povinného, sepíší se jen věci uvedené v nařízení výkonu rozhodnutí.
(4) Soupis se doplní o další věci, jestliže výtěžek prodeje sepsaných věcí nestačí k uspokojení pohledávky oprávněného anebo jestliže je nařízen další výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí povinného.
§ 327
(1) Je-li obava, že by mohlo dojít k odstranění, poškození nebo zničení movitých věcí pojatých do soupisu, postará se předseda senátu na návrh oprávněného o jejich vhodné zajištění.
(2) Vyžádá-li si zajištění movitých věcí náklady, provede soud zajištěni, jen složí-li oprávněny na tyto náklady zálohu.
§ 328
Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí sepsané věci se odhadnou, pokud cena není stanovena úředně [§ 5 zák. č. 526/1990 Sb., o cenách.]. Provedení odhadu zajistí předseda senátu; znalce přibere, pokud v jednoduchých případech nestačí odhad provedený vykonavatelem při sepsání věci.
§ 328a
(1) Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí a po odhadu sepsaných věcí předseda senátu zajistí, aby
a) zvlášť významná výtvarná díla a památky,
b) rukopisy zvlášť významných literárních děl,
c) osobní památky a korespondence zvlášť významných spisovatelů a kulturních činitelů, jakož i jiné upomínkové předměty muzeální povahy po těchto osobách,
d) předměty větší kulturní historické hodnoty a jejich soubory, byly nabídnuty ke koupi za hotové institucím, jejichž posláním je péče o takové památky, a to nejméně za odhadní cenu.
(2) Jestliže tyto instituce ve lhůtě třiceti dnů od doručení výzvy neodpoví na nabídku a nesloží u soudu odhadní cenu, soud i tyto předměty prodá způsobem dále uvedeným.
§ 328b
(1) Sepsané věci se prodají v dražbě, která se koná buď v místě, kde sepsané věci jsou, nebo u soudu.
(2) Soud oznámí dražební rok povinnému, oprávněnému, spoluvlastníku věci a místnímu orgánu státní správy, v jehož obvodu bude dražba konána a v jehož obvodu má povinný bydliště. Kromě toho se dražební rok uveřejní způsobem v místě obvyklým.
(3) Dražbu provádí vykonavatel, který o dražbě sepíše protokol. Vykonavatel a povinný nesmějí dražit.
§ 329
(1) Nejnižší podání činí dvě třetiny odhadní nebo úředně stanovené ceny. Dražitelé jsou vázáni svými podáními, pokud nebylo učiněno podání vyšší. Výše ceny vydražené věci není omezena ustanoveními cenových předpisů.
(2) Soud udělí příklep dražiteli, který učiní nejvyšší podání. Učiní-li několik dražitelů stejné podání a nebylo-li učiněno vyšší přípustné podání, rozhodne soud losem, komu má příklep udělit. Vydražitel musí nejvyšší podání ihned zaplatit; neučiní-li tak, draží se věc znovu, bez jeho účasti.
(3) Přechodem vlastnictví na vydražitele zanikají závady váznoucí na věci.
§ 330
(1) Dražba se skončí, jakmile dosažený výtěžek stačí k uspokojení věřitelů.
(2) Nenajde-li se kupec pro dražené věci, nařídí soud opětovnou dražbu.
(3) Věci, pro které se nenajde kupec ani při opětovné dražbě, může oprávněný převzít do 15 dnů po vyrozumění o bezvýslednosti dražby za dvě třetiny odhadní nebo úředně stanovené ceny. Mezi několika oprávněnými, ochotnými jinak k převzetí, rozhoduje pořadí (§ 332 odst. 1). Prodej uskutečněný převzetím má tytéž účinky jako prodej v dražbě.
§ 331
(1) Byl-li výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí nařízen jen pro jednu pohledávku, postará se předseda senátu, aby dosažený výtěžek byl vyplacen po srážce nákladů prodeje přímo oprávněnému.
(2) Byl-li výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí nařízen třeba postupně pro několik pohledávek, postará se předseda senátu, aby výtěžek byl po srážce nákladů prodeje vyplacen oprávněným. Každý oprávněný má právo na výtěžek jen z věcí, které byly sepsány ve prospěch jeho pohledávky.
(3) Převyšuje-li dosažený výtěžek pohledávku, pro kterou byl výkon rozhodnutí nařízen, vyplatí se zbytek výtěžku povinnému.
§ 332
(1) Pořadí, v jakém soud provádí výplatu jednotlivých pohledávek, se řídí dnem, kdy došel soudu návrh na nařízení výkonu rozhodnutí pro jednotlivé pohledávky.
(2) Má-li několik pohledávek stejné pořadí a výtěžek prodeje nestačí k jejich úplnému uspokojení, uspokojí se tyto pohledávky poměrně. Bez ohledu na pořadí se uspokojí přednostně pohledávky, u nichž to stanoví zvláštní předpis.
Hotové peníze a jiné věci, u nichž nedochází k prodeji
§ 333
(1) Nalezne-li se při výkonu rozhodnutí vyšší částka peněz, než která je podle § 322 odst. 2 písm. d) z výkonu rozhodnutí vyloučena, naloží se s částkou podléhající výkonu rozhodnutí jako s výtěžkem prodeje (§ 331, 332)
(2) Naleznou-li se při výkonu rozhodnutí drahé kovy nebo valuty (§ 1 odst. 2 zákona č. 528/1990 Sb., devizový zákon), naloží s nimi předseda senátu podle zvláštních předpisů. Dosažený výtěžek rozvrhne a vyplatí podle § 331 a 332.
§ 334
(1) Vkladní knížky, směnky, šeky nebo jiné listiny, jejichž předložení je třeba k uplatnění práva, sepíší se jako jiné věci, avšak odevzdají se vždy soudu.
(2) Vkladní knížku předloží soud peněžnímu ústavu a vybere z ní částku, na kterou má povinný právo. Peněžní ústav provede výplatu vkladu, i když je tato výplata vázána. Jde-li o směnky, šeky nebo jiné listiny, jejichž předložení je třeba k uplatnění práva, vyzve soud toho, kdo má podle takové listiny platit, aby odevzdal částku, na kterou má oprávněný právo, soudu. Postupuje se přitom přiměřeně podle ustanovení o výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky, přičemž však úkony potřebné k uplatnění práva provádí místo povinného vykonavatel.
(3) Se získanou částkou se naloží jako s výtěžkem prodeje (§ 331, 332).
Prodej nemovitostí
§ 335
(1) Výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí může být nařízen, jen když oprávněny přesně označí nemovitost, jejíž prodej navrhuje, a je-li prokázáno, že nemovitost je ve vlastnictví povinného.
(2) Nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje na nemovitost i s jejími součástmi a příslušenstvím.
(3) Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí musí obsahovat zákaz, aby povinný nemovitost převedl na někoho jiného nebo ji zatížil. Dále se v něm uloží povinnému, aby do 15 dnů oznámil, zda a kdo má k nemovitosti předkupní právo, s poučením, že při neoznámení povinný odpovídá za škodu tím způsobenou.
(4) Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí doručí soud oprávněnému, povinnému, spoluvlastníkům a osobám, které mají k nemovitosti předkupní nebo jiné věcné právo, dále pak příslušnému finančnímu orgánu státní správy a orgánu územní samosprávy, v jehož obvodu je nemovitost, jakož i místnímu orgánu státní správy, v jehož obvodu je bydliště povinného. Kromě toho se usnesení vyvěsí na úřední desce soudu až do vyvěšení dražební vyhlášky.
§ 335a
(1) Výkon rozhodnutí se provede dražbou; provádí jej soudce.
(2) Pro pořadí oprávněného na uspokojení z výtěžku výkonu rozhodnutí je rozhodující doba, kdy k soudu výkonu došel návrh na nařízení výkonu rozhodnutí dražbou.
§ 336
(1) Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud opatří odhad nemovitosti a jejího příslušenství o době a místě odhadu soud uvědomí oprávněného, dlužníka, spoluvlastníky, jakož i osoby, pro něž váznou na nemovitosti jiné závady, a okresní úřad.
(2) Jestliže nemovitost byla odhadnuta v době jednoho roku přede dnem, kdy nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci, a jestliže se nezměnily okolnosti rozhodující pro určení ceny, může soud od nového odhadu upustit.
§ 336a
(1) Odhadem se zjistí, jakou cenu má nemovitost. Krom toho se jednotlivě odhadnou závady, které musí vydražitel převzít bez započtení na nejvyšší podání (§ 336m odst. 1), jakož i závady, které vydražitel převezme se započtením na nejvyšší podání (§ 336m odst. 2).
(2) Práva spojená s nemovitostí se odhadnou tak, že se zjistí výhoda, kterou tato práva přinášejí oprávněnému v období jednoho roku, a hodnota této výhody se násobí při právech časově neomezených dvaceti, při právech časově omezených počtem roků, po které má právo ještě trvat, nejvýše však dvaceti.
(3) Závady váznoucí na nemovitosti se odhadnou podle hospodářské újmy, která vyplývá ze závady pro obtíženého. Při závadách neomezeného trvání se vezme za základ výpočtu doba dvaceti let, při závadách neurčitého trvání pravděpodobný čas jejich trvání, ne však více než dvacet let, při závadách přesně určeného trvání tato doba. Závady vyplývající z nároků na opětující se plnění a dávky se odhadnou tak, že se vypočítá částka, která by stačila k tomu, aby z ní a z úroků z této částky se poukazovala plnění a dávky anebo jejich peněžitá hodnota.
(4) Podle výsledků odhadu určí soud odhadní cenu a rozhodnutí o tom doručí osobám uvedeným v § 336 odst. 1, jakož i osobám, pro které váznou na nemovitosti věcná práva patrná ze spisu.
§ 336b
(1) Po pravomocném určení odhadní ceny stanoví soud vyhláškou dražební jednání na dobu nejméně po 30 dnech.
(2) Dražební vyhláška musí obsahovat:
a) čas a místo dražby,
b) označení nemovitosti, příslušenství a vlastníka,
c) odhadní cenu, která je zároveň nejnižším podáním,
d) výši jistoty,
e) způsob zaplacení nejvyššího podání,
f) závady, které musí vydražitel převzít bez započtení na nejvyšší podání,
g) ustanovení o přechodu závad a užitků nemovitosti,
h) ustanovení o odevzdání vydražené nemovitosti vydražiteli,
i) výzvu, aby všichni, kdo jsou odkázáni se svými nároky na nejvyšší podání, udali výši svých nároků i s příslušenstvím ke dni dražebního jednání a prokázali je listinami s upozorněním, že jinak bude k jejich nárokům přihlíženo jen podle obsahu spisů,
j) výzvu, aby věřitelé prohlásili, zda žádají zaplacení v hotovosti s upozorněním, že nepožádají-li o zaplacení v hotovosti před dražebním jednáním, může vydražitel dluh převzít,
k) vyzvu, aby uplatnění práv, která nepřipouštějí dražbu (§ 267 odst. 1), bylo prokázáno před započetím dražby s upozorněním, že jinak by taková práva nemohla být uplatněna na újmu vydražitele, který byl v dobré víře,
l) upozornění, že osoby, které mají na nemovitosti předkupní právo, je mohou uplatnit jen v dražbě jako dražitelé a že udělením příklepu předkupní právo zaniká.
§ 336c
(1) Dražební vyhláška se doručí:
a) oprávněnému, povinnému, spoluvlastníku a každému, kdo má na nemovitosti věcné nebo předkupní právo, jsou-li patrna ze spisů anebo z evidence nemovitostí,
b) orgánům, které vyměřují a vymáhají daně a veřejné dávky a pojistné nemocenského pojištění,
c) úřadům uvedeným v § 335 odst. 4.
(2) Osobám uvedeným v odstavci 1 písm. a) se doručí do vlastních rukou.
(3) Soud vyvěsí dražební vyhlášku na úřední desce soudu a požádá místní orgán územní samosprávy, v jehož obvodu je nemovitost, aby podstatný obsah vyhlášky uveřejnil způsobem v místě obvyklým.
(4) Přihlásí-li se oprávněný z předkupního práva později, doručí se mu dražební vyhláška do vlastních rukou tak, aby k doručení došlo ještě před zahájením dražby.
§ 336d
(1) Zájemci o koupi dražené nemovitosti jsou povinni jako jistotu složit polovinu odhadní ceny, a to v hotovosti nebo šekem na účet soudu. Chce-li zájemce při dražbě uplatnit své předkupní právo, musí je soudu prokázat nejpozději při složení jistoty. Soud ještě před zahájením dražby (§ 336f odst. 1) rozhodne, zda předkupní právo je prokázáno.
(2) Nejnižší podání se rovná odhadní ceně.
(3) K zaplacení nejvyššího podání určí soud v dražební vyhlášce lhůtu, která počíná dnem právní moci příklepu a nesmí být delší než 2 měsíce.
(4) Na nejvyšší podání se započte složená jistota a částky připadající na závady, které vydražitel přejímá se započtením na nejvyšší podání (§ 336m odst. 1) a které by byly uhrazeny z nejvyššího podání, pokud by bylo celé nejvyšší podání složeno v hotovosti.
§ 336e
(1) Nezaplatí-li vydražitel nejvyšší podání včas, nařídí soud opětovnou dražbu nemovitosti; opětovná dražba se však nekoná, zaplatí-li vydražitel nejvyšší podání před uplynutím lhůty k podání odvolání proti rozhodnutí o nařízení opětovné dražby.
(2) O nařízení opětovné dražby platí ustanovení o prvé dražbě s tím, že nejnižší podání tvoří dvě třetiny odhadní ceny o dražbě uvědomí soud též vydražitele uvedeného v odstavci 1. Tento vydražitel je povinen zaplatit rozdíl na nejvyšším podání, náklady opětovné dražby a škodu, která vznikla tím, že nezaplatil nejvyšší podání včas (§ 336l). Tato náhrada připadne do rozdělované podstaty.
§ 336f
(1) Po složení jistoty soudce vyzve zájemce, aby dražili.
(2) Draží se osobně nebo prostřednictvím zástupce, který musí prokázat právo zastupovat zájemce veřejnou nebo úředně ověřenou listinou.
(3) Dražit nemůže soudce řídící dražbu, zapisovatel, povinný, vydražitel uvedený v § 336e odst. 1 a ten, jemuž nabytí věci brání zvláštní předpis.
(4) Dražba se koná, dokud dražitelé činí podání: dražitelé jsou vázáni svými podáními, dokud soud neudělí příklep. Výše ceny vydražené věci není omezena ustanoveními cenových předpisů.
§ 336g
Nebylo-li při dražbě učiněno ani nejnižší podání, nepokračuje soud v řízení. Návrh na pokračování v řízení lze učinit nejdříve po uplynutí tří měsíců od bezúspěšné dražby. Nebyl-li takový návrh učiněn do jednoho roku, soud výkon rozhodnutí zastaví.
§ 336h
(1) Před skončením dražby se soudce dotáže osob přítomných při dražbě, zda mají námitky proti udělení příklepu.
(2) Námitky, které se zapíší do protokolu, mohou podat dražitelé, povinný, oprávněný a zástupci orgánů státní správy (§ 335 odst. 4), jsou-li přítomni dražbě.
(3) Příklep udělí soud tomu, u něhož jsou splněny podmínky stanovené zákonem a který učinil nejvyšší podání. Učiní-li několik dražitelů stejné podání a nebylo-li učiněno vyšší přípustné podání, rozhodne soud losem o tom, komu se má příklep udělit. Byl-li však jedním z takových dražitelů spoluvlastník nebo ten, jemuž svědčí předkupní právo věcné povahy, udělí se příklep jemu.
(4) Odepře-li soud se zřetelem na vznesené námitky příklep, pokračuje se v dražbě vyvoláním předposledního podání.
§ 336i
Po udělení příklepu může se vydražitel ujmout držby vydražené věci; o tom je povinen uvědomit soud. Nabude-li usnesení o udělení příklepu právní moci, stává se vydražitel vlastníkem věci ke dni udělení příklepu.
§ 336j
(1) Usnesení o příklepu se doručí oprávněnému, povinnému, vydražiteli a těm, kdo proti příklepu vznesli námitky.
(2) Proti usnesení, kterým byl příklep udělen, mohou podat odvolání jen ti, kteří byli přítomni při dražbě a vznesli námitky. Mimo to může do 15 dnů ode dne dražby podat odvolání každý, komu v rozporu s ustanovením § 336c odst. 1 písm. a) nebyla doručena dražební vyhláška a nebyl proto při dražbě přítomen.
§ 336k
(1) Odvolání lze vyhovět, jen jsou-li vytýkané vady na újmu toho, kdo odvolání podal, nebo shledá-li soud podstatné porušení zákona.
(2) Rozhodnutí o odvolání se doručí odvolateli, vydražiteli, oprávněnému a povinnému.
(3) Zruší-li odvolací soud usnesení o příklepu, ustanoví se nové dražební jednání.
(4) Byl-li příklep pravomocně odepřen, je vydražitel povinen vrátit vydraženou věc povinnému, vydat mu užitky a nahradit škodu, kterou mu způsobil při hospodaření s nemovitostí.
§ 336l
(1) O závazcích podle § 336e odst. 2 a § 336k odst. 4 rozhodne soud po jednání usnesením.
(2) Částky odpovídající závazkům uloženým podle odstavce 1 vymůže soud na návrh vykonavatele z ostatního majetku vydražitele.
§ 336m
(1) Vydražitel musí bez započtení na nejvyšší podání převzít věcná břemena, pokud tak stanoví zvláštní předpis, a nájemní práva.
(2) Jinak převezme vydražitel věcná břemena jen tehdy, dostane-li se na ně plná úhrada z rozdělované podstaty.
(3) Předkupní právo k vydražené nemovitosti udělením příklepu zaniká.
§ 336n
(1) Po pravomocném udělení příklepu nařídí soud jednání o rozvrhu. K jednání předvolá vydražitele a jiné osoby, kterým se doručuje dražební vyhláška (č. 336c), nebo které přihlásily své nároky (§ 336b odst. 2 písm. i), jestliže nezanikly dražbou.
(2) Po skončení rozvrhového jednání nelze žádat z nejvyššího podání částku vyšší, než jaká byla přihlášena (§ 336b odst. 2 písm. i).
§ 336o
Při rozvrhovém jednání se určí pořadí a způsob úhrady nároků, k nímž je třeba přihlížet o nárocích, které nemohou být uspokojeny z nejvyššího podání, a o nedoložených námitkách osob, které se nedostavily, se nejedná.
§ 336p
Rozdělovanou podstatu tvoří nejvyšší podání a úroky z něho, jistota vydražitele uvedeného v § 336e odst. 1, popřípadě částky odpovídající závazkům uvedeným v § 3361 odst. 1.
§ 337
(1) Podle výsledků rozvrhového jednání se z podstaty uspokojují v tomto pořadí
a) pohledávky nákladů řízení vzniklých státu v souvislosti s prováděním dražby,
b) daně a poplatky, pokud mají podle zvláštních předpisů přednostní zákonné zástavní právo a jen potud, pokud byly splatné z posledních třech letech před udělením příklepu a byly řádně přihlášeny,
c) pohledávky vymáhajícího věřitele, pohledávky založené hypotečními zástavními listy, pohledávky zajištěné zástavním právem (ať smluvním nebo soudcovským), popřípadě omezením převodu nemovitosti, úhrada za věcná břemena vydražitelem převzetí se započtením na nejvyšší podání a nároky na náhradu za věcná břemena, která vydražitel podle výsledků dražby nepřevezme, vesměs podle jejich pořadí,
d) pohledávky nedoplatků výživného, splatné ke dni rozvrhu,
e) pohledávky daní a poplatků, přihlášené k rozvrhu, které nebyly uspokojeny podle písmene b),
f) ostatní pohledávky. Nelze-li plně uspokojit pohledávky téhož pořadí, uspokojí se poměrně.
(2) Úroky za poslední tři léta před udělením příklepu, jakož i soudní náklady se uspokojují v pořadí jistiny. Nestačí-li rozdělovaná podstata, uhradí se před jistinou.
(3) Převyšuje-li výtěžek prodeje všechny pohledávky podle odstavců 1 a 2, vyplatí soud po úhradě pohledávek všech oprávněných zbytek výtěžku povinnému.
§ 337a
(1) Budou-li v dražbě prodány všechny nemovitosti, na kterých váznou pohledávky zajištěné zástavním právem podle § 151a občanského zákoníku pro tutéž pohledávku (dále jen "vespolné zástavní právo"), uhradí se takové pohledávky v hotovosti z výtěžků jednotlivých rozdělovaných podstat poměrně podle zbytků rozdělovaných podstat, které zbývají při každé jednotlivé nemovitosti po uhrazení předcházejících nároků. Žádá-li věřitel uspokojení v jiném poměru, přikáže se osobám, které by v důsledku toho obdržely z rozdělované podstaty méně, částka, která by připadla na takovou pohledávku až do výše schodku z jednotlivých rozdělovaných podstat.
(2) Nebyly-li v dražbě prodány všechny nemovitosti, na nichž váznou pohledávky zajištěné vespolným zástavním právem, použije se za základ výpočtu úhrady hodnota všech nemovitostí zjištěná podle obecných předpisů. Částky, o které by byli věřitelé s pozdějším pořadím zkráceni tím, že věřitel pohledávky zajištěné vespolným zástavním právem dostal více, než kolik by na něj bylo připadlo z výtěžku prodané nemovitosti, zajistí se na jejich návrh zástavním právem na neprodaných nemovitostech v pořadí, které by příslušelo uspokojenému věřiteli.
(3) Zásad uvedených v předchozích odstavcích se použije přiměřeně i na pohledávky, které zatěžují podíly několika spoluvlastníků téže nemovitosti.
§ 337b
(1) Soud určí podle výsledku odhadu částku, jakou se oceňují věcná břemena, která budou v pořadí podle doby svého vzniku alespoň zčásti uspokojena z rozdělované podstaty. Při nárocích na opětující se plnění a dávky určí takovou částku, která postačí, aby z ní a z jejích úroků se mohly poskytovat plnění a dávky nebo jejich peněžitá hodnota.
(2) Při věcných břemenech, která vydražitel převezme se započtením na nejvyšší podání, vydá se sražená částka, jde-li o věcné břemeno neomezeného trvání, vydražiteli; jde-li o věcné břemeno omezeného trvání, uloží se částka na úrok a vydražiteli se poskytuje náhrada po dobu, po kterou věcné břemeno trvá. Jde-li však o nárok na důchody a jiná opětující se plnění, uloží se částka vždy na úrok a platby se poukazují přímo oprávněnému. Vyčerpáním částky nárok oprávněného zanikne.
(3) Věcná břemena, která vydražitel nepřevezme se započtením na nejvyšší podání, se zruší a oprávněnému se přikáže náhrada v hotovosti ve výši určené soudem. Jde-li o nároky, které opravňují k opětujícím se plněním a dávkám, uloží se zbytek nejvyššího podání na úrok a oprávněnému se poskytují plnění a dávky nebo náhrada za ně, dokud uložená částka stačí nebo dokud nárok nezanikne.
(4) Částka, která se uvolní dřívějším zánikem věcného břemene, přidělí se dalším oprávněným.
§ 337c
(1) Rozvrhové usnesení se doručí všem osobám a orgánům, jež měly být předvolány k rozvrhovému jednání a osobám, o jejichž nárocích se rozhodovalo při tomto jednání.
(2) V rozvrhovém usnesení soud rozhodne též o nárocích, které byly při jednání o rozvrhu popřeny co do pravosti, výše, pořadí nebo způsobu úhrady, jestliže lze o nich rozhodnout bez provádění důkazů. Jinak soud odkáže ty, kdož takové námitky vznesli, aby ve lhůtě třiceti dnů od doručení rozvrhového usnesení podali návrh podle § 267 odst. 2, popřípadě návrh na zahájení správního řízení, v němž se o takových námitkách rozhoduje.