Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky
VI. v. o.
1167
návrh poslanců Federálního shromáždění P. Uhla, V. Novitzkého, V. Ševčíka, M. Číče, F. Šamalíka, F. Magyara a R. Sachera
na vydání
zákona, kterým se mění a doplňuje trestní zákon
NÁVRH
Zákon
ze dne ..........
kterým se mění a doplňuje trestní zákon
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Trestní zákon č. 140/1961 Sb. ve znění pozdějších předpisů se mění a doplňuje takto:
1. V ustanovení § 67a písm. a) se slova "podle § 261" nahrazují slovy "podle § 260".
2. Ustanovení § 260 zní:
"§ 260
Podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačování lidských práv a základních svobod
(1) Kdo podporuje nebo propaguje hnutí, které směřuje k potlačování lidských práv a základních svobod nebo hlásá národnostní, rasovou nebo náboženskou nenávist a podněcuje tím k diskriminaci, nepřátelství nebo násilí, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí nebo jiným obdobně účinným způsobem,
b) spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny, nebo
c) spáchá-li takový čin za branné pohotovosti státu."
3. Ustanovení § 261 se vypouští.
Odůvodnění
K bodu 1:
Na základě zkušeností s fašismem a nacismem za druhé světové války byl zaveden trestný čin propagace fašismu a podobného hnutí.
Zákonem č. 148/1969 Sb. byla s účinností od 1. ledna 1970 zavedena nepromlčitelnost válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Šlo o provedení Úmluvy se stejným názvem, která byla vyhlášena pod č. 53/1974 Sb.
Směrodatnou interpretací této úmluvy jsou Zásady mezinárodního práva, formulované Komisí pro mezinárodní právo na základě usnesení Valného shromáždění OSN z roku 1950. Za nepromlčitelné trestné činy podle mezinárodního práva byly prohlášeny zločiny proti míru, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.
Za současné mezinárodní situace je nepromlčitelnost verbálního deliktu podle § 260 anachronismem a je třeba jej z výčtu nepromlčitelných trestných činů vypustit.
K bodu 2:
Novela § 260 schválená Federálním shromážděním dne 11. prosince 1991, pokud stanoví trestní odpovědnost za propagaci konkrétní ideologie, je v rozporu s ustanovením čl. 18 a 19 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a s ustanovením čl. 17 listiny základních práv a svobod. Omezení svobody myšlení a práva zastávat bez překážky své názory, může být zákonem stanoveno pouze výslovně uvedenými znaky a skutkovými podstatami ve smyslu čl. 18 odst. 3, čl. 19 odst. 3 a čl. 20 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, jakož i čl. 17 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Paušální odkazy na obecné ideologické pojmy je zřejmým porušením mezinárodních a vnitrostátních ústavních norem a navíc je v rozporu s ustanovením čl. 26 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, zakazujícím jakoukoli diskriminaci, zejména též z důvodu politického smýšlení.
Navrhuje se proto takové znění ustanovení § 260, které je v souladu s mezinárodně převzatými závazky, zejména s ratifikovanou a vyhlášenou Mezinárodní úmluvou o odstranění všech forem rasové diskriminace a s Mezinárodní úmluvou o potlačení a trestání zločinu apartheidu, jakož i s ústavně zaručenými právy občanů.
K bodu 3:
Vypuštění ustanovení § 261 se navrhuje v souladu s celkovou tendencí dekriminalizovat a depenalizovat jednání, která stupněm své společenské nebezpečnosti neodpovídají obecným znakům kriminálních deliktů.
V Praze dne 12. prosince 1991