Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky

VI. v. o.

V Praze dne 2. ledna 1992

Vážený pane poslanče,

Vaši interpelaci ze dne 5. prosince 1991, ve které žádáte o informaci jak se uplatňují ustanovení zákona č. 451/1991 Sb. ve federálním ministerstvu práce a sociálních věcí využívám k tomu, abych Vám v rámci odpovědi podal stručnou zprávu o celkové personální politice v mém resortu.

Po mém jmenování ministrem práce a sociálních věcí dne 19. prosince 1989 a seznámení se s personálními poměry na ministerstvu jsem došel k závěru, že v této oblasti bude nutno provést řadu změn a trvale ji sledovat. Že toto rozhodnutí jsem v uplynulých dvou letech naplňoval mohu doložit zejména základními údaji a sice, že k 31. prosinci 1991 odešlo z ministerstva 90 pracovníků a přišlo nových 101 pracovníků. Šedesátiprocentní obměna personálu, kterou uvedená čísla představují, je na hranici fungování úřadu na požadované úrovni. Podobným způsobem jsem postupoval při změnách ve vedoucích funkcích. Nastoupili noví náměstci ministra, jmenoval jsem postupně devět nových ředitelů odborů z průměrného počtu deset a dvacetčtyři vedoucích oddělení z průměrného počtu dvacetdva. Jmenován byl rovněž nový ředitel jediné podřízené organizace - Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí Bratislava.

V uplynulém období jsem ve snaze doplnit aparát ministerstva rovněž akceptoval nabídku předsedy strany ČSSD p. Horáka a reagoval na požadavek poslance ČNR, místopředsedy ČSL p. Karase. Bohužel tato iniciativa nenalezla v prvém případě u zájemců o funkce v úřadu navrhovaných p. Horákem kladnou odezvu, ČSL nabídla pouze dva odborníky z výpočetní oblasti.

Po přijetí zákona č. 451/1991 Sb. jsem byl veden snahou získat určitý okruh lidí nezatížených minulostí jako odborníků-specialistů, z nichž bych mohl v případě potřeby vybírat na vedoucí funkce. Odeslal jsem proto neprodleně požadavek s nabídkou ve shora uvedeném smyslu na ústředí celkem 21 politických stran v Čechách, na Moravě a na Slovensku. Do dnešního dne jsem obdržel odpověď pouze od Demokratické strany, která poukazuje na neřešitelnou otázku samostatného bydlení pro zájemce ze SR a nízkou platovou úroveň vzhledem k požadavkům kladeným na pracovníky ministerstev a od Komunistické strany Čech a Moravy, ve které se děkuje za nabídku.

Personální situace na ministerstvu (a domnívám se, že i na jiných ústředních orgánech státní správy) je složitá. Řada kvalitních pracovníků odchází za podstatně výhodnějších platových podmínek do oblasti podnikání a získání adekvátní náhrady je dnes téměř nemožné. Přispívá k tomu zpochybňování budoucí existence společného státu, paušální hodnocení státních orgánů jako neúčelné byrokracie i postupné obnovování "kádrovacích" metod v personální práci apod. Rád bych využil této příležitosti, abych požádal o účinnou pomoc při nápravě takového vnímání dnešní reality naší veřejností.

A nyní k vlastnímu uplatňování zákona č. 451/1991 Sb. Po přijetí usnesení vlády ČSFR č. 742/1991 k zabezpečení postupu vlády ČSFR při realizaci zákona č. 451/1991 Sb., kterým mi byly v této souvislosti stanoveny další úkoly a po poradě vedoucích personálních útvarů federálních ministerstev na Úřadu vlády, na které byl doporučen jednotný postup, instruoval jsem ředitele Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí v Bratislavě jako jediné podřízené organizace. Ředitel Vykopal zaslal 3. 12. 1991 na FMV žádost o vydání osvědčení na sedm pracovníků, kteří zastávají jmenované funkce. Následně byli tito pracovníci o žádosti informováni a požádáni, aby osvědčení odevzdali do 30 dnů po obdržení řediteli ústavu současně s čestnými prohlášeními ve smyslu zákona.

Na FMSV byly žádosti o osvědčení zaslány na Federální ministerstvo vnitra ve dvou etapách. Nejprve byla vyžádána dopisem z 9. 12. 1991 osvědčení pro náměstky ministra, poté dopisem z 20. 12. 1991 byla vyžádána osvědčení pro všechny ředitele odborů a vedoucí oddělení, tedy pro pracovníky jmenované do funkcí a současně také pro řadu specialistů, kteří budou přicházet v úvahu na jmenování do funkcí, pokud budou muset být jiní pracovníci odvoláni. Současně byl předán všem, pro něž osvědčení bylo vyžádáno, dopis, ve kterém jsou o žádosti informováni a požádáni o odevzdání osvědčení do 30 dnů po jeho obdržení určenému pracovníku kanceláře ministra. Současně byli požádáni o odevzdání čestných prohlášení ve smyslu zákona ve stejném termínu. Text prohlášení byl pracovníkům předán.

Pro úplnost připojuji informaci, že po vydání zákona č. 451/1991 Sb., rozvázalo FMPSV pracovní poměr se třemi pracovníky, kteří vykonávali funkce na základě jmenování a před 17. 11. 1989 byli členy Lidových milicí. Pro tyto pracovníky nebylo vyžádáno osvědčení ani nebyli požádáni o čestné prohlášení. V současné době nejsou obsazená dvě místa ředitelů odborů, a to tak závažných úseků jako je zaměstnanost a mzdy a požádaní specialisté odmítají funkce převzít.

Závěrem mi dovolte, vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci informovat, že pro přijetí zákona č. 541/1991 Sb., je ČSFR předmětem stížností podaných čs. odborovými ústřednami u Mezinárodní organizace práce. Tato stížnost byla přijata a probíhá příslušné šetření. Vláda ČSFR v této souvislosti požádala FS o spolupráci při přípravě čs. stanoviska ke stížnosti, které by osvětlilo důvody, pro které došlo k přijetí zákona v jeho dnešní podobě. S rozpaky jsem přijal sdělení Federálního shromáždění ze dne 4. 12. 1991, ve kterém tuto pomoc vládě odmítá s poukazem na velmi rozdílné názory poslanců vzhledem na zastoupení širokého politického spektra parlamentu.

Vzhledem ke znění § 2 a 6 ústavního zákona č. 23/1991 Sb., kterým byla uvozena Listina základních práv a svobod, by v případě uznání stížnosti našich odborových ústředen za oprávněné došlo v souvislosti s uplatňováním lustračního zákona k řadě komplikací, považuji Vaši účinnou pomoc v uvedeném směru za naléhavou.

S pozdravem