Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky

VI. v. o.

MINISTR HOSPODÁŘSTVÍ ČSFR

Ing. Vladimír Dlouhý, CSc.

Č. j. 80 956/92

V Praze dne 7. února 1992

Vážený pane poslanče,

Vaše dotazy vycházejí z dopisu ekologického hnutí Děti Země - sekce "Energie" ze dne 3. 1. 1992, kterým byli poslanci Federálního shromáždění požádáni o vznesení interpelace na mne.

Předmětem prvních tří dotazů Vaší interpelace je technickoekonomická studie "Ekonomické porovnání možných zdrojů výroby elektrické energie v ČSFR", kterou pro FMH v dubnu 1991 zpracovala Katedra ekonomiky a řízení energetiky ČVUT - FEL, Praha. Studie byla zpracována na základě požadavku výborů životního prostředí SL a SN, kde byl návrh Zásad státní energetické politiky projednáván za mé účasti dne 24. 1. 1991. Účelem studie bylo technicko-ekonomické posouzení možných zdrojů výroby elektrické energie v Podmínkách ČSFR, především z pohledu potenciálního investora s použitím metody ekonomické efektivnosti investic UNIPIDE, která je k těmto účelům obvykle používána v zahraničí. Ve studii byly hodnoceny jaderné elektrárny, uhelné elektrárny, paroplynové elektrárny, plynové turbiny a malé vodní elektrárny z hlediska investičních nákladů a provozních nákladů na vyrobenou MWh. Výsledné měrné výrobní náklady byly porovnány graficky v závislosti na diskontní sazbě a na ročním využití elektrického výkonu elektráren.

Výsledkem ekonomického hodnocení efektivnosti výstavby nových elektrárenských kapacit pouze z hlediska jejich vnitřního ekonomického a technického charakteru bylo doporučení k rozvíjení jaderného programu na úrovni světového standardu v kombinaci s paroplynovými elektrárenskými bloky pro krytí špičkového zatížení elektrizační soustavy, popřípadě s moderními uhelnými bloky s odsířením a denitrifikací s dovozem kvalitního černého uhlí a se zplynováním uhlí. Malé plynové turbíny, a malé vodní elektrárny mohou být vhodným doplňkovým zdrojem spolupracujícím se systémovými elektrárnami.

Vzhledem k tomu, že výsledky studie byly v průběhu roku 1991 posuzovány v dalších organizacích energetického výzkumu /např. Výzkumný ústav energeticky, Praha, Výzkumný ústav energetický, Brno, Výzkumný ústav jaderných elektráren, Trnava/ a nebyly vůči zpracovatelům uplatněny zásadní připomínky, týkající se vstupních dat /tedy ani investičních nákladů/ a zpracovatelé vycházeli přímo z podkladů firmy ABB, jedná se asi o nedorozumění, způsobené záměnou dvou uvažovaných variant, t. j.

- dodávkou pouze jaderného ostrova od firmy ABB s účastí našich firem ve výši 60 % celkových investičních nákladů,

- dodávkou celé jaderné elektrárny na klíč od firmy ABB bez účasti našich firem, kde jsou investiční náklady vyšší vlivem kursu koruny vůči dolaru.

V žádném případě se však nemůže jednat o 2 - 3 násobné podhodnocení investičních nákladů těchto elektráren.

Studie nebyla zařazena jako příloha důvodové zprávy definitivního znění Zásad státní energetické politiky ze dne 23. 12. 1991, zejména proto, že za předpokládaného poklesu poptávky po elektrické energii v nejbližších pěti letech a oživení této poptávky začátkem druhé poloviny 90. let nelze v roce 2000 uvažovat se spotřebou elektrické energie, výrazně převyšující spotřebu v roce 1990. Saturace tuzemské poptávky na této úrovni nevyžaduje v podstatě politické rozhodnutí o výstavbě dalších zdrojů elektřiny v nejbližším období. Pokud se týče údajné preference dalšího rozvoje jaderné energetiky v Zásadách státní energetické politiky, je zde ve shodě se současným stavem této problematiky ve světě konstatováno, že výroba elektřiny v jaderných zdrojích je jedním z perspektivních směrů výroby elektřiny v ČSFR.

V případě jaderné energetiky lze finanční pomoc rozdělit do dvou základních skupin:

- zahraniční finanční úvěry, kde se jedná o účelově vázané úvěry mezi konkrétní čs. organizací /např. SEP Bratislava/ a konkrétní zahraniční bankovní institucí nebo jejich partnerskou organizací /např. Evropská banka pro obnovu a rozvoj/, nejedná se tedy o vládní /státní/ úvěry, ale jde o klasickou komerční záležitost, kdy zapůjčené prostředky bude podle podmínek příslušné smlouvy vracet čs. organizace, na tyto úvěry poskytuje čs. vláda prostřednictvím FMF příslušné záruky.

- zahraniční granty, jedná se o účelové směrované granty na neinvestiční práce a dodávky /studie, granty, konzultační činnost/, které jsou realizovány jako vládní bilaterální pomoc /např. Francie - studie palivového cyklu ČSFR/ a granty různých mezinárodních fondů /např. AVD z USA, program Phare Evropských společenství/, řešitelé těchto studií jsou vybíráni na základě přísných pravidel v mezinárodním konkursu.

Pokud je mi známo, na propagaci jaderného programu vláda ČSFR žádné prostředky neuvolnila. Existující osvětová kampaň, zejména v blízkosti jaderných elektráren je zcela hrazena z provozních prostředků elektrárenských společností.

S pozdravem

Vážený pan

Milan Šútovec, CSc.

předseda Sněmovny národů

Federálního shromáždění