Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky 1992
VI. v. o.
1306
Vládní návrh
Zásad
zákona Federálního shromáždění
o výrobě, rozvodu a spotřebě tepla
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
Zásada 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje
a/ práva a povinnosti právnických a fyzických osob při výrobě, rozvodu a spotřebě tepla, které slouží pro vytápění, klimatizování, přípravu teplé užitkové vody a pro technologické účely ve formě teplé nebo horké vody nebo páry /dále jen "zásobování teplem"/,
b/ pravidla pro zásobování teplem,
c/ prostředky k prosazování státního zájmu v oblasti zásobování teplem, včetně postihů a sankcí,
d/ podmínky pro zřizování a provozování zařízení pro zásobování teplem,
e/ podmínky podnikání ve výrobě a rozvodu tepla.
Odůvodnění
Tato zásada obsahuje předmět úpravy. V odstavci a/ se proti stávajícímu zákonu č. 89/1987 Sb., o výrobě rozvodu a spotřebě tepla, vypouští slova "jednotné" řízení výroby... Tato změna lépe vystihuje charakter zásobování teplem, které tvoří vždy systém v určité oblasti, městě, lokalitě.
Dále se vypouští působnost ústředních státních orgánů, neboť v nových podmínkách tržního hospodářství direktivní působnost těchto orgánů zaniká.
V odstavci a/ je rovněž uvedena úprava povinností a práv právnických a fyzických osob jako podnikatelských subjektů v této oblasti.
V odstavci b/ pak zákon bude upravovat hospodaření s teplem jako základní povinnost ke zlepšení situace v tomto směru, včetně měření a regulace tepla a ochranu odběratelů.
V odstavci c/ jsou doplňovány nástroje k prosazování státního zájmu /zejména zásad státní energetické politiky/ i možnost postihů a sankcí /např. při nezavedení měření a regulace tepla/, což se ukazuje jako nutná podmínka řešení této oblasti.
V odstavci d/ pak zůstávají podmínky pro zřizování a provozování zařízení pro zásobování teplem. Zákon je bude řešit pouze v rozsahu, kde je nutno zachovat veřejný zájem.
V odstavci e/ jsou nově zavedeny zásady pro podnikání ve výrobě a rozvodu tepla s cílem umožnit získat oprávnění těm fyzickým a právnickým osobám, které splní určité podmínky.
Zásada 2
Způsoby zásobování teplem
/1/ Zásobování teplem se provádí centralizovaným nebo decentralizovaným způsobem.
/2/ Centralizovaný způsob zásobování teplem je výroba tepla v ústředním zdroji tepla a jeho dodávka do více odběrných tepelných zařízení prostřednictvím rozvodů tepla.
/3/ Decentralizovaný způsob zásobování teplem je výroba tepla v místním zdroji tepla a jeho dodávka do vnitřního zařízení, popřípadě i prostřednictvím rozvodů tepla nebo přímo k vytápění.
Odůvodnění
Dosavadní zákonná úprava se osvědčila a s malými úpravami se přebírá z dosud platného zákona.
Zásada 3
Zařízení pro zásobování teplem
/1/ Zařízením pro zásobováním teplem se rozumí
a/ ústřední a místní zdroj tepla,
b/ rozvod tepla
c/ tepelná přípojka
d/ odběrné tepelné zařízení
e/ vnitřní tepelné zařízení.
/2/ Rozvodem tepla je soubor zařízení, který tvoří potrubí s příslušenství /dále jen "tepelná síť"/, a pokud jsou vybudovány i stanice, v nichž se upravují parametry teplonosné látky. Stanice, v nichž se upravují parametry teplonosné látky na hodnoty vyhovující vnitřnímu zařízení, jsou předávacími stanicemi. Předávací stanice dělí rozvod tepla na část primární a sekundární.
/3/ Tepelnou přípojkou je zařízení sloužící k připojení odběrného tepelného zařízení jednoho odběratele k rozvodu tepla nebo přímo ke zdroji tepla.
/4/ Odběrným tepelným zařízením je vnitřní zařízení, popřípadě část rozvodu tepla navazující na tepelnou přípojku; slouží jednomu odběrateli.
/5/ Vnitřním tepelným zařízením jsou spotřebiče a příslušné rozvodné potrubí s příslušenstvím; slouží k účelovému využití tepla spotřebitelem.
Odůvodnění
V nové úpravě se vypouští odst. 1, neboť je definován ČSN. V odst. 2 se upouští od podmínky, podle které ústředním zdrojem tepla byl zdroj s instalovaným tepelným výkonem nejméně 6 MW. Tato hranice s odbouráním dotací na teplo ztratila význam, naopak se ukázala jako čistě administrativní. Ostatní podmínky zůstávají v platnosti. V odst. 3 se vypouští "... k veřejnému" rozvodu tepla, neboť formulace veřejného rozvodu tepla v nových podmínkách tržního hospodářství ztrácí na významu. Dále se vypouští původní odst. 7, neboť výklad o jaký druh zařízení pro zásobování teplem jde, přísluší tvůrci zákona.
ČÁST DRUHÁ
ZŘIZOVÁNÍ A PROVOZOVÁNÍ ZAŘÍZENÍ
PRO ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM
Zásada 4
Zřizování, rozšiřování a jiné úpravy ústředních a místních zdrojů tepla
Fyzické nebo právnické osoby mohou zřizovat nebo jinak upravovat ústřední a místní zdroje tepla jen v souladu s veřejným zájmem. Veřejným zájmem se zejména rozumí hospodárnost výroby a dodávky tepla a ochrana životního prostředí.
Odůvodnění
Vypouští se původní znění o zřizování ústředních zdrojů tepla na základě státního plánu rozvoje národního hospodářství nebo podle smlouvy o sdružení. Tyto podmínky již neodpovídají tržnímu hospodářství a ekonomické samostatnosti právnických a fyzických osob. Nově se však zařazuje podmínka hospodárné výroby a dodávky tepla, ochrana životního prostředí, což představuje veřejný zájem, který je nutno nadále sledovat i v podmínkách tržního hospodářství. Příslušnými pro určení veřejného zájmu budou místní orgány státní správy /obecní úřady/.
Dále se jako nadbytečné vypouští ustanovení, že bytová družstva mohou bez souhlasu příslušného svazu bytových družstev zřizovat, rozšiřovat nebo jinak upravovat pouze místní zdroje tepla a jen pro vlastní obytné domy a účelová zařízení. Toto omezení by bylo v rozporu s tržním hospodářstvím a je tedy ponecháno na jejich vůli a dohodě s ostatními partnery, zda a v jakém rozsahu v této oblasti chtějí působit.
Zásada 5
Zřizování, rozšiřování a jiné úpravy rozvodů tepla, tepelných přípojek a odběrných tepelných zařízení
/1/ Primární část rozvodů tepla k první předávací stanici k obytnému souboru zřizuje, rozšiřuje nebo jinak upravuje právnická nebo fyzická osoba, pokud je nebo bude provozovatelem ústředního zdroje tepla/dále jen "provozovatel "/, popřípadě primární části rozvodu tepla.
/2/ Předávací stanici a sekundární část rozvodu tepla zřizuje, rozšiřuje nebo jinak upravuje právnická nebo fyzická osoba s největším podílem na odběru tepla z takové stanice.
/3/ Tepelnou přípojku zřizuje, rozšiřuje nebo jinak upravuje na svůj náklad vlastník nebo správce zařízení nebo příslušná právnická nebo fyzická osoba, jejíž stavba má být k rozvodu tepla připojena, a to v souladu s podmínkami stanovenými provozovatelem rozvodu tepla.
/4/ Odběrné tepelné zařízení zřizuje, rozšiřuje nebo jinak upravuje právnická nebo fyzická osoba /investor stavby/, popřípadě vlastník nebo správce zařízení, k jehož zásobování teplem je určeno.
/5/ Ustanovení odstavců 1 - 4 platí, pokud se strany nedohodnou jinak.
Odůvodnění
Opět se vypouští ustanovení o sdružování a státním plánu rozvoje národního hospodářství jako rozporné s tržním hospodářstvím. Sdružování je nyní dobrovolnou vůlí ekonomicky samostatných subjektů vyjádřenou v příslušné hospodářské smlouvě. Dále se vypouští pojem veřejného rozvodu tepla ze stejných důvodů. Vypouští se rovněž z důvodů obdobných omezení pro stavební bytová družstva. Ostatní ustanovení jsou ponechána tak, aby byl zachován řád v této oblasti a transparentnost v povinnostech jednotlivých právnických nebo fyzických osob.
Zásada 6
Povinnosti provozovatelů zařízení pro výrobu a rozvod tepla
/1/ Provozovatel zařízení pro výrobu a rozvod tepla v soustavě nesmí toto zařízení nebo jeho část zrušit nebo přemístit, dlouhodobě zastavit nebo dlouhodobě omezit z něho dodávku tepla bez souhlasu příslušného orgánu státní správy republiky, jde li o dodávky tepla pro obyvatelstvo.
/2/ Souhlas podle odst. 1 se nevyžaduje ke krátkodobému, nejvýše čtrnáctidennímu zastavení nebo omezení dodávky tepla z důvodů opravy, revize, popř. odstranění provozní poruchy nebo havárie, zařízení pro výrobu a rozvod tepla a v případech, kdy odběratel přes upozornění dodavatele v jím určené lhůtě odmítá uhradit svou spotřebu tepla.
Odůvodnění
Souhlas je vydáván jako správní akt nejpozději do 30 dnů od požádání. Nesouhlas musí být opatřen podmínkami, za kterých lze souhlas udělit. Podmínky souhlasu určuje příslušný obecní úřad. Jde o ochranu obyvatelstva a významnou pravomoc obecního úřadu, který při vydání souhlasu musí mít projednánu náhradní dodávku tepla. Ochrana odběratele se nemůže vztáhnout na případy neplacení odběru tepla.
ČÁST TŘETÍ
OPRÁVNĚNÍ K CIZÍM NEMOVITOSTEM
Zásada 7
Oprávnění investorů a provozovatelů zařízení pro rozvod tepla
/1/ Investoři, majitelé a provozovatelé zařízení pro rozvod tepla, jsou ve veřejném zájmu oprávněni:
a/ zřizovat na cizích nemovitostech zařízení pro rozvod tepla v rozsahu vyplývajícím ze stavebního povolení a tato zařízení provozovat,
b/ vstupovat a vjíždět v souvislosti se zřizováním a změnami, popřípadě s provozováním, opravami, údržbou a odstraňováním zařízení pro rozvod tepla na příjezdné, průjezdné a tímto zařízením dotčené cizí nemovitosti,
c/ odstraňovat a oklešťovat jen v nezbytném rozsahu stromoví a jiné porosty překážející zařízení pro rozvod tepla.
/2/ Vstup do uzavřených prostor a zařízení sloužící k výkonu činnosti a služeb vojenské správy, orgánů policie, vojsk ministerstva vnitra, sboru nápravné výchovy, jakož i vstup na ty nemovitosti, na nichž jsou umístěna zvláštní zařízení federálního ministerstva spojů, v souvislosti s výkonem oprávnění podle odst. 1 se řídí zvláštními předpisy.
/3/ Oprávnění podle odst. 1 vznikají dnem, kdy stavební povolení nabylo právní moci, zanikají dnem právní moci rozhodnutí o zrušení zařízení pro rozvod tepla.
/4/ Oprávnění podle odst. 1 jsou věcnými břemeny váznoucími na dotčených nemovitostech a nezapisují se do evidence nemovitostí.
/5/ Pokud je výkonem oprávnění podle odst. 1 omezeno užívání nemovitosti, kterou vlastní nebo má v nájmu příslušná osoba, poskytne se vlastníku nebo nájemci jednorázová náhrada obdobně podle předpisů o náhradách při vyvlastnění nemovitost. [Vyhláška č. 122/1984 Sb., o náhradách při vyvlastnění staveb, pozemků, porostů a práv k nim.]
/6/ Nedojde-li mezi vlastníkem nebo nájemcem a investorem nebo provozovatelem zařízení pro rozvod tepla k dohodě o jednorázové náhradě podle odst. 5, nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy bylo užívání zařízení povoleno, rozhodne na základě jeho návrhu soud.
/7/ Návrh podle odst. 6 musí být podán do 12 měsíců ode dne, kdy bylo povoleno užívání zařízení [zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu /stavební zákon/, ve znění pozdějších úprav.], jinak právo zanikne.
Odůvodnění
Přejímá se dosavadní úprava § 20 zákona s tím, že obecní úřady zváží u každého jednotlivého případu otázku veřejného zájmu.
Stavby, provozování, opravy, rekonstrukce, modernizace a údržba rozvodu tepla se neobejdou bez použití sousedních nemovitostí, umožňující vstup na přímo dotčené nemovitosti.
Toto použití cizích nemovitostí není trvale takové intenzity, aby bylo nezbytné a hospodárné je pro tento účel vykupovat. Proto se přímo zákonem přiznávají investorům a provozovatelům zařízení pro rozvod tepla ve stanoveném rozsahu určitá oprávnění k cizím nemovitostem a mohou být uplatňována bez ohledu na to, zda dotčené nemovitosti jsou ve vlastnictví státu, právnických osob nebo občanů, popřípadě v jejich nájmu.
Pokud jde o náhradu za trpění oprávnění, vychází zákon z předpokladu, že dodávka tepla se stala do té míry nezbytnou potřebou naší doby, že lze spravedlivě žádat, aby vlastníci a nájemci nemovitostí potřebných pro rozvod tepla a jeho dodávku trpěli výkon oprávnění uvedených v zákonu bez náhrady.
Přesto však zákon pamatuje na poskytnutí přiměřené jednorázové náhrady v případě, že je vlastník nebo nájemce výkonem oprávnění podstatně omezen v užívání nemovitostí.
Podstatným omezením možností užívání nemovitostí se rozumí například instalace podpěry při nadzemním vedení rozvodu tepla, změna vegetačních podmínek v důsledku rozvodu pod povrchem apod.
V ostatních případech jednorázová náhrada za výkon oprávnění nepřísluší. Tato náhrada nesmí přesáhnout náhradu při vyvlastnění, která je stanovena vyhláškou federálního ministerstva financí č. 122/1984 Sb., o náhradách při vyvlastnění staveb, pozemků, porostů a práv k nim.
Poskytnutí jednorázové náhrady za podstatné omezení užívání nemovitosti nevylučuje náhradu škody.
Zásada 8
Povinnosti investorů a provozovatelů zařízení pro rozvod tepla
/1/ Při výkonu oprávnění podle zásady 7 je investor, popř. provozovatel zařízení pro rozvod tepla povinen šetřit dotčené nemovitosti včetně porostů a kultur.
/2/ Investor, popř. provozovatel zařízení pro rozvod tepla je povinen upozornit vlastníky nebo nájemce dotčených nemovitostí na dobu a rozsah prací souvisejících s výkonem oprávnění podle zásady 7 tak, aby mohli provést potřebná opatření k zamezení, popř. snížení škody; to neplatí, pokud by tím byl snížen okamžitý zásah při odstraňování havarijní situace.
/3/ Investor, popř. provozovatel zařízení pro rozvod tepla je povinen po ukončení výkonu oprávnění podle zásady 7 uvést nemovitost v maximální možné míře do původního stavu.
/4/ Vznikne-li výkonem oprávnění podle zásady 7 vlastníkovi, nebo nájemci nemovitosti škoda, je investor, popř. provozovatel zařízení pro rozvod tepla, povinen ji nahradit způsobem stanoveným podle zvláštních předpisů. [Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.]
Odůvodnění
Stávající úprava se přebírá jako osvědčená a pro uvedené subjekty se právem upravují zvýhodnění s tím, že v případě sporu budou rozhodovat příslušné soudy včetně obchodních soudů.
Zásada 9
Ochranná pásma
/1/ Ochranná pásma jsou určena k zabezpečení zařízení pro rozvod tepla, k ochraně jejich plynulého provozu a k zajištění bezpečnosti osob a majetku v těchto pásmech.
/2/ Povinnosti a omezení v ochranných pásmech a v jejich blízkosti, tj. v prostoru bezprostředně souvisejícím, vznikají dnem, kdy územní rozhodnutí o umístění zařízení pro rozvod tepla nabylo právní moci a zanikají zrušením tohoto zařízení; vztahují se i na zařízení pro rozvod tepla, která byla zřízena přede dnem účinnosti zákona.
/3/ V ochranných pásmech a v jejich blízkosti nesmějí být umísťovány stavby a provozovány činnosti ohrožující provoz zařízení pro rozvod tepla.
Zásada 10
Šířka ochranných pásem
/1/ Ochranné pásmo primární části rozvodu tepla je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách tohoto zařízení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení, které činí:
a/ u primární části rozvodu tepla v zastavěném území na každou stranu 1 m,
b/ u primární části rozvodu tepla mimo zastavěné území na každou stranu 3 - 5 m podle stanovení provozovatelem tohoto zařízení.
/2/ Ochranné pásmo předávacích stanic je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 3 m kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici objektu stanic.
/3/ Ochranné pásmo sekundární části rozvodu tepla je stanoveno jeho provozovatelem, a to pouze v případech, kdy by mohlo dojít k ohrožení plynulosti a bezpečnosti provozu.
/4/ Ochranné pásmo nevzniká:
a/ u primární části rozvodu tepla, jestliže prochází technickým podlažím vytápěných budov,
b/ u předávacích stanic, jestliže byly umístěny ve vytápěných budovách.
Zásada 11
Ochrana primární části rozvodu tepla a předávacích stanic
V ochranných pásmech je bez souhlasu provozovatele zakázáno:
a/ provádět činnosti, které by mohly ohrozit zařízení pro rozvod tepla, plynulost a bezpečnost jeho provozu a údržby, nebo při kterých by mohla být ohrožena bezpečnost osob nebo majetku /např. uskladňování a práce s hořlavinami a výbušninami, přejezdy těžkých mechanismů/,
b/ provádět stavby a umísťovat zařízení, provádět odkopy nebo navršování zemin nebo jiného materiálu, vysazovat trvalé porosty.
Zásada 12
Blízkost ochranných pásem
V blízkosti ochranných pásem je bez souhlasu provozovatele zakázáno umísťovat zařízení, popř. stavby nebo provádět činnosti, při jejichž poruše, zřícení nebo nesprávné manipulaci by mohlo dojít k ohrožení plynulého a bezpečného provozu zařízení pro rozvod tepla /např. skládky hořlavin a výbušnin, čerpadla pohonných hmot, plynojemy, stožáry, provádění trhacích prací/.
Odůvodnění k zásadám 9, 10, 11 a 12
Nadále se jeví jako potřebné upravit ochranná pásma. Ochranná pásma se upravují v zákoně šířeji a komplexněji s tím, že se příslušná ustanovení vyhlášky o hospodaření s teplem zruší..
Zásada 13
Styk různých zařízení
Zařízení pro rozvod tepla se mohou křížit s komunikacemi, vodami, vodohospodářskými a jinými díly, jakož i s územími, v nichž jsou dobývány nerosty, nebo se jich jinak dotknou, anebo mohou být jimi křížena nebo jinak dotčena, jestliže je to z technických důvodů nutné nebo žádá-li to obecný zájem, a to způsobem přiměřeným jeho potřebám a místním poměrům, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných orgánů a organizací a občanů. Odůvodnění
Odůvodnění
Úpravu styku zařízení se jeví jako potřebná a nepostačuj ČSN, neboť se zde zakládají práva a povinnosti organizací a občanů.
Zvláštními předpisy se rozumí např. zákon č. 26/1967 Sb., o vnitrostátní plavbě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 51/1964 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů.
ČÁST ČTVRTÁ
PRAVIDLA PRO ZÁSOBOVÁNÍ S TEPLEM
Zásada 14
Povinnosti provozovatelů zařízení pro zásobování teplem
/1/ Pro zabezpečení řádného hospodaření s teplem jsou provozovatelé zařízení pro zásobování teplem povinni:
a/ dodržovat zásady hospodaření s teplem,
b/ dodržovat pravidla vytápění,
c/ dodržovat pravidla dodávky tepla a teplé užitkové vody,
d/ měřit teplo a využívat regulaci tepla.
/2/ Provozovatelé zařízení pro výrobu a rozvod tepla mohou připojovat pouze ta odběrná tepelná zařízení a stavby, jejichž provedení odpovídá zásadám hospodárnosti a technické spolehlivosti z hlediska spotřeby tepla.
/3/ Provozovatelé zařízení pro zásobování teplem j sou povinni dbát pokynů právnické nebo fyzické osoby, která řídí provoz soustavy a upravovat podle ní provoz a spotřebu odběrných tepelných zařízení podle dohodnutého systému.
Odůvodnění
Vzhledem k tomu, že řádné provozování zařízení pro zásobování teplem je jednou ze základních povinností provozovatelů a uživatelů zařízení pro zásobování teplem ve veřejném zájmu, je i nadále tato úprava potřebná a podrobnosti j sou upraveny prováděcím předpisem.
Zásada 15
Připojování tepelných přípojek
Provozovatelé rozvodů tepla nebo ústředního zdroje tepla jsou povinni připojit tepelné přípojky a odběrná tepelná zařízení na základě kolaudace, provedené podle zvláštních předpisů2/ a za podmínek mezi účastníky dohodnutých, pokud odpovídají zásadám hospodárnosti a technické spolehlivosti z hlediska dodávky tepla.
Odůvodnění
Připojování tepelných přípojek se upravuje tak, aby obsahovalo povinnost kolaudace a dohodnutí podmínky mezi účastníky.
Jako důležitý předpoklad připojení se považuje i nadále technická spolehlivost z hlediska spotřeby tepla a dodržení zásad hospodaření teplem podle zásady 14.
Zásada 16
Neoprávněný odběr
/1/ Neoprávněného odběru tepla se dopustí ten, kdo:
a/ odebírá teplo bez smlouvy, případně v rozporu se smlouvou,
b/ provede takový zásah na měřidle, že buď vůbec odběr nezaznamenává nebo zaznamenává nesprávně ke škodě dodavatele, popřípadě takové měřidlo užívá,
c/ buď sám nebo osoby, za něž odpovídá, poškodí plombu a ovlivní správnost měření,
d/ přemístí měřidlo bez souhlasu dodavatele.
/2/ Jako neoprávněný odběr se posuzuje i znemožnění dodavateli přístupu k měřidlům za účelem jejich kontroly a údržby, popřípadě jejich výměny.
Odůvodnění
Podle zjištění se v praxi stávají případy odběru tepla bez souhlasu dodavatele, ať už v rozporu s podmínkami odběru tepla nebo bez uzavření smlouvy. Nejsou ani výjimečné ty případy, kdy dochází k manipulaci s měřidly ke škodě dodavatele nebo je znemožněno dodavateli ověřit si správnost údajů uváděných měřidlem. Proto je třeba definovat neoprávněný odběr přímo v zákoně, aby bylo možné určit míru zavinění pro případný postih.
ČÁST PÁTÁ
SANKČNÍ USTANOVENÍ
Zásada 17
Postihy
/1/ Jestliže provozovatel zařízení pro výrobu a rozvod tepla zruší nebo přemístí, dlouhodobě zastaví nebo dlouhodobě omezí z něho dodávku tepla pro obyvatelstvo podle zásady 6 odstavce 1, uloží se mu pokuta až do výše 500 000 Kčs.
/2/ Poruší-li právnická nebo fyzická osoba povinnost vyplývající z ustanovení zásady 10 až zásady 13 o ochranných pásmech a styku různých zařízení, uloží příslušný stavební úřad pokutu až do výše 100 000 Kčs.
/3/ Za zaviněné poškození zařízení pro výrobu a rozvod tepla může příslušný orgán státní správy republiky, na návrh provozovatele zařízení, uložit pokutu až do výše 100 000 Kčs.
Právo provozovatele zařízení na náhradu škody není tímto dotčeno.
/4/ Za neoprávněný odběr podle zásady 16 odstavec 2 písmeno e/ zaplatí odběratel jednorázovou pokutu.
Právnická nebo fyzická osoba, která odebrala teplo ke svému podnikání, zaplatí pokutu až do výše 50 000 Kčs a fyzická osoba, pokud není podnikatelem, až do výše 20 000 Kčs. O výši pokuty rozhoduje příslušný orgán státní správy.
/5/ Pokuty podle odstavců 1, 2, 3 a 4 lze uložit do jednoho roku ode dne zjištění porušení povinnosti, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
/6/ Pří ukládání pokuty se přihlíží zejména k závažnosti, způsobu a následkům protiprávního jednání. Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty.
/7/ Zákony národních rad stanoví, kdo pokuty ukládá a jaké je jejich rozpočtové určení.
/8/ Dopustí-li se jednání uvedeného v zásadě 16 odstavec 2 písmeno a/, b/, c/, d/ fyzická osoba a odběr tepla neslouží k podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, je povinna zaplatit dodavateli tepla paušální náhradu škody ve výši 10 000 Kčs.
/9/ Dopustí-li se jednání uvedeného v zásadě 16 odst. 2 písmeno a/, b/, c/, d/ právnická osoba nebo fyzická osoba, u které odběr tepla slouží k podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, je povinna zaplatit dodavateli tepla náhradu škody ve výši 200 000 Kčs.
/10/ Pro uplatňované nároků na náhradu škody podle odstavců /8/ a /9/ platí ustanovení občanského zákoníku.
/11/ Za nesplnění povinnosti měřit teplo a využívat regulace tepla podle zásady 14 písmeno d/ stanoví důsledky prováděcí předpis.
Odůvodnění
Nově se zavádí v zákoně sankční ustanovení, neboť zákonná úprava bez sankcí se v minulosti neosvědčila. Způsob a výše ukládaných sankčních postihů si vynutí dodržování povinností závažných okruhů problémů uvedených v zákoně.
Významným institutem se jeví podle odstavce /8/ paušalizovaná náhrada škody pro objektivní neschopnost dodavatele tepla přesně stanovit zahájení a rozsah neoprávněného odběru.
V odstavci /11/ jde o zakotvení zmocnění k vydání prováděcího předpisu, přičemž tento je již vydán a řeší podrobně instalaci měřidel a regulační techniky v termínech a při jejich nedodržení se ukládá povinnost udělení slevy z ceny tepla pro odběratele.
ČÁST ŠESTÁ
ZÁSADY PRO PODNIKÁNÍ VE VÝROBĚ
A ROZVODU TEPLA
Zásada 18
Subjekty oprávněné vyrábět a rozvádět teplo
/1/ Provozovat podnikatelskou činnost při výrobě nebo rozvodu tepla mohou právnické a fyzické osoby na základě povolení podle tohoto zákona. Povolení uděluje orgán státní správy pro oblast energetiky, který určí zákony národních rad. Tento orgán stanoví též podmínky výkonu povolené činnosti. Nestanoví-li tento zákon jinak, platí o podmínkách podnikání v oblastí výroby a rozvodu tepla přiměřeně ustanovení § 5, 6, 8, 10 až 16, 27 odst. 2 a 3 a 50 až 59 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání /živnostensky zákon/.
/2/ Právnické a fyzické osoby činné v oblasti výroby a rozvodu tepla jsou povinny poskytovat údaje [Zákon č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomický informací ve znění zákona č. 128/9189 Sb.] potřebné k vypracování programu teplárenství a k sestavení programu energetického hospodářství České a Slovenské Federativní republiky.
Odůvodnění
Povolení vydá podle zákona národní rady příslušný orgán státní správy republik, který by měl vést evidenci povolení a vydat bližší podmínky pro udělování povolení i z hlediska stanovení rozsahu činností a územní působnosti právnické nebo fyzické osoby.
Právnické a fyzické osoby splňující podmínky technické, organizační a finanční, zejména pak ekologické, požívají veškeré výhody vyplývající z tohoto zákona.
Orgány státní správy republiky udělí povolení, jestliže právnické nebo fyzické osoby zajišťují svou činnost pomocí občanů, kteří jsou oprávněni podle zvláštních předpisů provádět všechny činnost spojené s výrobou a rozvodem tepla.
ČÁST SEDMÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Zásada 19
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky a ministerstvo hospodářství Slovenské republiky vydají právní předpisy k provedení zásady č. 14 odst. 4 a zásady č. 17 odst. 9.
Odůvodnění
Zákon nemůže upravit podrobně všechny společenské vztahy vznikající v oblasti teplárenství zejména proto, že půjde v oblasti hospodaření s teplem o proměnlivé ukazatele, jejichž operativní úprava se ponechává na úrovni vyhlášky ministerstvům republik příslušným pro realizaci v oblasti výroby a rozvodu tepla.
Zásada 20
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1. Zákon č. 89/1987 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě tepla.
2. Ustanovení § 11, 12 a 13 vyhlášky MHPR ČR č. 186/1991 Sb., a vyhlášky MH SR č. 206/1991 Sb., o hospodaření s teplem, řízení soustav centralizovaného zásobování teplem a o ochranných pásmech.
Odůvodnění
Ruší se ta ustanovení vyhlášek, která pro jejich trvalost, obecnost a důležitost se upravují zákonem. Zákon č. 89/1987 Sb. se nahrazuje tímto zákonem.
Zásada 21
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti ...
Odůvodnění
Předpokládá se, že účinnost bude dána podle projednání ve Federálním shromáždění.
V Praze dne 30. ledna 1992
Předseda vlády ČSFR:
v z. Rychetský v. r.
Ministr hospodářství ČSFR:
Dlouhý v. r.