Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky

VI. v. o.

1333

Odpověď

předsedy vlády ČSFR JUDr. Mariána Čalfy na interpelaci podanou poslancem Sněmovny lidu Bohuslavem Hubálkem (tisk 1220) ve věci státního tajemství

 

PŘEDSEDA VLÁDY

ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY

V Praze dne 24. února 1992

Č. j. 8/I/92

Vážený pane poslanče,

k Vaší interpelaci ze dne 22. ledna 1992 ve věci státního tajemství (tisk 1220) konstatuji, že v obecné rovině lze souhlasit s názorem, že co největší otevřenost v jednáních i informacích je jedním ze základních předpokladů pro rozvoj demokratické společnosti. V konkrétních případech však záleží na okolnosti, o jak velkou otevřenost a o jaký druh informací se může jednat. Česká a Slovenská Federativní Republika se přijetím Listiny základních práv a svobod přihlásila k uznávání občanských politických práv, podle kterých každý má právo na informace, ale současně na základě zákona lze toto právo i omezit (článek 17 Listiny).

V ČSFR je takovým zákonem zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění pozdějších předpisů (ale i nový obchodní zákoník a další zákony). Ochrana pro stát důležitých informací je zcela běžnou záležitostí nejen u států zapojených v různých vojenských uskupeních, ale i pro státy, jejichž neutralita je velmi dobře známá, jakými jsou Rakousko nebo Švédsko. Nedodržování ochrany určitých informací je i tam sankcionováno, což lze doložit jak v trestním zákoně Rakouska, tak i Švédska. Ochranu obchodního, lékařského, bankovního, listovního i dalších tajemství jistě všichni považují za samozřejmou a správnou. I to je v souladu s citovanou Listinou, protože "každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě". Je nutné zdůraznit, že Listina žádnou výjimku nepřipouští (článek 10 Listiny). Tolik obecně k otázkám ochrany informací, kdy naopak před naším státem leží závažný úkol, urychleně zajistit bezpečnost informací a individuálních dat na úrovni v Evropě běžné, aby i naší zemi mohly být zahraničními partnery některé informace svěřeny bez obav o jejich vyzrazení. Jedná se o různé technologie, ale i přístupy do různých informačních sítí apod.

Vláda ČSFR přistoupila k zásadnímu snižování množství utajovaných skutečností již při novelizaci zákona č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, zákonem č. 383/1990 Sb. ze dne 19. 9. 1990, a to vydáním souvisejícího nařízení vlády ČSFR č. 419/1990, kterým byly nově stanoveny okruhy základních skutečností tvořících předmět státního tajemství. Federální ministerstvo vnitra, které ze zákona plní v těchto otázkách koordinující a kontrolní roli, na základě návrhů jednotlivých centrálních orgánů (a nejen federálních) provedlo od roku 1990 celkem 38 zásadních změn, novelizací nebo celkových zrušení Seznamů utajovaných skutečností a v současné době jsou v řízení další čtyři změny byly provedeny zhruba u tří čtvrtin subjektů, přičemž u některých i vícekrát (FMO 3x, FMPE 3x, Kancelář prezidenta republiky 3x a např. MZdr ČR jej zrušilo vůbec). Jeden z právě projednávaných Seznamů utajovaných skutečností je z oblasti ekonomiky a hospodářské strategie řízené na úrovni federace, který je předkládán jako návrh společného dokumentu ministerstva hospodářství ČSFR a ministerstva pro strategické plánování ČSFR. Tento návrh předpokládá úplné zrušení pěti dosavadních seznamů bývalých resortů SPK, SKVTRI, FMPE, FMHSE a FMZVž a snížení počtu uvedených položek z dosavadních 162 na 20. Demokratizační vývoj v uvedené oblasti je tedy zřejmý, prokazatelný a pokračující.

Protože se ani s tímto stavem do budoucna neuspokojujeme, pracuje v současné době FMV jako gestor na zásadách zcela nového zákona o ochraně státního tajemství, který by měl navazovat na zákon o informačních systémech a ochraně informací, s kterými tyto informační systémy nakládají, a přiměřeně odrážet jak evropské zvyklosti v těchto otázkách, tak naše konkrétní vnitřní podmínky. Zásady budou ve smyslu legislativních pravidel předloženy vládě ČSFR k projednání v červnu 1992 za účelem zajištění co největší objektivity připravovaných zásad zřídil ministr vnitra ČSFR odbornou komisi na úseku ochrany státního tajemství, která je složena z odborníků různých resortů a která na tomto úkolu intenzívně pracuje.

Změny Seznamů utajovaných skutečností, eventuálně jejich zrušení, je proces velmi náročný na připomínkové řízení, v jehož rámci musí být dány do souladu všechny důvodné požadavky připomínkujících stran. Časově a manuálně náročné je pak i provedení navazujících administrativních úkonů, spočívajících ve vyhodnocení a vytřídění mnohdy velmi rozsáhlých archivů písemností. Stanovený trend je však sledován, kontrolován a lze konstatovat, že je dodržován.

Podle současné platné právní úpravy navrhuje stupeň utajení každé písemnosti (informace) zpracovatel podle jejího obsahu za použití resortního Seznamu utajovaných skutečností, obdobně to platí i pro změnu nebo zrušení stupně utajení z toho vyplývá, že požadovaný seznam odtajněných dokumentů a oborů prakticky není možné vyhotovit, neboť není možné zpracovat přehled kdo, kdy a na jakém stupni řízení změnil či zrušil stupeň utajení písemnosti.

V působnosti federálního ministerstva vnitra bylo v souladu s ustanovením § 3 odst. 1 zákona o ochraně státního tajemství, ve znění pozdějších právních předpisů, a na základě nařízení vlády ČSFR č. 419 ze dne 20. září 1990 provedeno přehodnocení Seznamu utajovaných skutečností. V lednu 1991 byl ministrem vnitra ČSFR vydán nový "Seznam skutečností tvořících předmět státního a služebního tajemství pro obor působnosti federálního ministerstva vnitra".

Z porovnání současně platných Seznamů utajovaných skutečností pro obor působnosti FMV se seznamy platnými v roce 1989 lze konstatovat, že došlo k podstatnému snížení počtu nejen položek, ale i ke snížení stupně utajení obsahu utajovaných skutečností. Jestliže v roce 1989 obsahoval Seznam utajovaných skutečností 307 položek (z toho 58 PT ZD, 187 PT a 62 T), pak v současné době platný seznam obsahuje 143 položek (se stupněm utajení PT-63, T-80 položek).

Problematika odtajnění registrů svazků bývalé StB, včetně seznamů s ním souvisejících pracovníků z bývalého mocenského aparátu, resp. bývalých příslušníků StB, není v současné době otázkou profesionálního utajení v oblasti obrany a bezpečnosti, která spadá do působnosti FMV, ale spíše otázkou politickou. Současně je však třeba upozornit na skutečnost, že registry svazků obsahují i personální data k daným osobám, která jsou mj. chráněna Listinou základních práv a svobod. Domníváme se proto, že by bylo nezbytné řešit tuto otázku zákonnou úpravou, resp. vyžádáním stanoviska Ústavního soudu ČSFR.

S pozdravem

 

Na vědomí

Vážený pan

Vážený pan

Bohuslav Hubálek

Ing. Rudolf Battěk

poslanec Sněmovny lidu

předseda Sněmovny lidu

Federálního shromáždění ČSFR

Federálního shromáždění ČSFR

Praha

Praha


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP