Federální shromáždění ČSFR
VI. v. o.
1377
INTERPELACE
MINISTRA ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ JIŘÍHO DIENSTBIERA
poslancem SL FS Bohuslavem Hubálkem
Věc: Smlouva s Německem
Vážený pane ministře,
velice mě mrzí, že ve zmíněné smlouvě jsou zanedbány tak důležité skutečnosti, významné pro jasnou a právnicky nezaměnitelnou formulaci. Dovoluji si na ně upozornit nejenom Vás, ale také poslance Federálního shromáždění - v zájmu odpovědného přístupu, před projednáváním v parlamentu:
1. STÁTNÍ HRANICE
A) Německá stana uznává vhodnost tohoto termínu jak ve dřívější smlouvě s Rakouskem, tak i v současné době jako vlastní značení STAATS GRENZE u našich hranic.
B) Pojem státní hranice se právoplatně a jasně používá v nedávno ratifikované Smlouvě mezi ČSFR a Polskou republikou, ve článku 2 (2).
2. NULITA MNICHOVSKÉHO DIKTÁTU OD JEHO POČÁTKU
A) Toto důležité rozhodnutí je pro svůj stěžejní význam začleněno ne do preambule, ale přímo do článku 2 (3) zmíněné Smlouvy mezi ČSFR a Polskou republikou.
B) Nynější posunutí tohoto pojmu pouze jako připomínky do preambule připravované smlouvy s Německem, znamená podstatně oslabení právního významu - chápáno jak ve vztahu ke článku I předchozí smlouvy s Německem (č. 94/1974 Sb.), tak i podle nynější smlouvy s Polskem, ve článku 2 (3).
3. ODSUN-VYHNÁNÍ
A) Odsun i vysídlení jsou násilným aktem, ale na základě právního výroku. V tomto případě Postupimské dohody ze 2. 8. 1945. Používat jiné pojmy, než jaké vyřkli představitelé spojenců s ohledem na vyhodnocení dějů současných i předválečných, je svým způsobem zavádějící. Zvlášť použitím souběžného pojmu vyhnání, tedy násilného aktu bez právních náležitostí. Navíc také bez specifického vymezení, kdy a o koho se při vyhnání jednalo.
4. NÁSLEDKY NACISTICKÉ OKUPACE
A) Rozsudek Mimořádného lidového soudu v Praze nad K.H. Frankem, ze dne 27. IV. 1946, shrnuje zatímní souhrn škod, vzniklých nacistickou okupací. Vychází zejména z posudku, který přednesl dne 24. IV. 1946 soudní znalec JUDr. Leopold Chmela.
Rozsudek, str. 125 až 126: "... Jestliže přehlédneme veškeré škody, které byly způsobeny naší republice německou okupací, a to škody na měně, peněžnictví, výrobě, průmyslu, obchodu, zemědělství, dopravě, kulturních hodnotách, matrikulárním příspěvku, židovském majetku a na škodách vojenských, docházíme k úhrnné částce 429 miliard Kčs, ovšem tato škoda je vyjádřena z valné části v předmnichovských Kč, a poněvadž dnešní kupní síla Kčs činí asi jednu třetinu kupní síly předmnichovské Kč, činila by tudíž hodnota škod, vyjádřená v dnešních korunách, částku podstatně vyšší. U uvedeném obnosu jsou sice obsaženy celé škody měnové, nejsou zde však zahrnuty škody na budovách, životech a zdraví, které byly pro reparační účely vyčísleny částkou téměř 57 miliard. Podle přihlášek škod činí však dosud přihlášené škody téměř 300 miliard Kčs. Ovšem skutečné škody budou ještě podstatně vyšší ....".
B) Musíme brát v úvahu, že nacisté zahubili přes 350 tisíc čs. občanů, a že životy a zdraví jsou hodnoty nevyčíslitelné. I tak, jenom při minimálním zúročení oněch neúplných 729 miliard Kčs, vycházejí sumy přímo astronomické.
ZÁVĚR
Smlouva s Německem v dosavadní podobě pomíjí výše uvedené skutečnosti. Proto nemůže být spolehlivým základem poctivých a vyvážených vztahů. Její přijetí by znamenalo popření zásady pojmenovávat věci správnými jmény, se všemi neblahými, zákonitými důsledky. Mnichovanský appeasement za každou cenu není jediným dějinným mementem. Dbejme historických poučení, abychom se vyhnuli ranám osudu, které bychom si svou bláhovou lehkomyslností zavinili sami. Tentokrát přijetím smlouvy s Německem v jejím předkládaném znění.
S pozdravem
V Praze 9. března 1992