U družstev, která spravují družstevní byty a garáže, se osvobozují přijaté úhrady za užívání bytů a garáží, které jsou určeny na úhrady nákladů spojených s bydlením.

K podpoře rozvoje malých vodních elektráren a alternativních energetických zdrojů osvobozují se od daně z nich dosahované příjmy, a to po dobu kalendářního roku, v němž byly uvedeny do provozu a v následujících pěti letech.

K § 20 a 21

V těchto paragrafech jsou pouze ta ustanovení základu daně, která se odlišují u daně z příjmů právnických osob proti dani z příjmů fyzických osob. Jde o odchylné stanovení limitu pro dary na vymezené účely, protože z důvodu zabezpečení stability rozpočtových příjmů je u právnických osob riziko krácení těchto příjmů z důvodu poskytování darů vyšší. U daně z příjmů právnických osob je stanovena jednotná lineární sazba, aby právní úprava sama o sobě nepodněcovala zájem na zakládání dalších společností z důvodu snahy o rozmělnění daňového základu. Sazba daně je navrhována ve výši 45 %. Základem daně je i likvidační zůstatek. Vedle toho je v § 36 společných ustanovení stanovena zvláštní sazba daně pro ty případy, kdy je z hlediska zabezpečení rozpočtových příjmů proti daňovým únikům vhodné vybírat daň u zdroje zvláštní sazbou daně.

K § 22

Pro subjekty se sídlem nebo bydlištěm v cizině se vymezuje zdroj příjmů na území České a Slovenské Federativní Republiky, a to jednotně jak pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob, tak pro poplatníky daně z příjmů právnických osob. Na rozdíl od dosavadního stavu se výčet zdrojů doplňuje a upřesňuje tak, aby respektoval úpravy uplatňované v zahraničí.

K § 23 až 25

Uvedená ustanovení obsahují společná vymezení daňového základu pro fyzické i právnické osoby, a to pro poplatníky, kteří účtují v soustavě podvojného či jednoduchého účetnictví. Do základu daně obecně vymezeného v odst. 1 se nezahrnuje ta část příjmů, která je zdaňována zvláštní sazbou daně (§ 36). Účetnictví je základní metodou pro vymezení základu daně v některých případech jsou pro daňové účely uznány např. některé vybrané položky pouze limitovaně. Velmi důležitým ustanovením v § 23 odst. 7 je otázka ochrany proti cenovému transferu, které zabraňuje jednomu z druhů daňových úniků.

V § 24 je řešena problematika výdajů (nákladů) vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Detailní vymezení budou součástí účtových směrnic registrovaných jako zvláštní předpis ve Sbírce zákonů. Předmětem daňového zákona je vymezení výdajů pro daňové účely odchylně od účetnictví. U některých položek je odvolávka na limity uvedené ve zvláštních předpisech, kdy je účelné, aby stanovené limity mohly být aktualizovány operativně (např. u stravného). U vymezeného okruhu poplatníků (tzv. neziskový sektor - § 18 odst. 3 až 5), u kterých podléhá zdanění jen část příjmů, je možno uplatnit pouze ty výdaje (náklady), které jsou nutné k jejich dosažení.

V § 25 jsou uvedeny výdaje (náklady), které zejména nelze uznat jako nutné k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely. Patří mezi ně např. sankční platby za znečišťování životního prostředí, výdaje nad stanovené limity, platby jiným subjektům - členům správních rad (tantiémy) či držitelům cenných papírů (dividendy). Za výdaj (náklad) nutný k dosažení, zajištění a udržení příjmu nelze považovat ani daň zaplacenou za jiného poplatníka.

Toto vymezení základu daně nahradí v tomto směru i některé dosud platné finanční předpisy např. o odpisování, o závodním stravování, o společenské spotřebě.

K § 26 až 33

Navrhuje se vymezení charakteristik nutných pro odpisy a stanovení způsobu odpisování. Tyto charakteristiky vycházejí ze současně používaných pojmů s výjimkou základních prostředků, kdy s ohledem na novou možnost odpisovat i nehmotný majetek, je používán paralelní pojem hmotný majetek. Po vymezení předmětu odpisování dochází z hlediska nově uplatňovaného systému k podstatnému zjednodušení. Veškerý hmotný i nehmotný majetek je rozčleněn do 5 skupin podle předpokládané doby odpisování. Poplatník má možnost zvolit pro každý nově nabytý hmotný majetek způsob odpisování, a to lineární nebo degresivní, který však nelze měnit během odpisování.

U lineárního odpisování se vycházelo při stanovení sazby z 4, 8, 15, 30 a 50 (51) let odpisování podle zařazení do příslušné skupiny. Pro zjednodušení není rozhodující, v kterém období roku došlo k pořízení hmotného majetku či nehmotného majetku, jeho užití k dosažení zdanitelného příjmu a odpisování, ale v tomto roce je uplatněna zvláštní sazba, a to v poloviční výši sazby uplatňované v dalších letech odpisování tak, jako kdyby v dosavadním přístupu byl hmotný majetek či nehmotný pořízen k 30. 6. Sazby ve skupině 1 až 4 byly dopočteny tak, aby koncem stanovené doby odpisování byl hmotný majetek či nehmotný majetek plně odepsán. Ve skupině 5, pro nevhodnost stanovení roční odpisové sazby na dvě desetinná místa při dodržení zásady poloviční sazby v prvním roce odpisování, bude hmotný či nehmotný majetek doodepsán až v 51. roce.

Pro způsob degresivního odpisování se navrhuje, aby vrchol nejvyšší sazba - byla uplatněna v druhém roce, tedy v roce následujícím po zahájení odpisování. Toho je dosaženo tím, že v prvním roce odpisování (bez ohledu na případné datum pořízení) se při výpočtu roční sazby vychází z jednonásobku vstupní ceny, zatímco v dalších letech z dvojnásobku zůstatkové ceny. Většina degresivních křivek má tu vlastnost, že jejich limita se blíží k 0 v nekonečnu. Navrhovaná degresivní metoda tuto nevýhodu odstraňuje a od třetího roku uplatňuje vždy vzrůstající roční odpisovou sazbu proti lineárně se snižující zůstatkové hodnotě tak, že předpokládaná doba odpisování je ukončena k vymezené hranici pro příslušnou skupinu.

Roční odpisová sazba (ROS 1) v prvním roce odpisování lze vyjádřit jako převrácenou hodnotu degresivního koeficientu v prvním roce odpisování (m) ROSI = 1/m a výše odpisů v prvním roce odpisování (OD 1) se počítá jako součin vstupní ceny a roční odpisové sazby v prvním roce odpisování, tj. podíl vstupní ceny (VC) a degresivního koeficientu OD 1 = VC x ROS 1.

Od maxima bodu degresivní křivky v druhém roce odpisování má tato funkce rozdílný průběh, vychází se ze součinu zůstatkové ceny (ZC) v příslušném roce a roční odpisové sazby v dalších letech odpisování (ROSn), která je formalizována

ROSn =2/k-n+1, kde

k ...... degresivní koeficient v dalších letech odpisování

n ...... pořadový rok odpisování

Výpočet roční výše odpisů (ODn) pak probíhá jako součin příslušné roční odpisové sazby (ROSn) a zůstatkové ceny (ZCn)

ODn = ROSn x ZCn.

Pro účely zákona nebyla v textu zákona roční odpisová sazba pro relativně složité formální vyjádření u degresivních odpisů charakterizována jako zvláštní kategorie, ale byl uveden postup výpočtu přímo prostřednictvím degresivních koeficientů.

Grafické znázornění srovnání lineárního a degresivního odpisování obsahuje příloha č. 5.

Dále jsou řešeny otázky technického zhodnocení. Nedílnou součást tvoří zařazení jednotlivých druhů prostředků do výše obecně vymezených skupin, uvedené v příloze k návrhu zákona.

K § 34

Nově tato právní úprava umožňuje umoření vzniklé ztráty nejdéle v pěti následujících zdaňovacích obdobích. Pro umořování ztráty však nemohou být brány v úvahu dary poskytnuté podle § 20 odst. 4.

K § 35

V zásadě ve stejné struktuře jako v současné právní úpravě zůstala zachována ustanovení o daňovém zvýhodnění poplatníků zaměstnávajících pracovníky se změněnou pracovní schopností a se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, proti současné právní úpravě však bylo zvýhodnění nominálně povýšeno.

K § 36

U některých druhů příjmů je z hlediska předcházení daňovým únikům nezbytné vybírat, podle zahraničních zkušeností, daň přímo u zdroje, protože příjemce nemusí mít povinnost prokazovat svoji totožnost (vyplácení dividend na doručitele) nebo může být subjektem se sídlem či bydlištěm v cizině, kde samozřejmě daňová povinnost vůči České a Slovenské Federativní Republice nemůže být zabezpečena. Pro tyto příjmy se navrhuje zvláštní sazba daně v zásadě na úrovni sazeb uplatňovaných v zahraničí. Zvláštní sazba bude uplatněna i pro subjekty se sídlem či bydlištěm v cizině u finančního i operativního pronájmu; u tuzemských poplatníků výnosy z pronájmu vcházejí do hospodářského výsledku poplatníka a nejsou tedy zdaňovány zvláštní sazbou daně.

K § 37

K zamezení mezinárodního dvojího zdanění a koordinovanému boji proti daňovým únikům jsou uzavírány mezistátní dohody o zamezení dvojímu zdanění, které musí být respektovány.

K § 38

Pro daňové účely je nezbytné stanovit postup pro přepočet zahraničních měn na československou měnu a stanovit období platnosti kursu devizového trhu vyhlášeného SBČS. Pro poplatníky s nabídkovou povinností je rozhodující kurs použitý bankou pro příslušný přepočet. Pro ostatní poplatníky se používá kurs střed stanovený Státní bankou československou k poslednímu kalendářnímu dni předcházejícího měsíce po celý kalendářní měsíc následující.

K § 39

Čl. 12 ústavního zákona o čs. federaci svěřuje do zákonodárné kompetence Federálního shromáždění stanovení výchozí daňové sazby a vymezení rozsahu odchylek od konstrukce daní. Navrhuje se možnost zákony národních rad zvýšit sazbu daně až o 5 bodů s výjimkou zvláštní sazby daně z vyjmenovaných příjmů, kde se v podstatě předpokládá vybírání daně srážkou u pramene a zdanění se dotýká do značné míry i subjektů s bydlištěm či sídlem v cizině.

Tímto vymezením není nikterak dotčena možnost stanovit v zákonech národních rad zmocnění pro vlády republik nebo ministerstva financí k poskytování úlev či osvobození za zákonem stanovených podmínek, např. k podpoře v oblasti ekologických opatření, k zmírnění následků živelných pohrom, odstraňování tvrdostí a nesrovnalostí nebo povolování úlev v individuálních případech.

Zákony národních rad bude upraveno zejména podávání daňového přiznání včetně postup při likvidaci, slučování a rozdělování podniků, placení daně včetně záloh a dalších způsobů zajištění daně, sankce a zmocnění k činění opatření k odstranění tvrdostí a nesrovnalostí, rozhodování o způsobu zdanění ve sporných případech a povolování úlev, přičemž se nepředpokládá, že bude založena možnost pro uplatnění daňových prázdnin.

K podpoře zaměstnávání pracovníků se změněnou pracovní schopností mohou zákony národních rad slevy uvedené v § 35 zvýšit

- u pracovníků se změněnou pracovní schopností až o 2 500,- Kčs za pracovníka,

- u pracovníků se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením až o 7 500,- Kčs za pracovníka.

Dále u poplatníků, kteří zaměstnávají více než 60 % pracovníků se změněnou pracovní schopností, se navrhuje možnost snížení sazby daně až na polovinu.

Zmocnění umožňující, aby zákony národních rad byla sazba zvýšena až o 5 bodů, bude využíváno tak, aby se v zásadě nevytvořily předpoklady pro daňovou arbitráž, přesouvání zisku a kapitálu mezi republikami.

K § 40

Obdobně jako v cizině i v dosavadní právní úpravě se zmocňuje federální ministerstvo financí k činění opatření k zajištění reciprocity k učinění retorsních opatření. Dále stanoví obvyklá zmocnění k tomu, aby bylo možné odstranit tvrdosti či nesrovnalosti nebo rozhodnout ve sporných případech o způsobu zdanění.

K § 41 až 43

Přechodná a závěrečná ustanovení řeší otázky přechodu na nový daňový systém, přehled zrušených předpisů a stanovení účinnosti dnem 1. ledna 1993.

 

V Praze dne 12. března 1992

Předseda vlády ČSFR:

Čalfa v. r.

Místopředseda vlády

a ministr financí ČSFR:

Klaus v. r.

 

ORIENTAČNÍ KVANTIFIKACE

Příloha 1

I. Daň z příjmů fyzických osob v mld Kčs

1.

Propočet výnosu daně připadajícího na mzdy

podle podmínek roku 1992 v mld. Kčs

podle podmínek roku 1993 v mld. Kčs

předpokládaný objem mezd

340

368

nezdanitelná část z mezd

 

 

- základní

- 138

- 130

- na děti

- 38

- 38

- na invaliditu

- 5

- 5

- na dopravní náklady

- 17

- 16

odpočitatelné pojistné (14 % z mezd)

- 48

- 51

ke zdanění zbývá

94

128

při daňovém zatížení zbývající části mezd sazbou cca 16 % [na větší část se bude vztahovat sazba 15 %, na menší část sazba 20 %] bude výnos činit

15

20,5

Celkové daňové zatížení mezd se bude pohybovat okolo 6 %. Při předpokládané výši pojistného ve výši 14 % bude úhrn činit cca 20 %.

2.

Propočet výnosu daně připadajícího na příjmy z podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti

podle podmínek roku 1992

podle podmínek roku 1993

předpokládaný objem čistých příjmů (příjmy - výdaje)

38

46

nezdanitelná část z čistých příjmů

- 4

- 6

odpočitatelné (odhad podle současných podmínek) pojistné

- 2

- 4

ke zdanění zbývá

32

36

při daňovém zatížení zbývající části příjmu průměrnou sazbou cca 20 % bude výnos daně činit

6,4

7,2

Celkové daňové zatížení čistých příjmů se bude pohybovat okolo 16 %. Celkové zatížení příjmů pojistným a daní bude závislé zejména na způsobu stanovení pojistného u samostatně výdělečně činných osob v zákoně o financování sociálního pojištění.

3. Výnos daně připadající na kapitálové výnosy a ostatní příjmy, z nichž se daň vybere zvláštními sazbami

lze v r. 1993 očekávat ve výši 1 až 2 mld Kčs a

v r. 1994 ve výši okolo 6 mld Kčs.

Rozložení výnosu souvisí se způsobem vybírání této daně.

Celkový výnos daně z příjmů fyzických osob bude částečně ovlivněn i vlivy, které nelze předem spolehlivě odhadnout, zejména počtem poplatníků, kteří budou pobírat mzdu a souběžně podnikat, a u nichž se budou nově různé druhy příjmů sčítat pro zjištění celoroční výše daně.

Na druhé straně lze očekávat, že republiky v rámci svých kompetencí budou poskytovat daňové úlevy, zejména začínajícím poplatníkům.

Inkaso daně z příjmů od obyvatelstva v roce 1993 bude ovlivněno ještě dobíhajícími platbami dosavadní daně z příjmů obyvatelstva za rok 1992 a zálohami na daň z nich odvozenými pro placení v průběhu r. 1993. Stanovení způsobu placení záloh na daň je v působnosti republik. Inkaso daní v r. 1993 ovlivní i poslední srážka dosavadní daně ze mzdy z výplat za prosinec 1992 začátkem roku 1993. Plně se nový systém projeví až v roce 1994 při vyměřování daně za rok 1993.

II. Daň z příjmů právnických osob

 

podle podmínek roku 1992 v mld. Kčs

podle podmínek roku 1993 v mld Kčs

1. Předpokládaný základ odvodu (daně) ze zisku

245,-

268,-

2. Rozdíl odvodu (daně) z objemu mezd (prům. sazba 49 %) a příspěvků na sociální a zdravotní pojištění a do fondu zaměstnanosti (34 %)

35,4

38,8

3. Položky snižující základ daně - silniční daň

- 4,5

- 4,5

- daň z nemovitostí

- 9,0

- 9,0

Upravený základ daně (ř. 1+ř. 2-ř. 3)

266,9

293,3

4. Vliv darů a odpisů

- 5,3

- 5,9

5. Základ daně

261,6

287,4

Daň z příjmů právnických osob (sazba 45 %)

117,7

129,3

 

Příloha 2

Orientační srovnání dosavadní daně ze mzdy a navržené daně z příjmů fyzických osob

(propočet vychází z předpokladu, že pojistné do sociálních fondů a fondu zdravotnictví - část placená zaměstnancem - bude stanoveno ve výši 14 %)

TYP POPLATNÍKA: svobodný nebo ženatý bezdětný ve věku přes 25 do 50 let

roční příjem (hrubá mzda)

dosavadní daň

navrhovaná daň

rozdíl

pojistné 14 % v Kčs

30 000

6 528

450

6 078

4 200

50 000

12 979

3 030

9 949

7 000

70 000

19 328

5 610

13 718

9 800

180 000

55 128

24 000

31 128

25 200

TYP POPLATNÍKA: vdaná žena ve věku přes 25 do 45 let

roční příjem (hrubá mzda)

dosavadní daň

navrhovaná daň

rozdíl

pojistné 14 % v Kčs

30 000

6 120

450

5 670

4 200

50 000

12 050

3 030

9 020

7 000

70 000

17 920

5 610

12 310

9 800

180 000

52 920

24 000

28 920

25 200

TYP POPLATNÍKA: svobodný nebo ženatý bezdětný ve věku do 25 a přes 50 let

roční příjem (hrubá mzda)

dosavadní daň

navrhovaná daň

rozdíl

pojistné 14 % v Kčs

30 000

5 712

450

5 262

4 200

50 000

11 357

3 030

8 327

7 000

70 000

16 912

5 610

11 302

9 800

180 000

50 712

24 000

26 712

25 200.

TYP POPLATNÍKA: vdaná žena ve věku do 25 a přes 45 let v Kčs

roční příjem (hrubá mzda)

dosavadní daň

navrhovaná daň

rozdíl

pojistné 14 % v Kčs

30 000

5 508

450

5 058

4 200

50 000

10 951

3 030

7 921

7 000

70 000

16 308

5 610

10 698

9 800

180 000

49 608

24 000

25 608

25 200

TYP POPLATNÍKA: poplatník s jedním dítětem ve společné domácnosti

roční příjem (hrubá mzda)

dosavadní daň

navrhovaná daň

rozdíl

pojistné 14 % v Kčs

30 000

4 080

-

4 080

4 200

50 000

8 112

1 680

6 432

7 000

70 000

12 080

4 260

7 820

9 800

180 000

41 880

21 750

20 130

25 200

TYP POPLATNÍKA: poplatník s dvěma dětmi ve společné domácnosti

roční příjem (hrubá mzda)

dosavadní daň

navrhovaná daň

rozdíl

pojistné 14 % v Kčs

30 000

4 080

-

4 080

4 200

50 000

8 112

330

7 782

7 000

70 000

12 080

2 910

9 170

9 800

180 000

41 880

19 800

22 080

25 200


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP