Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky 1992
1416
Vládní návrh
Zákon
ze dne ............
o Československém rozhlasu
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
§ 1
Účelem tohoto zákona je upravit podrobnosti o činnosti, vnitřním uspořádání a hospodaření Československého rozhlasu.
(1) Zřizuje se Československý rozhlas jako právnická osoba, která hospodaří s vlastním majetkem.
(2) Sídlem Československého rozhlasu je Praha; podrobnosti upraví statut Československého rozhlasu (§ 11).
(3) Československý rozhlas se nezapisuje do obchodního rejstříku.
§ 3
(1) Zrušuje se organizace Československý rozhlas zřízená zákonem č. 17/1964 Sb., o Československém rozhlase.
(2) Majetek České a Slovenské Federativní Republiky, který připadl zrušovanému Československému rozhlasu na základě vypořádání právních poměrů majetkové povahy podle 4 zákona č. 136/1991 Sb., o rozdělení působnosti mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Českou republikou a Slovenskou republikou ve věcech tisku a jiných informačních prostředků, se bezúplatně převádí do vlastnictví Československého rozhlasu zřízeného tímto zákonem (§ 2).
(3) Nedojde-li k vypořádání právních poměrů majetkové povahy podle § 4 zákona č. 136/1991 Sb., o rozdělení působnosti mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Českou republikou a Slovenskou republikou ve věcech tisku a jiných informačních prostředků dohodou, provede rozdělení vláda České a Slovenské Federativní Republiky.
(4) Práva a povinnosti z majetkoprávních vztahů, nehmotných práv a pracovněprávních vztahů přecházejí ze zrušovaného Československého rozhlasu na Československý rozhlas zřízený tímto zákonem.
(5) Právo používat znak, symboly, názvy pořadů a znělky zrušovaného Československého rozhlasu přecházejí na Československý rozhlas zřízený tímto zákonem.
§ 4
Posláním Československého rozhlasu je vytvářet a šířit zejména rozhlasové pořady s orientací na zpravodajství a publicistiku, určené občanům České a Slovenské Federativní Republiky a do zahraničí.
§ 5
(1) Československý rozhlas je provozovatelem vysílání na federálním rozhlasovém vysílacím okruhu (stanice Československo) (dále jen "federální okruh") a na přidělených vysílacích okruzích pro zahraničí.
(2) K plnění svých úkolů Československy rozhlas:
a) vyrábí zpravodajské a publicistické pořady a na přidělených celostátních okruzích šíří zpravodajské, publicistické a jiné pořady,
b) vyrábí a šíří zpravodajské, publicistické a jiné pořady určené posluchačům v zahraničí,
c) zřizuje a udržuje ve spolupráci s Českým rozhlasem a Slovenským rozhlasem síť stálých a zvláštních zpravodajů v tuzemsku i v zahraničí,
d) vydává tiskoviny a vyrábí audiovizuální programy [Např. zákon č..../1992 Sb., o hromadných sdělovacích prostředcích.] určené pro propagaci České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky ve vztahu k zahraničí,
e) vytváří, uchovává a využívá vlastní archivní fondy zpravodajských a publicistických pořadů.
(3) Československý rozhlas je povinen v souladu s vysílacím schématem (§ 8) vysílat pořady dodané bezúplatně Českým rozhlasem a Slovenským rozhlasem, pokud není dohodnuto jinak. Za obsah takto odvysílaných pořadů a plnění povinností podle zvláštních zákonů [Např. zákon č..../1992 Sb., o hromadných sdělovacích prostředcích.] odpovídá spolu s Československým rozhlasem ta rozhlasová organizace, která pořad dodala.
(4) Nevyužije-li Československý rozhlas, Český rozhlas nebo Slovenský rozhlas čas podle vysílacího schématu, dohodnou se o rozdělení jeho nenaplněné části zbývající provozovatelé rozhlasového vysílání ze zákona; nedojde-li k dohodě, rozdělí se tento čas mezi ně rovným dílem.
(5) Československý rozhlas může přerušit vysílání v čase přiděleném Českému rozhlasu nebo Slovenskému rozhlasu vysílacím schématem jestliže:
a) vysílá neodkladná sdělení ve veřejném zájmu [§ 5 písm. d) zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání.],
b) je vysílací čas podle stanoveného vysílacího schématu překročen.
§ 6
(1) Československý rozhlas řídí generální ředitel Československého rozhlasu (dále jen "generální ředitel"), kterého na základě výběrového řízení jmenuje a odvolává Federální rada pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen "Federální rada") [§ 16 a 17 zákona 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání.]. Důvody odvolání musí být zveřejněny prostřednictvím Československé tiskové kanceláře.
(2) Zástupcem generálního ředitele je náměstek ředitele, kterého jmenuje generální ředitel se souhlasem Federální rady.
(3) Je-li generálním ředitelem občan České republiky, je náměstkem ředitele občan slovenské republiky a naopak.
§ 7
Generální ředitel předkládá Federální radě každoročně zprávu o činnosti Československého rozhlasu.
§ 8
(1) Statutární orgány (generální ředitelé) Československého rozhlasu, Českého rozhlasu a Slovenského rozhlasu uzavírají pro každý rok dohody o vysílacím schématu a skladbě programu federálního okruhu.
(2) Ve vysílacím schématu se rozsah ročního vysílacího času rozdělí tak, aby 80 % tvořily pořady vysílané Československým rozhlasem, 10 % pořady vysílané Českým rozhlasem a 10 % pořady vysílané Slovenským rozhlasem, pokud se statutární zástupci uvedení v odst. 1 nedohodnou jinak.
(3) Nedojde-li k dohodě o vysílacím schématu nebo jeho části způsobem uvedeným v odst. 2, rozhodne o obsahu vysílacího schématu nebo jeho části Federální rada. Federální rada dále rozhoduje spory o výklad a uplatňování vysílací schématu.
§ 9
(1) Příjmy Československého rozhlasu tvoří:
a) podíl na příjmu ze sazeb za používání rozhlasových přijímačů, pokud je stanoví vláda České a Slovenské [§ 24 zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání.] Federativní. Republiky v dohodě s vládami republik,
b) příspěvek na činnost ze státního rozpočtu České a Slovenské Federativní Republiky,
c) účelové dotace ze státního rozpočtu České a Slovenské Federativní Republiky,
d) příjmy z podnikatelské činnosti,
e) jiné zdroje.
(2) Československý rozhlas jako veřejnoprávní právnická osoba (tzv. třetí sektor), má samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu české a Slovenské Federativní Republiky.
§ 10
Český rozhlas a Slovenský rozhlas se podílejí na výnosech z reklam odvysílaných na federálním okruhu ve výši určené podílem dodaných pořadů na tomto okruhu (§ 5).
§ 11
Federální rada schvaluje statut Československé televize.
§ 12
Federální rada jmenuje generálního ředitele nejpozději do dvou měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. Do doby jmenování generálního ředitele Československého rozhlasu zřízeného tímto zákonem řídí Československý rozhlas ústřední ředitel Československého rozhlasu.
ČÁST DRUHÁ
Doplnění zákona č. 157/1989 Sb., o důchodové dani ve znění pozdějších předpisů
§ 13
Zákon č. 157/1989 Sb. o důchodové dani ve znění pozdějších předpisů § 2 odst. 3 se doplňuje takto:
"c) Československy rozhlas, Český rozhlas a Slovenský rozhlas."
ČÁST TŘETÍ
Zrušovací ustanovení
§ 14
Zrušuje se:
1. zákon č. 17/1964 Sb., o Československém rozhlasu.
2. § 5 odst. 1 zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 1/1967 Sb., o změnách v organizaci a působnosti některých ústředních orgánů, pokud se týkají Československého rozhlasu.
§ 15
Tento zákon nabývá účinnosti dnem ...........
Důvodová zpráva
Obecná část
Návrh zákona bezprostředně navazuje na zákon č. 136/1991 Sb. o rozdělení působnosti mezi Českou a Slovenskou Federativní Republiku a Českou republiku a Slovenskou republiku ve věcech tisku a jiných informačních prostředků, který ve svém ustanovení § 3 odst. 2 předpokládá působení Československého rozhlasu v České a Slovenské Federativní Republice a svěřuje úpravu jeho činnosti, vnitřního uspořádání a hospodaření zákonu Federálního shromáždění. Dosavadní zákon č. 17/1964 Sb., o Československém rozhlase, vycházel z pojetí Československého rozhlasu jako státní příspěvkové organizace, plně závislé na politice vládnoucí strany. Nové pojetí Československého rozhlasu jako provozovatele ze zákona vychází z požadavku odstátnění hromadných sdělovacích prostředků, a to v souladu se zákonem o provozování rozhlasového a televizního vysílání, který vytváří legislativní základ pro tzv. duální systém; v něm mají vedle sebe působit demonopolizované a v maximálně možné míře deetatizované nástupnické organizace dosavadních státních sdělovacích prostředků Československého rozhlasu a Československé televize, zřízené federálními a republikovými zákony, a soukromé subjekty provozující rozhlasové a televizní vysílání (tzv. držitelé licence).
Z tohoto důvodu je Československý rozhlas koncipován jako právnická osoba, ex legem oprávněná k rozhlasovému vysílání, která hospodaří s vlastním majetkem. Vychází se z pojetí, které ji přibližuje k "veřejnoprávní instituci", pokud možno ekonomicky nezávislé na státu, jejímiž finančními zdroji jsou kromě vlastních finančních prostředků (např. zisk z podnikatelské činnosti) i příspěvky a účelové dotace státu sloužící k pokrytí těch povinností, které stát na Československý rozhlas jako veřejnoprávní instituci klade. Cílem navrhovaného zákona je konstituovat právní postavení Československého rozhlasu tak, aby prerogativa, který i bude Československý rozhlas tímto zákonem nadán, byla minimální a omezila se a korespondovala pouze se specifickými úkoly, které má ze zákona plnit.
V této souvislosti se také navrhuje nepřímá novela zákona o důchodové dani, podle něhož byl doposud Československý rozhlas, jako příspěvková organizace, od důchodové daně osvobozen.
Zvláštní část
k § 1 a 2
Československý rozhlas se zřizuje jako právnická osoba, nadaná ex legem právní subjektivitou a oprávněním k rozhlasovému vysílání. Veřejnoprávní forma se volí s ohledem na úkoly, které Československý rozhlas podle tohoto zákona plní. Nezávislost Československého rozhlasu je zdůrazněna tím, že Československý rozhlas hospodaří s vlastním majetkem, který na něj převedl bezplatně stát. Vychází a se z ustanovení článku 10 odst. 2 Ústavy České a Slovenské Federativní Republiky ve znění pozdějších ústavních zákonů včetně ústavního zákona z 18. července 1990, které předpokládá, že zákon Federálního shromáždění stanoví, který další majetek smí být ve vlastnictví určených právnických osob. Takovéto vlastnictví pak není vlastnictvím státu, ale takto určené právnické osoby. Vzhledem k tomu, že Československý rozhlas jako subjekt vzniká ze zákona, není nutné, aby svůj vznik zakládal zápisem do obchodního rejstříku.
k § 3
Na nově zřizovaný Československý rozhlas přechází majetek, který mu připadl na základě delimitačních dohod provedených podle § 4 zákona č. 136/1991 Sb., popř. rozhodnutí vlády České a Slovenské Federativní Republiky.
k § 4
Zdůrazňuje se zaměření Československého rozhlasu především na pořady zpravodajského a publicistického charakteru.
k § 5
Československému rozhlasu se jako provozovateli vysílání na federálním okruhu v návrhu zákona zakotvuje povinnost vysílat v souladu s dohodnutým vysílacím schématem pořady dodávané bezúplatně Českým rozhlasem a Slovenským rozhlasem. Současně se stanoví i spoluodpovědnost těchto organizací za obsah těchto pořadů a postup v případě, že svého oprávnění nevyužijí.
k § 6
Jmenování a odvolání generálního ředitele Československého rozhlasu a jeho náměstka se svěřuje kolegiálnímu orgánu, jehož členové jsou voleni Federálním shromážděním a oběma národními radami.
k § 7
V zájmu potřebné kontroly nezávislou institucí se ukládá generálnímu řediteli Československého rozhlasu, aby každoročně předkládal zprávy o činnosti Československého rozhlasu Federální radě pro rozhlasové a televizní vysílání.
k § 8
Způsob utváření vysílacího schématu federálního televizního okruhu je založen na dohodě všech tří zúčastněných rozhlasových organizaci. Případné spory mezi nimi řeší Federální rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
k § 9
Příjmy Československého rozhlasu ze sazeb za použití rozhlasových přijímačů se činí závislé na rozhodnutí vlády ČSFR v dohodě s vládami republik. V souvislosti s úkoly, které Československý rozhlas ve společnosti plní, se jako jeden z jeho možných finančních zdrojů zakotvuje příspěvek ze státního rozpočtu popř. účelová dotace.
k § 10
Vzhledem k ekonomicky nestejnému postavení Československého rozhlasu, Českého rozhlasu a Slovenského rozhlasu se stanoví rozdělení výnosů z reklam podle podílu odvysílaných pořadů na federálním okruhu, což by mělo přispět jednak k motivaci využít svého vysílacího času na federálním okruhu, jednak k menším nárokům na rozpočet federace, pokud jde o Československý rozhlas. Lze předpokládat, že zájem zadavatelů reklamy bude i perspektivně soustředěn na federální, tedy nejsledovanější okruh - vyloučit tudíž některého z provozovatelů ze zákona z podílů na výnosech z reklam na tomto okruhu by jej silně znevýhodnilo vůči zbývajícím.
k § 11 a 12
Federální rada pro rozhlasové a televizní vysílání schvaluje statut Československého rozhlasu a ukládá se jí povinnost jmenovat generálního ředitele nejpozději do dvou měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.
k § 13
Vzhledem k tomu, že všichni tři provozovatelé rozhlasového vysílání ze zákona již nemají postavení příspěvkové organizace osvobozené doposud od důchodové daně a zároveň s ohledem na jejich postavení a povinnosti, které jsou mnohem širší než povinnosti soukromých provozovatelů (-9 zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání) se navrhuje v části II. návrhu zákona novelizovat zákon č. 157/1989 Sb., o důchodové dani.
k § 14
Zrušují se zbývající již zastaralá ustanovení o Československém rozhlasu ve znění pozdějších předpisů.
Ekonomický dopad
Předpokládá se, že Československý rozhlas se bude skládat ze tří organizačních složek, a to z celostátní stanice Československo, z Vysílání do zahraničí a z tiskové agentury ORBIS. U Orbisu se předpokládá vyrovnaný rozpočet, případně převážení výnosů nad náklady. U vysílání do zahraničí je nutná dotace státu (v roce 1992 108 mil. Kčs.), vzhledem k charakteru a zaměření tohoto vysílání (propagace a informace o České a Slovenské Federativní Republice)
Všechny jsou však odvislé od toho, jak bude stanovena výše podílu Československého rozhlasu z koncesionářských poplatků. Pokud by byl tento podíl stanoven jako 0 % předpokládá se příspěvek ze státního rozpočtu pro federální stanici Československo cca 267 mil. Kčs.
V Praze dne 12. března 1992
Předseda vlády ČSFR:
Čalfa v. r.
Místopředseda vlády ČSFR:
Mikloško v. r.