Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky

ze dne ............... 1992,

kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 143/1968 Sb.,

o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto ústavním zákoně:

Čl. I

Ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů, se mění a doplňuje takto:

1. V čl. 41 se slova "k volbě prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky" vypouštějí.

2. V čl. 62 se za dosavadní odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 8, které znějí:

"(4) Zvolen je kandidát, pro kterého se vysloví třípětinová většina všech poslanců Sněmovny lidu, třípětinová většina všech poslanců Sněmovny národů zvolených v České republice a třípětinová většina všech poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské republice.

(5) Nebyl-li prezident takto zvolen, koná se do čtrnácti dnů opakovaná volba . Zvolen je kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců Sněmovny lidu, nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců Sněmovny národů zvolených v České republice a nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské republice.

(6) Nebyl-li prezident ani takto zvolen, koná se do čtrnácti dnů další volba nejvýše se dvěma kandidáty, kteří při opakované volbě obdrželi nejvyšší součet hlasů poslanců Sněmovny lidu a poslanců Sněmovny národů. Zvolen je kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců Sněmovny lidu, nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců Sněmovny národů zvolených v České republice a nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské republice.

(7) Nebyl-li prezident ani tímto způsobem zvolen, koná se do čtrnácti dnů nová volba s novými kandidáty podle odstavce 4, ustanovení odstavců 5 a 6 platí obdobně.

(8) Prezident České a Slovenské Federativní Republiky zůstává ve své funkci, dokud nesloží slib nově zvolený prezident, nejdéle však šest měsíců".

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 9 a 10.

Čl. II

Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Důvodová zpráva

Pro totalitní režim byla charakteristická navenek projevovaná okázalá shoda názorů poslanců, ať již byli formálně zástupci kterékoliv politické strany tehdejší Národní fronty. V dřívějších podmínkách bylo běžné, že hlasování, a to i pokud jde o volbu prezidenta, bylo jednomyslné. Ústavní požadavky na počet potřebných hlasů pro zvolení prezidenta, zakotvené v článku 41 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., této politické situaci odpovídaly. Pro demokratické prostředí s přirozenou širokou paletou názorů a stanovisek politických subjektů je taková úprava již zřejmě nevyhovující.

Navrhuje se proto upravit proces volby prezidenta tříkolově. Dosavadní kvalifikovaný zákaz majorizace by platil pouze pro prvé kolo. Při opakované volbě se požadavek třípětinové většiny hlasů zmírňuje na požadavek nadpoloviční většiny hlasů.

Nevedlo-li ani druhé volební kolo k cíli, předpokládá návrh ještě třetí kolo - tzv. další volbu nejvýše se dvěma kandidáty, kteří při druhém kole voleb obdrželi nejvyšší součet hlasů poslanců Sněmovny lidu a Sněmovny národů. Ve třetím kole voleb se sice opět vyžaduje dosažení nadpoloviční většiny hlasů jak ve Sněmovně lidu, tak i v obou částech Sněmovny národů jako v kole druhém, avšak již ne ze všech poslanců, nýbrž z poslanců přítomných.

Pokud ani tři kola voleb nevedla k cíli, počítá návrh s opakováním celého procesu volby prezidenta od počátku. Návrh neřeší podrobnosti postupu při volbě prezidenta a způsobu jeho volby. Předpokládá se, že tento postup bude podrobně stanoven zákonem o jednacím řádu Federálního shromáždění.

Nová pravidla pro volbu prezidenta byla obsažena v poslaneckém návrhu novely tří hlav ústavního zákona č. 143/1968 Sb. (čl. 56 tisku 1071/A, resp. 1212). Tento návrh ústavního zákona právě z těchto pravidel vychází.

V Prahe dňa 14. apríla 1992

Č. j. 1682/92-16

Vážený pán predseda,

k Vašej žiadosti zo dňa 17. marca 1992 zasielam v súlade s § 40 ods. 1 zákona o rokovacom poriadku Federálneho zhromaždenia stanovisko vlády Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky k návrhu ústavného zákona, ktorým sa mení a dopĺňa ústavný zákon č. 143/1968 Zb., o československej federácii, v znení neskorších predpisov (tlač FZ č. 1419).

Stanovisko prijala vláda dňa 9. apríla 1992.

Príloha

S pozdravom

Vážený pán

Alexander Dubček

predseda Federálneho zhromaždenia

Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky

Předseda Federálního shromáždění požádal podle § 39 odst. 1 zákona o jednacím řádu o stanovisko k návrhu ústavního zákona, kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů (tisk FS č. 1419).

Vláda projednala návrh ústavního zákona na své schůzi dne 9. dubna 1992 a zaujala k němu toto stanovisko:

Způsobem volby prezidenta ČSFR se vláda zabývala v lednu 1992 při projednávání návrhu na přijetí ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů (tisk FS č. 1071 a 1071A) S přihlédnutím k již schválenému usnesení vlády ČSFR z ledna 1992 vláda s předloženým návrhem souhlasí.