Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky
VI. v. o.
1434
Odpověď
místopředsedy vlády ČSFR a ministra financí ČSFR Doc. Ing. V. Klause, CSc. na interpelaci podanou poslancem SL J. Wagnerem na 20. společné schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů
MÍSTOPŘEDSEDA VLÁDY A
MINISTR FINANCÍ ČSFR
V Praze dne 17. března 1992
Čj. XI/1 - 5 998/1992
Vážený pane poslanče,
v příloze Vám zasílám odpověď na Vaši interpelaci přednesenou na 20. společné schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů dne 20. ledna 1992, která se týkala problematiky 1) nezdaněných peněz, 2) změn pravidel postupu kupónové privatizace a 3) nabídek investičních fondů na odkoupení akcií hluboko pod cenou.
S pozdravem
Příloha
Vážený pan
J. Wagner
poslanec Sněmovny lidu
Federální shromáždění
Praha
Příloha k čj. XI/1 - 5 998/1992
1) K řešení uvedené problematiky zejména k odstranění daňových úniků a postihu peněz získaných trestním činem ("špinavé peníze") přijala vláda ČSFR usnesením č. 734/91 řadu opatření jednak na základě využití stávajících právních předpisů a jednak zakotvením příslušné úpravy v připravovaných právních předpisech. Jde o úpravy v oblasti finanční, trestně právní a občansko právní.
V oblasti finanční jde především o využití daňových předpisů a zamezení daňových úniků již ve fázi jejich vytváření. Aby bylo možno prokázat zdroj příjmů již ve stadiu majetku a při větších peněžních transakcích, je v návrhu zákona národních rad o daňovém řízení, s jejichž účinností se počítá od 1. 1. 1993, zakotvena povinnost podat přiznání majetku při překročení hodnoty majetku nad určitou hranici.
Na základě zhodnocení přiznání majetku a jejich kontroly bude možno rozhodnout o případném dalším řešení v okruhu daňových postihů při zatajení příjmů podléhajících zdanění nebo o postihu v oblasti trestního práva při podezření ze získání příjmů trestnou činností nebo v oblasti občansko právní při získání majetkového prospěchu bezdůvodným obohacováním. V rámci vyhodnocení majetkových přiznání bude dále zváženo případné zavedení daně (dávky) z majetku od určité jeho výše.
Nezbytnou podmínkou pro zamezení daňových úniků a pro účinnější postih nezdaněných zdrojů majetku je zlepšení práce daňových úřadů a jejich účinnější spolupráce s orgány policejními, celními a orgány prokuratury a soudy; v tomto směru ministerstva financí republik činí opatření ke zvýšení účinnosti práce daňových úřadů a zajištění úspěšné realizace těchto opatření bude prvořadým úkolem těchto ústředních úřadů. V novém zákoně o bankách byly provedeny úpravy, které přispívají k odhalování a postihu nezdaněných peněz. Např. banka bez souhlasu klienta poskytne na dožádání finančních orgánů zprávu o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, u bankovních operací přesahujících 100 tis. Kčs je banka povinna požadovat informace o klientovi.
2) Nutnost provádět úpravy pravidel postupu kupónové privatizace je dána bezprecedenčním charakterem a rozsahem celé kupónové privatizace. Vláda celý proces pozorně sleduje. Přitom usiluje o to, aby tento proces probíhal v souladu s cíli transformace naší ekonomiky a aby nebyly poškozovány zájmy občanů. Všechny dosud provedené úpravy tj. posun počátku kupónové privatizace, prodloužení registrace, náhradní registrační karty, tuto základní tendenci potvrzují. Názor, že proces privatizace by měl být přerušen a během přerušení všechny problémy dořešeny, vláda kategoricky odmítá, protože právě to by mohlo otřást důvěrou občanů nejen v kupónovou privatizaci, ale i v celý privatizační proces a transformaci naší ekonomiky.
3) Investiční privatizační fondy (dále IPF) jsou právně upraveny nařízením vlády ČSFR č. 383/91 Sb. ve znění nařízení vlády č. 69/92 Sb. a obchodním zákoníkem (z č. 513/92 Sb.). Podrobnější úpravu činnosti investičních společností a investičních fondů přinese vládou ČSFR již projednaný speciální zákon. Lze předpokládat, že vstoupí v účinnost ještě před skončením první privatizační kupónové privatizace a tak nastolí podrobnější právní regulaci v momentě, kdy IPF budou naplňovány konkrétním majetkem.
Vláda nemůže administrativně zasahovat do nákupu akcií privatizačními fondy ani jejich správci, a to ani do nákupu tzv. vlastních akcií od držitelů investičních kuponů (dále DIK) za cenu, která by se - podle původních předpokladů o průměrné nominální výši akcií připadajících na 1000 investičních bodů - jevila hluboko pod zmíněnou nominální cenou. Současný počet zaregistrovaných DIKů je více než dvojnásobný oproti původnímu očekávání; tím se výrazně snižuje zmíněná cenová disparita a současně i původní očekávaný inflační efekt z této disparity u privatizačních investičních fondů. Rovněž narůstá i riziko pro IPF vyplývající z ustanovení § 161 odst. 5 obch. zákoníku při nákupu vlastních akcií; o hodnotu do 3 let neprodaných vlastních akcií se povinně snižuje základní kapitál akc. společnosti - akcie se musí zničit.