Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

(5) Pro dohodu stran o tom, že v jejich sporech podle odstavce 3 má rozhodovat burzovní rozhodčí soud (dále jen "rozhodčí smlouva"), pro rozhodce a pro řízení před burzovním rozhodčím soudem a rozhodčí nálezy jím vydané, platí ustanovení právních předpisů upravujících rozhodčí řízení, pokud tento zákon nestanoví něco jiného. Statut a řád burzovního rozhodčího soudu mohou podrobněji určit způsob jmenování rozhodců a dále mohou určit způsob řízení, rozhodování i jiné otázky související s činností burzovního rozhodčího soudu a rozhodců; nemohou však strany zbavit práva domáhat se zrušení rozhodčího nálezu nebo zastavení nařízeného výkonu podle ustanovení právních předpisů upravujících rozhodčí řízení.

(6) Jestliže se strany dohodnou na příslušnosti burzovního rozhodčího soudu, podrobují se tím řádu burzovního rozhodčího soudu a ustanovením statutu upravujícím postavení a působnost burzovního rozhodčího soudu.

(7) Rozhodčí nálezy vydané burzovním rozhodčím soudem jsou konečné, doručením stranám nabývají účinků pravomocného soudního rozsudku a jsou soudně vykonatelné. Soudně vykonatelná jsou i ostatní rozhodnutí burzovního rozhodčího soudu, ukládající straně určitou povinnost, jakož i smíry před rozhodcem nebo rozhodci uzavřené a jimi podepsané.

(8) Ustanoveními předchozích odstavců není dotčeno právo stran podle právních předpisů upravujících rozhodčí řízení sjednat rozhodčí smlouvu o rozhodováni svých sporů v rozhodčím řízení i před jinými rozhodci nebo před jiným rozhodčím soudem.

(1) Burzovní dohodce je zprostředkovatelem burzovních obchodů. Je jmenován a odvoláván burzovní komorou s předchozím souhlasem burzovního komisaře. Počet míst burzovních dohodců určuje burzovní komora.

(2) Výběr burzovních dohodců se provádí na základě konkursu vyhlášeného burzovní komorou. Burzovním dohodcem může být jen fyzická osoba, která má bydliště na území České a Slovenské Federativní Republiky, starší 21 let, způsobilá k právním úkonům, pokud prokáže potřebnou odbornou způsobilost zkouškou, složenou před komisí jmenovanou příslušným orgánem státní správy.

(3) Burzovní dohodce nesmí provozovat jinou podnikatelskou činnost, být v zaměstnaneckém nebo jiném obdobném poměru ani být členem statutárních a dozorčích orgánů právnických osob zabývajících se podnikatelskou činností.

(4) Burzovním dohodcem přestává být ten,

a) kdo písemně oznámil, že se vzdává činnosti burzovního dohodce,

b) kdo byl odvolán burzovní komorou (§ 32),

c) komu byla činnost burzovního dohodce zakázána pravomocným rozhodnutím soudu.

(5) Oznámení podle odstavce 4 písm. a) musí být doručeno burzovní komoře nejméně 3 měsíce přede dnem ukončení činnosti. Činnost burzovního dohodce může být ukončena jen k poslednímu dni v měsíci.

(1) Burzovní dohodci jsou povinni:

a) zprostředkovávat burzovní obchody s těmi komoditami, které jim burzovní komora přidělila a to na základě pokynů prodávajícího i kupujícího,

b) vést obchodní knihu, do které chronologicky zaznamenávají obchody, které zprostředkovali za burzovní den,

c) vydat po uzavření obchodu zúčastněným stranám závěrkový list s uvedením dohodnutých podmínek obchodu. Závěrkový list může být nahrazen výstupním dokumentem z automatizovaného výpočetního systému obsahujícím potřebné údaje o uzavřeném obchodu.

(2) Burzovní dohodci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o pokynech, příkazech, jednáních, smlouvách a údajích o smluvních stranách, jež se týkají burzovních obchodů, pokud je strany této povinnosti nezprostí a jsou povinni zachovávat obchodní tajemství [§ 17 obchodního zákoníku.].

(3) Burzovní dohodce nesmí zprostředkovat burzovní obchod, má-li důvodné podezření, že účastník burzovního obchodu nepostupuje v souladu s právními nebo burzovními předpisy nebo je platebně neschopný.

(4) Burzovní dohodce je povinen zprostředkovávat burzovní obchody osobně. V případě své nepřítomnosti je povinen zajistit své zastupování jiným burzovním dohodcem.

(5) Do obchodní knihy (odstavec 1 písm. b)) se zapisuje označení smluvních stran, doba ujednání obchodu, předmět a podmínky obchodu, popřípadě další náležitosti určené ve statutu. Statut může také určit podrobná pravidla pro vedení obchodní knihy. Obchodní kniha může být nahrazena výstupními sestavami z automatizovaného výpočetního systému, jež musí být potvrzeny dohodcem. Do obchodní knihy se zapisují i odmítnutí zprostředkování obchodu podle odstavce 3.

(1) Burzovní dohodce má právo na odměnu za zprostředkování obchodu, jakmile obchod zprostředkoval (dále jen "dohodné").

(2) Pokud je uzavření obchodu vázáno na smluvní podmínky, má dohodce nárok na dohodné až po jejím splnění. Bude-li splnění podmínky zmařeno dohodcem, právo na dohodné zaniká.

(3) Výši dohodného burzovního dohodce určuje burzovní komora se souhlasem příslušného orgánu státní správy. Nebylo-li dohodnuto nebo statutem určeno jinak, platí dohodné účastníci burzovního obchodu rovným dílem.

(1) Dozor nad činností burzovních dohodců vykonává burzovní komora způsobem určeným ve statutu a dále burzovní komisař.

(2) Poruší-li burzovní dohodce své povinnosti nebo nemůže-li po dobu delší než tři měsíce tyto povinnosti vykonávat, může jej burzovní komora se souhlasem nebo na návrh burzovního komisaře odvolat.

(3) Porušuje-li burzovní dohodce závažným způsobem nebo opakovaně své povinnosti, burzovní komora jej na návrh burzovního komisaře nebo i bez tohoto návrhu odvolá. V tomto případě nemůže být tento burzovní dohodce znovu jmenován burzovním dohodcem na žádné burze po dobu tří let.

(4) Burzovní komora se souhlasem burzovního komisaře odvolá burzovního dohodce, pokud ztratil předpoklady pro výkon činnosti burzovního dohodce stanovené zákonem (§ 29 odst. 2).

(5) Burzovní dohodce se může do jednoho měsíce ode dne, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí burzovní komory o jeho odvolání, domáhat, aby soud jeho odvolání prohlásil za neplatné, odporuje-li zákonu nebo statutu.

(1) Státní dozor nad burzou a činností burzovních dohodců vykonává příslušný orgán státní správy prostřednictvím jím jmenovaného a odvolávaného burzovního komisaře; tento orgán rovněž jmenuje a odvolává zástupce burzovního komisaře, který burzovního komisaře v době jeho nepřítomnosti zastupuje v plném rozsahu jeho pravomocí a povinností.

(2) Při výkonu dozoru postupuje burzovní komisař podle základních pravidel kontrolní činnosti stanovených zvláštními zákony České národní rady [Část třetí zákona ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole] a Slovenské národní rady [Část třetí zákona SNR č. 418/1991 Sb., o státní kontrole].

(1) Burzovní komisař je v rámci výkonu státního dozoru oprávněn kontrolovat,

a) zda burzovní obchody probíhají v souladu s právními a burzovními předpisy a hledisky uvedenými v § 6 odst. 2 písm. b),

b) zda činnost dohodců a burzovních orgánů je v souladu s právními předpisy a statutem.

(2) Zjistí-li burzovní komisař při výkonu státního dozoru podle odstavce 1 nedostatky, je oprávněn:

a) vytknout burzovním orgánům a dohodcům nedostatky a požadovat, aby je ve stanovené lhůtě odstranily,

b) uložit sankci,

c) pozastavit burzovní obchod, jestliže nelze jinak zabránit velkým hospodářským škodám,

d) pozastavit provádění rozhodnutí valné hromady a burzovní komory, pokud odporuje právním předpisům nebo statutu, do doby, než o jejich platnosti rozhodne soud a nejdéle do jednoho měsíce navrhnout, aby soud prohlásil pozastavené rozhodnutí za neplatné, po marném uplynutí této lhůty platí, že k pozastavení rozhodnutí nedošlo.

(3) Burzovní komisař dává souhlas ke jmenování a odvolání burzovních dohodců a ke stanovení výše dohodného.

(4) Burzovní komisař je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se burzovních obchodů, jejich účastníků a dohodců, s nimiž se při výkonu své funkce seznámil, nejde-li o skutečnosti, které jsou v rozporu s právními předpisy, a dále o skutečnostech, které tvoří předmět obchodního tajemství burzy, členů burzy nebo osob, jež se účastní burzovních obchodů.

Pokud jsou při provozu burzy porušovány právní předpisy nebo statut anebo provoz burzy odporuje požadavkům uvedeným v § 6 odst. 2 písm. b) může příslušný orgán státní správy na návrh burzovního komisaře povolení k provozování burzy odejmout nebo omezit.

(1) Burzovní komisař může zakázat osobě oprávněné k burzovnímu obchodu, jeho zmocněnci nebo dohodci účast na burzovních obchodech nebo jejich zprostředkování až na dobu jednoho roku, jestliže tato osoba:

a) porušuje povinnosti uvedené v § 20 odst. 3, § 21 odst. 3 a 4, § 23 odst. 1, § 24, § 25, § 26, § 29 odst. 3 a § 30,

b) rozšiřuje nepravdivé zprávy, které by mohly mít vliv na vývoj kursů komodit, s nimiž je na burze obchodováno nebo poškodit účastníky trhu.

(2) Příslušný orgán státní správy může na návrh burzovního komisaře uložit za jednání uvedená v odstavci 1 pokutu do výše 500 000 Kčs.

(3) Sankce podle odstavců 1 a 2 lze uložit do tří měsíců ode dne, kdy se o porušení povinnosti příslušný orgán státní správy nebo burzovní komisař dověděl, nejpozději však do šesti měsíců ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(4) Pokuta uložená podle odstavce 2 je splatná do třiceti dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.

(5) Osobám, které porušují pořádek na burzovním shromáždění může burzovní komisař uložit v blokovém řízení pokutu až do výše 1 000 Kčs. Postupuje přitom obdobně podle zvláštních předpisů [Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Zákon SNR č. 372/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 524/1990 Sb.].

(6) Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu České republiky nebo státního rozpočtu Slovenské republiky podle sídla burzy.

(7) Působnost a pravomoc jiných kontrolních orgánů není těmito ustanoveními dotčena.

(1) Burza se zrušuje a vstupuje do likvidace:

a) dnem uvedeným v usnesení valné hromady o zrušení burzy, jinak dnem, kdy bylo usnesení o zrušení burzy přijato,

b) dnem právní moci rozhodnutí příslušného státního orgánu o odnětí povolení k provozování burzy, pokud se v rozhodnutí nestanoví den pozdější.

(2) Dnem zrušení burzy je zakázáno provádět na burze burzovní obchody. Týmž dnem zaniká pravomoc burzovního rozhodčího soudu rozhodovat spory, s výjimkou sporů, kde bylo řízení již zahájeno.

(1) Likvidaci majetku burzy provádí likvidátor určený valnou hromadou v rozhodnutí o zrušení burzy nebo jmenovaný příslušným státním orgánem v rozhodnutí o odnětí povolení k provozování burzovních obchodů.

(2) Na likvidaci burzy se použijí obdobně ustanovení obchodního zákoníku o likvidaci obchodních společností.

(3) Likvidační zůstatek se rozdělí mezi členy burzy podle poměru jimi dosud splacených členských příspěvků a zápisného, pokud není ve statutu určen jiný způsob rozdělení.

(1) Burza zaniká dnem výmazu z obchodního rejstříku.

(2) Návrh na výmaz burzy z obchodního rejstříku podává po rozdělení likvidačního zůstatku likvidátor.

(1) Pokud tento zákon nebo statut nestanoví jinak, řídí se vnitřní poměry burzy ustanoveními obchodního zákoníku o společnostech s ručením omezeným, s výjimkou minimální výše základního jmění, minimální výše vkladu a omezení počtu společníků.

(2) Zmocněncem, členem burzy, burzovním dohodcem, generálním sekretářem burzy, burzovním komisařem a jeho zástupcem může být jen osoba bezúhonná.

(3) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen za majetkový trestný čin nebo jiný úmyslně spáchaný trestný čin.

(1) Na řízení o udělení povolení k provozování burzy podle § 5 až 7, jeho odnětí nebo omezení podle § 35, na řízení o pozastavení burzovních obchodů podle § 34 odst. 2 písm. c) a na postup při ukládání sankcí podle § 36, není-li stanoveno jinak, se vztahuje správní řád [Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).].

(2) O odvolání proti rozhodnutí burzovního komisaře rozhoduje příslušný orgán státní správy. Odvolání proti rozhodnutí ve věcech podle § 34 odst. 2 písm. c) a rozhodnutí o uložení sankcí uvedených v § 36 odst. 1 nemá odkladný účinek.

Do doby vydání obecného předpisu o rozhodčím řízení použijí se na řízení před burzovním rozhodčím soudem přiměřeně ustanovení právních předpisů o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku [Zákon č. 98/1963 Sb., o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů.].

Zákony národních rad určí příslušné orgány státní správy, jež budou mít působnost podle tohoto zákona.

(1) Právnické osoby, které vznikly přede dnem účinnosti tohoto zákona a které mají ve svém obchodním jménu označení "burza" nebo provozují činnost uvedenou v § 1, jsou povinny do šesti měsíců od účinnosti tohoto zákona získat povolení burzy a přizpůsobit své právní poměry tomuto zákonu, jinak je soud i bez návrhu zruší a nařídí jejich likvidaci.

(2) Soud zruší také právnickou osobu, která má ke dni účinnosti tohoto zákona ve svém obchodním jménu označení "burza" a neprovozuje činnost uvedenou v § 1 nebo činnost uvedenou v jiném burzovním zákoně, pokud nezmění své obchodní jméno do tří měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona.

Zrušují se:

1. nařízení č. 79/1903 r. z., jak se povolávají členové do správ zemědělských burs,

2. zákon č. 69/1922 Sb. z. a n., o plodinové burse v Bratislavě a o zákazu termínových obchodů s obilím a mlýnskými výrobky na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1992.".