Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky

VI. v. o.

PŘEDSEDA VLÁDY

ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY

V Praze dne 24. března 1992

Č. j. 44/I/92

Vážený pane poslanče,

obdobně jako Vás, znepokojuje mne osobně i celou federální vládu stav životního prostředí v některých oblastech ČSFR, ať již je to oblast severozápadních Čech, území hlavního města Prahy nebo Severomoravský region, na jehož problémy jste upozornil ve své interpelaci, kterou jsem obdržel.

Ujišťuji Vás, že řešení těchto problémů se snažíme já i moji kolegové ve vládě ČSFR ve vztahu k opatřením, která přijímají v rámci regionální politiky vlády republik, maximálně podporovat. Federální úroveň totiž má - a jak o tom svědčí zkušenosti států s federativním uspořádáním, bude mít - ve vztahu k těmto opatřením zejména podpůrnou funkci.

Státní ekologická politika přijatá usnesením vlády ČSFR č. 511 v r. 1990 počítá při řešení ekologických problémů s přímou odpovědností znečišťovatelů životního prostředí. Finanční účast státu je a bude realizována formou dotací. Celkový finanční objem na obnovu životního prostředí v ČSFR se odhaduje asi na 800 mld. Kčs, což je částka srovnatelná s hrubým národním produktem ČSFR v roce 1991. Z toho vyplývá, že obnova bude proces dlouhodobý.

Ze státních rozpočtů ČSFR, ČR a SR bylo v roce 1991 na životní prostředí uvolněno 13,5 mld Kčs, z toho pro Ostravsko 1 mld (tzv. ekologická miliarda). Další prostředky z účelových fondů poskytlo Ostravsku ministerstvo životního prostředí ČR. Těmito fondy disponují totiž jen rozpočty republik. V rozpočtu federace na roky 1991 resp. 1992 byla přidělena jen malá částka (0,3, resp. 0,25 mld Kčs) a to na podporu významných ekologických projektů a některých činností souvisejících se zaváděním zahraniční pomoci v této oblasti v ČSFR.

V loňském roce byla s finanční podporou Evropských společenství vypracována pro celé povodí Odry a tedy i pro Ostravsko studie, jejíž výsledky využijí zahraniční banky pro rozhodnutí o kapitálové účasti na řešení problémů Ostravského regionu. Zároveň byla na základě grantu USA (0,5 mil. USD) zahájena i studie Environmental Risk Assessment - Management pro oblast Ostrava - Katovice (projekt Slezsko).

V současné době dokončuje Skupina pro zlepšení kvality životního prostředí Baltického moře Helsinské komise studii, která bude podkladem pro návrh financování opatření, jako např. čistíren odpadních vod apod. Na zpracování studie, která vyhodnocuje město Ostravu jako jednoho z významných znečišťovatelů Baltu, se podíleli i čs. odborníci.

Dále pokračujeme v mezistátních jednáních k ustavení Oderské komise (mezi ČSFR, SRN, Polskem a SS), která by přispěla ke koordinovanému vyčištění Odry po vzoru Rýnské a Labské komise.

V polovině března 1992 budou vyhodnoceny nabídky konzultačních firem na řešení projektu "Základní inženýrské služby pro výstavbu střediska likvidace nebezpečných odpadů Ostrava" (Moravské chemické závody Hrušov). Jde o akci financovanou Evropským společenstvím. Podpis smlouvy a zahájení prací lze očekávat začátkem dubna t. r. Projekt má hodnotu 2,3 mil. ECU a jednání o následném financování stavby pokračují.

Pokud jde o problematiku podniku Ostramo (Ostravské rafinerie minerálních olejů), který je v souladu se zákonem č. 103/1991 Sb., o československé federaci, ve vlastnictví České republiky, byl jsem informován, že ministerstvo průmyslu ČR jako odvětvově nadřízený orgán s. p. Ostramo, uzavřelo dohodu s územními orgány Severomoravského kraje a města o tom, že bude vytvářet předpoklady k zastavení regenerace upotřebených minerálních olejů v tomto podniku k 31. 12. 1993 výstavbou náhradní zpracovatelské kapacity v jiném místě. Zároveň MP ČR přislíbilo provést po ukončení výrobní činnosti opatření k likvidaci skládek odpadů v lokalitě stávajícího podniku.

Federálnímu výboru pro životní prostředí byl v rámci Státního programu péče o životní prostředí předložen návrh projektu "Ekologizace provozu a revitalizace území s. p. Ostramo Ostrava", zpracovaný managementem podniku. Realizace tohoto projektu předpokládá zrušení dohody mezi býv. Sm KNV, NV města Ostravy, MP ČR a GŘ Chemopetrol o podmínkách provozu k. p. Ostramo Ostrava v období let 1984-1993, která byla podepsána v roce 1985. Protože jde o velmi závažné rozhodnutí se vztahem k hodnocení vlivu navrhované technologie na životní prostředí a zdraví obyvatelstva sídliště Fifejdy dle zákona č. 17/92. o životním prostředí, shodli se ministr-předseda FVŽP Ing. J. Vavroušek, CSc. a primátor města Ostravy Ing. arch. J. Smejkal na nezbytnosti provedení nezávislé zahraniční expertízy uvedeného projektu. Pro zadání expertízy a řízení dalšího postupu byla již ustavena odborná pracovní skupina, složená ze zástupců FVŽP, MŽP ČR, MP ČR, MZd ČR, MÚ Ostrava, OÚ Ostrava, nevládních ekologických iniciativ a dalších odborníků. Výsledky expertízy budou respektovány všemi orgány státní správy.

Z informace o řešení problematiky podniku Ostramo Ostrava a způsobu zabezpečení regenerace upotřebených mazacích olejů v České republice, kterou předložil ministr průmyslu ČR Ing. J. Vrba vládě ČR vyplývá, že v případě zastavení provozu Ostramo bude až do vybudování jiné náhradní jednotky nutné všechny sebrané upotřebené minerální oleje spalovat v cementářských pecích. O technickém a finančním řešení likvidace lagun a regeneraci kontaminovaného území by se muselo rozhodnout podle platných předpisů na základě jednání MÚ Ostrava, MP ČR a podnikatelského subjektu v uvedené lokalitě.

V listopadu 1990 byl ve vládě ČSFR projednán materiál "O koncepci čs. koksárenství" a bylo k němu přijato usnesení č. 798. V bodě I tohoto usnesení vláda souhlasila se zastavením výstavby Nového závodu Ostravsko-karvinských koksoven ve Stonavě. K tomuto závěru jsme dospěli po zjištění, že potřebný objem koksu lze při předpokládaném poklesu hutní výroby zabezpečit na stávajících koksárenských kapacitách, konkrétně v NH Ostrava, bez nákladné výstavby nového závodu. Vhodnými úpravami koksovny NH lze přitom životní prostředí regionu zlepšit, zatímco v oblasti Stonavy by výstavba i nejmodernější technologie životní prostředí zhoršila. Zastavením výstavby ve Stonavě jsme předešli i nepříznivým politickým důsledkům dopadů provozu nové koksovny na životní prostředí v pohraniční oblasti s Polskem.

Bod II odst. 2 ad b) zmíněného usnesení hovoří o účasti státního rozpočtu na ekologizaci koksárenských kapacit podle obecného principu financování ekologických staveb. Usnesení č. 798 bylo federální vládou přijímáno v období, kdy se ještě předpokládalo centrální řízení rozvoje koksoven. Po provedené delimitaci kompetencí řízení průmyslových odvětví na republiky byl omezen i rozpočet federace. Republikové vlády však většinou nepřebírají v plné výši závazky dříve přislíbené z federálního rozpočtu.

Usnesení federální vlády č. 798/90 a vlády ČR č. 245/91 nelze hodnotit jako neprovázaná. Zatímco usnesení č. 798 řešilo problém zabezpečení potřebné výroby koksu bez výstavby ve Stonavě, usnesení vlády ČR č. 245 se týká rozvoje ostravsko-karvinského regionu a otázku koncepce koksoven řeší pouze bodem usnesení, ve kterém ukládá vypracovat tuto koncepci do konce června 1992. Rozpor vznikl v tom, že management podniku OKK vypracoval koncepci ekologizace svých koksoven a při schvalování projektu mu nebylo v případě koksovny Jan Šverma vydáno Městským úřadem v Ostravě územní rozhodnutí. Městský úřad se přitom odvolává na usnesení Rady města Ostravy z roku 1989, které počítá se zastavením koksovny Jan Šverma. Toto usnesení bylo ovšem přijato ještě v období, kdy se závod Stonava stavěl. Při zastavení jeho výstavby usnesením federální vlády v listopadu 1990 se však počítalo s částečnou obnovou koksovny Jan Šverma, což Městský úřad v Ostravě nebere v úvahu. V současné době si tento úřad kromě jiného klade podmínku vyjasnění koncepce koksárenství, což bude splněno připravovaným materiálem, který má být předložen vládě ČR do konce června t. r.

K problematice výstavby silniční a dálniční sítě ČSFR nutno uvést, že na základě změn kompetencí ústředních orgánů spadá správa, rozvoj a provoz silnic a dálnic v České republice do působnosti ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR. Po jednání se zástupci tohoto ministerstva bylo zjištěno, že stavba Hrušovských mostů je situována na silnici I/58 v místě peáže se silnicí I/56. Stavba silničního nadjezdu nad tratí ČSD Praha - Bohumín - Polsko se nachází na komunikačním tahu, který zajišťuje přístup kamionové dopravy k hraničnímu přechodu Bohumín - Chalupki. Stavba Hrušovských mostů byla vyvolána potřebou zajistit další těžbu uhlí v dané lokalitě a byla zahájena v roce 1988. Podle sdělení zástupců ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR a Městského úřadu v Ostravě, nejsou pro zajištění zprůjezdnění Hrušovských mostů v roce 1992 finanční prostředky. Federálnímu ministerstvu dopravy financování silničních staveb nepřísluší.

Příprava a realizace výstavby dálnice D 47 je v působnosti ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR. Z jednání s tímto resortem vyplývá, že navrhovaný zákon o dálničních trasách by mohl k urychlení přípravy a realizaci výstavby dálnice přispět. Pro úplnost k výstavbě dálnice D 47 dodávám, že zástupci federálního ministerstva dopravy ve spolupráci se zástupci ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR v letošním roce zahájí s polskou stranou jednání o umístění přechodu dálnice D 47 na státní hranici ČSFR, PR a návazně přípravu resortní dohody o vedení dálnice D 47 v tomto prostoru.

K ekologizaci dopravy zboží kombinovaným způsobem byl pro zabezpečení úkolů uvedených v usnesení vlády ČSFR č. 670/1991 na FMD vypracován a schválen "Harmonogram k realizaci legislativních opatření a zabezpečení úkolů, vyplývajících ze schváleného Projektu ekologizace dopravy zboží kombinovanou dopravou".

Otázky spolupráce v oblasti kombinované dopravy se SRN byly projednávány se zástupci spolkového ministerstva dopravy a firmy Kombiverkehr dne 28. února 1992.

Pronájem železničních vozů pro přepravu silničních souprav je značně komplikovaný. Státy, v nichž je kombinovaná doprava rozvinuta, se orientují především na systém přepravy silničních nástaveb a návěsů (tzv. nedoprovázená kombinovaná doprava). Způsob přepravy celých silničních souprav (doprovázená doprava) nevidí tyto státy jako perspektivní z hlediska ekonomičnosti dopravy (vysoká pořizovací cena speciálních železničních vozů, přeprava neužitečné váhy kamionů). Z těchto důvodů se i technická vybavenost orientuje směrem na nedoprovázenou kombinovanou dopravu. Pro přepravu celých kamionů není ani v okolních zemích dostatek železničních vozů k zapůjčení.

Přesto je námět na využití železniční stanice Bohumín - Vrbice pro nakládku a vykládku kamionů zajímavý, a proto bude postoupen Ústřednímu ředitelství ČSD k eventuálnímu zpracování do záměrů společného řešení se SRN.

Řešení problematiky rozvoje Severomoravského regionu ve všech souvislostech je součástí regionální politiky, jejímž prováděním v České republice je pověřeno ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj.

Na základě podkladových materiálů, zpracovaných ve Výzkumném ústavu rozvoje oblastí a měst v Ostravě, který je rozpočtovou organizací jmenovaného ministerstva, byla v loňském roce vládou ČR přijata dvě usnesení, řešící zásadním způsobem budoucí rozvoj regionu.

Usnesení vlády ČR č. 245 ze 17. července 1991 k obnově a rozvoji ostravsko-karvinské aglomerace, obsahuje celou řadu konkrétních úkolů. Podle mého názoru se tímto usnesením vytvořil dostatečný prostor pro aktivní a koordinované působení ústředních orgánů státní správy ČR, včetně spolupráce s příslušnými federálními orgány, pokud budou k této spolupráci vyzvány.

V usnesení vlády ČR č. 481 z roku 1991 k základním problémům hospodářského a sociálního rozvoje jednotlivých územních celků a vymezení priorit regionální politiky jsou m. j. opatření na podporu problémových oblastí. K problémovým oblastem podle tohoto usnesení v Severomoravském regionu patří okresy Karviná, Ostrava, Frýdek-Místek, Opava a Bruntál. Tím se přistoupilo k praktické realizaci regionální politiky (jejíž výkon je v kompetenci republikových vlád), směřující k zásadnímu řešení ekonomického rozvoje v ostravské aglomeraci. Za této situace považuji za účelné, aby veřejnost průběžně hodnotila účinnost přijatých opatření.

Není mi známo, že by se některý republikový orgán obrátil se žádostí o pomoc při řešení ekonomických problémů regionální politiky na federální ministerstvo hospodářství.

Je přirozené, že některé velké problémy regionálního rozvoje nejsou řešitelné z pozice pouze jedné z republik. V současné době byl proto na FMH připraven materiál "Zásady přístupu k prostorové dimenzi hospodářské politiky vlády ČSFR a na podporu regionální politiky prováděné republikovými vládami". V něm se předpokládá aktivní přístup k velkým regionálním problémům i z úrovně federace. Zejména se zvažuje zřízení federálního Fondu regionálního rozvoje, který by podporoval umístění a rozvoj ekonomických aktivit založených na inovacích vysokého řádu a stimulujících v delší časové perspektivě zlepšení prostorové i odvětvové struktury čs. národního hospodářství.

S pozdravem

Vážený pan

Ing. Vítězslav Sochor

poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění

Praha

co na vědomí:

Vážený pan

Milan Šútovec, CSc.

předseda SN FS ČSFR