Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky

VI. v. o.

Odpověď na interpelaci skupiny poslanců

tisk 1258

Usměrňování obchodu se zbraněmi je řízeno meziresortní komisí, která je poradním orgánem vlády ČSFR pro tuto oblast. Komise ve své činnosti důsledně dbá záměrů a cílů zahraniční politiky ČSFR. Při projednávání sporných případů se zásadně vychází ze stanoviska FMZV k teritoriu, do kterého se má určitý typ zbrojní techniky vyvézt. Stanoviska a rozhodnutí komise jsou pro jednání FMZO v rámci licenčního řízení závazná. Komisi jsou rovněž předkládány k rozhodnutí všechny obchodní případy převyšující objem 50 mil. USD, bez ohledu na teritorium vývozu.

Všechny žádosti o udělení vývozní licence pro vývoz vojenského materiálu do kritických a konfliktních oblastí jsou předkládány odborem KOVOM - FMZO k rozhodnutí Radě obrany státu a meziresortní komisi.

Podotýkám, že pro zajištění transparentnosti v obchodu se zbraněmi se čs. strana aktivně podílela na přípravě rezoluce 46. zasedání VS OSN o zavedení registru v mezinárodních převodech zbraní. V současné době připravuje podle mého pokynu FMZV s věcně příslušnými resorty materiál pro jednání vlády ČSFR, který bude řešit jak otázku vztahu ČSFR k "Registru", tak způsob přípravy podkladů v jednotlivých orgánech státní správy. Údaje o vývozu čs. zbraní za rok 1992 budou poskytnuty "Registru" počátkem roku 1993.

K jednotlivým otázkám uvádím:

Ad 1) V oblasti obchodů s vojenským materiálem v souladu s usnesením 4. schůze Rady obrany státu ze dne 13. února 1991 schválila vláda ČSFR dne 21. 3. 1991 (usnesení č. 174) "Zásady pro povolování zahraničně obchodní činnosti a poskytování licencí v oblasti vojenského materiálu a ustavení meziresortní komise" a "Seznam zboží, u kterého se k vývozu a dovozu vyžaduje povolení k zahraničně obchodní činnosti v oblasti vojenského materiálu". Zásady charakterizují specifika zahraničně obchodní činnosti s vojenským materiálem a Seznam určuje zboží, které je považováno za vojenský materiál.

V dubnu 1991 usnesením č. 259 vláda ČSFR schválila složení a statut meziresortní komise, jakožto poradního orgánu vlády.

Do konce roku 1991 se tato činnost obecně řídila ustanoveními zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění zákona č. 102/1988 Sb., zákona č. 113/1990 Sb. a prováděcími předpisy k tomuto zákonu vydanými.

Zahraničně obchodní činnost v oblasti vojenského materiálu mohly do konce roku 1991 provádět výhradně československé právnické osoby, kterým bylo k této činnosti uděleno povolení FMZO. Jen na základě tohoto povolení mohly oprávněné organizace žádat o udělení licence k uskutečnění jednotlivého obchodního případu nebo o obchodu s vojenským materiálem jednat. V závislosti na charakteru konkrétního obchodu FMZO buď rozhodlo o udělení licence ve své pravomoci, nebo před rozhodnutím si vyžádalo stanovisko FMZV, FMO, popř. jiného příslušného orgánu státní správy, či ve sporných a zvlášť složitých případech postoupilo před vydáním rozhodnutí případ k projednání meziresortní komisi.

Touto základní charakteristikou schvalovacích postupů podle Zásad nebyla pochopitelně dotčena možnost projednání zvlášť významných případů ve vládě ČSFR.

Se vstupem obchodního zákoníku v účinnost od 1. 1. 1992 byl zrušen (až na několik ustanovení) zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, a další návazné vyhlášky a nařízení.

Na dosud platné ustanovení § 56 zákona č. 42/1980 Sb. navazuje vyhláška FMZO č. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb. Tento předpis se rovněž vztahuje na obchod s vojenským materiálem.

Nezbytná právní úprava ve vývozu zbraní tedy existuje.

Mezinárodně právní závazky ČSFR v oblasti obchodu vojenským materiálem naléhavě vyžadují, aby vydávání prováděcích předpisů, vydávání vývozních a dovozních licencí, jakož i kontrola tohoto obchodu (tj. výkon státní správy v této oblasti) byly v působnosti federace. Dosavadní znění čl. 16 zákona č. 556/1990 Sb. však vyhrazuje federaci pouze zákonnou úpravu.

Poslanecký návrh novely článku 16 ústavního zákona č. 556/1990 Sb. směřoval k řešení této situace. Nebyl však Federálním shromážděním schválen, ačkoliv jej parlamentní výbory doporučily. Nebyl proto ani projednáván návrh "Zákona o podnikání ve vztahu k zahraničí a vývozu a dovozu věcí", který řešil otázku kontroly obchodu s vojenským materiálem a jinými nebezpečnými látkami či materiály a některými technologiemi ve vztahu k zahraničí.

Pokud jde o kontrolu materiálů a technologií dvojího užití, platí od prosince 1990 zákon č. 547/1990 Sb., o nakládání s některými druhy zboží a technologií a o jejich kontrole a vyhláška FMZO z 18. 12. 1991, kterou se provádí zákon č. 547/1990 Sb.

Ad 2) Vláda využívá svého poradního orgánu - meziresortní komisi - jejímiž členy jsou představitelé jmenovaní vládou. V komisi jsou zastoupeny: FMZV, FMO, FMV, FMZO, představitelé národních vlád a Úřad vlády ČSFR. Pracuje pod vedením sekretáře Rady obrany státu. Její rozhodnutí jsou pro činnost ve FMZO v oblasti licenční závazná. Z hlediska zahraničně politického FMZO ve své činnosti využívá stanovisek FMZV.

Na 8. zasedání Rada obrany státu dne 24. 3. 1992 využila svých ústavních pravomocí a ve smyslu § 3 odst. 1 písm. f) ústavního zákona č. 10/1969 Sb. rozhodla ve věcech vývozu vojenského materiálu takto:

Rada obrany státu - bude rozhodovat o poskytování licencí u stanovených druhů vojenského materiálu na základě doporučení meziresortní komise.

Meziresortní komise - bude posuzovat možnost udělení licence u vojenského materiálu podle Seznamu uvedeného v příloze usnesení vlády ČSFR č. 174/1991.

U ostatních druhů vojenského materiálu bude udělování licencí v působnosti FMZO.

Prováděcí licenční činnost vychází z vyhlášky FMZO č. 560/1991 Sb. Vláda ČSFR je s to situaci ve vývozu vojenského materiálu kontrolovat, skutečně to také činí a k žádnému nekontrolovanému exportu nemůže dojít legální cestou. Vzhledem k povaze tohoto materiálu nejsou jednoduché ani cesty nelegální, lze jim bránit a samozřejmě eventuální pokusy o nelegální vývozy postihovat.

Ad 3) Vláda může prostřednictvím svých orgánů ovlivnit personální obsazení vedení státních společností a tím i zabraňovat tomu, aby jejich činnost mohla být ovlivňována osobami, které ztratily důvěru.

V případě soukromých společností (ale platí to i o společnostech státem ovládaných) je podle živnostenského zákona k provozování činnosti v oblasti vývoje, výroby, oprav, úprav, přepravy, nákupu, prodeje, půjčování a znehodnocování zbraní a střeliva zapotřebí státního povolení (koncese). Mezi požadavky k vydání koncese patří i způsobilost osob ve vedení podle zákona č. 451/1991 Sb. (tedy lustračního zákona). Koncese vydávají živnostenské úřady po vyjádření stanovisek příslušných státních orgánů státní správy republik a ministerstva vnitra. Vláda ve svém stanovisku k poslaneckému návrhu zákona navíc doporučila, aby k vydání koncese byl vyžadován i souhlas federálního ministerstva zahraničního obchodu.

Ad 4) Efektivní kontrola státu nad zahraničním obchodem s vojenským materiálem je naprosto nezbytná. Je nutno zajistit nezávislost a objektivnost řízení, rozhodování a kontroly v této citlivé oblasti, vyloučit možné vlivy zájmových skupin.

Proto došlo k 1. 1. 1991 ke zrušení dřívějších obchodních organizací FMZO a ke zřízení nového odboru KOVOM, kterému byly kontrolní a povolovací činnosti svěřeny. Pro zajištění nezávislosti bylo rozhodnuto, aby tento odbor vedla osoba, která dosud v této oblasti nepracovala a která má příslušné mravní a zásadové předpoklady. Jako vhodný kandidát byl vybrán pan Glezgo, poslanec FS. Současně se však naplňoval i záměr zajistit prostřednictvím pana Glezga co největší operativní informovanost parlamentu.

Obchod s vojenským materiálem je trvale kontrolován státem, do současnosti formou udělování licencí, k jejichž vydání se vyjadřuje meziresortní komise.

Ad 5) Opravárenské kapacity byly dodány do Libye již dříve a v současné době se jedná o jejich konverzi na civilní využití. Montážní závod na tento druh techniky v Libyi neexistuje.

Ad 6) Není mi znám v posledních dvou letech případ, že by vyvezené zbraně v tomto období byly používány jinde, než kam byly určeny.

Zákaz reexportu je součástí příslušných smluv a rozhodnutí.

Zjistí-li se porušení zákazu reexportu, je samozřejmě nutné, aby z toho vyvodil důsledky jak čs. dodavatel, tak orgány udělující licence k dalším vývozům.

Ad 7) Cílem návštěvy v Číně a Pákistánu bylo především navázání bližších vztahů a prohloubení vzájemné spolupráce obchodních a průmyslových kruhů v tradičních oblastech čs. hospodářství (energetika, zemědělství, hutnictví, stavební stroje, textilní průmysl a další). V žádném případě se nejednalo o vyvoz výrobků zbrojního charakteru a navazování bližších kontaktů v této oblasti. V otázce zmiňovaní zástupci podniků a obchodních organizací netvořili oficiální část delegace. Měli svůj samostatný program, využili pouze volných míst ve zvláštním letadle k přepravě do daného teritoria. Účast této skupiny je navrhována Svazem průmyslu ČR a SR a hospodářských ministerstev zejména podle dosavadního působení v příslušném teritoriu, připravenosti konkrétních jednání a předpokládaného výsledného efektu.

Ad 8) Spolupráce s Íránem zahrnuje celou řadu oblastí. Nelze však konstatovat, že je do Íránu připravována velká dodávka zbraní, nebo že se do této oblasti prodává systém TAMARA.

K radiolokačnímu systému TAMARA je možno poznamenat, že se jedná o zařízení sloužící k pasivní obraně. Toto zařízení bylo již dodáno do Syrie a bývalé NDR. Zájem projevily rovněž další vyspělé státy. Zařízení je možno využívat i v jednotných systémech kontroly civilního leteckého a námořního provozu.

Ad 9) Ve smyslu usnesení vlády ČSFR č. 326/1991 bylo prostřednictvím republikových ministerstev zadáno příslušným organizacím zpracování projektů konverze zbrojní výroby. Na základě tohoto požadavku byly FMH předloženy 304 projekty konverze zbrojní výroby z 98 organizací (z organizací ČR bylo předloženo 186 projektů a ze SR 119 projektů). Výběrovým řízením bylo vybráno pro podporu ze státního rozpočtu federace 125 projektů. O tomto postupu a výběru konkrétních podniků byla vláda ČSFR informována.

Na podporu projektů s účastí státu do 50 mil. Kčs bylo v roce 1991 převedeno organizacím 1 047 mil. Kčs a na podporu projektů s účastí státu nad 50 mil. Kčs bylo převedeno organizacím 453 mil. Kčs. Podpora pro rok 1991 nepřesáhla 30 % celkových investičních nákladů na realizaci projektu, zbývajících 70 % je hrazeno z vlastních zdrojů organizace, bankovním úvěrem a zahraničním kapitálem.

Celkové požadavky organizací na podporu ze státního rozpočtu federace a výše přidělené podpory jsou uvedeny v následující tabulce:

Prostředky na podporu konverzním projektům jsou označeny variabilním symbolem 32691. V rozhodnutí o přidělení prostředků byly vymezeny možnosti použití prostředků a bylo povinností všech organizací zúčtovat poskytnutou podporu do 25. února 1992.

V současném období probíhá hodnocení průběhu realizace projektů a vláda ČSFR bude hodnotit postup konverze v roce 1991 po 1. dubnu 1992.

K tomuto bodu jsem 5. 3. 1992 požádal ministra hospodářství o stanovisko, které jsem obdržel 26. 3. 1992.