Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky

VI. v. o.

1476

Odpověď

místopředsedy vlády ČSFR RNDr. Jozefa Mikloška, DrSc. na interpelaci podanou poslancem SN L. Kvasničkou ve věci zápočtu doby služby bývalých vojáků z povolání pro účely důchodového zabezpečení

 

RNDr. JOZEF MIKLOŠKO

PODPREDSEDA VLÁDY DrSc.

V Prahe 31. marca 1992

Č. j. 227/91/I-PV

Vážený pán poslanec,

na základe doterajšieho postupu riešenia Vašej interpelácie zo dňa 3. decembra 1991 vo veci zápočtu doby služby bývalých vojakov z povolania pre účely dôchodkového zabezpečenia považujem za potrebné uviesť:

Ako som Vám už oznámil ústne na predchádzajúcej schôdzi FZ, požiadal som vo veci Vašej interpelácie o stanoviská ministra obrany L. Dobrovského, ministra práce a sociálnych vecí P. Millera a oboch republikových ministrov práce a sociálnych vecí.

Minister Ľ. Dobrovský vo svojom stanovisku konštatuje, že príčinou nezapočítavania uvedenej doby bolo to, že armáda bývalého Slovenského štátu bola mocenskou zložkou štátu, ktorý bol spojencom nacistického Nemecka a zúčastnil sa vojenských akcií po jeho boku. Z týchto dôvodov by si prípadný zápočet uvedenej doby vyžadoval politické prehodnotenie týchto skutočností, a to aj pokiaľ ide o individuálne prípady. Podľa neho riešenie spočíva v politickom posúdení problému, z ktorého závery by boli premietnuté do pripravovaných predpisov o sociálnom zabezpečení, a kde by boli zároveň zohľadnené aj individuálne prípady. Gestorom týchto zákonných opatrení je minister práce a sociálnych vecí ČSFR.

So stanoviskom ministra L. Dobrovského na politické prehodnotenie problému sa stotožňuje aj minister práce a sociálnych vecí pán P. Miller, ktorý vo svojom liste zo dňa 5. 2. 1992 konštatuje, že "vzhledem k tomu, že pán Kvasnička uvádí některé důvody, které zasluhují hlubší zvážení celé problematiky, požádal jsem o vyjádření ministra práce a sociálních věcí České republiky M. Horálka a ministryni práce a sociálních věcí Slovenské republiky H. Wolekovú. Pokud bychom společně došli k názoru, že by mělo dojít k přehodnocení přístupu v hodnocení výše uvedené doby vojenské služby, předložím vládě k posouzení návrh příslušné právní úpravy nejpozději v rámci nového zákona o sociálním pojištění." Republikoví ministri práce a sociálnych vecí H. Woleková a M. Horálek s takýmto riešením daného problému v podstate súhlasia.

Z toho vyplýva, že otázka, nastolená vo Vašej interpelácii, by mala byť riešená najneskôr v rámci tohto zákona.

Vážený pán poslanec, Vaša interpelácia, i odpovede zodpovedných ústavných činiteľov k tejto problematike potvrdzujú, že v otázke hodnotenia dôsledkov minulosti je nevyhnutné urobiť kroky nielen v súvislosti s Vami uvedeným problémom, ale i množstvom ďalších, týkajúcich sa tohto rozporuplného a historicky dostatočne nevyjasneného obdobia.

Súhlasím, že Vami uvedené zákony sú vo vzťahu k Vami spomenutým individuálnym prípadom skutočne diskriminujúce. Toto hodnotenie potvrdzuje aj skutočnosť uvedená v štvrtom bode Vašej interpelácie, zvlášť vo vzťahu k donucovaciemu aparátu totalitného obdobia. Konštatujem však, že tento problém má rovinu historickú, právnu a politickú. Predovšetkým posledná je dôležitá pri posúdení celej záležitosti.

V konkretizácii prípadnej právnej úpravy /napríklad v rámci nového zákona o sociálnom poistení/ by preto mali byť zohľadnené všetky tieto súvislosti. Celý tento prípad naznačuje hlbší problém, pred ktorým stojíme: je ním objektívne zhodnotenie celého právneho systému ČSFR, a nielen iba jednotlivých zákonných a nadväzujúcich noriem v zmysle znenia par. 6 ústavného zákona č. 23/1991 Sb.

Vážený pán poslanec, pri riešení Vami nastoleného problému sa teda žiada zákonná úprava, konkrétne v rámci zákona o sociálnom zabezpečení. Všeobecný problém by sa však mal stať predmetom diskusie v našej spoločnosti aj na pôde parlamentu, hľadajúc taký postup, pri ktorom by sa uvažovalo o hodnotení celého historického úseku vo všetkých troch vyššie zmienených rovinách.

Odpoveď na Vašu interpeláciu predkladám po dohode s predsedom vlády ČSFR M. Čalfom, ktorého ste interpelovali zároveň so mnou.

S pozdravom

Vážený pán

MUDr. Ladislav Kvasnička

poslanec SN FZ ČSFR

PRAHA

 

POZMĚŇUJÍCÍ A DOPLŇUJÍCÍ NÁVRHY K VLÁDNÍMU NÁVRHU ZÁKONA, KTERÝM SE MĚNÍ A DOPLŇUJE ZÁKON č. 76/1959 Sb., O NĚKTERÝCH SLUŽEBNÍCH POMĚRECH VOJÁKŮ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ

(tisk č. 1378, ve znění tisku č. 1476)

I.

VARIANTA "A"

1. V nadpisu čl. 1 se za slova "zákona č. 77/1992 Sb." doplňuje čárka a slova "a zákon č. 67/1992 Sb., o Vojenském obranném zpravodajství,".

2. Bod 1. se označuje jako bod 1a. a nový bod 1. zní: "Mění se nadpis I. dílu zákona a doplňují se v něm §§ 2a, 2b a 2c, které včetně nadpisu zní:

Díl I.

"Vojenská přísaha, občanská a politická práva vojáků

§ 2a

Petiční právo

Petiční právo vojáků v činné službě ve věcech souvisejících s výkonem služby (§ 11 odst. 2) se omezuje na žádosti, návrhy a stížnosti jednotlivých osob.

Sdružovací právo

§ 2b

1) Zákazem činnosti politických stran a politických hnutí (dále jen "strany a hnutí") [zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích] v ozbrojených silách se pro účel tohoto zákona rozumí zejména zákaz pořádání politických shromáždění, provádění politické agitace ve vojenských objektech a při činnosti ozbrojených sil mimo vojenské objekty. Právo vyjádřit v rozhovoru politické přesvědčení zůstává nedotčeno.

2) Vojáci z povolání nesmějí vykonávat funkce ve stranách a hnutích.

3) Při politické činnosti nesmějí vojáci v činné službě a v záloze nosit vojenský stejnokroj.

4) V zaměstnání (§ 11 odst. 4) nesmějí vojáci provádět politickou agitaci; nadřízení nesmějí ovlivňovat vojáky v činné službě svými politickými názory a bránit jim ve vyjadřování politického přesvědčení.

5) Federální ministerstvo obrany a federální ministerstvo vnitra jsou oprávněny pozastavit členství vojáka v činní službě ve straně nebo hnutí, pokud jeho činnost ve straně nebo hnutí narušuje výkon služby nebo je v rozporu s obecně závaznými právními předpisy.

6) Výkon ustanovení odstavců 1 až 4 upraví v oboru své působnosti federální ministerstvo obrany a federální ministerstvo vnitra obecně závaznými právními předpisy.

§ 2c

1) Sdružování vojáků v činné službě ve sdruženích, která nemají politický charakter (dále jen "sdružení"), se řídí zvláštními zákony [zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností, zákon č. 161/1992 Sb., o registraci církví a náboženských společností], pokud tento zákon nestanoví jinak.

2) Činnost ve sdruženích mohou vojáci v činné službě vykonávat pouze mimo výkon zaměstnání.

3) Při činnosti ve sdruženích mimo vojenské objekty nesmějí vojáci v činné službě a v záloze nosit vojenský stejnokroj, pokud nestanoví federální ministerstvo obrany nebo federální ministerstvo vnitra jinak.

4) Federální ministerstvo obrany a federální ministerstvo vnitra jsou oprávněny pozastavit

a) členství vojáka v činné službě ve sdružení, pokud jeho činnost ve sdružení narušuje výkon služby nebo je v rozporu s obecně závaznými právními předpisy,

b) činnost sdružení vojáků v činné službě, pokud narušuje výkon služby nebo je v rozporu s obecně závaznými právními předpisy.

3. Bod č. 9 se vypouští.

4. Za čl. II se vkládá čl. IIa, který zní:

 

"Čl. IIa

Zákon č. 67/1992 Sb., o Vojenském obranném zpravodajství, se mění a doplňuje takto:

"§ 9 se označuje jako § 9 odst. 1; doplňuje se odstavec 2, který zní: "Příslušníci Vojenského obranného zpravodajství nesmějí být členy politických stran a politických hnutí [zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích] a nesmějí provádět politickou agitaci.""

 

VARIANTA "B"

1. Bod 1. se označuje jako bod 1a a nový bod 1. zní: "Mění se nadpis I. dílu zákona a doplňují se v něm §§ 2a, 2b a 2c, které včetně nadpisu zní:

Díl I.

"Vojenská přísaha, občanská a politická práva vojáků

§ 2a

Petiční právo

Petiční právo vojáků v činné službě ve věcech souvisejících s výkonem služby (§ 11 odst. 2) se omezuje na žádosti, návrhy a stížnosti jednotlivých osob.

Sdružovací právo

§ 2b

1) Zákazem činnosti politických stran a politických hnutí (dále jen "strany a hnutí") [zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích] v ozbrojených silách se pro účel tohoto zákona rozumí zejména zákaz pořádání politických shromáždění, provádění politické agitace ve vojenských objektech a při činnosti ozbrojených sil mimo vojenské objekty. Právo vyjádřit v rozhovoru politické přesvědčení zůstává nedotčeno.

2) Vojáci z povolání nesmějí být členy stran a hnutí.

3) Při politické činnosti nesmějí vojáci v činné službě a v záloze nosit vojenský stejnokroj.

4) V zaměstnání (§ 11 odst. 4) nesmějí vojáci provádět politickou agitaci; nadřízení nesmějí ovlivňovat vojáky v činné službě svými politickými názory a bránit jim ve vyjadřování politického přesvědčení.

5) Výkon ustanovení odstavců 1, 3 a 4 upraví v oboru své působnosti federální ministerstvo obrany a federální ministerstvo vnitra obecně závaznými právními předpisy.

§ 2c

1) Sdružování vojáků v činné službě ve sdruženích, která nemají politický charakter (dále jen "sdružení"), se řídí zvláštními zákony [zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností, zákon č. 161/1992 Sb., o registraci církví a náboženských společností], pokud tento zákon nestanoví jinak.

2) Činnost ve sdruženích mohou vojáci v činné službě vykonávat pouze mimo výkon zaměstnání.

3) Při činnosti ve sdruženích mimo vojenské objekty nesmějí vojáci v činné službě a v záloze nosit vojenský stejnokroj, pokud nestanoví federální ministerstvo obrany nebo federální ministerstvo vnitra jinak.

4) Federální ministerstvo obrany a federální ministerstvo vnitra jsou oprávněny pozastavit

a) členství vojáka v činné službě ve sdružení, pokud jeho činnost ve sdružení narušuje výkon služby nebo je v rozporu s obecně závaznými právními předpisy,

b) činnost sdružení vojáků v činné službě, pokud narušuje výkon služby nebo je v rozporu s obecně závaznými právními předpisy.

2. Bod č. 9 se vypouští.

II.

1. V bodu 1. § 10 odst. 3 se vkládá písmeno c), které zní: "návrh ministra vnitra České a Slovenské Federativní Republiky velitele vojsk ministerstva vnitra."

2. V bodu 20 § 30 se v 1. odstavci vypouštějí slova "Československé armády" a slova "Československou armádu" se nahrazují slovy "ozbrojené síly"; v odstavci 2 se slova "Československé armády" nahrazují slovy "ozbrojených sil" a za slova "ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky" se vkládají slova "nebo ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky", v 2. větě nového odstavce 3 (dosavadního odstavce 4) se vypouštějí slova "Československé armády" a ve 3. větě téhož odstavce se za slova "federálního ministerstva obrany" vkládají slova "nebo federálního ministerstva vnitra"; v novém odstavci 4 (dosavadním odstavci 5) se za slova "Federální ministerstvo obrany" vkládají slova "a federální ministerstvo vnitra"; v novém odstavci 6 (dosavadním odstavci 7) se za slova "ministru obrany České a Slovenské Federativní Republiky" vkládají slova "nebo ministru vnitra České a Slovenské Federativní Republiky" a v novém odstavci 7 (dosavadním odstavci 8) se za slova "ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky" vkládají slova "nebo ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky".

Pavel Jégl

17. dubna 1992


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP