(1) Veřejná obchodní společnost zjišťuje základ daně za společnost jako celek (§ 23) a podle podílů stanovených společenskou smlouvou rozděluje tento základ daně na jednotlivé společníky, u nichž tvoří základ daně (dílčí základ daně) podle § 5 odstavec 2, je-li společník fyzickou osobou, nebo se zahrnují do základu daně podle § 23, je-li společník právnickou osobou. Ztráta veřejné obchodní společnosti (§ 34) se rozděluje stejně jako základ daně.
(2) Základ daně veřejné obchodní společnosti se nesnižuje o dary podle § 20 odst. 4. Dary se posuzují jako dary poskytnuté jednotlivými společníky podle § 15 odst. 7 a na jednotlivé společníky se rozdělují stejně jako základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost.
(3) Komanditní společnost zjišťuje základ daně za společnost jako celek (§ 23). od takto zjištěného základu daně se odečtou podíly připadající na jednotlivé komplementáře podle společenské smlouvy a u nich tvoří základ daně (dílčí základ daně) podle § 5 odstavec 2, jsou-li komplementáři fyzickými osobami, nebo základ daně podle § 23, jsou-li komplementáři právnickými osobami. Zbylý základ daně je základem daně komanditní společnosti. Ztráta komanditní společnosti se rozděluje stejně jako základ daně.
(4) Dary poskytované komanditní společností (§ 20 odst. 4) se rozdělují na komplementáře a komanditní společnost ve stejném poměru jako se rozděluje mezi nimi základ daně zjištěný za společnost jako celek. Poměrná část darů připadající na komplementáře se posuzuje jako dary poskytnuté jednotlivými komplementáři.
§ 14
Výpočet daně z příjmů dosažených za více zdaňovacích období
(1) Příjmy uvedené v odstavci 2, které jsou výsledkem několikaleté činnosti poplatníka nebo plynou z využití věci a práv najednou za více let, lze rozdělit rovnoměrně na zdaňovací období, v němž byly dosaženy a na zdaňovací období předcházející, nejvýše však na tři poměrné části. Příjmy z lesního hospodářství dosažené těžbou dřeva lze rozdělit nejvýše na deset poměrných částí. K výdajům vztahujícím se k těmto příjmům, které již byly uplatněny při zdaněni příjmů v minulých zdaňovacích obdobích, se nepřihlédne. Jedna poměrná část se zahrne do základu daně poplatníka ve zdaňovacím období dosažení příjmu a z jistí se procento daně ze základu daně. Tímto procentem se vypočte daň ze zbývající části, popřípadě zbývajících částí příjmu dosaženého za více zdaňovacích období.
(2) Výpočet daně podle odstavce 1 se použije pouze na příjmy:
a) ze zemědělské výroby lesního a vodního hospodářství [Podle údajů vyhlašovaných orgány statistiky.] (§ 7 odst. 1 písm. a)),
b) uvedené v § 7 odst. 2 písm. a) [Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích. Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších právních předpisů.] a z činnosti restaurátorů kulturních památek a sbírkových předmětů.
§ 15
Nezdanitelná část základu daně
Varianta I:
(1) Základ daně se sníží o částky:
a) 20 400 Kčs ročně na poplatníka;
b) 9 000 Kčs ročně na vyživované dítě žijící ve společné domácnosti s poplatníkem, nejvýše však na čtyři děti, přechodný pobyt dítěte mimo společnou domácnost nemá vliv na uplatnění snížení;
c) 12 000 Kčs ročně na manželku (manžela) žijící s poplatníkem ve společné domácnosti, pokud nemá vlastní příjmy přesahující 20 400 Kčs ročně;
d) 6 000 Kčs ročně, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod a nebo je poplatník podle zvláštních předpisů částečně invalidní;
e) 12 000 Kčs ročně, pobírá-li poplatník invalidní důchod nebo jiný důchod, jehož jednou z podmínek pro přiznání je invalidita a nebo je poplatník podle zvláštních předpisů invalidní, avšak jeho žádost o invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než z důvodu jeho invalidity; je-li však poplatník držitelem průkazky ZTP-P (zvlášť těžce poškozený s průvodcem), zvyšuje se částka na 36 000 Kčs ročně.
(2) O částku podle odstavce 1 písm. a) nesnižuje základ daně poplatník, u kterého starobní důchod z fondu sociálního pojištění činí více než 20 400 Kčs ročně. Nepřevyšuje-li 20 400 Kčs ročně, přizná se částka podle odstavce 1 písm. a) jen ve výši snížené o vyplacené částky starobního důchodu. K přídavkům na děti a k výchovnému se nepřihlíží.
Varianta II:
Částka 20. 400 Kčs se v odstavci 1 písm. a) a c) a v odstavci 2 nahrazuje částkou 24. 000 Kčs.
(3) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se základ daně nesnižuje o částky uvedené v odstavci 1 písm. b) až e).
(4) Za vyživované dítě poplatníka (vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů) se považuje:
a) nezletilé dítě,
b) zletilé dítě až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod a
1. soustavně se připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, nebo
2. nemůže se připravovat na budoucí povolání nebo být zaměstnáno pro nemoc, nebo
3. pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav není schopno se soustavně připravovat na budoucí povolání anebo je schopno se na ně připravovat jen za mimořádných podmínek.
(5) Uzavře-li dítě uvedené v odstavci 4 písm. b) manželství a žije ve společné domácnosti s manželem, může uplatnit manžel snížení za podmínek uvedených v odstavci 1 písm. c). Nemá-li manžel příjmy, z nichž by mohl snížení uplatnit, může uplatnit snížení podle odstavce 1 písm. b) rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě s ním žije ve společné domácnosti.
(6) Vyživuje-li dítě (děti) v rámci jedné společné domácnosti více poplatníků (např. manželé), může je pro účely daně uplatnit jen jeden z nich.
(7) Poplatník, u něhož podmínky rozhodné pro snížení základu daně podle odstavce 1 písm. b) až e) trvají jen několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, sníží základ daně jen o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky. Dítě uplatní poplatník již v kalendářním měsíci, v němž se narodilo.
(8) Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých právnickým osobám se sídlem na území České a Slovenské Federativní Republiky na financování vědy a vzdělání, kultury, školství, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro státem uznané církve a náboženské společnosti, tělovýchovné, sportovní a dále obcím, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo 2 000 Kčs. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně.
§ 16
Sazba daně
Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) zaokrouhleného na celé stovky Kčs dolů činí:
Varianta I:
|
přes Kčs |
do Kčs |
|
ze základu přesahujícího |
|
- |
60 000 |
15 % |
|
|
60 000 |
120 000 |
9 000 Kčs+20% |
- " - 60 000 Kčs |
|
120 000 |
180 000 |
21 000 Kčs+25% |
- " - 120 000 Kčs |
|
180 000 |
540 000 |
36 000 Kčs+32% |
- " - 180 000 Kčs |
|
540 000 |
1 080 000 |
151 200 Kčs+40% |
- " - 540 000 Kčs |
|
1 080 000 |
a výše |
367 200 Kčs+47% |
- " - 1 080 000 Kčs |
Varianta II:
|
přes Kčs |
do Kčs |
|
ze základu přesahujícího |
|
- |
60 000 |
10 % |
|
|
60 000 |
120 000 |
6 000 Kčs+20% |
- " - 60 000 Kčs |
|
120 000 |
180 000 |
18 000 Kčs+25% |
- " - 120 000 Kčs |
|
180 000 |
540 000 |
33 000 Kčs+32% |
- " - 180 000 Kčs |
|
540 000 |
1 080 000 |
148 200 Kčs+40% |
- " - 540 000 Kčs |
|
1 080 000 |
a výše |
364 200 Kčs+47% |
- " - 1 080 000 Kčs |
ČÁST DRUHÁ
DAŇ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB
§ 17
Poplatníci daně z příjmů právnických osob
(1) Poplatníky daně z příjmů právnických osob jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami, s výjimkou právnických osob uvedených v odstavci 2 (dále jen "poplatníci").
(2) Poplatníky daně z příjmů právnických osob (dále jen daň) nejsou veřejné obchodní společnosti.
(3) Od daně se osvobozuje Státní banka československá [Zákon č. 22/1992 Sb., o Státní bance československé.].
(4) Poplatníci, kteří mají na území České a Slovenské Federativní Republiky své sídlo, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdroje na území České a Slovenské Federativní Republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.
(5) Poplatníci, kteří nemají na území České a Slovenské Federativní Republiky své sídlo, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území České a Slovenské Federativní Republiky (§ 22).
§ 18
Předmět daně
(1) Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem (dále jen "příjmy"), není-li dále stanoveno jinak.
(2) U investiční společnosti vytvářející podílové fondy [Zákon č. /1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech.] jsou předmětem daně veškeré příjmy investiční společnosti a příjmy pro podílové fondy; do příjmů se nezahrnují příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou)§ 36 odst. 2 písm: b).
(3) Předmětem daně nejsou příjmy získané zděděním nebo darováním nemovitosti nebo movité věci, popřípadě majetková práva s výjimkou z nich plynoucích příjmů.
(4) U poplatníků, kteří nejsou zapsáni v obchodním rejstříku nebo nepodnikají ani na základě živnostenského oprávnění, jsou předmětem daně pouze příjmy z činností vykonávaných za účelem dosahování zisku nebo z činností, jejichž provozováním lze zisku dosáhnout včetně příjmů z výnosů z cenných papírů.
(5) Za poplatníky podle odstavce 3 se považují zejména zájmová sdružení právnických osob, pokud mají tato sdružení právní subjektivitu, občanská sdružení včetně odborových organizací, politické strany a hnutí, státem uznané církve a náboženské společnosti, nadace, rozpočtové a příspěvkové organizace, státní fondy, fondy zdravotnictví, fondy sociální a fond zaměstnanosti.
(6) U fondů národního majetku [Zákon č. 92/1991 Sb. Zákon ČNR č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky. Zákon SNR č. 253/1991 Sb., o působnosti orgánů Slovenské republiky ve věcech převodu majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku Slovenské republiky.] a u obcí jsou předmětem daně pouze příjmy z výnosů cenných papírů.
§ 19
Osvobození od daně
Od daně jsou osvobozeny:
a) členské příspěvky přijaté zájmovými sdruženími právnických osob, občanskými sdruženími včetně odborových organizací, politickými stranami a hnutími;
b) příjmy poplatníků vedených v § 18 odst. 3 plynoucích z činnosti, která je jejich posláním a nemůže být předmětem soutěže jinými osobami, jsou-li úměrné vynaloženým nákladům;
c) výnosy kostelních sbírek, příjmy za církevní úkony a pravidelné příspěvky členů u státem uznaných církví a náboženských společností;
d) příjmy družstev z nájemného a úhrad spojených s užíváním družstevních bytů a družstevních garáží;
e) příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu bioplynu, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek, zařízení na využití geotermální energie, a to v kalendářním roce, v němž byly uvedeny do provozu a v následujících pěti letech.
f) příjmy státních fondů stanovené zvláštními předpisy [Např. zákon SNR č. 95/1991 Sb., o Státním fondu kultury, ve znění pozdějších předpisů, zákon SNR č. 128/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí Slovenské republiky a zákon ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky.].
§ 20
Základ daně
(1) Pro stanovení základu daně platí ustanovení § 23 až § 34.
(2) U poplatníků, u nichž dochází ke zrušení s likvidací je základem daně likvidační zůstatek.
(3) Likvidačním zůstatkem se pro účely tohoto zákona rozumí rozdíl, o který příjmy z likvidace i jmění poplatníka převýší výdaje (náklady) spojené s likvidací.
(4) Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutím právnickým osobám se sídlem na území České a Slovenské Federativní Republiky na financování vědy a vzdělání, kultury, školství, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro státem uznané církve a náboženské společnosti, tělovýchovné, sportovní a dále obcím, pokud hodnota daru činí alespoň 2 000 Kčs. V úhrnu lze odečíst nejvýše 2 % ze základu daně.
(5) Základ daně se zaokrouhluje na celí tisíce Kčs dolů.
§ 21
Sazba daně
Sazba daně činí 45 % ze základu daně sníženého o položky podle § 20 odst. 4 a podle § 34 a z likvidačního zůstatku (§ 20 odst. 2).
ČÁST TŘETÍ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 22
Zdroj příjmů
(1) Za příjmy ze zdrojů na území České a Slovenské Federativní Republiky se u poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 5 považují:
a) příjmy z činností vykonávaných ve stálé provozovně;
b) příjmy ze závislé činnosti, která je vykonávána na území České a Slovenské Federativní Republiky nebo na plavidlech plujících pod československou státní vlajkou anebo na palubách československých letadel;
c) příjmy z obchodního, technického nebo jiného poradenství, zprostředkovatelské činnosti a obdobných činností poskytovaných na území České a Slovenské Federativní Republiky;
d) příjmy z úhrad od právnických nebo fyzických osob se sídlem nebo bydlištěm na území České a Slovenské Federativní Republiky, kterými jsou zejména:
1. úplaty za poskytnutí a užití výkonu práva z průmyslového vlastnictví, za užití návrhů nebo modelů, plánů, za poskytnutí výrobně technických a jiných hospodářsky využitelných poznatků,
2. úplaty za užití práva autorského nebo práva příbuzného právu autorskému,
3. příjmy z nezávislé činnosti vykonávané nebo zhodnocované na území České a Slovenské Federativní Republiky přednášejícího, umělce, architekta, sportovce, artisty nebo spoluúčinkujících osob,
4. podíly na zisku, vypořádací podíly, podíly na likvidačním zůstatku obchodních společností a družstev a jiné příjmy z kapitálového majetku,
5. část zisku po zdanění vyplácená tichému společníkovi,
6. úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček z vkladů a z cenných papírů,
7. příjmy z nájemného týkajícího se věci umístěné na území České a Slovenské Federativní Republiky,
8. odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob.
(2) Stálou provozovnou se pro účely tohoto zákona rozumí zařízení k výkonu činností poplatníků se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí umístěné na území České a Slovenské Federativní Republiky, a to zejména staveniště, dílny, kanceláře, zařízení k těžbě přírodních zdrojů, odbytiště (místo prodeje). Staveniště, stavební a montážní práce včetně oprav se považují za stálou provozovnu jen tehdy, přesáhne-li jejich trvání (bez ohledu na zdaňovací období) šest měsíců. Do doby trvání stálé provozovny se započítávají kalendářní dny, pokud nedojde k jejich přerušení na dobu delší než dvanáct kalendářních měsíců následujících po sobě.
(3) Příjmem podle odstavce 1 se rozumí i nepeněžní plnění přijaté poplatníkem.
§ 23
Základ daně
(1) Základem daně je rozdíl mezi příjmy, s výjimkou příjmů osvobozených od daně (§ 4 a § 19), a výdaji (náklady) vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení (§ 24), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období, upravený podle odstavců 2 až 4.
(2) Základem daně u poplatníků, kteří účtují v soustavě podvojného účetnictví [Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Směrnice k účtové osnově a Zásady jednoduchého účetnictví vyhlašované ve Sbírce zákonů.] je hospodářský výsledek (zisk nebo ztráta) a u poplatníků, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví [Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Směrnice k účtové osnově a Zásady jednoduchého účetnictví vyhlašované ve Sbírce zákonů.] rozdíl mezi příjmy a výdaji.
(3) Hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 2 se upraví o částky, které nelze podle tohoto zákona zahrnout do výdajů (nákladů) nebo jsou do nich zahrnuté v nesprávné výši a o veškeré částky neoprávněně zkracující příjmy. Pokud rozsah některých druhů výdajů (nákladů) je omezen nebo limitován tímto zákonem nebo zvláštními předpisy [Např. zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách.], lze je pro stanovení základu daně zahrnout do výdajů (nákladů) maximálně ve stanovené a prokazatelné výši.
(4) Do základu daně podle odstavce 1 se nezahrnují:
a) příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou (§ 36), s výjimkou investiční společnosti vytvářející podílové fondy,
b) příjmy z emisního ážia,
c) příjmy z nákupu vlastních akcií pod jmenovitou hodnotu,
d) částky, které již byly u téhož poplatníka zdaněny podle tohoto zákona.
(5) U komanditních společností se základ daně podle předchozích odstavců dále snižuje o částku připadající komplementářům.
(6) Za příjmy se považuje jak peněžní, tak i nepeněžní plnění, oceněné cenami obvyklými v místě a v době plnění nebo spotřeby, a to podle druhu, kvality, popř. míry opotřebení předmětného plnění (dále jen "ceny obvyklé na trhu"), s výjimkou naturální spotřeby vlastní výroby a služeb.
(7) Liší-li se sjednané ceny od cen obvyklých na trhu a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, použijí se pro daňové účely ceny na trhu obvyklé. Tohoto ustanovení se použije vždy, jestliže se přímo či nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění podniků ve smluvních vztazích stejné právnické nebo fyzické osoby. Při prodeji nemovitosti bude takto posuzována odchylka směrem dolů, přesahuje-li jednu třetinu hodnoty nemovitosti zjištěné podle zvláštních předpisů nebo soudním znalcem.
(8) U poplatníků, u nichž dochází ke zrušení s likvidací se základ dané podle předchozích odstavců za zdaňovací období předcházejícího dni zahájení likvidace nebo zrušení, upraví o zůstatky vytvořených rezerv, výnosů příštích období, výdajů příštích období a nákladů příštích období, a u poplatníků, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví, o cenu nespotřebovaných zásob a o výši pohledávek a závazků.
(9) Pro zjištění základu daně se vychází z účetnictví vedeného podle zvláštního předpisu [Např. zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách.], pokud zvláštní předpis nebo tento zákon nestanoví jinak anebo pokud nedochází ke krácení daňové povinnosti jiným způsobem.
§ 24
Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů
(1) Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy [Např. zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách.].
(2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také
a) odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku (§ 26 až § 33);
b) zůstatková cena (§ 29 odst. 2) hmotného majetku a nehmotného majetku jen do výše příjmů z jeho prodeje nebo do výše náhrad zahrnutých do základu daně, s výjimkou uvedenou v písm. c);
c) zůstatková cena (§ 29 odst. 2) pěstitelských celků trvalých porostů a zvířat podle přílohy k tomuto zákonu při jejich vyřazení;
d) příspěvky právnickým osobám, pokud tato povinnost vyplývá ze zákona;
e) pojistné hrazené poplatníkem, pokud souvisí s příjmem, který je předmětem daně;
f) pojištění hrazené zaměstnavatelem podle zvláštních předpisů [Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění. Zákon SNR č. /1991 Sb., o povinném zdravotním pojištění. Zákon č. /1992 Sb., o financování sociálního pojištění.] a výdaje na sociální dávky poskytované místo dávek z povinného pojištění;
g) výdaje (náklady) na provoz vlastního zařízení k ochraně životního prostředí podle zvláštních předpisů [Např. zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech. Zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší).];
h) nájemné včetně nájemného za věci s právem koupě najaté věci;
ch) zaplacená daň z nemovitostí, silniční daň, jakož i další daně, s výjimkou uvedenou v § 25, a poplatky vztahující se k činnostem, z nichž příjmy podléhají dani;
i) rezervy, jejichž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zvláštní zákon;
j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky a péči o zdraví vynaložené na:
1. bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť,
2. provoz závodních zdravotnických zařízení a péči o zdraví zaměstnanců v rozsahu stanoveném zvláštním předpisy [Např. vyhláška ministerstva zdravotnictví České republiky č. 242/1991 Sb., o soustavě zdravotnických zařízení zřizovaných okresními úřady a obcemi a vyhláška ministerstva zdravotnictví Slovenské republiky č. 19/1975 Sb., o soustavě zdravotnických zařízení. Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb., zákona SNR č. 196/1990 Sb., a zákona SNR č. 419/1991 Sb., a navazujících právních předpisů, např. vyhlášky ministerstva zdravotnictví České republiky č. /1992 Sb., o závodní preventivní péči. Zákon č. /1992 Sb., o ochraně veřejného zdraví.],
3. provoz středních odborných učilišť a vzdělávacích zařízení, pokud je není povinen hradit příslušný orgán státní správy, nebo výdaje na výchovu žáků, vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků zabezpečovanou jinými subjekty,
4. provoz vlastních zařízení závodního stravování kromě hodnoty potravin nebo příspěvky na závodní stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované maximálně do výše 55 % ceny hlavních a přesnídávkových jídel;
k) výdaje (náklady) na pracovní cesty, a to maximálně ve výši podle zvláštních předpisů [Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách. Limity stravného při zahraničních pracovních cestách vyhlašované ve sbírce zákonů.], přitom
1. na ubytování, dopravu hromadnými dopravními prostředky a na nezbytné výdaje spojené s pracovní cestou v prokázané výši,
2. na dopravu motorovým vozidlem zahrnutým v majetku poplatníka ve výši náhrady za spotřebované pohonné hmoty,
3. na dopravu motorovým vozidlem nezahrnutém v majetku poplatníka ve výši základní sazby a náhrady za spotřebované pohonné hmoty,
4. stravné a kapesné při zahraničních pracovních cestách,
5. stravné při tuzemských pracovních cestách, a to pouze pro zaměstnance podle § 6;
l) škody vzniklé v důsledku živelných pohrom,
m) výdaje (náklady) civilní obrany spojené s přípravou k sebeochraně a vzájemné pomoci a s péčí o prostředky individuální ochrany,
n) výdaje (náklady) na zabezpečení požární ochrany [Zákon ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Zákon SNR č. 126/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.],
o) výdaje (náklady) spojené s uchováním výrobních schopností pro zabezpečení obranyschopnosti státu [Zákon č. /1992 Sb., o obraně a branné povinnosti.].
(3) U poplatníků, u nichž zdanění podléhají pouze příjmy z podnikatelské nebo jinak vymezené činnosti, se jako výdaje (náklady) uznávají pouze výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně.
(4) Nájemné při sjednání práva koupě najaté věci se uznává do výdajů (nákladů) za podmínky, že
a) doba nájmu je delší než 40% stanovené doby odpisování uvedené v § 30, nejméně však 3 roky a
b) kupní cena najaté věci není vyšší než zůstatková cena kterou by věc měla při odpisování podle tohoto zákona.
(5) Prodává-li se najatá věc, která byla předmětem nájemní smlouvy po jejím ukončení nájemci, v ostatních případech než je uvedeno v odstavci 4. uznává se nájemné do výdajů (nákladů) pouze za podmínky, že kupní cena nebude nižší než zůstatková cena, kterou by věc měla při odpisování podle tohoto zákona.
§ 25
Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména:
a) výdaje (náklady) na pořízení hmotného majetku a nehmotného majetku (§ 26),
b) výdaje na zvýšení základního jmění včetně splácení půjček,
c) výdaje na nákup cenných papírů,
d) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob,
e) vyplácené podíly na zisku,
f) placené penále a pokuty s výjimkou smluvních pokut,
g) přirážky k základním sazbám poplatků za znečišťování ovzduší [Zákon č. 309/1991 Sb. Zákon ČNR č. 389/1991 Sb., o státní správě ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování.],
h) přirážky k základním úplatám za vypouštění odpadních vod [Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů.],