Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY

VI. volební období

Vládní návrh

Předsednictvo Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo podle čl. 58 odst. 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, na tomto zákonném opatření:

(1) Toto zákonné opatřeni upravuje

a) podmínky náhrady škod způsobených oprávněným osobám.

b) rozsah náhrady těchto škod,

c) způsob uplatnění nároku na náhradu škody oprávněnou osobou.

(2) Podle tohoto zákonného opatřeni lze poskytovat náhradu škody na majetku pokud škoda byla způsobena vstupem cizích vojsk a pobytem sovětských vojsk (dále jen "sovětská vojska") na území České a Slovenské Federativní Republiky v období od 20. srpna 1968 do 27. června 1991 (dále jen "rozhodné období") za podmínek dále uvedených.

(3) Náhrada škody podle tohoto zákonného opatření nepřísluší pokud

a) ve věci náhrady škody bylo pravomocně rozhodnuto soudem,

b) oprávněná osoba nárok na náhradu škody uplatnila v rozhodném období a škoda jí byla nahrazena v uplatněné výši,

c) škoda vznikla na základě smluvního vztahu mezi československými občany a příslušníky sovětských vojsk.

(1) Oprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, který má trvalý pobyt na jejím území a jemuž byla v rozhodném období způsobena škoda na majetku sovětskými vojsky.

(2) Zemře-li osoba, které byla v rozhodném období způsobena škoda na majetku sovětskými vojsky, jsou oprávněnými osobami, pokud jsou státními občany České a Slovenské Federativní Republiky a mají trvalý pobyt na jejím území, fyzické osoby v tomto pořadí:

a) dědic ze závěti, která byla předložena při dědickém řízení a pokud nabyl celé dědictví.

b) dědic a manžel osoby, již byla v rozhodném období způsobena škoda na majetku sovětskými vojsky.

(1) Hradí se skutečná škoda; pro oceňování výše škody se použiji předpisy platné v době vzniku škody.

(2) Do výše náhrady se započítávají částky vyplacené oprávněné osobě na základě rozhodnutí jiných orgánů a částky vyplacené státní pojišťovnou.

(1) O poskytnuti náhrady škody rozhoduje na návrh oprávněné osoby Federální výbor pro životní prostředí.

(2) Nárok na náhradu škody podle tohoto zákonného opatřeni musí být uplatněn do 31. října 1992 u Federálního výboru pro životní prostředí, jinak zaniká; u nároků uplatněných v této lhůtě neuplatni příslušní orgán námitku promlčení.

(3) Uplatnění nároku na náhradu škody musí obsahovat náležitosti stanovené obecnými předpisy o správním řízení [zákon č. 71/1967 Sb. (správní řád)] a dále musí obsahovat:

a) stručný popis události a rozsah škody,

b) kopie dokladů o uplatnění nároku u příslušného orgánu a výsledek jeho vyřízení.

c) čestné prohlášení o tom, zda již byla poskytnuta náhrada škody.

Na řízení o náhradě škody podle tohoto zákonného opatření se vztahují obecné předpisy o správním řízení [zákon č. 71/1967 Sb. (správní řád)].

Zákonné opatření nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Vypořádání škod způsobených československým občanům na majetku činností sovětských vojsk po dobu jejich pobytu bylo řešeno cestou československých soudů a zmocněnců vlád podle československého právního řádu. Upraveno bylo zejména články 10 a 12 Smlouvy mezi vládou ČSSR a vládou SSSR o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území ČSSR ze dne 16. 10. 1968 (dále jen "Smlouva") publikované vyhl. č. 11/1969 Sb.

V souladu s čl. 3 Dohody mezi vládou ČSSR a vládou SSSR o odchodu sovětských vojsk z území ČSSR ze dne 26. 2. 1990 byl tento režim likvidace škod dodržován až do ukončení odchodu sovětských vojsk, přestože Smlouvu a navazující dokumenty považuje československá strana za neplatné od počátku.

Nedořešeny zůstaly případy škod, k nimž došlo před ratifikací Smlouvy, tj. před 18. 10. 1968. Tyto škody odmítala sovětská strana projednávat a uhradit. Rovněž sovětská strana odmítala hradit škody, k nimž došlo po 18. 10. 1968, kdy bylo čs. bezpečnostními orgány prokázáno objektivní zavinění sovětských vojsk, avšak nebyl zjištěn konkrétní pachatel. V uvedených případech zčásti škody hradila státní pojišťovna. Část nároků československých občanů zůstala neuspokojena, neboť chyběla právní norma upravující tyto případy. Proto nedořešené případy nekryté zmíněnou Smlouvou předložený návrh rovněž zahrnuje.

Usnesením 16. společné schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů ze dne 3. 7. 1991 požádalo Federální shromáždění vládu ČSFR o vyčlenění zvláštních prostředků ze státního rozpočtu pro dodatečné odškodněni postižených občanů.

V souladu s požadavkem Federálního shromáždění vláda ČSFR usnesením č. 190/1992 schválila zásady pro odškodnění československých občanů poškozených na majetku v souvislosti se vstupem, pobytem a odchodem sovětských vojsk a uložila připravit návrh příslušného zákona. Návrh vychází ze schválených zásad. Bere ohled i na skutečnost, že zůstaly nepokryty případy, kdy škodu způsobila vojska Varšavské smlouvy účastnicí se invaze na naše území. Jde sice jen o několik desítek případů, ale příčinná souvislost je zcela obdobná jako v případě sovětských vojsk a nebylo by logické posuzovat takto způsobené škody čs. občanům jinak nebo je zcela pominout.

Předkládaný návrh upravuje podmínky a rozsah náhrady škod a rovněž způsob uplatnění nároku na náhradu škody oprávněnou osobou. S ohledem na čl. 4 Dohody mezi vládou ČSFR a vládou Ruské federace o vypořádání majetkových a finančních otázek spojených s odsunem sovětských vojsk z území ČSFR ze dne 1. 4. 1992 (dále jen "Dohoda"), kterým obě strany povazuji všechny další vzájemné nároky vzniklé v souvislosti s pobytem sovětských vojsk na území ČSFR za vyrovnané, umožni navrhovaná právní úprava spravedlivé odškodnění československých občanů nezávisle na ruské straně. Vyplní 23 let existující právní mezeru, přičemž ve lhůtě do 31. 10. 1992 nebude uplatněna námitka promlčeni.

Navrhuje se proto vydat právní úpravu formou zákonného opatření Federálního shromáždění. Vydáni zákonného opatření je plně odůvodněno naléhavosti právní úpravy i skutečností, že se touto otázkou Federální shromáždění zabývalo na 16. společné schůzi.

Návrh respektuje platné československé právní předpisy. Vyplacené odškodné, které dle odhadu nepřevýší 30 mil. Kčs, bude hrazeno z prostředků získaných prodejem nemovitého majetku bývalé sovětské armády na území ČSFR, který přešel do vlastnictví čs. státu na základě Dohody z 1. 4. 1992 včetně prostředků z prodejů realizovaných již před 1. 4. 1992 a dosud uložených na zvláštním úctu u SBČS v Praze. Režim odškodňování bude založen tímto zákonným opatřením.

V Praze dne 14. května 1992

Předseda vlády ČSFR:

Čalfa v. r.

Ministr vlády ČSFR:

Vavroušek v. r.